# bs/ted2020-1004.xml.gz
# cs/ted2020-1004.xml.gz
(src)="1"> Ovdje sam da bih Vam pokazao fotografije plemena Lakota .
(trg)="1"> Jsem tu dnes , abych vám ukázal své fotografie Lakotů .
(src)="2"> Mnogi od Vas su možda čuli za ovo pleme , ili barem za jednu veću grupu plemena zvanih Sijuksi .
(trg)="2"> Mnoho z vás možná už někdy o Lakotech slyšelo , nebo aspoň o větší skupině kmenů , které se říká Siouxové .
(src)="3"> Lakota je jedno od mnogih plemena koji su bili prisilno naseljeni u logore za ratne zarobljenike , koji se danas nazivaju rezervatima .
(trg)="3"> Lakotové jsou jedním z mnoha kmenů , které musely opustit svou zemi a odejít do zajateckých táborů , kterým se dnes říká rezervace .
(src)="4.1"> Na rezervatu Pajn Ridž , snimio sam fotografije koje ćete danas vidjeti .
(src)="4.2"> Ovaj rezervat se nalazi oko 120 km jugoistočno od planine Blek Hils u Južnoj Dakoti .
(trg)="4"> Rezervace Pine Ridge , o které je má dnešní prezentace , leží asi 120 km na jihovýchod od Černých hor v Jižní Dakotě .
(src)="5"> Ponekad ga nazivaju Logorom za ratne zarobljenike broj 334 , i to je mjesto gdje pleme Lakota danas živi .
(trg)="5"> Někdy se jí říká Zajatecký tábor č. 334 , a právě tam dnes Lakotové žijí .
(src)="6"> Ako je iko od Vas ikada čuo za AIM , Američki Indijanski Pokret , ili za Rasela Minsa , ili za Leonarda Peltiera , ili za oružani sukob na Oglala rezervatu , onda znate i da je rezervat Pajn Ridž epicentar svih problema Američkih Indijanaca .
(trg)="6"> Pokud jste někdy slyšeli o AIM tedy o Hnutí amerických Indiánů nebo o Russellu Meansovi nebo o Leonardu Peltierovi , anebo o patové situaci v Oglale , pak víte , že Pine Ridge je epicentrem problémů původních obyvatel v USA .
(src)="7.1"> Pozvan sam danas da ispričam nešto o svojoj vezi sa plemenom Lakota , za koju mogu reći da je zaista teška .
(src)="7.2"> Jer , ukoliko niste sami zaključili na osnovu boje moje kože , ja sam bijelac , a to je ogromna prepreka kad ste u indijanskom rezervatu .
(trg)="7.1"> Byl jsem pozván , abych zde dnes promluvil o svém vztahu s Lakoty a to je pro mě velmi těžké .
(trg)="7.2"> Pokud jste si totiž nevšimli , jsem běloch a to je v indiánské rezervaci obrovská překážka .
(src)="8"> Na fotografijama ćete vidjeti mnogo ljudi ,
(trg)="8"> Na mých fotkách dnes uvidíte mnoho lidí ,
(src)="9"> s kojima sam se ja zbližio i koji su me dočekali kao porodica .
(trg)="9"> s kterými jsem se sblížil tak , že mě brali jako člena rodiny .
(src)="10.1"> Oslovljavali su me sa brate ili striče i uvijek su me iznova pozivali u zadnjih pet godina .
(src)="10.2"> Ali , na rezervatu Pajn Ridž ,
(trg)="10.1"> Nazývali mě bratrem a strýcem a po pět let mě znovu a znovu zvali k sobě .
(trg)="10.2"> Jenže v Pine Ridge
(src)="11"> ja ću uvijek biti wašichu ,
(trg)="11"> budu vždycky tím , čemu se říká " wašíču " .
(src)="12"> a riječ wašichu u jeziku plemena Lakota označava nekoga ko nije Indijanac , ali u svom drugom značenju , ova riječ znači " onaj koji uzima najbolje meso za sebe . "
(trg)="12"> Wašíču je lakotské slovo , které znamená " neindián " , jiná verze tohoto výrazu však zní " ten , který si bere nejlepší maso pro sebe " .
