Trůn v Rytířském sále, ze kterého hlava státu pronáší svoji řeč
De troon in de Ridderzaal waarop het staatshoofd plaats neemt om de troonrede uit te spreken
Třetí úterý v září, které se nazývá Prinsjesdag (česky: Knížecí den), je důležitým dnem nizozemského politického dění.
De derde dinsdag van september is een belangrijke dag voor de Nederlandse politiek en wordt Prinsjesdag genoemd.
V tento den pronáší hlava státu královskou řeč během společného zasedání nizozemských Generálních stavů.
Op die dag spreekt het staatshoofd in de Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden in verenigde vergadering bijeen de troonrede uit.
V projevu je zformulován vládní program pro následující rok.
Daarin geeft de regering aan wat het regeringsbeleid zal zijn voor het komende jaar.
Prinsjesdag probíhá za doprovodu mnoha rituálů.
Prinsjesdag is een dag die met veel rituelen gepaard gaat.
Článek 65 nizozemské ústavy stanovuje, že třetí úterý v září (...) je králem, nebo jeho jménem, proneseno prohlášení o vládní politice během společného zasedání Generálních stavů.
Artikel 65 van de Grondwet bepaalt dat op de derde dinsdag van september (...) door of namens de Koning in een verenigde vergadering van de Staten-Generaal een uiteenzetting van het door de regering te voeren beleid wordt gegeven.
Článek 105 odstavec 2 také dodává, že společně s touto událostí probíhá předkládání rozpočtu.
Artikel 105 lid 2 van de Grondwet voegt daaraan toe dat dit samenvalt met de indiening van de begroting.
Dále následují obecné úvahy v Dolní komoře, po kterých je projednáván i státní rozpočet (tzv. miljoenennota)
Hierop volgen in de Tweede Kamer de algemene beschouwingen, waarna ook de Rijksbegroting wordt besproken (miljoenennota).
+ Přidat překlad
Prinsjesdag, (verjaardag van Stadhouder Willem III op 14 november), door Jan Steen
+ Přidat překlad
Opening van de Staten-Generaal op 15 september 1925
Kolem roku 1930 se název „Prinsjesdag“ začal používat pro zasedání Nizozemských generálních stavů a v roce 1931 byla tato ceremonie poprvé natočena. Až v roce 1983 stanovila ústava, že se jedná především o den, kdy se pronáší královská řeč.
De benaming 'Prinsjesdag' werd al in de 17e en 18e eeuw gebruikt voor de viering van de verjaardagen van de Prinsen van Oranje. Na het Tweede Stadhouderloze Tijdperk en de geboorte van Willem V op 8 maart 1748 en vooral in de patriottentijd werd zijn verjaardag aangegrepen om demonstraties van Oranjegezindheid te houden.
Ministr spravedlnosti Van Schaik přichází v uniformě k Rytířskému sálu, Prinsjesdag 1934
Minister van Justitie Van Schaik arriveert in ministersuniform bij de Ridderzaal op Prinsjesdag 1934
Zlatý kočár, Prinsjesdag 2007
De Gouden Koets op Prinsjesdag 2007
Zlatý kočár, Prinsjesdag 2011
De Gouden Koets op Prinsjesdag 2011
Trasa
Route
Čestná stráž
Erewacht
Vojáci v čestné stráži, 2015
Militairen in een erewacht, 2015
Královský průvod mimojiné doprovází veliká vojenská přehlídka.
Langs de route staan erewachten en orkesten van alle delen van de krijgsmacht.
Na trase jsou čestné stráže a orchestry všech složek ozbrojených sil. Před palácem Noordeinde stojí Nizozemské královské letectvo a Nizozemská námořní pěchota se svými orchestry.
Voor Paleis Noordeinde staat de Koninklijke Luchtmacht, met de Kapel van de Koninklijke Luchtmacht en voor de Ridderzaal het Korps Mariniers met de Marinierskapel.
Tyto skupiny hrají státní hymnu, když král opouští královský palác a přijíždí k Rytířskému sálu.
Deze muziekkorpsen spelen het Wilhelmus wanneer de Koning het paleis verlaat en wanneer hij bij de Ridderzaal arriveert.
Na trase je rozloženo několik oddílů aktivních záloh, ale i jiné samostatné jednotky jako jsou výsadkové brigády.
Verspreid over de route staan verscheidene detachementen van het Korps Nationale Reserve en andere parate eenheden zoals de Luchtmobiele brigade.
