Léta rozkvětu firmy
Waktu perusahaan berkembang
Typické rodinné domky pro zaměstnance Baťových závodů
Rumah keluarga khas untuk karyawan perusahaan Bata
Do léta 1896 se Tomáš dluhů zbavil.
Sebelum musim panas tahun 1896 Tomáš mampu menyingkirkan semua hutang.
Brzy nato však měla firmu postihnout další pohroma.
Tetapi tidak lama kemudian sebuah perusahaan yang namanya Koditsch dengan tiba-tiba bangkrut.
Firma Koditsch a spol., u níž měli všichni ševci, včetně Baťových, uloženy směnky, zkrachovala.
Semua tukang sepadu di wilayah itu, termasuk Tomáš juga, mempunyai surat sanggup bayar disimpan di perusahaan tersebut. Oleh karena itu, perusahaan ayah Tomáš bangkrut juga. Tetapi Tomáš tidak mau menyerah.
Firmu Tomášova otce to zruinovalo.
Dia menciptakan beberapa inovasi yang bisa membantu perusahaan Tomáš untuk tidak bangkrut.
Tomáš se ovšem nechtěl vzdát.
Dia memutuskan menjahit sepatu dari kain karena kain jauh lebih murah daripada kulit asli dan juga lebih terjangkau. Sampai saat ini sepatu kain yang mempunyai bagian depan dari kulit dan sol luar dari kulit dikenal di Ceko sebagai "baťovky" (artinya sepatu Baťa). Setelah iklan untuk sepatu kain ini diterbitkan, sangat banyak orang mulai tertarik dengan sepatu ini.
Přišel s inovacemi, které měly tuto situaci vyřešit.
Produksi dimulai dengan cepat dan Tomáš langsung membeli mesin jahit yang pertama dari Jerman.
Rozhodl se začít šít boty z plátna.
Anna, saudara perempuan Tomáš, mengurus pembukuan perusahaan Bata dan bekerja di sana sampai tahun 1898 (berhenti setelah pernikahan).
Plátno bylo mnohem levnější a dostupnější než pravá kůže.
Anna pintar menghitung dan menghemat uang. Juga oleh karena dia perusahaan tidak bangkrut.
O tzv. „baťovky“ (plátěné boty s koženou podešví a elegantní špičkou z pravé kůže) začal být díky reklamě obrovský zájem.
Pada tahun 1897 semua hutang sudah dibayar. Tomáš membangun pabrik pertama di mana dia pada tahun 1900 memberi pekerjaan kepada 120 orang. Pelan-pelan dia membeli tanah di sekitar kota Zlín dan mulai membangun infrastruktur.
Výroba se rozjížděla ve velkém, proto Baťa roku 1899 zakoupil v Německu první šicí stroje s ručním pohonem.
Pada saat itu perusahaan sudah berkembang dan nama perusahaan diganti dengan nama T&A Baťa. Tetapi Antonín, saudaranya, mendapat penyakit tuberkulosis dan pada tahun 1908 meninggal dunia.
Za zkušenostmi do USA
Mencari ilmu baru di Amerika Serikat
Tomáš Baťa přenechal na čas vedení podniku svému spolupracovníku Štěpánkovi a rozhodl se odjet do Ameriky, získat nové zkušenosti se způsoby organizace práce, výplaty zaměstnanců a uskladnění polotovarů pro výrobu obuvi.
Tomáš Baťa memutuskan pergi ke Amerika Serikat dan mendapatkan ilmu baru tentang metode kerja, sistem penggajian, dan penyimpanan bahan-bahan di pabrik.
Po skoro půlročním pobytu v USA přijel na jaře 1905 a do Zlína přivezl s sebou nové plány výstavby továrních budov i nadšení pro americký směr managementu. Objednal též nové výkonnější stroje přímo z USA.
Pada tahun 1905, setelah setengah tahun di AS dia kembali ke kota Zlín dan membawa beberapa rencana pembangunan pabrik dan ide-ide baru yang dia mendapatkan dari sistem manajemen Amerika.
Po svém návratu začal také Baťa stupňovat požadavky na dělníky: za špatně provedenou práci jim udílel pokuty ve formě srážek ze mzdy.
Dia juga memesan beberapa mesin baru dari AS dan mengubah persyaratan untuk para karyawannya.
Nepřistoupil na požadavky sociálně-demokraticky orientované odborové organizace, následkem čehož se uskutečnila stávka zaměstnanců.
Misalnya, kalau ada yang bekerja dengan tidak sempurna gajinya dipotong sebagai sanksi.
Baťa nastalou situaci vyřešil výpověďmi pro všechny stávkující a na jejich místo přijal nové, nekvalifikované pracovníky.
Karyawan yang memprotes dapat pemecatan.