(src)="13"> A ja upravo to značenje želim naglasiti - onaj koji uzima najbolji dio mesa za sebe .
(trg)="13"> A o tom zde chci dnes promluvit - o tom , kdo si bere nejlepší maso .
(src)="14"> To znači pohlepan .
(trg)="14"> Znamená to chamtivec .
(src)="15"> Pogledajte auditorij u kojem se nalazimo .
(trg)="15"> Rozhlédněte se tady kolem sebe .
(src)="16"> Na kampusu smo privatnog univerziteta na zapadu Sjedinjenih Država , sjedimo u crvenim somotnim stolicama s novcem u džepu .
(trg)="16"> Jsme na soukromé škole na západě USA , sedíme v sametových křeslech , s penězi po kapsách .
(src)="17"> I ako pogledamo kako živimo , zaista smo uzeli najbolji dio mesa .
(trg)="17"> Když se podíváme na svůj život , opravdu jsme si vzali tu nejlepší část masa .
(src)="18"> Dakle , pogledajmo sada zbirku fotografija ljudi koji su izgubili da bismo mi mogli imati , i znajte kad vidite ova lica da to nisu samo slike Lakota indijanaca , već da su te slike simbol za sve domorodačke narode .
(trg)="18.1"> Pojďme se teď podívat na sérii fotek lidí , kteří ztratili , abychom my mohli získat .
(trg)="18.2"> Až uvidíte tváře těchto lidí , uvědomte si , že to nejsou pouze obrazy Lakotů , ale že zastupují všechno původní obyvatelstvo .
(src)="19"> Na ovom listu papira , je zapisana istorija koju sam naučio od mojih prijatelja i familije iz plemena .
(trg)="19"> Na tomto papíře je zaznamenaná historie , kterou jsem se dověděl od svých lakotských přátel a rodiny .
(src)="20"> Ovo što slijedi je hronologija skopljenih sporazuma , prekršenih sporazuma i masakra predstavljenih kao bitke .
(trg)="20"> Teď bude následovat časová přímka uzavřených a porušených smluv a masakrů vydávaných za bitvy .
(src)="21.1"> Počeću s godinom 1824 .
(src)="21.2"> Ured za indijanske poslove
(trg)="21.1"> Začnu rokem 1824 .
(trg)="21.2"> Instituce známá jako Úřad pro indiánské záležitosti
(src)="22"> je osnovan unutar Ministarstva za rat , iz čega se dala naslutiti agresija u našim odnosima prema Američkim starosjediocima .
(trg)="22"> vznikla při ministerstvu války , což už tehdy udalo agresivní tón našeho zacházení s původními obyvateli Ameriky .
(src)="23"> 1851 . : Sklopljen je prvi Sporazum u Fort Laramiju , čime su jasno označene granice Lakota nacije .
(trg)="23"> 1851 : Vznikla první smlouva z Fort Laramie , která jednoznačně vytyčovala hranice lakotského národa .
(src)="24"> Prema sporazumu , to je zemlja suverenog naroda .
(trg)="24"> Podle této smlouvy patří tato území suverénnímu národu .
(src)="25"> Da su granice po ovom sporazumu bile poštivane - što su i trebale biti po zakonskoj osnovi - karta S.A.D. bi danas ovako izgledala .
(trg)="25"> Kdyby hranice stanovené ve smlouvě byly dodržovány - a dle právního podkladu by to tak mělo být - Spojené státy by dnes vypadaly takto .
(src)="26"> 10 godina poslije ,
(trg)="26"> O 10 let později
(src)="27"> Homsted zakon , kojeg je potpisao predsjednik Linkoln , izazvao je buijicu doseljenika bijelaca na indijansku zemlju .
(trg)="27"> podepsal prezident Lincoln tzv. Zákon o usedlostech ( Homestead Act ) , který rozpoutal příliv bílých osadníků na území původních obyvatel .
