<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<document>
<s id="1">Yoane ya La Fontaine abotamaki na mobu 1621 na Château-Thierry na Falansia.</s>
<s id="2">Líloba «merci» (matóndo) ezalí na lokótá falansé.</s>
<s id="3">Tutatis azali nzambé ya ba golwa.</s>
<s id="4">Istanbul (turkisi: İstanbul) ezalí engumba-mokonzi mpé engumba epúsí monɛ́nɛ ya Turkí.</s>
<s id="5">San Diego ezali engumba ya etuka ya Kalifornia okati ya Lisangá ya Ameríka.</s>
<s id="6">Yangó wâná ekólo Bɛ́ljika, mokɔlɔ ya zómi na mítáno sánzá ya zómi na mɔ̌kɔ́ mobú nkóto na nkámá libwá na mwambe, ekamátí bokonzi na etando ya ekólo État Indépendant du Congo.</s>
<s id="7">Bakuti mpé Mwǎna o mbéto ya matíti Huum mbéto ya matíti (2x) 4.</s>
<s id="8">Jupiler ekélama na nkoli ya Piedbœuf na mobu 1966 o kombo ya Jupiler 5. site internet ya Jupiler site ya ab-inbev.be Mbóka tô engumba Ottawa ezalí mbóka-mokonzi ya Kanadá.</s>
<s id="9">Ba ntango yango ya kobatela bana mpo na ntango muke yango oyo: Kotambuisa bana na zaladini (Jardins d'enfants); Kelasi ya bana ya mike mike (les maternelles Montesori); Mosala mosusu ya lolenge oyo etalaka banaya mbula mibale kino na mitano.</s>
<s id="10">Bato baye bazalí na lokótá mɔ̌kɔ́, nkwankolo mɔ̌kɔ́ mpé lisapo mɔ̌kɔ́.</s>
<s id="11">Dieumerci Mbokani abótama na Kinsásá o mokolo ya 24 sanza ya Zomi na moko mobu 1989.</s>
<s id="12">Yésu, ndeko na bolingo, Yɔ́ olingi ngai míngi, Yɔ́ okúfelákí ngai mpé, Otálísákí ngai nzéla.</s>
<s id="13">Na mokolo mua 6 febwáli mobú mwa 1965, Moyángeli mwa yambo ya Bulamatari ya Kongó-Kinsásá, Moise Tshombe atiyaki misapi na boyokani na Moyángeli mwa yambo ya Bulamatari ya Bɛ́lɛjika Paul-Henri Spaak.</s>
<s id="14">Sókí otíé pilipíli ná múngwa na eboka.</s>
<s id="15">Ndembó likoló lya monyámá ezalí lisanɔ.</s>
<s id="16">Malayalam ezali Lokótá ya batu ya mboka ya India.</s>
<s id="17">Na boye, bakolapa seleka ete : bakomi bandeko.</s>
<s id="18">Mbíla Paltoga ezalí mbóka ya nola ya Rusí ya Erópa.</s>
<s id="19">Anjouan.net Aushi ezalí ekólo ya Zambia mpé Kongó-Kinsásá, o etúká ya Katanga (Katanga ya likoló).</s>
<s id="20">Kotonga ba ouvrages d'arts (ponts, viaduc, tunnels, pona ko permettre passage ya chemin de fer na kati ya ngomba na likolo ya mayi ou na nse ya nzela ya train ya kala oyo esi etongama liboso ou na nse ya nzela ya mituka.</s>
<s id="21">Ezalí na mbángo mpé esálelí nguyá míngi téé. (en) https://lubuntu.me (fr) http://lubuntu.fr Nyiragongo ezalí ngómbá-mɔ̌tɔ ya Afríka o Kongó-Kinsásá.</s>
<s id="22">Biloko bitekamaka mingi kuna bizali biloko ya kwivre.</s>
