Pascual Marín Ruiz ( Tutera, 1893 - Donostia, 1959 16. března ) byl fotograf Navarrese.
Pascual Marín Ruiz (Tutera, 1893 - Donostia, 1959ko martxoaren 16a) nafar argazkilaria izan zen.
Poté, co začal v Zaragoze, se v roce 1914 přestěhoval do San Sebastiána a pracoval jako grafik pro grafický časopis Novedades a noviny El Pueblo Vasco.
Zaragozan hasi ondoren, 1914an Donostiara joan eta Novedades aldizkari grafikoan eta El Pueblo Vasco egunkarian idazlari grafiko gisa lan egin zuen.
Vicente Martín Zugasti (San Sebastián, 1926 - Ibidem, 8. září 2016 ) byl španělský fotograf ze San Sebastiánu.
Vicente Martín Zugasti (Donostia, 1926-Ibidem, 2016ko irailaren 8) argazkilari donostiar ospetsua izan zen.
Byl synem Ricarda Martína a Agustiny Zugasti a stejně jako oni nám zanechal zajímavé dokumenty té doby.
Ricardo Martínen eta Agustina Zugastiren semea zen eta haiek bezala garaiko dokumentu interesgarriak utzi zizkigun.
Pokračoval v práci svého otce.
Bere aitaren lana jarraitu zuen.
Přestěhoval se do fotografického obchodu Photo Carte, který založil a vybudoval jeho otec. [1] Zpočátku převzala podnikání Agustina Zugasti, Vicenteova matka.
Bere aitak sortutako Photo Carte argazki-denda eraman zuen.[1] Hasiera batean, Agustina Zugastik, Vicenteren amak, hartu zuen negozioaren ardura.
Během španělské občanské války zaujali jeho matka, Vicent a zaměstnanci obchodu pro-republikánský postoj.
Espainiako Gerra Zibilean bai amak baita ere Vicentek eta dendaren langileek Errepublikaren aldeko jarrera hartu zuten.
Fotografie dokumentující válečné udáklosti vytvořené společností Photo Cart byly známy po celém světě.
Photo Cartek egindako gerrari buruzko argazkiak mundu osoan ezagutu ziren.
V roce 1940 je Francoisté donutili, aby převedli jméno společnosti do španělštiny, Foto Car.
1940an frankistek izena gaztelaniaz jartzera behartu zieten, Foto Car.
Vicente, ženatý s Marií Elenou San Vicente, měli tři děti.
Vicente, Maria Elena San Vicente-rekin ezkonduta, hiru seme-alaba izan zituen.
Obchod zůstal otevřený až do roku 1991. [2]
Denda 1991. urte arte irekita egon zen.[2]
Ricardo Martín ( Villanueva de la Serena, 1882 - San Sebastián, 1936 ) byl španělský fotograf, který žil a působil v San Sebastiánu.
Ricardo Martín (Villanueva de la Serena, 1882-Donostia, 1936) argazkilari badajoztarra, Donostian bizi izan zen.
Patří mu slavné fotografie San Sebastiána Belle Epoque.
Donostiako Belle Epoque garaiko argazki ospetsuak berarenak dira.
Byl jedním z nejslavnějších fotografů té doby.
Garaiko argazkilari ospetsuenetariko bat izan zen.
Když byl velmi mladý, přestěhoval se se svou rodinou do San Sebastiánu.
Oso gazte zenean familiarekin Donostiara joan zen.
V roce 1910 fotografoval fotbalový tým Real Sociedad.
1910ean Real Sociedad futbol taldeari argazkiak egin zizkion.
V roce 1914 začal pracovat jako fotograf.
1914an argazkilari gisa hasi zen lanean.
V roce 1915 otevřel obchod Photo-Carte na ulici Hondarribia v San Sebastiánu.
1915ean Donostiako Hondarribia kalean Photo-Carte denda ireki zuen.
Ve stejném roce zahájil spolupráci s různými novinami: El Pueblo Vasco, La Voz de Guipúzcoa, Correo del Norte a La Constancia .
Urte berean egunkari desberdinetan hasi zen bere kolaborazioekin: El Pueblo Vasco, La Voz de Guipúzcoa, Correo del Norte eta La Constancia.
V roce 1916 začal také pracovat pro některé zahraniční noviny: El Día, Heraldo Deportivo .
1916an kanpoko egunkari batzuentzako ere hasi zen lanean: El Día, Heraldo Deportivo.
V důsledku svého úspěchu se v roce 2010 přestěhoval do Avenida de la Libertad Donostia-San Sebastián.