(src)="28"> 1863 . : Ustanak Santi Sijuksa u Minesoti se završava vješanjem 38 Sijuksa muškaraca , što je najveće masovno smaknuće u američkoj istoriji .
(trg)="28"> 1863 : Povstání kmene Santí Siouxů v Minnesotě končí oběšením 38 siouxských mužů , tedy největší hromadou popravou v dějinách Spojených států .
(src)="29"> Pogubljenje je naredio Predsjednik Linkoln samo dva dana nakon što je potpisao Proglas o oslobođenju robova .
(trg)="29"> Popravu nařídil prezident Lincoln jen dva dny poté , co podepsal Vyhlášení rovnoprávnosti .
(src)="30.1"> 1866 , začeci transkontinentalne željeznice - jedno novo doba .
(src)="30.2"> Prisvojili smo zemlju da bi putevi i vozovi
(trg)="30.1"> 1866 , počátek budování transkontinentální železnice - začátek nové éry .
(trg)="30.2"> Přivlastnili jsme si pozemky pro koleje a vlaky ,
(src)="31"> presjekli zemlju Lakota tačno kroz njeno srce .
(trg)="31"> abychom si zkrátili cestu srdcem národa Lakotů .
(src)="32"> Sporazuma kao da nije ni bilo .
(trg)="32"> Smlouvy letěly z okna ven .
(src)="33.1"> Zauzvrat , tri plemena pod vođstvom Lakota poglavice Crvenog Oblaka višestruko su napadali i poražavali američku vojsku .
(src)="33.2"> Želim da ponovim taj dio .
(trg)="33.1"> Tři kmeny vedené náčelníkem Lakotů Rudým oblakem reagovaly tím , že mnohokrát napadly a porazily americkou armádu .
(trg)="33.2"> Tuto část bych chtěl zopakovat .
(src)="34"> Lakote su porazili američku vojsku .
(trg)="34"> Lakotové porazili americkou armádu .
(src)="35"> 1868 . : Drugi sporazum u Fort Laramiju jasno jamči suverenitet Velike Sijuks nacije i Lakotino vlasništvo svete Blek Hils planine .
(trg)="35"> 1868 : Druhá smlouva z Fort Laramie jasně garantuje suverenitu velkého národa Siouxů a lakotské vlastnictví posvátných Černých hor.
(src)="36.1"> Vlada takođe obećava pravo na zemlju i lov u susjednim državama .
(src)="36.2"> " Obećajemo da okrugu Pauder River
(trg)="36.1"> Vláda také přislíbila pozemky a právo lovit v okolních státech .
(trg)="36.2"> Slíbili jsme , že území Powder River
(src)="37"> od sada pa nadalje bijelci neće imati pristup . "
(trg)="37"> bude od té doby všem bělochům uzavřené .
(src)="38"> Sporazum se činio kao potpuna pobjeda Crnog Oblaka i Sijuksa .
(trg)="38"> Zdálo se , že smlouva je naprostým vítězstvím Rudého oblaka a Siouxů .
(src)="39"> Zapravo je ovo jedini rat u američkoj istoriji , u kojem je vlada potpisala mirovni sporazum pristajući na sve zahtjeve neprijatelja .
(trg)="39"> Ve skutečnosti to byla jediná válka v americké historii , kdy vláda vyjednala mír tím , že přistoupila na všechny protivníkovy požadavky .
(src)="40"> 1869 . : Završena je transkontinentalna željeznica .
(trg)="40"> 1869 : Transkontinentální železnice byla dokončena .
(src)="41"> Počela je prevoziti , između ostalog , mnoštva lovaca koji su otpočeli masovno ubijanje bizona , eliminarajući tako izvor hrane , odjeće i skrovišta za Sijukse .
(trg)="41"> Začala mimo jiné převážet spoustu lovců , kteří začali ve velkém zabíjet bizony a tím Siouxům likvidovali zdroj potravy , oblečení i přístřeší .
