Da Mácha Hynek Karl (16. Blattfall/Nufemma 1810 Pråg[1] – 6. Blattfall/Nufemma 1836 Leitmeritz/Litoměřice[2]) is a bejmischa Lirika u Prosa-Autoa gweng; ar gilt als a Representant vo da bejmischn Romantik u Pionia vo da modernan tschechischn Poesi.
Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha-Malá Strana[1] – 6. listopadu 1836 Litoměřice[2]) byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie.
Ma kennt nan zwengs sana Schriftn, de wou von ej u bsundas vo da lirisch-epischn Komposizion Máj (1836) dominirt wern. De Letzad is oa vo de am mearan assagemman un iwasetztn tschechischn Böjchln iwahaps.
Proslavil se dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj (1836), jedna z nejvydávanějších českých knih.
Da Mácha Karl had a Pforraschölln ba da St. Peter am Poříčí Kirchh bsoucht, aft is ar af da Schöll ba de Piaristn.
Navštěvoval farní školu při kostelu svatého Petra na Poříčí, obsazovanou křížovnickým řádem, poté studoval hlavní školu u piaristů.
I d Jouana 1824 bis 1830 had a durtn am piaristischn Gymnasium studiat.
V letech 1824 až 1830 studoval piaristické gymnázium na dnešních Příkopech.
Von Hirbst 1830 oa houd a oa da Pråga Universitejt d filosofischa Fakultejt bsoucht u zwischa d Jouana 1832 u 1836 houd ar oa da selbing Universitejt Rechtt studiat.
Od podzimu 1830 navštěvoval na pražské univerzitě filozofickou fakultu a mezi roky 1832 a 1836 studoval na téže univerzitě práva.
Tschechisch, Deitsch u Latein had ar kinna; unta n Aifluss vo d polnischn Traigniss (d Revoluzio vo 1830) u duach s Lesnan von (Adam Mickiewicz) had da Mácha oagfongt se a Polnisch bei zen brenga.
Uměl německy a česky, ve škole se učil latinu; pod vlivem polských událostí (revoluce v roce 1830) a četby polských autorů (Adam Mickiewicz) se Mácha začal učit polsky.
I d Jouana 1831 bis 1832 had ar Vurtrech vo Josef Jungmann ghejat, da wou z litaraischn Tejtikatn afgmuntad ud Werk vo d Diszipln, vo d Schülla, wertgschetzt houd.
V letech 1831 až 1832 navštěvoval přednášky Josefa Jungmanna, jenž povzbuzoval své žáky k literární činnosti a hodnotil jejich práce; Máchovi pochválil báseň Svatý Ivan.
Schauspöllarei u Dramen
Herec a dramatik
Da Mácha houd tschechische u deitsche Theatavurstöllunga bsoucht.
Navštěvoval česká i německá divadelní představení.
In Stavovsschn a Kajetánschn Theata vo d Jouana 1834 bis 1835 had ar als a Leiendarstella 16 mal midgspilt.
Ve Stavovském a Kajetánském divadlev letech 1834 až 1835 ochotnicky vystoupil v 16 hrách (především Klicperových a Štěpánkových). Jako student univerzity hrál pod pseudonymy Milihaj, Chám, Hynek.
Als Student vo da Universitejt had ar schou unta de Pseudonym Milihaj, Chám u Hynek gsplt.
Josef Krasoslav Chmelenský ho v České wčele chválil za výkon v roli Jindřicha Prachatického v Klicperově Blaníku.
Da Josef Krasoslav Chmelenský houd nan gluabt fia d Rolln vom Jindřich Prachatický in n Klicpera san Blaník.[1]
Podle Chmelenského byl Mácha „ochotník pěkně rostlý, a co se jadrné české výřečnosti dotýče, vší chvály hodný“ a měl „mluvu čistou a nad jiné zřetelnou“.[3]
Selbst had ar se aa varsoucht od göibt oa da Dramaturgi.
Sám se také pokoušel o dramatickou tvorbu.
Doudavo zeinga d iwalifatn Fragmentna vo de historischn Dramen Bratři, Král Fridrich, Boleslav, Bratrovrah, d wou antstandn han zwischa d Jouana 1831 u 1833.
Svědčí o tom dochované zlomky historických dramat Bratři, Král Fridrich, Boleslav, Bratrovrah, vzniklých mezi lety 1831 a 1833.
Ar had owa koa Theatastick niad daending kinna.
Žádnou divadelní hru však nedokončil.
Reisn u Molarei
Cestovatel a malíř
D Hazmburk von Karl Hynek Mácha (ebba um 1833)
Hrad Hazmburk na kresbě Karla Hynka Máchy (okolo roku 1833), pohled zhruba od Klapého
Da Mácha is a leinschoftlicha Umanondhatscha gweng.
