Untitled Document

Deng Nanguang （1907年 nebo Deng Tenghui, okres Sin-ču Tchaj-wan,) byl průkopník tchajwanské fotografie a společně se dvěma dalšími kolegy Zhang Cai a Li Mingjiao, jsou známí jako „Tři mušketýři z Taipei“. 5. - 1971
鄧南光（1907年12月5日－1971年6月16日），本名鄧騰輝，臺灣新竹北埔客家人，臺灣攝影先驅者，與張才、李鳴雕三人有「臺北攝影三劍客」之合稱。

V té době se v Japonsku vytvářela nově vznikající fotografická vlna pocházející z Německa a Francie, její estetika a forma zdůrazňovaly improvizaci, volné skicování, kombinaci montáží a podvědomou náladu, což byla to reakce na konzervativní a tradiční malbu. Deng Nanguang, byl témto fotografickým myšlením ovlivněn a také věřil tomu, co uváděla Kimura Yoshihide, že fotoaparát by měl být použit jako nedílná součást vlastních očí a mysli a že moderní fotografie je dynamická a realistická. Prakticky to znamenalo, že musí být oddělena od statických, umělých a dekorativních malířských salonů minulosti.
當時源自德、法的新興攝影浪潮在日本萌芽，其美學與形式強調即興、自由速寫、蒙太奇組合、中途曝光、潛意識意境等，為對保守、傳統畫意攝影的反動。身處日本的鄧南光受此攝影思想的影響，信奉木村伊兵衛所說要相機用起來跟自己身體形成一體、要成為自己眼睛或頭腦的延伸的觀念，並認為現代攝影是動的、寫實的、實用的，要與過去靜的、人為的、裝飾的畫意沙龍有所區隔。[1]

Fotograf Zhang Zhaotang komentoval dílo Deng Nanguanga, „plné romantiky a beznaděje“. Fotografická kariéra Denga Nanguanga je rozdělena do tří fází. První je předválečný styl v období pobytu v Japonsku a druhý je tchajwanský styl.
攝影家張照堂評論鄧南光的作品，「充滿浪漫與落寞」，鏡頭單純，直接觸動人心，並將鄧南光攝影生涯分三個階段，一是留日時期的戰前風情，二是台灣風貌寫真，三是人像、女性特寫，其中以台灣風貌寫真最為豐碩[1]。鄧世光回憶父親早年是用較不易潮溼的紙做的底片保存冊，來收藏底片，並以微粒子顯影技術親自沖洗，品質較佳，因此很多底片重新放大還依然一樣精細[2]。

V roce 1935, poté co získal vysokoškolský diplom, se vrátil na Taiwan do Taipei, kde začal v oblasti fotografie podnikat. [1] [2] .
1935年，鄧騰輝取得學士文憑後，回到台灣，在台北京町（今博愛路）開了一家照相材料行，名為「南光寫真機店」[1][2]。因此店名，同好都稱「南光先生」，後鄧騰輝乾脆以「鄧南光」自稱[5]。在《鄉愁．記憶．鄧南光》中，張照堂寫道，鄧南光店務之餘所思所想，是如何尋找拍攝題材、如何將寫實攝影在臺灣落實、如何使自己成為一個名符其實的攝影家，而他選擇用行動來解決心中的疑惑[1]。

Když studoval ekonomii na Hosei University, nastoupil do fotoklubu a od té doby měl rád fotografii [2] [3] . Fotografická kamera, kterou původně používal, byla Kodak Autographic Camera [3] . Fotoaparát byl na svou dobu luxusní, jeho zámožná rodina byla schopná poskytnout dobrou finanční podporu.
鄧騰輝出生於北埔，17歲就前往日本接受高中、大學教育[1][2]。就讀法政大學經濟系時，參加寫真俱樂部，從此喜歡上攝影[5] [3]。他最初使用的相機是Kodak Autographic Camera[6]。該年代攝影相機為奢侈品，但因家境好能給予支持，母親鄧吳順妹也賣了首飾支持[5]。當時他每天都背著沈甸甸的相機上學，並隨時用來捕捉身邊的人、事、物[1]。