(src)="42"> 1871 . : Zakonom o prisvajanju Indijanaca svi Indijanci postaju štićenici federalne vlade .
(trg)="42"> 1871 : Zákon o přisvojení Indiánů udělal ze všech Indiánů svěřence federální vlády .
(src)="43"> Pored toga , vojska je izdala naredbe braneći Indijancima na zapadu da napuste rezervate .
(trg)="43"> Armáda navíc vydala rozkazy zakazující západním Indiánům opustit rezervace .
(src)="44"> Svi Indijanci na zapadu su u tom momentu postali ratni zarobljenici .
(trg)="44"> Všichni západní Indiáni se tím okamžikem stali válečnými zajatci .
(src)="45"> Takođe 1871 . , okončali smo period sklapanja sporazuma .
(trg)="45"> V roce 1871 jsme ukončili éru uzavírání smluv .
(src)="46"> Problem sa sporazumima je taj što dozvoljavaju plemenima da budu suverene nacije , ali mi se s tim nismo mogli složiti ;
(trg)="46"> Smlouvy totiž umožňují kmenům existovat jako suverénní národy a to nemůžeme dopustit .
(src)="47"> mi smo imali planove .
(trg)="47"> Měli jsme jiné plány .
(src)="48"> 1874 . : General Džordž Kaster je proglasio pronalazak zlata na Lakota teritoriji , naročito u planini Blek Hils .
(trg)="48"> 1874 : Generál George Custer oznámil objev zlata na území Lakotů , konkrétně v Černých horách .
(src)="49"> Vijest o zlatu privukla je velike mase doseljenika bijelaca na zemlje Lakota nacije .
(trg)="49"> Zprávy o zlatě odstartovaly hromadný příliv bílých osadníků do země Lakotů .
(src)="50"> Kaster predlaže da Kongres pronađe način kako da ospori sporazume sa Lakotama što je prije moguće .
(trg)="50"> Custer doporučil Kongresu najít způsob , jak co nejdříve ukončit smlouvy s Lakoty .
(src)="51"> 1875 : Počeo je rat s Lakotama zbog kršenja Sporazuma iz Fort Laramija .
(trg)="51"> Roku 1875 vypukla Lakotská válka kvůli porušení smlouvy z Fort Laramie .
(src)="52"> 1876 . : 26-og jula , u pokušaju napada na Lakota selo , Kasterova Sedma konjanica je pobijeđena u bici kod Litl Big Horna .
(trg)="52"> 1876 : 26 . července na cestě k útoku na lakotskou vesnici byla Custerova Sedmá kavalérie rozdrcena v bitvě u Little Big Hornu .
(src)="53"> 1877 . : Veliki Lakota ratnik i poglavica , Ludi Konj predao se u utvrđenju Fort Robinson .
(trg)="53"> 1877 : Velký lakotský válečník a náčelník Splašený kůň kapituloval u Fort Robinsonu .
(src)="54"> Poslije je ubijen za vrijeme boravka u pritvoru .
(trg)="54"> Později byl ve vazbě zabit .
(src)="55"> 1877 . godine smo još i uspjeli pronaći način kako zaobići sporazume iz Fort Laramija .
(trg)="55"> 1877 je také rokem , kdy jsme nalezli způsob , jak smlouvy z Fort Laramie obejít .
(src)="56.1"> Novi sporazum je predstavljen poglavicama i vođama Sijuksa pod parolom koja glasi " prodaj ili gladuj " .
(src)="56.2"> Potpiši papir , inače nema hrane za tvoje pleme .
(trg)="56.1"> Siouxským náčelníkům a jejich předním mužům byla představena nová dohoda v rámci kampaně známé jako " prodej nebo hladověj " .
(trg)="56.2"> Podepiš dohodu , jinak tvůj kmen nedostane žádné jídlo .
(src)="57"> Samo 10 posto odraslih muškaraca su potpisali .
(trg)="57"> Podepsalo pouze 10 procent dospělých mužů .