<s id="23">Saxí-ya-Nsé (Niedersachsen na lokótá lialémani) ezalí etúká ya Alémani.</s>
<s id="24">Na mukolo ya 20 avril 1935, Belge, na but ya kosangisa ba entreprises de transports oyo ebandaki kosala na Congo, ayaki kosala entreprise publique industrielle et commerciale ebengami Office des transports coloniaux, OTRACO.</s>
<s id="25">Ezali mboka mokonzi wa etúká ya Kivu ya Nole.</s>
<s id="26">Ekokí sɔ̂lɔ́ 79 % ya etando ya engumba êná.</s>
<s id="27">Nzɔku mwǎsí ezalí na zémi mpɔ̂ na sánzá 20 tǒ 22.</s>
<s id="28">Ekakoli ya molayi : fr:Démographie de la République démocratique du Congo Ekakoli ya molayi : Bitúká bya Kongó-Kinsásá Biteni mikonzi bya Kongó-Kinsásá mibengami Bitúká (Provinces ya Lifalansé).</s>
<s id="29">Kúná ndé esíká mikáno mya kopésa Kongó lipandá mizwámákí, na ya koyánga mapɔnɔmi manɛ́nɛ maye makobimisa bakonzi ba mbóka.</s>
<s id="30">Ezalí motáné tǒ ruje molílí míngi.</s>
<s id="31">Akomi masapo ma ye na lolenge kitoko mpe abongisi 'te nyama ibeta masolo mpe izala na bilili mpe tmaloba bo bate.</s>
<s id="32">Ntaba ezalaka nyama ya mabɛ́lɛ o libóta ya lintaba.</s>
<s id="33">Pile ou Face ezali páláki ya Yambo ya Alain Makaba.</s>
<s id="34">Ezalí motéma ya atome.</s>
<s id="35">Likólo lya motó ezalí moíndo.</s>
<s id="36">Engumba ya Windhoek ekélama o mobu 1844 payi ya JonkerAfrikaner.</s>
<s id="37">Kosta Rika ezalí esé na káti ya Ameríka.</s>
<s id="38">Lipápa ekɛsɛ́ní na sapáto na bokangi.</s>
<s id="39">Mboká-mokonzi na yé ezalí Ewo.</s>
<s id="40">Bimémisi ebele etélémaka wana. ezali na komune ya Ngaba.</s>
<s id="41">Tokoki sikawa kutala foto ya bango banso o mizé chinois o mboka Scheut.</s>
<s id="42">Tsúri ezalí kanton ya Swisi.</s>
<s id="43">Na tángo ya kala-kala, bakoko na biso na Kemet (tángo Ejipte ezalákí ya bato mwindu), bakundolakí eté, ezali na bondeko káti na milayi ya mipanzí yangó.</s>
<s id="44">Ukulélé ezalí Ebétele ewuti na mboka ya Hawayi.</s>
<s id="45">François Hollande (abótámí o mokɔlɔ 12 ya sánzá ya mwambe, mobú 1954, o Rouen) azalí prezidá mpé mokambi-ekólo ya Falansia eútí 15 ya sánzá ya mítáno 2012.</s>
<s id="46">Azaláká kovánda na engumba ya Cergy na mwǎsi na bǎna na yé minéi.</s>
<s id="47">Bazalí gbagba ya nzelá-masíni motóbá.</s>
<s id="48">Lokasa to revue mensuelle moko (2000 exemplaires) lozali kosangisa bayebani ba biso banso.</s>
<s id="49">Motángo mwa bato mozalákí 95 200 o Zambia o mobú 2000.</s>
<s id="50">Atanga na mbóka ya Falansia bisika asilisaki kokoma nyangó ya Boyébi ya Mambi ya Lokóta na mobú mwa 1998.</s>
