Untitled Document

Historie
Istòria

Pamětihodnosti
Lòcs d'interés

Reference
Referéncias

Odkazy
Ligams

Jestřabice (německy Jestrzabitz) jsou místní částí města Koryčany v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji.
Jestřabice (alemand, Jestrzabitz) es una anciana comuna chèca, ara part de la comuna de Koryčany dins lo districte de Kroměříž e la region de Zlín.

Nacházejí se 3 km jihozápadně od Koryčan.
Es a 3 km al Sud-oèst de Koryčany.

V roce 2009 měly Jestřabice 280 obyvatel.[1]
Teniá 280 abitants en 2009.[1]

Obec vznikla ve 13. století, první písemné zprávy se dochovaly z roku 1344, kdy patřil jestřabický statek Jaroslavu z Jestřabic.
La comuna nasquèt al s. XIII. La primièra mencion escricha es de 1344.

Majitelé se různě střídali. Až do roku 1588 byly Jestřabice samostatné, poté je koupila Anna Bánffy z Dolní Lindvy a spojila je s panstvím koryčanským.
Foguèt censat despoblada al moment de la guèrra de 30 ans (sonque 4 abitants en 1656). Lo 1èr d'agost de 1976 foguèt annexada per Koryčany.

Jestřabická přehrada je využívána k rybářství a rekreaci.
Lo lac de barratge de Jestřabice.

↑ Koryčanský zpravodaj 1/2010 (PDF) ↑ Jestřabice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
↑ Koryčanský zpravodaj 1/2010 (PDF) ↑ modèl {{Ligam web}} : paramètre « url » mancante paramètre « titre » mancant

Sabahové nebo Al Sabah (آل صباح) je vládnoucí kuvajtská dynastie. Rod Sabahů migroval z Nadždu do Kuvajtu v 18. století. Kuvajtu vládnou od roku 1752, kdy byl zakladatel rodu Sabah I. ibn Džaber as-Sabah zvolen arabskými usedlíky jako první šejch Kuvajtu, aby jejich jménem hovořil s tureckými úřady, spravoval jejich věci a chránil jejich zájmy.
L'ostal de Sobah o Al Sabah (آل صباح) o encara Āl Ṣubāḥ es l'ostal que regna sus Covait dempuèi 1752.

Jako jediná dynastie na Arabském poloostrově nezískala moc „mečem“.
Foguèt fondat per Sabah Ièr.

Současnou hlavu rodu je od roku 2006 emír Sabah al-Ahmad as-Sabah.
Lo cap actual es l'emir de Covait Navaf Ièr.

Kuvajtští šejchové a emírové
Lista dels sobeirans de l'ostal de Sobah

šejch Sabah I. ibn Džaber as-Sabah (1752-1762), zakladatel rodu šejch Abdalláh I. ibn Sabah as-Sabah (1762-1814) šejch Džaber I. ibn Abdalláh as-Sabah (1814-1859) šejch Sabah II. ibn Džaber as-Sabah (1859-1866) šejch Abdalláh II. ibn Sabah as-Sabah (1866-1892) šejch Muhammad ibn Sabah as-Sabah (1892-1862), zavražděn bratrem Murabakem šejch Murabak ibn Sabah as-Sabah (1896-1915) šejch Džaber II. al-Mubarak as-Sabah (1915-1917) šejch Salem al-Mubarak as-Sabah (1917-1921), zakladatel vedlejší linie: as-Salem as-Sabah šejch Ahmad al-Džaber as-Sabah (1921-1950) šejch Abdalláh III. as-Salem as-Sabah (1950-1965), z vedlejší linie: as-Salem as-Sabah emír Sabah III. as-Salem as-Sabah (1965-1977), z vedlejší linie: as-Salem as-Sabah emír Džaber III. al-Ahmad as-Sabah (1977-2006) emír Saad al-Abdalláh as-Sabah (2006-2006), zemřel v roce 2008 emír Sabah al-Ahmad as-Sabah (2006-2020)
cheic Sabah Ièr (1752-1762) šejch Abdalláh I. ibn Sabah as-Sabah (1762-1814) šejch Džaber I. ibn Abdalláh as-Sabah (1814-1859) šejch Sabah II. ibn Džaber as-Sabah (1859-1866) šejch Abdalláh II. ibn Sabah as-Sabah (1866-1892) šejch Muhammad ibn Sabah as-Sabah (1892-1862) šejch Murabak ibn Sabah as-Sabah (1896-1915) šejch Džaber II. al-Mubarak as-Sabah (1915-1917) šejch Salem al-Mubarak as-Sabah (1917-1921), zakladatel vedlejší linie: as-Salem as-Sabah šejch Ahmad al-Džaber as-Sabah (1921-1950) šejch Abdalláh III. as-Salem as-Sabah (1950-1965), z vedlejší linie: as-Salem as-Sabah emír Sabah III. as-Salem as-Sabah (1965-1977), z vedlejší linie: as-Salem as-Sabah emír Džaber III. al-Ahmad as-Sabah (1977-2006) emír Saad al-Abdalláh as-Sabah (2006-2006), zemřel v roce 2008 emír Sabah al-Ahmad as-Sabah (2006-2020)