(src)="58"> No sporazum iz Fort Laramija je zahtijevao da najmanje tročetvrtinski dio plemena potpiše prodaju zemlje .
(trg)="58"> Smlouva z Fort Laramie však stanovovala , že se pozemků musí vzdát minimálně tři čtvrtiny kmene .
(src)="59"> No , ova stavka se očigledno ignorisala .
(trg)="59"> Tato klauzule byla zjevně ignorována .
(src)="60"> 1887 . : Zakon Doz .
(trg)="60"> 1887 : Dawesův zákon
(src)="61"> Okončano je zajedničko vlasništvo nad zemljom u rezervatima .
(trg)="61"> ukončuje společné vlastnictví pozemků rezervace .
(src)="62"> Rezervati su isparčani u parcele od 0,65 km² i podijeljeni pojedincima , dok je višak prodan .
(trg)="62"> Rezervace jsou rozporcovány na části po 160 akrech , ty jsou přiděleny jednotlivým Indiánům a zbývající pozemky odebrány .
(src)="63"> Plemena su izgubila hiljade kvadratnih kilometara zemlje .
(trg)="63"> Kmeny přišly o milióny akrů půdy .
(src)="64"> Američki san o vlasništvu zemlje se ispostavio kao mudar način kako izdijeliti rezervat dok on jednostavno ne nestane .
(trg)="64"> Americký sen soukromého vlastnictví pozemků se ukázal jako mazaný způsob , jak dělit rezervaci tak dlouho , až z ní nic nezbude .
(src)="65"> Ovaj potez je uništio rezervate , olakšavajući daljnju podjelu i prodaju sa svakom dolazećom generacijom .
(trg)="65"> Tento krok zničil rezervace tím , že usnadnil jejich další přerozdělování a odprodej s každou odcházející generací .
(src)="66"> Veći dio suvišnog zemljišta , kao i znatan broj parcela unutar rezervata , su sad u vlasništvu zemljoradnika bijelaca .
(trg)="66"> Většina zbylého území a mnoho pozemků uvnitř rezervace je nyní v rukou bílých farmářů .
(src)="67"> I opet , masni dio zemlje dobiva wašichu .
(trg)="67"> Nejtučnější část země si opět zabírá wašíču .
(src)="68"> 1890 , datum za koji smatram da je najvažniji u ovom nizu .
(trg)="68"> 1890 - rok , který je podle mě v této prezentaci nejvýznamnější .
(src)="69.1"> Ovo je godina masakra kod Ranjenog Koljena .
(src)="69.2"> 29-og decembra ,
(trg)="69.1"> Je to rok masakru u Wounded Knee .
(trg)="69.2"> 29 . prosince
(src)="70.1"> američke trupe su opkolile logor Sijuksa kod potoka Ranjeno Koljeno i pobili poglavicu Veliko Stopalo i tri stotine ratnih zarobljenika , koristeći novo rafalno oružje koje je ispaljivalo eksplodirajuće čahure .
(src)="70.2"> To se oružje zove top Hočkis .
(trg)="70"> obklíčili američtí vojáci tábor Siouxů v zátoce Wounded Knee , kde zmasakrovali náčelníka Velkou nohu a 300 válečných zajatců s použitím nové rychlopalné zbraně , která vystřelovala explodující náboje , známé jako Hotchkissovo dělo .
(src)="71"> Za ovu takozvanu bitku , Kongres je sa 20 Medalja časti odlikovao Sedmu konjanicu za njihovu hrabrost .
(trg)="71"> Za tuto takzvanou bitvu bylo 7 . kavalérii uděleno 20 čestných medailí Kongresu za statečnost .
(src)="72"> Do današnjeg dana , ovo je najveći broj Medalja časti ikad dodijeljenih za jednu jedinu bitku .
(trg)="72"> Do dneška je to největší počet čestných medailí , které byly kdy uděleny za jedinou bitvu .
(src)="73"> Vojnici su sa više Medalja časti odlikovani za jedan krvavi pokolj nad ženama i djecom nego za bilo koju bitku u Prvom svjetskom ratu , Drugom svjetskom ratu , Koreji , Vijetnamu , Iraku ili Avganistanu .