Lin Shouyi (), také známý jako Lin Guangmi, je fotograf narozený v Taoyuan na Tchaj-wanu.
林壽鎰 (1916年8月2日－2011年3月22日) ，又名林光彌，是一位生於臺灣桃園的攝影師。

Dne 22. března 2011, Lin Shou-yi zemřel ve svém domě na srdeční selhání Taoyuan ve věku devadesáti pěti let . [1] [2]
2011年3月22日下午5時30分，林壽鎰因心肺衰竭逝世桃園自宅，享年九十五歲。[4][5]

Životopis
生平概略

Lin Shouyi se narodil v Taoyuan Hall v roce 1916 jako jediný syn svých rodičů.
林壽鎰在1916年出生於桃園廳；他是他父母唯一的兒子。

Vyrůstal v chudých poměrech, jeho otec musel hodně pracovat, aby uživil rodinu.
在就讀國民學校時，他即對繪畫、寫字、美勞產生興趣；此時，他因家境清貧且不忍父親辛苦，曾在白天自行手捧木盤沿街叫賣糕餅或油條貼補家用。

V roce 1928 se začal učit fotografickému řemeslu ve fotografickém studiu Xu Qiyuan. Pořídil si fotografickou kameru 5x7 palců a živil se v KŤi-lungu portrétováním .
1928年，他到表哥所開設的「徐淇淵寫真館」當學徒，學習佈景搭設、看板設計及油煙畫像等技術。他在15歲那年以祖母私下提供的80圓資金購得一台５*７吋外拍用相機，並隨後開始於花蓮與基隆之間往來製作畫像。

V roce 1934 odešel do japonské Ginzy, kde zíksal práci v japonské fotografické společnosti. O tři roky později se však musel vrátit do svého rodného města, protože jeho otec už nemohl dále pracovat. V Taoyuanu si otevřel "Linovu fotografickou galerii".
1934年，他前往銀座「日之出寫真株式會社」參加現場技術考試合格後被錄用。

Peng Ruilin ( 1904年) byl tchajwanský fotograf. Fotografii vystudoval v Japonsku a byl členem Japonské krajinářské asociace. 3. - 19843. února
彭瑞麟（1904年11月3日－1984年2月3日）是台灣第一位攝影學士，台灣日治時期新竹州出身。日本寫真學士會員、日本風景協會正會員。

V roce 1923 absolvoval školu v Tchaipeji , studoval akvarel u japonského malíře Ishikawa Ichira . V roce 1928 se zapsal na Tokijskou fotografickou vysokou školu, na které promoval v roce 1931 a stal se členem Japonské bakalářské fotografické společnosti.
1923年，台北師範學校畢業，隨石川欽一郎學習水彩畫。1928年，東京寫真專門學校入學，東京寫真專門學校在學期間，曾以靜物參加東京寫真研究會展，入選獲褒賞。1931年，以第一名優異成績畢業，並成為「日本寫真學士會會員」，皇室攝影師。

V roce 1931 bylo fotografické studio (Aachen Photographic Field) provozováno v Taiping Town v Taipei City. „アポロ“ je japonský jazyk Apolla a Ishikawa Ichiro navrhl, aby mu zářilo teplo. Kromě fotografování je Peng aktivnější ve fotografické výchově a dědictví a zřídil Institut fotografického výzkumu (Aachen Photographic Research Institute), často pořádající výstavy v obchodě, a studenti jsou po celé provincii. Xu Yuanqi, mistr Lin Shouyi, slavný "Lin Photo Gallery" v Taoyuan, je také studentem Peng.
1931年，在台北市太平町之自宅經營アポロ寫真場（亞圃廬照像場）。「アポロ」，是Apollo (太陽神)的日語，石川欽一郎建議他以此涵意發光發熱。除了拍照外，彭氏更積極投入攝影教育及傳承，成立アポロ寫真研究所(亞圃廬寫真研究所)，時常在店裏舉行展示會，學員遍佈全省。桃園著名的「林寫真館」林壽鎰的師父徐淵淇，也是彭氏的學生。台灣第一位女攝影師施巧也是他的學生。 1936年，成為日本風景協會正會員。 1938年，以「太魯閣之女」入選大阪每日新聞主辦之「日本寫真美術展」。除外，他也嘗試實驗十九世紀末攝影印畫的技法，如「三色碳墨轉染天然寫真法」(Carbon Process)、「明膠重酪酸鹽印相法」(Gum print process) 、「藍晒印相法」，留下數十張傑出古典技藝的原作，堪稱「台灣第一」