Izan zuen arrakastaren ondorioz, 2010ean, Donostiako Askatasunaren etorbidean denda aldatu zuen.
Jeho práce se stala velmi populární a v roce 1921 odešel do Rifské války jako fotograf.
Haren lanak oso ezagunak egin ziren eta 1921ean argazkilari gisa Rifeko Gerrara joan zen.
Válečné práce byly publikovány v prestižních médiích: mimo jiné ABC, Mundo Gráfico, La Acción, Mundo Nuevo.
Gerra garaiko lanak prestigio handiko hedabideetan plazaratu ziren: ABC, Mundo Gráfico, La Acción, Mundo Nuevo, besteak beste.
V roce 1925 se oženil s Agustinou Zugasti a o rok později se jim narodil syn Vicente Martín, který pokračoval v práci svého otce.
1925ean Agustina Zugastirekin ezkondu zen eta, urte bat geroago, Vicente Martín semea jaio zen; semeak aitaren lanarekin jarraituko zuen.
Během těchto let pořídil fotografie všech významných osobností, kteří se objevili v San Sebastiánu: Paulino Uzkudun, Charlie Chaplin, Buster Keaton, Josephine Baker ...
Urte horietan Donostian agertzen ziren pertsonaia ospetsu guztiei argazkiak egin zien: Paulino Uzkudun, Charlie Chaplin, Buster Keaton, Josephine Baker...
V roce 1936 zemřel na chronické onemocnění. [1] Fotografický podnik převzala zpočátku Agustina Zugasti a po ní jejich syn Vicente Zugasti.
1936an, gaixotasun luze baten ondorioz, hil zen.[1] Agustina Zugastik hasieran eta Vicente Zugastik semea ondoren, argazki dendarekin eta argazkilaritza lanetan jarraitu zuten.
Galerie
Iruditegia
Agustina Zugasti, jeho manželka a fotografka Vicente Martín, syn Ricarda a Agustiny Zugasti, byl také známým fotografem
Agustina Zugasti, bere emaztea eta argazkilaria. Vicente Martín, Ricardoren eta Agustina Zugastiren semea, argazkilari ezaguna ere bai.
Agustina Zugazti byla španělská fotografka, která žila v San Sebastiánu.
Agustina Zugazti Donostian bizi izan zen emakume argazkilari interesgarria izan zen.
Zanechala po sobě velmi cenné historické dokumenty.
Oso dokumentu historiko handiak utzi zituen.
Provdala se za fotografa Ricarda Martína v roce 1925 v San Sebastiánu.
Ricardo Martín argazkilariarekin 1925ean Donostian ezkondu zen.
Jejich syn Vicente Martín (1926-2016) byl také fotografem.
Bien semea, Vicente Martín (1926-2016), argazkilaria izan zen baita ere.
Ricardo založil slavný obchod s fotografiemi Photo-Carte v San Sebastiánu.
Ricardok, Donostian, Photo-Carte argazki-denda ospetsua sortu zuen.
V roce 1936 však zemřel a podnik převzala jeho manželka.
1936an, baino, hil egin zen eta jarraipena bere emazteak hartu zuen.
Agustina byla zastáncem republiky a zanechala z těchto let zajímavá svědectví, jako například ukázka vstupu Frankistů do San Sebastiánu nebo přijetí nacistů Frankisty.
Agustina errepublikaren aldekoa izan zen eta urte haietako testigantza interesgarriak utzi zituen, besteak beste, frankisten sarrera Donostian erakusteko edo naziei frankistek egiten zien harrera erakusteko.
Její válečné fotografie byly známy po celém světě.
Haren gerrari buruzko argazkiak mundu osoan ezagutu ziren.
V roce 1940 ji Francoisté donutili změnit název obchodu na španělštinu Foto Car.
1940an, frankistek dendaren izena aldatzera behartu zuten, gaztelaniaz jartzeko, Foto Car.
Její syn Vicent pokračoval v podnikání až do roku 1991. [1]
Vicente semeak negozioari jarraipena eman zion, 1991 arte.[1]
Škoda lásky je populární píseň, kterou složil český skladatel Jaromír Vejvoda.
Škoda lásky polka ahaire txekiarra da, XX. mendean mundu osoan ezagun bihurtu zena, eta Gora ta gora beti euskal abestiaren oinarria.
Instrumentální verze
Vejvodaren ahairea
Zajímavosti
Bestelako jakingarriak
Jaromír Vejvoda coby autor uzavřel v roce 1934 smlouvu na šíření písně s nakladatelstvím Jan Hoffmann – vdova, na základě které měl získávat polovinu výtěžku z jakéhokoliv provozování své polky.