(trg)="73"> Bylo uděleno více čestných medailí za tento masakr žen a dětí bez rozdílu než za jakoukoli bitvu v První světové válce , Druhé světové válce , v Koreji , Vietnamu , Iráku nebo Afghánistánu .
(src)="74"> Masakr kod Ranjenog Koljena se smatra krajem Indijanskih ratova .
(trg)="74"> Masakr u Wounded Knee je považován za konec indiánských válek .
(src)="75"> Kad god posjetim mjesto masovne grobnice kod Ranjenog Koljena , ne vidim ga samo kao grob Lakota ili Sijuksa , nego kao grob svih domorodačkih naroda .
(trg)="75"> Kdykoli navštívím místo hromadného hrobu u Wounded Knee , nevidím v něm pouze hrob Lakotů nebo Siouxů , ale hrob všech původních obyvatel .
(src)="76"> Sveti čovjek , Hehaka Sapa , Crni los , je rekao , " Tada nisam znao čemu je sve došao kraj .
(trg)="76"> Svatý muž Černý los jednou řekl : " Tehdy jsem nevěděl , co všechno tím končí .
(src)="77.1"> Kada sad pogledam unazad s ovog visokog brda svoje starosti , još uvijek vidim iskasapljene žene i djecu , i njihova tijela na gomili , ili pak razbacana duž zavojitog korita .
(src)="77.2"> Vidim ih jasno kao onomad kad mi oči bijahu mlade .
(trg)="77"> Když se nyní ohlížím zpátky z výšin svého stáří , stále vidím pobité ženy a děti , jak leží na hromadách a roztroušené podél té křivé rokle tak jasně , jako jsem je viděl tehdy očima ještě mladýma .
(src)="78"> I vidim da je još nešto umrlo u tom zakrvavljenom blatu i bilo sahranjeno pod sniježnom olujom .
(trg)="78"> A vidím , že tehdy v tom krvavém bahně zemřelo a ve sněhové bouři bylo pohřbeno ještě něco jiného .
(src)="79"> Umro je san jednog naroda ,
(trg)="79"> Zemřel tam sen jednoho národa
(src)="80"> a bio je to lijep san . "
(trg)="80"> a byl to nádherný sen . "
(src)="81"> S ovim događajem , nova era u istoriji Američkih starosjedilaca je započela .
(trg)="81"> Touto událostí začala nová éra dějin původních amerických obyvatel .
(src)="82.1"> Sve se dijeli na period prije Ranjenog Koljena i poslije .
(src)="82.2"> Jer , tog je trenutka , s prstom na okidaču Hočkins topova , Američka vlada otvoreno iznijela svoj stav o pravima starosjedilaca .
(trg)="82"> Všechno se dá měřit před Wounded Knee a po něm. Protože to byl právě tento okamžik , kdy americká vláda s prsty na spouštích Hotchkissových děl otevřeně deklarovala svůj postoj k právům původních obyvatel .
(src)="83.1"> Bilo im je dosta sporazuma .
(src)="83.2"> Bilo im je dosta svetih planina .
(trg)="83.1"> Už je omrzely smlouvy .
(trg)="83.2"> Omrzely je posvátné hory .
(src)="84"> Bilo im je dosta plesa duhova .
(trg)="84"> Omrzely je tance duchů .
(src)="85"> I bilo im je dosta svih nevolja sa Sijuksima .
(trg)="85"> A měli už dost všech těch potíží okolo Siouxů .
(src)="86"> Tako da su iznijeli topove .
(trg)="86"> A tak vytáhli děla .
(src)="87"> " Hoćeš li sad da budeš Indijanac ? " , pitali su držeći prst na okidaču .
(trg)="87"> Řekli : " Pořád chceš být Indián ? " s prstem na spoušti .
(src)="88.1"> 1900 . : Broj američkih Indijanaca je najniži u istoriji - ima ih manje od 250.000 .