František Vymazal (6. listopadu 1841, Topolany u Vyškova [1] – 6. dubna 1917, Brno[2]) byl český polyglot, filolog, editor jazykových, dějepisných a občanskovědných učebnic a konverzačních příruček[3] a překladatel z ruštiny a němčiny.
František Vymazal (Topolany de Vyškov, 6 de novembre de 1841–Brno, 6 d'abril de 1917) èra un poliglòta, pedagòg, autor e traductor del rus e de l'alemand.

Život
Vida

Pocházel z velmi chudé rodiny a přes svůj velký talent proto nemohl získat formální potvrzení svého vzdělání, které bylo, ač byl samouk, velmi široké. Vystudoval tedy gymnázium. Živil se jako korektor v Moravské akciové tiskárně v Brně, z této nepříliš dobře placené práce musel odejít až ve stáří kvůli oční chorobě.
Nascut dins una familha fòrça paura, èra autodidacte e viviá coma corrector dins una estampariá de Brno, un trabalh fòrça mal pagat que deguèt daissar pr'amor d'una malautiá dels uòlhs.

Žil velmi skromně až chudě, často podivínsky, nikdy se neoženil, sám k sobě byl velmi přísný.
Visquèt sol, sens familha e gaireben sens amics.

Jazyková pedagogika a další literární práce pro něj byla jenom koníčkem. Přes svůj podivný a samotářský život měl poměrně významné přátele, dopisoval si například s básníkem J. S.
En 1916 foguèt jutjat per nautra traïson que volguèt pas respectar l'imne de lAustria-Ongria, en realitat vengut sord l'aviá pas conegut e foguèt lèu liberat.

Po celý život byl důsledným a velmi ostrým atheistou, přesto si vážil křesťanství jako filosofického a kulturního systému a často používal jako příkladové texty úryvky modliteb či biblické citáty. V roce 1916 byl odsouzen na několik týdnů za velezradu (údajně proto, že kvůli své hluchotě nevzdal čest, když hráli rakouskou hymnu), poté byl ale soudem osvobozen. Zemřel v roce 1917, srazila ho tramvaj, kterou neviděl, protože byl už téměř slepý.
Moriguèt escrachat per un tramvai qu'aviá pas vist venir, qu'èra gaireben òrb.

Královecký kraj je satirický koncept připojení Kaliningradské oblasti k České republice, reagující na „referenda“ o připojení ukrajinských oblastí k Rusku (2022).
La region de Královec (Kralovecký kraj) es una satira de l'annexion de la region russa de Kaliningrad en reaccion als sembla-referendums d'annexion d'una part d'Ucraïna a Russia en 2022.

Parodický český nárok na území vychází z historické vazby Přemysla Otakara II. na město Královec.[1]
Ten son origina dins la fondacion de Königsberg (Královec en chèc) pel rei de Bohèmia Přemysl Otakar II.