Externí odkazy
Nexus externi
Prezidenti komory
Praesides camerae
Česká lékařská komora (latinsky Camera Medica Bohemica; zkratka ČLK) je samosprávná stavovská organizace sdružující všechny lékaře na území České republiky.
Camera Medica Bohemica (Bohemice Česká lékařská komora) est societas omnium medicorum in Re publica Bohemica, quae condita est anno 1991.[1] Sedes principalis huius camerae Olomucii est, sed quoque unam cancellariam Pragae habet.
Byla zřízena v roce 1991,[1] oficiální sídlo má v Olomouci a další kancelář v Praze.
Ab anno 1996 tribuit hominibus cum meritis in medicina Bohemica titulum Eques ordinis medicorum Bohemicorum (ut suum praemium honorarium).
1991–1992: Miloš Štejfa 1992–1998: Bohuslav Svoboda 1998–2005: David Rath od roku 2006: Milan Kubek
1991–1992: Miloš Štejfa 1992–1998: Bohuslaus Svoboda 1998–2005: David Rath ab anno 2006: Milan Kubek
Oficiální stránky Naše zdravotnictví
Oficiální stránky
(České Budějovice) Odbočka Rožnov – Černý Kříž Boršov nad Vltavou, nový železniční most Číslo 194 Provozovatel dráhy SŽDC Dopravce GW Train Regio, České dráhy Technické informace Délka 83,8 km Rozchod koleje 1435 mm (normální) Napájecí soustava neelektrizovaná trať Maximální rychlost 75 Externí odkazy OpenStreetMap mapová data multimediální obsah na Commons Průběh trati Legenda 119,750 České Budějovice Trať 199 České Budějovice již. zast. 116.044 0 Odbočka Rožnov Trať 196 silnice I/3 3.643 Boršov nad Vltavou Vltava vlečka SSŹ, voj. letiště 6.572 Černý Dub silnice II/143 8 Hradce 10.981 Vrábče silnice II/143 čelní srážka osobních vlaků 3.
(České Budějovice) Odbočka Rožnov – Černý Kříž Boršov nad Vltavou, pons nova Numero 194 Custos feriviae SŽDC Societas traminum GW Train Regio, České dráhy Informatines technicales Longitudo 83,8 km Modulus 1435 mm (normální) Velocitas maximalis 75 km/h Links externales OpenStreetMap data kartographica multimedia in Commons Ferrivia et stationes Legenda 119,750 České Budějovice Ferrivia 199 České Budějovice již. zast.
5. 2018[1] 13.927 Křemže Křemžský potok 15.763 Holubov 17.871 Třísov lom Plešovice 20.055 Plešovice 22.145 Zlatá Koruna vlečka Jitka 25.008 Přísečná 25.300 Domoradice 27.111 Český Krumlov Polečnice silnice II/39 vlečka papírna Větřní 32 Kájov Polečnice Polečnice 36.028 Mezipotočí silnice I/39 41.814 Hořice na Šumavě Polečnice 48.354 Polná na Šumavě Polečnice 50.495 Polečnice vlečka voj. 53.555 Hodňov Olšina 55.338 Žlábek 58.276 Černá v Pošumaví silnice I/39 57.4 Vltava VN Lipno (zátoka) 61.1 Pestřice 64.6 Horní Planá 64.6 Pernek na Šumavě 63.46 Horní Planá zastávka 63.749 Horní Planá 67.592 Pernek na Šumavě Vltava 71.348 Nová Pec 74.01 Ovesná 79.764 Pěkná trať do Číčenic 83,8 Černý Kříž do Nového Údolí(trať 197) Některá data mohou pocházet z datové položky.