Kromě fotografie byl Peng Ruilin byl dobře zběhlý v lékařských dovednostech, je držitelem lékařského průkazu a otevřel kliniku čínské medicíny Peng Ruilin, připojil se k Japonské lékařské asociaci Toyo a vydal několik příspěvků. Jeho žena je Peng Ye Lv Yu vystudovala státních vysokou dívčí školu. Jejich nejstarší syn Peng Liangkun je bývalý úspěšný univerzitní profesor, druhý syn Peng Liangxuan je lékař a čtvrtý syn Peng Liangjun je také praktickým lékařem.
除了攝影，水彩繪畫, 彭瑞麟尚精通醫術, 持有醫師執照並開設彭瑞麟中醫診所，並加入日本東洋醫學會，並發表多篇論文。終戰第二年，即1946年，二二八事件前一年，被國民政府以莫須有罪名強制拘留，後經當時舊識（日本師範學校同窗）黃國書(後為中華民國立法院院長)營救而被釋放。其妻為彭呂玉葉女士，畢業於新竹州立高等女學校。彭呂玉葉女士是彭瑞麟執教於桃園埔子公學校的學生，因見她聰慧卻沒來上課，家訪之後才知家長不讓她繼續就學，但彭瑞麟堅持這位學生要繼續學業否則太可惜了，呂家便要求彭氏要照顧女兒一輩子，彭氏答應，也履行約定，在結束東京寫真專門學校學業後就放棄日本皇宮專屬攝影師這份優渥工作回到台灣娶了彭呂玉葉，並厮守一生。長子彭良崐為前成功大學教授，二子彭良岷為醫師，四子彭良均亦為開業醫師。長孫彭裕弘為小兒科醫師，再加上彭瑞麟父親亦為醫師，一家族四代都是醫師，可謂醫師世家。

Yu Ruji ( 1932年 [1] ) byl tchajwanský fotograf, který přišel do Zhangzhou v provincii Fujian a mnoho let působil v Tchaj-čungu. [2] [3] [4]
余如季（1932年－2016年8月2日[1]），是一位出身福建漳州並長年定居於臺中的攝影師。[2][3][4]

Externí odkazy
链接

Životopis
生平

Po roce 1946 začal fotografovat a zaznamenávat vývoj Tchaj-wanu prostřednictvím fotoaparátů a videokamer . V roce 1953 začal pracovat pro vedení města Taichung . V šedesátých letech natáčel dokumenty pro tchajwanskou provincii a cvičení Hanguang.
1946年，余如季因雙親過世前往臺中投靠任職臺中女中校長的大姊。後來，他在因緣際會下接觸到攝影，並開始透過各式各樣的相機及錄影機鏡頭記錄臺灣的演變。1953年，他開始在臺中市政府工作。1960年代，他為臺灣省運動會、漢光演習等活動拍攝紀錄片，並由此開始其報導攝影職業生涯，成為多家報社及電視台的特約攝影記者。[1]同時，他也耗時7年於臺中市北屯國小附近觀察並記錄下白鷺鷥的生態；該作品後來被剪輯加入電影《白鷺人家》劇情中，並獲得金馬獎、亞洲影展等獎項及肯定。

Advantech Co., Ltd., označovaná jako Advantech, je tchaj-wanská veřejně obchodovaná společnost vyrábějící zařízení a systémy pro průmyslovou automatizaci. V současné době má celosvětově největší podíl na trhu průmyslových počítačů (IPC). V roce 2020 byla označena za čtvrtou nejhodnotnější globální značku na Tchaj-wanu.
研華股份有限公司（Advantech Co., Ltd.，臺證所：2395），簡稱研華或研華科技，是臺灣一家工業自動化設備公司，目前工業電腦（IPC）市佔率世界排名第一。2018年獲評為台灣品牌價值第五名。

V roce 2018 se společnost Advantech umístila na 5. místě mezi nejhodnotnějšími značkami na Tchaj -wanu.
2018年，Interbrand 評鑑台灣國際品牌第 5 名[9]。

