Masakr v Ivanově vsi byl válečný zločin spáchaný srbskými paravojenskými jednotkami nad chorvatskými civilisty české národnosti z dob chorvatské války za nezávislost.
Pokolj u Ivanovom Selu je bio velikosrpski ratni zločin iz doba srpsko-crnogorske agresije na Hrvatsku.
Výsledkem byla smrt 8 (podle některých zdrojů 14) osob, všechny české národnosti, z vesnice s nejstarší českou komunitou v Chorvatsku, Ivanově vsi.
Za posljedicu je imao 7 ubijenih, 12 ranjenih i 1 nestalu osobu. Sve žrtve su bili Česi iz sela s najstarijom češkom zajednicom u Hrvatskoj[2], Ivanovog Sela.
15. září 1991. na křižovatce silnic na Ivanovu ves (Ivanovo Selo) a Munije, srbské jednotky přepadli a násilně zadrženi skupinu chorvatských civilistů.
15. rujna 1991. su na križanju cesta za Ivanovo Selo i Munije velikosrbi zarobili i prisilno zatočili skupinu hrvatskih civila.
Následně je fyzicky týrali a okradli.
Iste su fizički zlostavljali i opljačkali.
Jednoho odvlékli do vězení v Velké Peratovici, kde byl zavražděn[1].
Jednog su odveli u zatvor u Veliku Peratovicu gdje su ga i ubili[1].
Místní Češi ještě 29. srpna 1991. z důvodu častých hrozeb ze strany srbských paravojenských jednotek, psali prezidentovi české republiky Václavu Havlovi[3], protože této hrozby se již začali naplňovat (v důsledku útoku na vesnici 20. srpna 1991. zemřela jedna obyvatelka).
Mjesni Česi su još 29. kolovoza 1991. zbog učestalih prijetnja od strane velikosrba pisali češkom predsjedniku Vaclavu Havelu[3], jer se ta prijetnja već počela ostvarivati (u napadu na selo 20. kolovoza 1991. je poginula jedna mještanka).
21. září 1991. oni srbské jednotky vstoupili do vesnice, následně stříleli po domech místních obyvatel, pálili hospodářské objekty a rabovali majetek.
21. rujna 1991. su velikosrbi nakon što su ušli u selo, pucali po stambenim objektima, palili gospodarske objekte te pljačkali imovinu.
Následně, pod hrozbou střelných zbraní, seskupili asi dvacet místních obyvatel jako živý štít, během bojů s chorvatskými jednotkami.
Nakon toga su prijeteći oružjem na središnjoj cesti u Ivanovom Selu poredali dvadesetak mještana da bi im služili kao živi zid tijekom borba sa hrvatskim snagama.
Chorvatské síly následně osvobodili vesnici a donutili srbské jednotky ustoupit.
Hrvatske snage (ZNG) su u protunapadu uspjele osloboditi selo i natjerati četnike na povlačenje.
Srbské jednotky ovšem, během ústupu zabili jednoho z civilistů, a následně vystřelili granát do skupiny civilistů kterou používali jako živý štít.
No, četnici su pri povlačenju ubili jednog civila, a potom ispalili topovsku granatu među civile koje su poredali nasred ceste kao živi zid.
Dalšího člověka odvezli jako rukojmí.
Još su jednu osobu odveli sa sobom kao talca.
Následně byl zavražděn.
Nešto poslije su ga ubili.
Zemřelo 14 osob (starší zdroje uvádějí 7 mrtvých, 12 zraněných a 1 pohřešovaného[1]), všichni české národnosti[4].
Poginulo je 14 osoba (stariji izvori navode 7 mrtvih, 12 ranjenih i 1 nestalog[1]), svi češke narodnosti[4].
Provedli ho členové paravojenských srbských jednotek 21. září 1991.[1].
Izveli su ga pripadnici velikosrpskih paravojnih postrojba 21. rujna 1991.[1].
Masakr v Ivanově vsi 21. září 1991.
Pokolj u Ivanovom Selu 21. rujna 1991.
Ve staré části převažují malé, kamenné domy a v novodobé (19. a počátkem 20. století) jsou často uváděny v takzvané kale (např. Gornja a Donja kala).
U starom dijelu prevladavaju male, kamene, zbijene kućice, a nešto novije (19. i početak 20. st.) su često poredane u tzv. kale (npr. Gornja i Donja kala).