116.044 0 Odbočka Rožnov Trať 196 via I/3 3.643 Boršov nad Vltavou Multavia vlečka SSŹ, voj. letiště 6.572 Černý Dub via II/143 8 Hradce 10.981 Vrábče via II/143 13.927 Křemže Křemžský potok 15.763 Holubov 17.871 Třísov lom Plešovice 20.055 Plešovice 22.145 Zlatá Koruna vlečka Jitka 25.008 Přísečná 25.300 Domoradice 27.111 Český Krumlov Polečnice via II/39 vlečka papírna Větřní 32 Kájov Polečnice Polečnice 36.028 Mezipotočí via I/39 41.814 Hořice na Šumavě Polečnice 48.354 Polná na Šumavě Polečnice 50.495 Polečnice vlečka voj. 53.555 Hodňov Olšina 55.338 Žlábek 58.276 Černá v Pošumaví via I/39 57.4 Vltava Lacus Lipnensis 61.1 Pestřice 64.6 Horní Planá 64.6 Pernek na Šumavě 63.46 Horní Planá zastávka 63.749 Horní Planá 67.592 Pernek na Šumavě Multavia 71.348 Nová Pec 74.01 Ovesná 79.764 Pěkná Ferrivia in Číčenice 83,8 Černý Kříž in Nové Údolí(ferrivia 197) Některá data mohou pocházet z datové položky.
Železniční trať (České Budějovice) Odbočka Rožnov – Černý Kříž (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 194) je jednokolejná regionální trať, která z (Českých Budějovic), resp. odbočky Rožnov přes Český Krumlov, Kájov a Novou Pec do Černého Kříže.
Ferrivia (České Budějovice) Odbočka Rožnov – Černý Kříž (numero 194) ferrivia regionalis in Bohemia australis est, quae ex urbe Budovicio (<i>České Budějovice</i> in lingua Bohemica), per Crumloviam (<i>Český Krumlov</i> in ligua Bohemica), vicis Kájov et Nová Pec in orbem, quis Černý Kříž (crux niger) appellatur.
Pravidelnou osobní dopravu zajišťuje společnost GW Train Regio, na trati také jezdí expresy Českých drah.
In illae ferriviae tramina societatis GW Train Regio et etiam České dráhy veniunt.
Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha[1] – 23. ledna 1999 Praha) byl populární český spisovatel literatury pro mládež, významná osobnost českého skautského hnutí, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový vychovatel. Pod skautskou přezdívkou Jestřáb vedl po většinu svého života chlapecký (původně klasický skautský, později jinak nazývaný) oddíl, Pražskou Dvojku. Část jeho literárního díla (zejména příběhy Rychlých šípů a Hochů od Bobří řeky) přešla v Česku do obecného povědomí a některé jeho pojmy a fráze zlidověly.
Iaroslaus, vulgo Jaroslav Foglar (natus Benátská numerus 3Pragae die 6 Iulii 1907[I] – mortuus est Pragae die 23 Ianuarii 1999) fuit popularibus scriptor Bohemica.
Dílo
Opera
Přístav volá (pův. vydání 1934), o přátelství Jirky Dražana a Ládi Vilemína, román seznamuje s Modrým životem Boj o první místo (1936), o cestě Petra Solnara k naplnění svých tužeb ve skautském oddíle Hoši od Bobří řeky (1937), klasické dílo o skupině 12 chlapců, které vede mladý muž Rikitan k ušlechtilému životu podle skautských zásad, seznamuje s lovem bobříků Tábor smůly (1938), humoristická sbírka zážitků z Foglarova dětství a vedení skautských táborů Chata v Jezerní kotlině (1939), o přátelství Pavla Zemana a Ludvy Grygara, román silně akcentuje škodlivost kouření Historie Svorné sedmy (1940), o partě dětí z jednoho činžáku a jejích příhodách Pod junáckou vlajkou (1940), příběh Mirka Trojana, který za nepoctivým účelem vstoupí do skautského oddílu, jehož prostředí ho napraví Záhada hlavolamu (1941), jeden z nejslavnějších románů, o dobrodružství Rychlých šípů ve Stínadlech a hledání ježka v kleci, zpracováno i jako televizní seriál a celovečerní film, první díl tzv. Stínadelské trilogie Když Duben přichází (1944), o několika spolužácích ze znesvářené školní třídy, kteří k sobě hledají cestu Stínadla se bouří (1947), navazuje na Záhadu hlavolamu, druhý díl tzv. Stínadelské trilogie Tajemná