V únoru 2019 společnost Advantech získala 80% podíl ve společnosti OMRON Nohgata (nyní Advantech Technologies Japan; ATJ), dceřiné společnosti japonské společnosti OMRON Corporation, za 504 milionů TWD.
2019年2月，以新台幣5.04億元的金額，收購日本歐姆龍(OMRON Corporation）旗下的子公司OMRON Nohgata（現更名為Advantech Technologies Japan；ATJ）的80%股權。並於同年的10月14日正式於福岡縣啟用全新「日本後勤服務中心」[10]。

Advantech Advantech Czech
（繁體中文）研華科技（页面存档备份，存于）（繁體中文）台灣公司資料

V roce 1981 založili Advantech tři bývalí inženýři společnosti Hewlett-Packard s cílem poskytovat počítačové měřicí systémy. Postupně se záběr rozšiřoval o měřicí systémy založené na počítačích PC a karty pro měření a sběr dat pro počítače PC XT/AT. V roce 1989 byla zahájena výroba vlastních průmyslových počítačů (IPC) a postupně přibývala další zařízení pro průmyslovou automatizaci, průmyslové sítě, internet věcí a souvisejících oblastí.
1983年，由劉克振、黃育民及莊永順三位前惠普公司工程師創立[2][3]，生產工業電腦[4]、工業自動化、工業網路、物聯網[5]等相關產品，

Od roku 1995 Advantech postupně zakládá kanceláře také mimo Tchaj-wan - v Německu, Singapuru, Maďarsku, Japonsku, Velké Británii, Francii, USA, Holandsku nebo Itálii. V roce 1999 byla společnost Advantech uvedena na tchajwanskou burzu.
1999年，研華股份有限公司在台灣證券交易所上市。

V roce 2007 byla založena evropská centrála v německém Mnichově. V roce 2016 se Advantech stal 100% vlastníkem společnost B+B Smartworks, Inc., jejíž součástí byl také český výrobce rádiových a GSM průmslových modemů Conel. Tak vznikl Advantech Czech, s.r.o.
2007年，於德國慕尼黑成立歐洲總部。

Život Narodil se 29. března 1822 v Donaueschingenu jako Maxmilián Egon I. Kristián Karel Jan Nepomuk kníže z Fürstenbergu (Maximilian Egon I. Christian Karl Johann Nepomuk, Fürst zu Fürstenberg), druhý syn Karla Egona II.
马克西米利安·埃贡·克里斯蒂安·卡尔·约翰·奈波穆克（Maximilian Egon Christian Karl Johann Nepomuk，1822年3月29日－1873年7月27日），出生于多瑙艾辛根。皮尔格利茨系的菲斯滕贝格王子。称：马克西米利安·埃贡一世。是菲斯滕贝格亲王卡尔·埃贡二世的次子，卡尔·埃贡三世的弟弟，卡尔·埃贡四世的叔叔。

V květnu roku 1860 se Maxmilián Egon ve Vídni oženil s Leontýnou hraběnkou z Khevehülleru. Manželé měli dva syny:
1860年5月23日，马克西米利安·埃贡在维也纳与克芬许勒女伯爵莱昂提娜结婚，婚后有二子：

Maxmilián Egon II. (13. října 1863, zámek Lány - 11. srpna 1941, Heiligenberg); Karel Emil Egon Antonín Maxmilián Leo Vratislav (16. února 1867, Praha - 21. února 1945, Strobl). Reference V tomto článku byl použit překlad textu z článku 马克西米利安·埃贡一世 (菲斯滕贝格) na čínské Wikipedii.
马克西米利安·埃贡·克里斯蒂安·卡尔·阿洛伊斯·埃米尔·利奥·理查德·安东（Maximilian Egon Christian Carl Aloys Emil Leo Richard Anton，1863年10月13日-1941年8月11日）；卡尔·埃米尔·埃贡·安东·马克西米利安·利奥·拉迪斯劳（Karl Emil Egon Anton Maximilian Leo Wratislaw，1867年2月16日-1945年2月21日）。