1934an, Hoffmann argitaletxeak Jaromír Vejvodarekin kontratua sinatu zuen, egile gisa bere polkarekin lortutako etekinen erdia jasotzeko.
V roce 1939 postoupila paní Hoffmannová americkému producentovi Shapiru Bernsteinovi subnakladatelská práva pro tamní trh, přičemž bylo pamatováno i na odměnu pro autora.
1939ean, Hoffmannek argitalpen-eskubideak Shapir Bernstein ekoizle estatubatuarrari transferitu zizkion tokiko merkatura begira, egilearen ordainsaria ere kontuan hartuz.
Nicméně když paní Hoffmannová v roce 1945 emigrovala z Československa, pokračoval sice její právní monopol i nadále, ale tantiémy se k autorovi dostávaly stále slaběji a po roce 1948 (kdy navíc československé úřady sebraly Vejvodovi živnostenská oprávnění na hospodu i kapelu a donutily ho pracovat jako skladníka) se již nedostaly téměř vůbec, přestože šlo o částky již v řádu milionů korun a dosud nebylo zjištěno, kde skončily.
Baina 1945ean Hoffmannek Txekoslovakiatik emigratu zuenean, kontratua indarrean egon arren, egileak jasotako erregaliak asko jaitsi ziren; gehiago, 1948tik aurrera Txekoslovakiako agintariek Vejvod dendari gisa lan egitera behartu zutenean. Galdutako erregalia hauen zenbatekoa milioika koroatan kalkulatzen da.
Vejvodovi se tak dostávala spíše symbolická ocenění, kterých si vážil o to více. Generál Dwight D. Eisenhower údajně prohlásil, že jeho píseň pomohla Spojencům vyhrát II. světovou válku (přestože tutéž píseň si zpívali i poražení Němci).
Halere, Vejvodek gehiago estimatu zituen jasotako sari sinbolikoak: Dwight D. Eisenhower jeneralak esan zuenean abestiak aliatuei Bigarren Mundu Gerra irabazten lagundu zietela (nahiz eta alemaniarrek kantu bera ere abestu).
V roce 1981 převzal Vejvoda v Dortmundu cenu radia Luxemburg a stanice ZDF Zlatý lev za Škodu lásky jako jednu z 20 nejúspěšnějších lidových písní.
1981ean, Dortmund-en Vejvodak Radio Luxembourg eta ZDF kateen Urrezko Lehoia saria jaso zuen, Škoda lásky 20 abesti herrikoi arrakastatsuenen artean sailkatuz.
V roce 1987 byl při příležitosti Vejvodových 85. narozenin a 60. výročí vzniku písně vydán v USA známkový aršík a poštovní razítko s názvem Beer Barrel Polka, jehož součástí je notový zápis s částí anglického textu Roll out the Barrel.
1987an, Vejvodek 85 urte eta kantuak 60 urte betetzen zituztela eta, AEBetan zigilua eta zigilu-marka atera ziren Beer Barrel Polka gogoratuz.
V mnoha zemích tato píseň doslova zdomácněla, takže se často mělo za to, že jde o místní lidovou píseň.
Herrialde askotan abestia asko etxekotu da, tokian tokiko folklorearen parte dela uste izateraino.
Tento jev pěkně ilustruje případ britského řidiče autobusu Billa Jonese, který při zájezdě svých krajanů do Československa v roce 1964 vehementně obhajoval anglický původ písně a vsadil se, že pokud to není pravda, tak do ČSSR přijede i se svým londýnským double-deckerem.
Hori erakusten duten bi anekdota: 1964an, Bill Jones autobus gidari britainiarrak, herrikideekin Txekoslovakiara egindako bidai batean, abestiaren jatorri ingelesa sutsuki defendatu zuen, apostu bat eginez: horrela ez bazen, Londresetik Txekoslovakiara bere autobusarekin etorriko zela.
Po setkání s Vejvodou a seznámení se s důkazy se samozřejmě zachoval jako gentleman a skutečně i s rodinou a skupinou přátel do ČSSR znovu přijel právě tímto autobusem (což byl možná i první případ, kdy tento autobus opustil britské území).
Vejvodarekin elkartu ziren, eta hark frogak aurkeztu zizkion. Orduan, bere hitza beteta, bi pisutako autobus gorria hartu eta familiarekin eta lagun talde batekin Txekoslovakiako Errepublikara etorri zen.