(src)="88.2"> A smatra se , da je taj broj iznosio osam miliona 1492 . godine .
(trg)="88"> 1900 : Populace amerických Indiánů dosáhla nejnižšího bodu - méně než 250.000 oproti odhadovaným osmi miliónům v roce 1492 .
(src)="89"> Prelazim na godinu
(trg)="89"> Teď přeskočíme rychle dál .
(src)="90"> 1980 . : Najduži sudski proces u američkoj istoriji , Sijuks Nacija protiv Sjedinjenih Američkih Država , se vodi na Ustavnom Sudu Sjedinjenih Američkih Država .
(trg)="90"> 1980 : V nejdéle probíhajícím soudním případě v dějinách USA " Národ Siouxů versus Spojené státy americké " rozhodoval Nejvyšší soud USA .
(src)="91"> Sud je zaključio da je prisilno naseljavanje Sijuksa u rezervate , i tim naseljavanjem bijelcima doseljenicima i tragačima za zlatom omogućeni pristup indijanskoj zemlji s površinom od 28 328 km² , kršenje odredaba Drugog sporazuma iz Fort Laramija .
(trg)="91"> Soud stanovil , že když byli Siouxové vysídleni do rezervací a 7 milionů akrů jejich půdy bylo bylo nabídnuto zlatokopům a statkářům , došlo tím k porušení druhé dohody z Fort Laramie .
(src)="92.1"> Sud je odlučio da je planina Blek Hils protuzakonito oduzeta i da prva ponuđena cijena sa kamatom mora biti plaćena Sijuks Naciji .
(src)="92.2"> Kao naknadu za Blek Hils ,
(trg)="92.1"> Soud prohlásil , že Černé hory byly zabrány protiprávně a že má být siouxskému národu vyplacena původní nabízená cena spolu s úroky .
(trg)="92.2"> Jako náhradu za Černé hory
(src)="93"> sud je odredio samo 106 miliona dolara za Sijuks Naciju .
(trg)="93"> soud siouxskému národu stanovil pouhých 106 milionů dolarů .
(src)="94"> Sijuksi su odbili novac uz ujedinjeni poklič : " Blek Hils nije na prodaju . "
(trg)="94"> Siouxové peníze odmítli s plamenným prohlášením : " Černé hory nejsou na prodej . "
(src)="95"> 2010 . : Statistike o domorodačkoj populaciji danas , više od jednog vijeka nakon masakra kod Ranjenog Koljena , otkrivaju posljedice kolonizacije , prinuđene migracije i kršenja sporazuma .
(trg)="95"> 2010 Současná statistika o indiánské populaci více než století po masakru u Wounded Knee odhaluje dědictví kolonizace , nucené migrace a porušování smluv .
(src)="96"> Nezaposlenost na Pajn Ridž rezervatu oscilira između 85 i 90 posto .
(trg)="96"> Míra nezaměstnanosti v rezervaci Pine Ridge se pohybuje mezi 85 a 90 procenty .
(src)="97.1"> Služba za stanovanje nije u mogućnosti da izgradi nove stambene objekte , a postojeći objekti su u stanju raspadanja .
(src)="97.2"> Mnogi nemaju krov nad glavom , a oni
(trg)="97.1"> Úřad pro stavbu není schopen postavit nové domy a ty stávající se rozpadají .
(trg)="97.2"> Je zde mnoho bezdomovců
(src)="98"> koji ga imaju , dijele već istrule kuće s gomilom ljudi , ponekad čak i sa pet drugih porodica .
(trg)="98"> a ti , kdo domov mají , se mačkají ve shnilých budovách , kde spolu žije až pět rodin .
(src)="99"> 39 posto kuća u Pajn Ridžu nema struju .
(trg)="99"> 39 procent domácností v Pine Ridge nemá elektřinu .
(src)="100"> U najmanje 60 posto kuća proširila se crna plijesan .
(trg)="100"> Minimálně 60 procent domů v rezervaci je zamořeno černou plísní .