Škoda 706 bylo označení typu těžkých užitkových automobilů, které již ve 30. letech 20. století vyvinula mladoboleslavská automobilka ASAP. V průběhu let došlo k mnoha technickým změnám a rekonstrukcím, ale i ke stěhování výroby bezmála po celém Československu. Historie vozu se uzavřela až po neuvěřitelných padesáti letech, kdy poslední vozy typové řady Škoda 706 MT vyrobil podnik LIAZ Jablonec nad Nisou.
斯柯达706系列是一系列重型载货汽车型号，最初版本于20世纪30年代由位于姆拉達-博萊斯拉夫的ASAP公司制造，此后衍生出多个技术改进型号，产地也遍及捷克斯洛伐克境内多地，直至1988年最后一辆斯柯达706MT在（利贝雷茨汽车厂）亚布洛内茨工厂出厂后才完全停产。

Kromě obytných budov se v troskách ocitla i většina automobilky, zejména sklady příslušenství a haly se speciálními výrobními stroji (požár však nezničil archiv). Během několika týdnů až měsíců se zaměstnancům podařilo trosky odklidit a začít s obnovou automobilky. Ze zachráněných dílů bylo postaveno jen několik jednotek vozů Škoda 706 R, navíc prakticky nekompletních.
斯柯达706R是706系列的重新设计版，型号中的R为捷克语rekonstruovaný（重新设计）的缩写。该车的发动机在二战期间已被秘密研发，但因斯柯达工厂所在的姆拉达-博莱斯拉夫于1945年5月9日遭到轰炸，706R型整车的生产并未在战后立即开始，工厂重建工作持续数月之久，其间只有少量用未毁零件组装的斯柯达706R下线。此后，捷克斯洛伐克政府决定将斯柯达除乘用车外的产品全部迁至位于、原先制造飞机的生产，而当时捷克斯洛伐克对飞机的需求并不大。

A tak se hned v roce 1945 oficiálně odstěhovala produkce do původně letecké továrny, která na rozdíl od Mladé Boleslavi nebyla postižena nálety a mohla začít téměř ihned vyrábět, přičemž ale až do roku 1947 většinu strojních skupin stále dodávaly AZNP Mladá Boleslav. V průběhu následujících let vzniklo v Letňanech 7877 vozů Škoda 706 R a několik tisíc podvozků i kompletních autobusů Škoda 706 RO. Nutno podotknout, že zaměstnanci Avie z výroby nákladních škodovek a autobusů nebyli nadšeni, protože to často považovali za určité ponížení, když dosud vyráběli letadla.
由于阿维亚飞机制造厂所在的列特尼亚尼未被空袭，该厂1945年有条件立即开始车辆生产，但阿维亚工厂职工认为制造车辆对他们而言是一种羞辱。此后数年内，7877辆斯柯达706R整车、数千台706R底盘及在阿维亚工厂生产。

Počátkem 50. let komunistické vedení Československa rozhodlo, že se Avia musí vrátit k letecké výrobě a že výroba nákladních aut bude převedena do Libereckého kraje. Během pouhých tří měsíců se v Avii musely zaučit stovky montážních dělníků i TH zaměstnanců a zároveň se začaly stěhovat technologie do míst, kde s strojařinou byly zkušenosti minimální: Elektro-Praga Rýnovice se z výrobny vysavačů změnila na motorárnu, strojárna ROTEX Liberec-Hanychov na výrobnu náprav, TONAK Mnichovo Hradiště (klobouky) a Elektro-Praga Mnichovo Hradiště (domácí vařiče) na montážní závod podvozků.
20世纪50年代初期，捷克斯洛伐克共產黨政府决定恢复阿维亚工厂的飞机生产业务，斯柯达货车改在利贝雷茨州生产。数百名装配工人在三个月内于阿维亚工厂接受培训，此后原本生产真空吸尘器的Elektro-Praga Rýnovice工厂转产柴油机，ROTEX Liberec-Hanychov工厂转产车桥，位于慕尼黑城堡的TONAK Mnichovo Hradiště制帽厂和Elektro-Praga Mnichovo Hradiště炉具厂转而生产底盘。