Řásnovka (1965), o peripetiích chlapeckého klubu na pražské Řásnovce Poklad Černého delfína (1966), o dvou pražských klucích, kteří vstoupí do skautského oddílu, děj je velmi konkrétně lokalizován do ulic Starého Města Kronika Ztracené stopy (1967), rady a návody pro činnost klubů Dobrodružství v Zemi nikoho (1969), příběh dvou kamarádů Vládi a Vincka, kteří se zapletou do hledání vzácných zkamenělin v opuštěné lomové krajině Devadesátka pokračuje (1969), navazuje na knihu Pod junáckou vlajkou Tajemství Velkého Vonta (1986) české vydání v Německu), navazuje na Stínadla se bouří a uzavírá tzv. Stínadelskou trilogii, vydanou později v jednom svazku jako Rychlé šípy ve Stínadlech Dobrodružství v temných uličkách (1990), obsahuje Záhadu hlavolamu, Stínadla se bouří a první vydání Tajemství Velkého Vonta v Československu) Tajemství Velkého Vonta (1992), první samostatné vydání) Život v poklusu (1989/1990), autobiografie Nováček Bubáček píše deník (1990), s humornou nadsázkou podané zážitky skautského nováčka Jestřábe, vypravuj (1990), sbírka krátkých povídek z rozličných prostředí Strach nad Bobří řekou (knižně 1990, napsáno ale o několik let dříve) navazuje na Hochy od Bobří řeky a zřetelně, byť nevysloveně, odkazuje k období nacistické okupace Výprava na Yucatan, (1990, Západočeské nakladatelství Plzeň), výňatky z oddílových kronik Dvojky z let 1926–1973 (vybral Miloš Zapletal) Náš oddíl (1992), příručka pro práci ve skautském oddíle Modrá rokle (1994), poslední Foglarův román, zpracovaný původně jako komiks, o chlapeckém klubu z nejmenovaného velkoměsta, kteří zažívají dobrodružství v opuštěném krasu Kronika Hochů od Bobří řeky – I. díl: Skautský rok a II. díl: Tábory ve Sluneční zátoce a na Zelené říčce (1996), výpisy z kronik, editor Miloš Zapletal Rychlé šípy (1998, souborné knižní vydání kresleného seriálu) Svorní gambusíni a jiné příběhy (1999, knižní vydání dalších kreslených seriálů) Z Bobří hráze (1999), výpisy z kronik, editor Miloš Zapletal Hry Jaroslava Foglara (2000), výpisy z kronik, editor Miloš Zapletal Rychlé šípy ve Stínadlech (2005), soubor, obsahuje Záhadu hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta, ilustrace Milan Teslevič Tábor Zelené příšery (2007), výpisy z kronik, editor Miloš Zapletal Tábor ve Sluneční zátoce (2007), obsahuje libreto zmíněné divadelní hry, přehled táborů Jaroslava Foglara a příručku Tábornická moudrost, aneb Tábor – podnik pro celé muže
Přístav volá (1934) Boj o první místo (1936) Hoši od Bobří řeky (1937) Tábor smůly (1937) Chata v Jezerní kotlině (1939) Historie Svorné sedmy (1940) Pod junáckou vlajkou (1940) Záhada hlavolamu (1941) Když Duben přichází (1944) Stínadla se bouří (1947) Tajemná Řásnovka (1965) Poklad Černého delfína (1966) Kronika Ztracené stopy (1967) Dobrodružství v Zemi nikoho (1969) Devadesátka pokračuje (1969) Tajemství Velkého Vonta (1986) Vita canter (MCMLXXXIX / MCMXC ), biography Novitius Bubacek scribit diarium ( MCMXC ), datum est per experientiam in maius celebrata faceta speculator Exacto novitiatu Accipitres: Dicite ( MCMXC ), a collectio brevis fabulis est a variis backgrounds Timor fiber (corruptela in MCMXC, sed ante paucos annos scripta) de sequitur ex Pueri of fiber quod scilicet, etiamsi tacita, se refert ad periodum anno MCMXL Expeditionem in Florida ( MCMXC, Západočeské Nakladatelstvi Plzeň), pauca essent reliqua de sectione dierum Dvojka from 1926-1973 (electus a Miloš P. Zapletal ) § nostri ( MCMXCII ), a duce opus esse, in sectione Explorator Hyacinthum torrentis Arnon ( MCMXCIV ), tandem Foglar de novo, primum gestarum quasi comici circa a puero clava scriptor