Léta v čele firmy
Memimpin perusahaan
Tomáš Baťa (3. dubna 1876 Zlín[1] – 12. července 1932 Otrokovice) byl československý podnikatel, „král obuvi“ – tvůrce světového obuvnického impéria, starosta Zlína (1923–1932) a veřejný činitel.
Tomáš Bata ( 3 April 1876 Zlin [1] - 12 Juli 1932 Otrokovice ) adalah seorang pengusaha Cekoslowakia yang dikenal sebagai "raja sepatu". Dia adalah pendiri merek sepatu Bata. Selain itu, dia adalah seorang pejabat publik dan juga dia pernah menjadi walikota Zlin (1923–1932).
V roce 1908 zemřel těžce nemocný Antonín Baťa. Tomáš zůstal jediným vlastníkem firmy T&A Baťa, jejímž hlavním cílem zůstávala výroba lehkých baťovek.
Setelah saudaranya Antonín meninggal pada tahun 1908, Tomáš menjadi satu-satunya pemilik perusahaan T&A Baťa.
V roce 1910 bylo v podniku zaměstnáno asi 350 dělníků, denně se vyrobilo více než 3000 párů bot. S rostoucím objemem produkce rostla také imigrace nových pracovních sil.
Pada tahun 1910 sudah ada sekitar 350 karyawan yang membuat sekitar 3000 pasangan sepatu setiap hari.
Nastal problém, kam všechny dělníky ve Zlíně ubytovat. Proto Baťa začal s výstavbou tzv. Baťových domků.
Tomáš perlu lebih dan lebih banyak karyawan tetapi di situ muncul masalah baru - di mana bisa para karyawan itu dapat akomodasi.
Spolu s nimi vznikly ve Zlíně další budovy, které dnes tvoří charakteristickou architekturu celého města. V roce 1912 přešly obuvnické dílny na výrobu celokožené obuvi.
Oleh karena itu, Tomáš Baťa mulai membangun rumah-rumah yang dikenal sebagai "Baťovy domky" (artinya rumah kecil Baťa).
Byly také prováděny opatření k prohloubení racionalizace a intenzifikace práce.
Arsitektur rumah itu menjadi arsitektur khas kota Zlín.
Firma uzavírala s dělníky pracovní smlouvy, podle nichž dělníkům, kteří nedosáhli předepsaného pracovního výkonu, účtovala k náhradě tzv. ztráty na režiích.
Pada tahun 1912 Tomáš menikah dengan anak dari Ferdinand Menčík yang bekerja sebagai penjaga Perpustakaan Nasional Austria di Wina.
Jinak byli dělníci pokutováni za nedostatečně a špatně provedenou práci.
Istrinya namanya Maria.
V témže roce se Tomáš Baťa oženil s dcerou správce vídeňské Dvorské knihovny Ferdinanda Menčíka Marií Menčíkovou. Po dvou letech přišel na svět jeho jediný syn Tomáš II.
Setelah dua tahun pernikahan mereka mendapatkan satu-satunya anak laki-laki yang diberikan nama Tomáš Baťa Jr.
Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí, byl jedním z největších podnikatelů své doby. Zavedl originální metody řízení výroby a obchodu a také systém motivace pracovníků (Baťova soustava řízení), dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu.[zdroj?]
Pada tahun 1894 dia mendirikan perusahaan sepatu Bata bersama dengan dua saudaranya, yaitu Antonin Jr. dan Anna.
Rozsahem svých aktivit (35 oborů výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí) působil na úroveň podnikání v Československu, nízkými cenami svých bot ovlivnil profil spotřebního průmyslu. Spolu s budováním svého továrního areálu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín. Jako jeho starosta prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou; ze Zlína se tento styl šířil spolu s Baťovými továrnami do dalších míst v Československu, Evropě a Severní Americe.
Perusahaan tersebut didirikan di kota Zlin.
Vytvořil rozvětvený vzdělávací systém. Své zaměstnance motivoval k využívání zdokonalovacích kurzů celoživotního vzdělávání, zřídil pro ně odbornou školu (Baťova škola práce pro Mladé muže a Mladé ženy). Jako starosta Zlína prosadil zavedení experimentálních forem veřejného školství (zlínské pokusné školství).
Selain pabriknya, Tomas Bata juga menginvestasikan di bagian transportasi, infrastruktur, jasa, pendidikan dan kesehatan.
Zřízením nemocnice ve Zlíně položil základy k moderní péči ve městě a regionu. Prosazováním projektů dálkové železniční, letecké, říční a silniční dopravy mířil ke zlepšení soustavy komunikací v rámci zlínského regionu i celého Československa. Velkou celoživotní oporou Tomáše Bati, jak v soukromém životě, tak i v podnikání, byla jeho žena Marie, vídeňská Češka z velmi[zdroj?] dobré rodiny.
Tomas Bata menjadi salah satu pengusaha terbesar pada zaman itu.