Již v říjnu 1951 se na nových místech začalo s výrobou jednotlivých komponent a oficiálně 2. ledna 1952 vyjel z brány rýnovického podniku první autobus Škoda 706 RO. Do konce roku bylo vyrobeno 340 podvozků i kompletních nákladních vozů Škoda 706 R, v roce 1953 už 2446 těchto jednotek a v roce 1954 dokonce 4120 jednotek (v tomto počtu nejsou zahrnuty autobusy).
1951年10月，斯柯达706R系列的部件开始在利贝雷茨生产，次年1月2日第一台在新厂址生产的斯柯达706RO整车从工厂出厂。1952年共有340台斯柯达706R底盘及整车下线，1953年则有2446台出厂，1954年出厂车辆数目更增至4120台（此数目不计巴士）。

Pod AZNP organizačně stále spadala jak Avia, tak „nové“ výrobní závody – tak tomu bylo až do září 1952, kdy se nové podniky dočasně osamostatnily jako Podnik závodů Š 706. Nakonec k 1. lednu 1953 oficiálně vznikla samostatná automobilka Liberecké automobilové závody (LIAZ) se sídlem v Rýnovicích a s hlavním montážním závodem v Mnichově Hradišti. Ale již koncem roku 1953 se podnik z nepochopitelných důvodů dále rozštěpil na jednotlivé závody a tak tomu bylo až do roku 1958, kdy se s nástupem nového modelu 706 RT podnik LIAZ opětně sloučil.
阿维亚公司和利贝雷茨新厂仍然由AZNP国营车厂管辖，直至1952年9月新厂开始临时独立管理。1953年1月1日，利贝雷茨汽车厂（LIAZ）正式独立建制，该厂机关设在，总装厂位于慕尼黑城堡。但该厂于1953年末期分割，直至1958年斯柯达706RT开始生产才重新合并。

Původ názvu
名称来源

Typy a provedení:
斯柯达706R系列包括以下型号：

Škoda 706 R – základní provedení vozu – valník, nebo jenom podvozek pro účelové nástavby. Škoda 706 RS – rekonstruovaný, sklápěč – provedení s hydraulicky sklopnou korbou. Škoda 806 RS – odvozený exportní osmitunový sklápěč se zesíleným rámem podvozku (výztuha ve tvaru X), na domácím trhu se téměř neobjevil.
斯柯达706R：基本型号，通常为平板货车或只有底盘。斯柯达706RS：自卸车，S为捷克语sklápěč缩写。斯柯达806RS：8吨出口型自卸车，底盘经过加强。斯柯达900R：9吨出口型平台，车架及钢板弹簧均经过加强。斯柯达706RO：通过对车架和发动机的改动，在706R平台上制造的巴士，另有衍生型号斯柯达706ROK型垃圾車。该型号也曾出口至中国等地[1]。

Po vyvedení produkce z Avie bylo vyrobeno 20.531 vozů Škoda 706 R všech provedení (v tomto počtu nejsou zahrnuty autobusy a kukavozy).
除去巴士和垃圾车外，斯柯达706R系列的产量共有20531台。

Model Škoda 706 R byl posledním nákladním automobilem mateřské automobilky Škoda a zároveň jediným kapotovým LIAZem.
斯柯达706R也是最后一款由斯柯达自身制造的货车。

První vůz vznikl zkrácením podvozku 706 R o jeden metr, na něj pak byla posazena zcela nová trambusová (bezkapotová) kabina, na svou dobu velmi moderní – její vzhled, vybavení a provedení by obstálo i v zahraniční konkurenci. Významnou změnou byla rekonstrukce motoru, kdy byl zaveden přímý vstřik paliva, což znamenalo zvýšení výkonu a podstatné zvýšení spolehlivosti. Další změnou byly například menší pneumatiky, které přinesly snížení těžiště vozidla a to spolu s kratším rozvorem znamenalo jak úsporu zhruba 400 kg pohotovostní hmotnosti (při stejné nosnosti), tak zejména výrazné zlepšení jízdních vlastností a ovladatelnosti vozu.
斯柯达706RT中的“T”为捷克语trambusový（平头驾驶室）的缩写。1955年制造的706RT样板车在706R的基础上将底盘缩短1米，并改用平头驾驶室及直喷式发动机，从而增强车辆性能及可靠性。此外，706RT改用较小的轮胎，从而降低车辆重心，轴距也有所缩短，使整备质量比706R低400千克，但有效载荷不变。