Mácha byl vášnivý cestovatel.
Ganga is ar am mejarschtn z Fouß u had asgspecht d sanghafta Schejhait vo da Natur u d romantischna Pletz, d wou mid Historien u Gschichtlichn vabunna han.
Chodil většinou pěšky a vyhledával zejména krásy přírody a romantická místa spojená s historií.
Obschou ar z eftas presentiat wird als a oasoma Wandra durch s Landl, had a koa vo de grejssan Rutn niad alloa gmacht.
Ačkoli je často prezentován jako osamělý poutník krajinou, žádnou z větších cest nepodnikl sám.
N ejarschtn lengan Weech had da Mácha in Joua 1832 gmacht; ar had gföjad vo Pråg, via Mělník, Kokořín, Housku, Doksy, af Bezděz.
První delší cestu vykonal Mácha v roce 1832; vedla z Prahy, přes Mělník, Kokořín, Housku, Doksy, na Bezděz.
Baglaitt houd nen da Midschölla u Freind Eduard Hindl (1811–1891).
Doprovázel jej spolužák a přítel Eduard Hindl (1811–1891).
Am Umbruch von August zen Septemma 1833 houa ar wida min Hindl de asua gnanta Krkonoscha Wanderung untanomma.
Na přelomu srpna a září 1833 podnikl opět s Hindlem tzv. Krkonošskou pouť.
In Laff vo dera houd ar u.A. Valečov, Kost, Trosky, Radim u Jičína u Třebihošť bsoucht.
Během ní navštívil mj. Valečov, Kost, Trosky, Radim u Jičína, Třebihošť.
Máchův Sa Autogramm findt se, am 28. August 1833, in Gadenkbejchl vo da Schnejkoppn.
Máchův podpis se nachází v pamětní knize Sněžky (28. srpna 1833).
Aa i de draffolngadn Jouanan is ar nuh i de Gengd gwandat.
Cesty do těchto končin Mácha uskutečňoval i v následujících letech.
Eitroch in 'Geburtsregista'
Zápis v matrice narozených
Am Mounda, n 4. August 1834 is da Mácha af Rundrois i s nerdlinga Italia afbrochn.
V pondělí 4. srpna 1834 vyrazil Mácha na cestu do severní Itálie.
Sa Wechgfährt is da Antonín Strobach (1814–1856) gweng, da spadana Prågar Burchamoista, Vursitzada vo da Reichsvarsammlung u Jurist.
Jeho společníkem byl Antonín Strobach (1814–1856), pozdější pražský purkmistr, předseda říšského sněmu a právník.
Da Wech had sechs Wochn dauad (ejamols homs tagle bis z 60 kilometr oglaffa) u föjad vo Pråg, iwa Bejmisch Budweis, Linz, Salzbuach u Innsbruck af Venedi.
Cesta trvala 6 týdnů (někdy ušli denně až 60 kilometrů) a vedla z Prahy, přes České Budějovice, Linec, Salcburk, Innsbruck do Benátek.
Vo durtn hans min Gschiff af Triest.
Odtud pluli do Terstu.
I Ljubljana/Laiboch had se da Mácha mid den bakontn slowenischn Dichta Franz Prešeren troffa, bvurs nou iwa Wien nou Pråg weida han.
V Lublani se Mácha setkal s významným slovinským básníkem Francem Prešerenem. Cesta pokračovala přes Vídeň do Prahy.
Um d haaliggeistnan Fajataach 1835 is da Mácha mid de Speze afr an achttaching Asflouch in Boleslav'ischn Kroas.
O svatodušních svátcích 1835 šel Mácha se svými přáteli na osmidenní výlet do boleslavského kraje.
Ba dera Glengaat hams dan hoimatling Geistling Antonína Marka niad weit vo Jitschin bsoucht.
Při té příležitosti navštívili vlasteneckého kněze Antonína Marka, žijícího nedaleko Jičína.
An ganz aingan Scharm hom fia n Mácha de Burng u d Ruina ghabt.
Zvláštní půvab měly pro Máchu hrady a zříceniny.
I sa Listn vo bsouchtn Burng han oa de 90 Aitrech ghabt, aa wenn ar vill Burng aa merfach bsoucht houd.
Psal si seznam „hradů spatřených“, který čítá na 90 položek (mnohé hrady navštívil opakovaně).
Iwalifad han vo de Burng ebba 115 Zeichnunga u Aquarella.
Dochovalo se 115 kreseb a akvarelů „hradů spatřených“.