Sesterské projekty
Sestrinski projekti
Webové odkazy
Mrežna sjedišta
TZ obce Punat Oficiální stránky obce Punat Stránky Centra pro udržitelný rozvoj Severního Jadranu Oficiální stránky Punat Yacht klubu Stránky Malonogometni klub Punat
TZ općine Punat Službene stranice općine Punat Stranice Centra za održivi razvoj otoka sjevernog Jadrana Službene stranice Yacht Cluba Punat Stranice Malonogometnog kluba Punat
Buka byla postavena po druhé světové válce, většinou v 80. letech minulého století a z vesnice se tak stalo moderní sídlo.
Buka je izgrađena nakon Drugog svjetskog rata, uglavnom 1980-ih godina i čine ju nove, velike, moderne kuće.
Zpočátku žilo v Baku jen velmi málo Punaťanů a tyto nové domy byly využívány pouze jako apartmány.
Isprva je vrlo malo Puntara živjelo na Buki, a te su se nove kuće koristile samo kao apartmani.
To vedlo k řadě funkčních problémů, protože 10 měsíců v roce byla Buka zcela prázdná, a vyžadovalo to veškerou infrastrukturu ve staré části obce.
To je dovodilo do brojnih funkcionalnih problema jer iako je Buka 10 mjeseci u godini bila potpuno prazna, zahtjevala je svu infra- i suprastrukturu kao i stari dio naselja.
V nedávné době se však do Baku přestěhovalo mnoho Punaťanů - především mladších generací, takže tento problém byl poněkud zmírněn.
Međutim, u novije su vrijeme mnogi Puntari – prvenstveno mlađi naraštaji – preselili na Buku, pa je taj problem donekle ublažen.
Chodník Ivana Brusića směrem do Buky
Šetalište Ivana Brusića na Buki
Buka se nachází na náhorní plošině, kde byl původně umístěn Punat.
Buka se nalazi na zaravnjenom platou na kojemu se vjerojatno nalazio prvotni Punat.
Tato oblast je mimo Punatskou zátoku, vlastně u ústí do zátoky.
Taj je predio izvan Puntarske drage, zapravo na ulazu u dragu.
Odtud vychází název: latinsky Bocca ústa.
Od tuda i naziv: lat. bocca, usta.
Je stejného původu jako název lokality Pila, která se nachází na samém začátku zátoky, řecky. he pile tj. vrata.
Istog je porijekla i naziv lokaliteta Pila smješten na samom početku drage, grč. he pile, vrata.
Obyvatelstvo
Stanovništvo
Existují dva relevantní zdroje demografických dat Punatu: údaje Ústředního statistického úřadu a údaje krčské diecéze.
Dva su relevantna izvora podataka o stanovništvu Punta: podatci Državnog zavoda za statistiku te podatci Krčke biskupije.
Tato data jsou často odlišná, protože diecézní obyvatelstvo Krčky je původní a dočasně nepřítomné, takže počet obyvatel podle údajů církve je v zásadě podstatně vyšší než počet podle údajů státních institucí.
Ti se podatci često razlikuju jer je Krčka biskupija u stanovništvo ubrajala i privremeno odsutne, pa je broj stanovnika prema crkvenim podatcima u pravilu bitno veći od broja prema podatcima državnih institucija.
První údaje o obyvatelstvu pocházejí z roku 1603, kdy zde žilo pouze 100 obyvatel.
Prvi podatci o broju stanovnika potječu iz 1603. kada je bilo svega 100 stanovnika.
Existují čtyři údaje z 18. století; 1720 - 306 obyvatel a ke konci století (1798) se počet obyvatel zvýšil na 500 obyvatel.
Četiri su podatka iz 18. stoljeća; 1720. 306 stanovnika, a do konca stoljeća (1798.) se populacija povećala na 500.
V průběhu 19. století byla většina informací vedena v krčské diecézi.
Tijekom 19. stoljeća sačuvano je puno podataka spomenute Krčke biskupije.
Dle dalších údajů bylo v roce 1838 v Punatu 909 obyvatel a v roce 1850 1100 obyvatel.
Između ostalih podataka, 1838. je u Puntu živjelo 909 žitelja, a 1850. godine 1100.
Po mnoho staletí počet obyvatel stagnoval nebo rostl velmi pomalu.
Prema tome, tijekom više stoljeća broj stanovnika je stagnirao ili rastao vrlo sporo.