<s id="51">Na moto ezalí na eboló, nkíkí, mǐso, zólo, monɔkɔ, mbɛbú, litáma, mpé mbángá. (en) This site is is not in lingála yet.</s>
<s id="52">Ezalí bagó Hunspell ya lokótá lingála. (ln) www.mozilla.org/ (ln) Bagó ya lokótá lingála (Hunspell) Claas ezalí kompaní ya bokeli mítuka ya bilanga.</s>
<s id="53">Bayaká bavándaka pɛnɛ o na engúmba ya Kasongo-Lunda mpé na molúka Kwango.</s>
<s id="54">Kastɔró ya Kaliforníá (Castor californicus) ezalákí kastɔró na Lisangá lya Ameríka.</s>
<s id="55">Nkotemesi ya mpúndu (Picus viridis) ezalí ndɛkɛ ya zámba na Erópa.</s>
<s id="56">Soki depression na yo ekoumeli mikolo ebele, o sengeli na kokende na kotala monganga na yo mpe koyebisa ye bokono na yo.</s>
<s id="57">Esta é a Nossa Pátria Bem Amada ezalí loyémbo-lokúmu la Gine-Bisau bandá lipandá lya yangó o mobú 1974.</s>
<s id="58">Traitement elukaka kosilisa mpasi, kokitisa inflammation, mpe kosala ete biteni ya nzoto ya mokoni bisala malamu.</s>
<s id="59">Azaláká mosani wa motópi mwa dangú na ekólo ya Lisangá lya Amelíka.</s>
<s id="60">Mbándáká ezalí engúmba ya Kongó-Kinsásá, mpé mbóka-mokonzi ya Etúká ya Ekwatéli.</s>
<s id="61">Motelo Motelo tǒ botelo ezalí motíndo ya motáné.</s>
<s id="62">Motóbá Fifi mpé Patu ezalí molɔngɔ́ ya búku ya mwǎna ya Sylvain Kyungu Kabulo.</s>
<s id="63">Professeur Tshimanga wa Tshibangu akúfaka o mokolo ya 10 dɛsɛ́mbɛ 1985 na Bruxelles mboka ya Beljika «Histoire du Zaïre» Editions Ceruki, 1976.</s>
<s id="64">Kasai-Oriental (Kasai ya Monyɛlɛ tǒ Kasai ya Ɛ́sita) ezalí etúká ya Kongó-Kinsásá.</s>
<s id="65">Cyrille Adoula (13 sánzá ya libwa 1921 - 24 sanza ya mitano 1978) Abotomaka na le 13 sánzá ya libwa 1921 Azalaka tata moboti ya moyémbi wa zaiko Doudou Adoula.</s>
<s id="66">Mweté eúta o mikili mya Azia mpé mya Afrika ya esita, mpé epɛ́sɛkɛ bokénzú.</s>
<s id="67">Kasi sango Van Segvelt akufi na malali ya tyfus o nsima ya mobu moko mpe sanza ínei.</s>
<s id="68">Mpé libale libóngolaka mafúta na sukáli mpɔ̂ na kobomisa yangó ntángo makilá mazánga sukáli.</s>
<s id="69">Koráni ekomámáká na nsima ya liwâ ya mosakoli Mahomet.</s>
<s id="70">Mpɔ́ngɔ ezalí mafúta ma nzóto ya moto tǒ ya nyama.</s>
<s id="71">Bɔpɔ́ tǒ Mbóto ezalí mbuma ekɛ́ya káti.</s>
<s id="72">Língoló lya nséndé lizalí língoló; lizalí mbumba ya sukalí na langi la bondɔbɔ́ sɔ́kí liteli kasi lya mobésu lizali na lángi la mái ma mpɔndú mpé lizalaka ngai.</s>
<s id="73">Ezalí engumba epúsí enɛ́nɛ ya Ameríka mpé ya epái ya Súdi ya Mokili.</s>
<s id="74">Badongola bavándaka pɛnɛ o engúmba Aketi mpé molúká Itimbiri.</s>