sine nomine in urbe quae ab experientia adventures in relicta karst Pueri et annales a fiber - Pars I: Familia Explorator annus et pro parte II. pars: Castra sol in flumen Bay et in viridis ( MCMXCVI ), obtulit rex insomnem, Editor Miloš P. Zapletal Sagittis Fast ( MCMXCVIII, ex editione viverra comprehensive libro series) Et viventem Gambusins Volume ( MCMXCIX, libri editione altera cartoons) Ex Beaver Dam ( MCMXCIX ), obtulit rex insomnem, Editor Miloš P. Zapletal Carmina by Jaroslav Foglar ( MM ), obtulit rex insomnem, Editor Miloš P. Zapletal Sagittis in Fast Nominis Umbra ( MMV ), set, quod continet in Mysterio Puzzle, Mea sunt, et Procella magna Vonto De Secret of: illustratio per Mediolanum Teslevič Castra viridis monstra ( MMVII ), de verborum dierum, et Editor Miloš P. Zapletal Thabor in Sluneční zátoka ( MMVII ), habet libello de scaenicis ludere super praedictis, et luctus, et libri Jaroslav Foglar castra Tábornická moudrost vel sic notam fac - nam omnis autem turba hominum
Jaroslav Foglar ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR) Oddíl Pražská Dvojka Bohoušek – Foglarovský magazín iKlubovna, klubový web Sdružení přátel Jaroslava Foglara (prezentace sdružení má být na http://www.spjf.cz) Jaroslav Foglar – Jestřáb, neoficiální stránka, Michal Ambrož Foglarweb, Pavel Novotný Vontové.org Muzeum Jaroslava Foglara – první muzeum věnované našemu významnému českému spisovateli
Iaroslavus Foglar Bohoušek - Foglarovský Magazin Museum de Iaroslavus Foglar
Ilja Repin: Ivan Sečenov (1889)
Ioannes Sečenov ab Elia Repin anno 1889 pictus
Ivan Michajlovič Sečenov (rusky Иван Михайлович Сеченов; 1 [13] srpna 1829 - 2 [15] listopadu 1905), byl ruský fyziolog a neurolog, od roku 1869 člen-korespondent a od roku 1904 řádný člen Petrohradské akademie. Je označován jako „otec ruské fyziologie“.
Ioannes Michaelis filius Sečenov (Russice Иван Михайлович Сеченов, tr. Ivan Michajlovič Sečenov; 1 [13] Augusti 1829 – 2 [15] Novembris 1905) erat clarus physiologus et neurologus Russicus, ab anno 1869 correspondens et ab anno 1904 honoratus Academiae Scientiarum Imperialis Petropolitanae socius.
Věnoval se laboratornímu výzkumu elektrofyziologie, neurofyziologie a centrálního nervového systému.
"Pater physiologiae Russicae" putatur, electrophysiologiae, neurophysiologiae et systemate nervoso centrali in laboratorio studuit.
Byl absolventem lékařské fakulty Moskevské univerzity, V roce 1860 obhájil disertační práci na Petrohradské lékařské univerzitě, kde pak v v následujícím desetiletí učil.
Alumnus facultatis medicae Universitatis Moscuensis, Sečenov anno 1860 dissertationem pro gradu doctoris medicinae in Academia Medico-Chirurgica Petropolitana defensit, in qua academia decennio sequente professor fuit.
V roce 1870 získal titul doktora zoologie honoris causa Oděské univerzity, kde pak učil do roku 1876, kdy se stal profesorem fyziologie Petrohradské univerzity.
Anno 1870 enim gradu doctoris zoologiae honoris causa ab Universitate Caesarea Novae Rossiae Odessana dignatus, in universitate illa professor erat antequam anno 1876 professor cathedrae physiologiae Universitatis Petropolitanae electus est.
V roce 1888 se přestěhoval do Moskvy a začal pracovat na své alma mater, nejprve jako soukromý docent a poté od roku 1891 do roku 1901 jako profesor a přednosta katedry fiziologie.
Anno 1888 Moscuam movit, ubi in alma matre sua, Universitate Moscuensi, laborare incepit, initio ut privatim docens, deinde ab 1891 ad 1901 professor et praefectus cathedrae physiologiae ibi fuit.
Jeho jméno nese asteroid 5234 Sechenov.
Asteroides 5234 Sechenov in honorem eius vocatur.