To je hlavní důvod, proč se Punat zdá být nejmladší osadou na ostrově Krk, i když to tak není.
To je glavni razlog zašto se Punat poima kao mlađe naselje na otoku Krku, iako ono to doista nije.
Teprve ve druhé polovině devatenáctého století došlo k prudkému nárůstu obyvatelstva a ve stejnou dobu začalo první oficiální státní měření obyvatelstva.
Tek u drugoj polovici 19. stoljeća dolazi do nagloga porasta populacije, a otprilike u to vrijeme počinju i prva službena državna mjerenja broja stanovnika.
Stará Baška je jediná osada v Punatu
Stara Baška je uz Punat jedino naselje u općini
Punat je vesnice a opčina v Chorvatsku.
Punat je naselje i općina u Hrvatskoj.
Nachází se v okrese Primorje-Gorski Kotar na ostrově Krk .
Nalazi se u Primorsko-goranskoj županiji, na otoku Krku.
Prvním z nich bylo dlouhé období značně vysokého populačního růstu.
Prvo je bilo dugo razdoblje izrazito velikog povećanja populacije.
Toto období trvalo až do roku 1939, kdy dle krčské diecéze v Punatu žilo 3349 obyvatel, resp. do roku 1921, kdy podle údajů Státního statistického úřadu dosáhl Punat maximálně 2626 obyvatel.
To je razdoblje trajalo sve do 1939. kada je prema Krčkoj biskupiji u Puntu živjelo 3349 stanovnika, odnosno do 1921. kada je prema podatcima Državnoga zavoda za statistiku Punat dosegao maksimalnih 2626 žitelja.
Pak nastalo období stagnace a poklesu počtu obyvatel, který trval až do roku 1971 a dle přesnějších údajů krčské diecéze až do roku 1974.
Zatim slijedi razdoblje stagnacije i pada broja stanovnika koje je trajalo sve do 1971. odnosno, prema točnijim podatcima Krčke biskupije, do 1974. godine.
V tomto období se počet obyvatel snížil na polovinu.
U tom je razdoblju broj žitelja prepolovljen, odnosno spao na svega trećinu.
V roce 1971 bylo v obci zapsáno pouze 1390 obyvatel a dle údajů diecéze 1400 obyvatel.
Godine 1971. popisano je samo 1390, a prema crkvenim podatcima 1400 žitelja.
Důvodem vylidnění byl silný a dlouhodobý proces emigrace .
Razlog depopulaciji bio je snažan i dugotrajan proces emigracije.
Tento proces začal mnohem dříve, již na začátku 20. století, kdy mnoho Punaťanů emigrovalo do Spojených států a pokračoval po druhé světové válce, ale méně výrazně na ostrovech a více ve větších městech, jako je Rijeka a Záhřeb.
Taj je proces bio počeo mnogo ranije, još početkom 20. stoljeća kada mnogi Puntari iseljavaju u SAD, a nastavio se i nakon Drugoga svjetskoga rata, ali manje u prekooceanske zemlje a više u veće gradove, primjerice Rijeku i Zagreb.
Dlouhodobý proces emigrace však vedl k nedostatku mladé populace, která by byla schopna reprodukce, takže kromě emigrace byl pokles populace způsoben také negativním přirozeným růstem, zejména v padesátých letech.
Međutim, dugotrajni emigracijski proces doveo je do pomanjkanja mlade populacije sposobne za reprodukciju pa je, osim zbog emigracije, do pada broja stanovnika došlo i zbog negativnog prirodnog prirasta, naročito nakon 1950-ih godina.
Například v roce 1929 se narodilo 49 a zemřelo 32 lidí; V roce 1950 se narodilo i zemřelo 28 lidí; V roce 1969 se narodilo pouze 8 punaťanů a 24 jich zemřelo, největší negativní přirozený růst byl zaznamenán v roce 1982: narodily se pouze 4 děti a 30 lidí zemřelo (všechna data dle krčské diecéze).
Tako je npr. 1929. rođeno 49, a umrlo 32 žitelja; 1950. ih je rođeno i umrlo po 28; 1969. je rođeno samo 8 Puntara, a umrlo ih je 24, a najveće negativno prirodno kretanje zabilježeno je 1982. godine: samo 4 rođena, a čak 30 umrlih (sve podatci Krčke biskupije).