Tomáš Baťa užíval čtyři základní druhy mezd:
Tomas Bata menggunakan empat jenis gaji dasar:
pevná mzda – brali technicko-hospodářští a administrativní pracovníci individuální úkolová mzda – dostávali dělníci na některých speciálních postech kolektivní úkolová mzda – pro dělníky v dílnách mzda účasti na zisku – pobírali někteří vedoucí pracovních úseků
gaji tetap - diberikan kepada karyawan teknis, ekonomi, dan administrasi gaji tugas individual - diberikan kepada karyawan dengan pekerjaan khusus gaji tugas kolektif - untuk karyawan yang membuat sepatu gaji partisipasi laba - diberikan kepada beberapa kepala departemen kerja
Vždy na konci roku byla každému přinesena knížka, do které se muselo napsat, kolik by si chtěl v příštím roce vydělat.
Setiap akhir tahun, semua orang diberikan buku di mana harus ditulis gaji apa yang ingin orang itu diberikan pada tahun berikutnya.
Baťa prohlašoval: Jste moji spolupracovníci (výraz dělník nepoužíval) a mojí povinností je, vytvořit Vám takové podmínky, abyste si tyto peníze mohli vydělat.
Tomáš selalu menyatakan: "Kalian adalah rekan kerja saya dan kewajiban saya adalah membuat kondisi-kondisi kerja yang bisa membiarkan kalian kesempatan untuk mendapatkan gaji yang kalian minta."
Baťa byl čtvrtým nejbohatším člověkem v Československu.
Tomáš Baťa menjadi orang terkaya keempat di Cekoslowakia.
Ačkoliv hospodářsky velmi pozvedl chudý kraj a dal lidem práci a vyšší životní úroveň, v očích komunistů byl jen kapitalistický vykořisťovatel.
Dia sangat membantu dengan ekonomi di wilayah miskin itu dan memberikan pekerjaan kepada banyak orang.
Ve 30. letech dělnický pěvecký soubor "Modré blůzy" zpíval: Copak v této republice, tu si Baťa fouká, však až přijde revoluce, ať se ztratit kouká.
Namun menurut para Komunis dia adalah pengeksploitasi kapitalis.
Typická byla také Baťova cena, která skoro vždy končila devítkou.
Yang unik dan khas adalah juga "baťova cena" (artinya harga Baťa) yang hampir selalu berakhir dengan angka 9.
Jednoduše 999 Kč vypadá opticky lákavěji než 1000 Kč, přitom jde o rozdíl pouhé jedné koruny.
Karena menurut Tomáš Baťa, harga 999 CZK bisa membuat calon pembeli lebih tertarik daripada harga 1000 CZK, walaupun selisihnya hanya 1 CZK. Setelah Tomáš Baťa ada banyak perusahaan lain yang menerima ide ini dan zaman ini harga yang berakhir dengan angka 9 sudah terbiasa di seluruh dunia.
Tomáš Baťa při práci
Tomáš Baťa saat bekerja
V letech 1926–1928 vzrostl export obuvi a firma Baťa ovládala více než polovinu československého vývozu. Ve firmě došlo k zavedení pásové výroby, která byla používána v závodech Henryho Forda.
Di antara tahun 1926 dan 1928 ekspor sepatu Bata meningkat dan perusahaan Bata menguasai lebih dari setengah dari seluruh ekspor di Cekoslowakia.
Produktivita práce vzrostla o 75 % a počet zaměstnanců o 35 %.
Tomáš mendapat inspirasi dari Henry Ford yang menggunakan sabuk berjalan di dalam pabriknya.
Čistý obrat firmy činil 1,9 miliardy předválečných korun.
Produktivitas tenaga kerja meningkat 75% dan jumlah karyawan meningkat 35%.
Koncem roku 1928 tvořila továrna komplex 30 budov.
Omset bersih perusahaan Bata adalah 1,9 miliar koruna.
Koncern se rozrůstal a Baťa také podnikal v dalších sférách hospodářství (gumárenský, chemický, textilní, dřevařský průmysl a mnohé další).
Pada akhir tahun 1928 pabrik membentuk kompleks yang terdiri dari 30 bangunan.
Baťa v roce 1931 vyráběl ve Zlíně, Otrokovicích, Třebíči, Bošanech, Nových Zámcích.
Tomáš juga mulai rajin di bidang ekonomi yang lain (bidang karet, kimia, tekstil, industri kayu dan lain-lain).
Roku 1931 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost se základním kapitálem 135 000 000 korun.
Pada tahun 1931 Baťa sudah beroperasi di kota Zlín, Otrokovice, Třebíč, Bošany, dan Nové Zámky .
Už dlouho předtím vznikaly dceřiné společnosti po celém světě, k tomu přibývaly továrny v Německu, Anglii, Nizozemsku, Polsku a mnoha dalších zemích.
Ada banyak anak perusahaan di seluruh dunia, misalnya di Jerman, Inggris, Belanda, Polandia dan banyak negara lain.