Dej Tejtikait had ar oagfangt draßd in Frajn (u nou z'haus a paar vo dene koloriad); de Burng houd ar am mejastn vo da Weitn un unta Vawendung von an Feldstecha oda Zuwazerra zeichnet.
Tyto Máchovy práce vznikaly přímo v plenéru (doma pak některé z nich koloroval); hrady kreslil většinou z dálky za použití dalekohledu.
Vamutle as n Joua 1832 kumt des Bild, es wou sa Autoportree saa kantad.
Patrně z roku 1832 pochází Máchova kresba, jež by mohla být jeho autoportrétem.
Iwa n Mácha sa Faszinazion kindn u dazölln durch bildnarischa Kunst de Afzeichnunga as sane Bsouchh vo da Wiener Pinakothek.[1]
O Máchově fascinaci výtvarným uměním vypovídají poznámky z jeho návštěvy vídeňské obrazárny (cestou z Itálie).[4]
Frau u Kind
Ženy a syn
Es heitig Gschau von Haus U Červeného orla (d.h. Ban roun Adla), wou amol es Café U Suchých drinna gweng is, i dam wou si da Mácha selm, in Winta 1833/34, mid da Lora Šomková troffa houd.
Dnešní podoba domu U Červeného orla, kde bývala kavárna U Suchých, kde se v zimě 1833/34 Mácha seznámil s Lori Šomkovou
An Mácha sa ejarschta nouchgwisna Löjb is d Marinka Stichová (1810–1853) gweng, mid der wou a si am 15.
Máchovou první doloženou láskou byla Marinka Stichová (1810–1853), s níž se seznámil 15. srpna 1832 v Benešově.
August 1832 i Benešov troffa houd.
Máchovi imponoval nejen její vzhled, ale i to, že znala a četla české knihy.
An Mácha had niad ner sa Oablick imponiad, sundan aa, daß s a tschechischa Bejcha glesn u kennt houd.
Ozvěny vztahu k Marince se promítly i do Máchovy tvorby. Samotný vztah neměl dlouhého trvání.
Da Affair hod ner kurz dauad, d Erlebnis hom se owa in sann Werkn nidagschlong.
Ještě v roce 1833 se v Pouti krkonošské Mácha vyznal ze ztracené lásky.
Am End von Joua 1832 is a sa Löjb za da jungan Schauspöllari Rošrová antglöjt, owa da Asgang von Afgluda is sched ner a Poem fia d Rošrovin gweng.
Na konci roku 1832 zahořel láskou k mladé herečce Rošrové, ale výsledkem vzplanutí byla jen báseň Panně Rošrové.
An Mácha sa echta Partneri, d Frau u d Mouda vo san Suhn Ludwig is d Eleonora Šomková gweng (a Lori gnannt).
Skutečnou Máchovou partnerkou, snoubenkou a matkou jeho syna Ludvíka byla Eleonora Šomková (zvaná Lori).
Da Mácha had si mid era bakent gmacht in Winta von Joua 1834[p 1] nouch ana theatratn Proum in Haus U Červeného orla i da Celetná-Strouß (heit d Numma 593/21), i dem wou selm i dera Zeit es Café U Suchých gweng is. D Lori, sa spadana Frau had dou d Theatagselschaft aigföjad.[1] Da Charakter vo ejna Vaheltnis, es wou nou fost drai Jouanan an Mácha sa Toud z End bracht houd, skizziad an Mácha sa vatraulis Tachböjchl as n Joua 1835 u sane Bröiff.[2] D grundlengad Rolln had i dera Beziung wuul an Mácha sa aifanda Charakta gspilt.
Mácha se s ní seznámil v zimě roku 1834[p 1] po divadelní zkoušce, v domě U Červeného orla v Celetné ulici (dnes čp. 593/21), kde v té době byla kavárna U Suchých. Do divadelní společnosti uvedla Lori pozdější manželka Josefa Kajetána Tyla Magdaleny Forchheimová; Tyl byl při seznámení přítomen.[5] Charakter jejich vztahu, jejž ukončila po téměř třech letech Máchova smrt, nastiňuje Máchův intimní deník z roku 1835 a jeho dopisy.[6] Podstatnou roli hrála v tomto vztahu Máchova povaha, jeho přecitlivělost a žárlivost, své učinili i rodiče mladých partnerů, ale třeba i Lořina neochota naučit se česky.
Am 2. Ottowa 1836 is da Lori Máchová da Suhn Karl Ludwig [p 1]) af d Welt kumma.[1] Danouh had sa si min Mácha am 16. Ottowa 1836 gseng.
2. října 1836 porodila Lori Máchovi syna Karla Ludvíka [p 2]).[7] Naposledy se s Máchou viděla 16. října 1836.