<s id="75">Muhammad Ali azalí mobɛ́ti bibɔtú wa Lisangá lya Ameríka.</s>
<s id="76">Mokanda ya ordonnance elobaka oyo nkisi dokotolo alingi ozua.</s>
<s id="77">Lancet 365 (9474): 1877–89. doi:10.1016/S0140-6736(05)66621-4.</s>
<s id="78">Engumba elekí monɛ́nɛ ezalí Kasablanka na sɔ́kí 3 miliyɔ́.</s>
<s id="79">Le prix Virilo 2010 décerné à Emmanuel Dongala Mundɛ́lɛ́ to Mondɛ́lɛ́ (boyiké mindɛ́lɛ́) ezalí moto wa lomposo la mpɛ́mbɛ́.</s>
<s id="80">Elýí nyamankɛ́kɛ́, loambo, mɔsɔpí, mombɛmbɛ́, libelekete, ndɛkɛ mɔkɛ́, makeí ma ndɛkɛ, mbuma, mbóto mpé mpóko.</s>
<s id="81">Okáti o bisáleli míngi, lisensia ya Creative Commons epɛ́sí nzelá mpɔ̂ na kobimisa mankásá ya basáleli Wiki na mikakatano mokɛ́ koléka.</s>
<s id="82">Asáláká bikelá mpé bilɔ́kɔ ya bibendé, mpaóni, mbengi tǒ makɛ́lɛ masúsu.</s>
<s id="83">Mabelé ya yangó ezalí motáné mpɔ̂ na makosa (likɛ́lɛ liye ligugákí).</s>
<s id="84">Bosnia na Erzegovina ezalí ekólo mpé esé ya Erópa.</s>
<s id="85">Glarus ezalí kanton ya Swisi.</s>
<s id="86">Ezalakí mbóka-mokonzi o mobú 1933 téé o mobú 1983.</s>
<s id="87">Mbóka mpé engumba Washinton (elobámí /waʃintɔn/ tǒ /ˈwɔʃɪŋtn̩/ na lokóta ya lingɛlɛsi) ezali mbóka-mokonzi ya Lisangá ya Ameríka.</s>
<s id="88">Chloroquine ezali moko nakati ya mopiko ya ba nkisi oyo ebiangami classe 4-aminoquinoline.</s>
<s id="89">Jimmy Denewade Omonga (abótámí o mokɔlɔ 11 yanwáli 1976) azalí moyémbi mpé mokeli wa nzémbo wa Kongó-Kinsásá.</s>
<s id="90">Maria, mwána wa Yoakima ezalí nzémbo ya Maria ya Eklesya Katolike na lokótá lingála.</s>
<s id="91">Episkopo aluboli yé mokambi wa likindu like, esika yé ayekoli libosó.</s>
<s id="92">Moyángeli wa yambo ya Bulamatari ya Kongó-Kinsásá Site officiel de la Primature de la République démocratique du Congo Latrine ya libulu to WC ya libulu eza lolenge moko ya toilette eye eyambaka nyei ya batu nakati ya lidusu eye epukami na mabele.</s>
<s id="93">Lonkásá ya bokokani mpé ya bokɛsɛni óyo elakísí makambo, mpé óyo bakɛsɛ́ní o káti na bangó, kasi óyo bakokání na nkómbó. Nkómbó Makala ekokí kozala : Makála, nzeté eye ezíka o mɔ̌tɔ Makála, komíni ya Kinsásá.</s>
<s id="94">Engumba Oslo (1624–1924 Kristiania) ezalí mbóka-mokonzi ya Norvej.</s>
<s id="95">Abótámí o mobú 1922 ya mpé akúfí o mobú 1994.</s>
<s id="96">Andy Warhol akufaka na New York o mokolo ya 22 février 1987.</s>
<s id="97">Mosantú Ogistini azalí kotánga makomi mpó na likambo liye lya bongɔndɔ bwa sékô sékô ya Maria: «Azóngisi ngáí na ekuke ya libándá ya ekelézya, na ngámbo ya monyɛlɛ.</s>
<s id="98">Balíyaka bítɛkutɛku na makáyabu, mbísi tǒ nyama.</s>