Civilní obyvatelstvo je zastoupeno skupinkami univerzitních studentů, kteří tvoří součást čestné stráže.
De burgerbevolking wordt in de erewacht vertegenwoordigd door groepen van verschillende studentenweerbaarheden.
Každoročně je zde přítomna také občanská delegace pocházející z jedné z provincií.
Tevens is er ieder jaar een burgerdeputatie uit een van de provincies.
Královnin průvod byl 21. září 2010 lehce narušen, kdy 29 letý muž hodil z publika více než šestisetgramovou sklenici do okna Zlatého kočáru.
Op 21 september 2010 werd tijdens Prinsjesdag de stoet van de Koningin licht verstoord. Een 29-jarige man wierp vanuit het publiek een ruim 600 gram wegende glazen waxinelichthouder tegen de ruit van de Gouden Koets.
Podezřelý muž byl téměř okamžitě zadržen přihlížejícími a předán policii.
De verdachte man werd vrijwel meteen door omstanders overmeesterd en overgedragen aan de politie.
Při vyšetření ve středisku Pieter Baan bylo zjištěno, že muž trpí bludnými poruchami. Na zakladě tohoto zjištění ho soud shledal duševně nemocným a 16. září 2011 ho nechal umístit do psychiatrické léčebny až na jeden rok. Po odvolání byl 1. února 2013 odsouzen k pěti měsícům odnětí svobody.
Onderzoek in het Pieter Baan Centrum wees uit dat de man aan een waanstoornis lijdt.[5] De rechtbank achtte hem op grond daarvan volledig ontoerekeningsvatbaar en legde hem op 16 september 2011 de maatregel op van plaatsing in een psychiatrisch ziekenhuis voor de duur van maximaal één jaar.[6] In hoger beroep werd hij door het Gerechtshof op 1 februari 2013 veroordeeld tot vijf maanden gevangenisstraf.
Soud zamítl nesveprávnost muže, a tak nepodstoupil terapie v psychiatrické léčebně.
Het Hof verwierp de ontoerekeningsvatbaarheid van de man, die daarmee niet hoefde te worden opgenomen in een psychiatrische kliniek.[7]
Dokumentace
Prinsjesdagstukken
Tradiční předávání návrhu z ‚‚kufříku‘‘ v poslanecké sněmovně, Prinsjesdag 2015
Aanbieding van het koffertje in de Tweede Kamer tijdens Prinsjesdag 2015
Ministr financí Onno Ruding, Prinsjesdag 1983
Minister van Financiën Onno Ruding op Prinsjesdag 1983
Čtyři dokumenty týkající se rozpočtu zahrnují miliónovou nótu, daňový plán a návrh zákona ohledně dalších fiskálních opatření
De Prinsjesdagstukken bestaan uit de miljoenennota, de rijksbegroting, het Belastingplan en het wetsvoorstel Overige fiscale maatregelen.
Ministr financí nese kufřík s nápisem „Třetí úterý v září“, ve kterém se nachází miliónová nóta.
De minister van Financiën draagt een koffertje met het opschrift "Derde dinsdag in september", met - naar men zegt - de miljoenennota.
Ve skutečnosti by byl návrh v tištěné podobě příliš objemný, aby se do kufříku vešel. Nyní je rozpočet na CD.
In werkelijkheid is de miljoenennota op papier veel te volumineus om in het koffertje te passen, maar tegenwoordig staat de miljoenennota op een cd.
Obsah miliónové nóty je držen v tajnosti a je poskytnut pouze médiím. Ve skutečnosti ale části miliónové nóty někdy uniknou a jsou zveřejněny krátce před královskou řečí.
De miljoenennota wordt officieel tot Prinsjesdag geheimgehouden (maar eventueel wel onder embargo verstrekt aan de media), al lekken delen ervan doorgaans uit.
V roce 2008 byl státní rozpočet zveřejněn již předchozí sobotu v novinách NRC Handelsblad.
In 2008 werd de miljoenennota al op de voorafgaande zaterdag in NRC Handelsblad gepubliceerd.[3]
Role hlavy státu
Rol van het staatshoofd
Prinsjesdag odebírá králi a jeho rodině jistou prestiž.
Prinsjesdag ontleent een groot deel van zijn luister aan de rol van de Koning en zijn Huis.
Jejich role nebyla ovšem nikdy zpochybněna.