Automobilka ASAP Mladá Boleslav kódovala názvy třímístným číslem, kdy první dvě číslice udávaly nosnost vozu (resp. šasi) v metrických centech, poslední číslice počet válců motoru. Škoda 706 tedy znamená šestiválcem poháněnou sedmitunu. K tomu se v systému Škoda přiřazovala dodatková písmena, kteroužto logiku si zachovaly i následující modely odvozené z řady 706.
在ASAP公司的车辆型号中，前两位代表车辆载荷，后一位代表发动机气缸数量，因此“706”代表该车型载重7吨，使用6缸发动机。此后706系列的其他型号也按这一规则编订，后缀字母各有不同意义。

V roce 1956 vznikl druhý prototyp, který měl již i zcela nové nápravy (první prototyp ještě převzal nápravy z typu 706 R). Od roku 1964 se pak začalo i s výrobou hnaných předních náprav a objevily se tedy i vozy Škoda 706 RTP s pohonem 4×4.
1956年制造的第二辆706RT样板车改用新款车桥，而第一辆样板车仍然使用与706R相同的车桥。1964年，利亚兹开始生产驱动前桥，四轮驱动型斯柯达706RTP也随之投入生产。

V roce 1957 se začalo s přípravou sériové výroby a vzniklo 62 již víceméně sériových vozů Škoda 706 RT. Sériová výroba akcelerovala na 4 070 vozidel vyrobených v roce 1958, 5 359 vozů v roce 1959 a nejvyšší roční produkce bylo dosaženo roku 1968 s počtem 9 142 jednotek. Do konce roku 1970 vzniklo celkem 90 000 vozů, ale to již produkce ustupovala modernější typové řadě Škoda 706 MT a zcela nové řadě Liaz 100.
1957年，斯柯达706RT开始量产，当年生产该型号约62辆，1958年产量增至4070辆，1959年生产5359辆，该型号于1968年生产9142辆，该年也成为706RT型产量最高的一年。截至1970年末，已有90000辆706RT出厂，但当时利亚兹已开始生产更新的706MT型。然而1984年仍有2390辆706RT出厂，1985年则生产825辆。部分706RT退役后被私人保留。

Typy a provedení:
济南汽车制造厂基于斯柯达706RT制造的黄河牌JN150型货车斯柯达706RT包括以下型号：

Škoda 706 RTD – dlouhý valník s nízkoložnou plochou. Škoda 706 RTP – valník s pohonem 4×4. a množství dalších podvariant. snížením a prodloužením rámu byl od původního vozu odvozen autobus Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní, nesprávně též rekonstruovaný trambusový omnibus). Podrobnosti na příslušné stránce.
斯柯达706RT：基本型号，通常为平板货车或只有底盘。斯柯达706RTS：自卸车整车或底盘。斯柯达706RTH：洒水车底盘。斯柯达706RTHP：消防车底盘。斯柯达706RTK：垃圾车底盘。斯柯达706RTTN：半挂牵引车。斯柯达706RTD：长轴距、低车架平板货车。斯柯达706RTP：四轮驱动平板货车。及其他子型号。：在706RT基础上对车架进行降低、加长后制造的巴士。部分706RT型货车也被改装成客车[1]。

CAS-24 na podvozku Škoda 706 RTHP Škoda 706 RT pro přepravu cementu Škoda 706 RTK BOBR, vůz pro svoz komunálního odpadu Tahač Škoda 706 RTTN s mrazírenským návěsem
斯柯达706RTHP消防车斯柯达706RT水泥车斯柯达706RTK BOBR垃圾车斯柯达706RTTN半挂车仿制版本中国济南汽车制造厂于1959年根据山东省交通厅提供的两辆斯柯达706RT设计8吨重型载货汽车，首两辆样车于1960年4月15日试制完毕，称黄河牌JN150型，成为中国自制的第一款载重量8吨及以上的重型汽车，1963年通过鉴定验收并由中华人民共和国第一机械工业部批准定型[1][2]。类似地，JN150也衍生出以该车型为基础的客车底盘JN651型[3]。此外，上海汽车装配厂也曾于1959年仿制斯柯达706RT，但并未量产[4]。

Škoda 706 MT
斯柯达706MT