Maar onomstreden is die rol nooit geweest.
Již v roce 1872 kritizoval Abraham Kuyper královskou řeč v deníku De Standaard.
Al in 1872 uitte Abraham Kuyper in De Standaard kritiek op het voorlezen van de troonrede door de Koning.
S ohledem na zavedenou ministerskou povinnost z roku 1848 měl mít podle něj tuto řeč na starost jeden ze zodpovědných ministrů.
Gezien de in 1848 ingevoerde ministeriële verantwoordelijkheid diende volgens hem een der ministers deze taak uit te voeren; zij hebben de troonrede geschreven.
V dobách své vlády nicméně Kuyper ze cti od této tradice neupustil.
In zijn regeerjaren heeft Kuyper de traditie echter in ere gelaten.
Sto let po Kuyperovi přišel předseda poslanecké sněmovny Anne Vondeling s návrhem na změnu ceremonie: Král by neměl být při čtení své řeči obklopen členy své rodiny, nýbrž členy své vlády.
Honderd jaar na Kuyper kwam Kamervoorzitter Vondeling met een voorstel tot wijziging van het scenario: de Koning zou voortaan bij het uitspreken van de troonrede niet worden omringd door de leden van zijn Huis, maar door de leden van zijn regering.
Incidenty
Incidenten
V roce 2001 se konal Prinsjesdag týden po teroristických útocích z 11. září.
In 2001 viel Prinsjesdag een week na de aanslag van 11 september in de Verenigde Staten.
Z tohoto důvodu během jízdy nehrála hudba.
Als gevolg hiervan werd besloten geen muziek te spelen tijdens de rijtoer.
Zlatý kočár projížděl kolem americké ambasády, kde na chvilku zastavil, aby hlava státu pozdravila americký lid. To je velmi neobvyklé, protože to není v souladu s protokolem, aby hlava státu na cestě zastavila.
De Gouden Koets heeft bij het passeren van de Amerikaanse ambassade aan het Lange Voorhout enkele ogenblikken stilgestaan om een groet aan de Amerikanen te brengen. Dat is zeer ongebruikelijk, want volgens het protocol hoeft het staatshoofd nooit te wachten.[4]
Zajímavosti
Trivia
Mnoho žen přítomných u vyslovování královské řeči nosí v posledních letech výrazné klobouky, které jsou později probírány v médiích.
Veel vrouwen die het uitspreken van de troonrede bijwonen, dragen naar gebruik van de laatste jaren opvallende hoeden, die later in de media worden besproken.
Tato tradice začala v roce 1977, kdy poslankyně Erica Terpstrová podle svých slov chtěla trochu oživit atmosféru V roce 1897 zvolal Johannes Hendric Donner poprvé zcela spontánně třikrát ‚‚Hurá‘‘ po hesle ‚‚Ať žije královna‘‘. Královně Vilemíně bylo tehdy 17 let a řeč pronesla její matka, královna-regentka Emma.
Deze traditie ontstond in 1977, toen Kamerlid Erica Terpstra naar eigen zeggen de grijze massa wilde veranderen.[8][9] In 1897 werd, geheel spontaan, voor de eerste keer na het "Leve de Koningin" door Johannes Hendricus Donner driemaal "Hoera" geroepen. Koningin was de toen 17-jarige Wilhelmina; de troonrede werd voorgelezen door Koningin-regentes Emma.[10] In 1990 waren de Leidse en Delftse studentenweerbaarheden voor een jaar uitgesloten van deelname aan de erewacht, vanwege wangedrag een jaar eerder.
V roce 1990 byly skupinky studentů z Leidenu a Delftu vyloučeny z čestné stráže na jeden rok, kvůli špatnému chování z předchozího roku. Skupinka z Leidenu zapomněla v předchozím roce obřadní zbraň, a skupinka z Delftu neměla na sobě správnou uniformu a zpívala oplzlé písně a mávali za Zlatým kočárem.
De Leidse weerbaarheid had dat jaar hun ceremonieel geweer niet bij zich, en de Delftse delegatie had - gekleed in brasjas - schunnige liedjes gezongen en gezwaaid naar de Gouden Koets.[11] Hun plek werd ingenomen door de weerbaarheid van Den Haag.[12] De paarden die meelopen in de Koninklijke Stoet worden traditiegetrouw uitvoerig getest op de maandag voor Prinsjesdag.