# cs/3B5gglzOKC3q.xml.gz
# oc/3B5gglzOKC3q.xml.gz

(src)="1"> Denis je na prázdninách v Číně a chce si za 30 dolarů koupit nový svetr .
(trg)="1"> Denis pren de vacanças en China e vòl despensar 30 $ per un tricòt novèl .
(src)="2"> Svetr , který se mu líbí , stojí 197 čínských juanů .
(trg)="2"> Lo tricòt que li agrada còsta 197 yuan chineses .
(src)="3"> Jeden dolar může být směněn za 6 čínských juanů .
(trg)="3"> Un dolar american se pòt convertir contra 6 yuan chineses .
(src)="4"> Denis bude mít kolik čínských juanů , pokud si vymění svých třicet dolarů ?
(trg)="4"> Denis aurà _______ yuan chineses se convertís sos 30 dolars americans .
(src)="5"> Podívejme se na to .
(trg)="5"> Sosquem .
(src)="6"> Bude mít 30 dolarů a kurz je 6 . 1 za dolar , takže bude mít 30 dolarů krát 6 . 1 za dolar , takže 30 krát 6 juanů .
(trg)="6"> Va prene 30 $ e lo taus de conversion , lo taus de conversion es 6 yuan per dolar .
(trg)="7"> Va doncas aver 30 dolars còps 6, 1 per dolar , 30 còps 6 yuan .
(src)="7"> A 30 krát 6 , to je stejné jako 3 krát 6 krát 10 , čili 180 .
(trg)="8"> 30 x 6 , es coma 3 x 6 x 10 o 180 .
(src)="8"> Takže bude mít 180 čínských juanů .
(trg)="9"> Va doncas aver 180 yuan chineses .
(src)="9"> Má tedy dost peněz , aby si koupil ten svetr ?
(trg)="10"> Ara , a pro argent per se crompar lo tricòt ?
(src)="10"> Jenže tento svetr stojí 197 juanů .
(src)="11"> Takže ne , nemá dost peněz , aby si tento koupil svetr .
(trg)="11"> Lo tricòt còsta 197 yuan , doncas non , a pas pro argent per se crompar lo tricòt .

# cs/4ard0nYxZkur.xml.gz
# oc/4ard0nYxZkur.xml.gz

(src)="1"> Pomocí číselné osy porovnej čísla 11, 5 a 11, 7 .
(trg)="1"> Utiliza una benda numerica per comparar 11, 5 e 11, 7 .
(src)="2"> Nejprve si nakreslíme číselnou osu .
(trg)="2"> Dessenhem una benda numerica aicí .
(src)="3"> Zaměříme se na prostor mezi čísly 11 a 12 , jelikož tam se nacházejí naše dvě čísla .
(trg)="3"> Me vau concentrar sus la partida entre 11 e 12 , es ailà que se tròban nòstres dos nombres .
(src)="4"> Obě jsou o několik desetin větší než 11 .
(trg)="4"> Son 11 e quicòm mai , un cert nombre de disièmas .
(src)="5"> Takže zde bude 11 a vpravo bude 12 .
(trg)="5"> Aquí avèm 11 .
(trg)="6"> Aquí avèm 12 .
(src)="6"> A nyní si nakreslíme desetiny .
(trg)="7"> Ara , dessenhi los disièmas .
(src)="7"> Tady někde uprostřed bude jedenáct a pět desetin , tedy 11, 5 .
(trg)="8"> Aquí , exactament al mièg , doncas onze e cinc disièmas ( o 11, 5 ) seriá aquí .
(src)="8"> První část máme za sebou .
(trg)="9"> Bon , avèm ja fach la mitat .
(src)="9"> Zjistili jsme , kde je 11, 5 .
(src)="10"> Je to přibližně zde , mezi 11 a 12 .
(trg)="10"> Ai trobat ont es 11, 5 : exactament al mièg entre 11 e 12 .
(src)="11"> To je jedenáct a pět desetin .
(trg)="11"> Es onze e cinc disièmas .
(src)="12"> Zakreslíme si ale i to ostatní .
(trg)="12"> Ara , vau marcar tot sus la benda numerica .
(src)="13"> Tady je 1 desetina , 2 desetiny , 3 desetiny , 4 desetiny , 5 desetin , 6 desetin , 7 desetin , 8 desetin , 9 desetin a 10 desetin , tedy 12 .
(trg)="13"> Aquí , i a 1 disièma , 2 disièmas , 3 disièmas , 4 disièmas , 5 disièmas 6/ 10 , 7/ 10 , 8/ 10 , 9/ 10 e ara 10/ 10 sul 12 .
(src)="14"> Není to úplně přesné , ale jako zobrazení to stačí .
(trg)="14"> Es pas dessenhat a l' escala , dessenhi a man levada coma pòdi .
(src)="15"> Kde tedy leží 11, 7 ?
(trg)="15"> Ont va èsser 11, 7 ?
(src)="16"> Zde je 11, 5 .
(trg)="16"> Bon , aquí i a 11, 5 .
(src)="17"> Tohle je 11, 6 , tohle 11, 7 .
(trg)="17"> Aquí es 11, 6 .
(trg)="18"> Aquí es 11, 7 .
(src)="18"> Jedenáct a sedm desetin .
(trg)="19"> Onze e sèt disièmas .
(src)="19"> 1 desetina , 2 desetiny , 3 desetiny , 4 desetiny , 5 , 6 , 7 desetin .
(trg)="20"> 1/ 10 , 2/ 10 , 3/ 10 , 4/ 10 , 5/ 10 , 6/ 10 , 7/ 10 .
(src)="20"> Takže tady je 11, 7 .
(trg)="21"> Aquí es 11, 7 .
(src)="21"> Na číselné ose se čísla zvětšují směrem doprava .
(trg)="22"> Sus la benda numerica , los nombres son mai bèls quand anam a drecha .
(src)="22"> 11, 7 je vpravo od 11, 5 .
(trg)="23"> 11, 7 es a drecha de 11, 5 .
(src)="23"> A je tedy určitě větší než 11, 5 .
(trg)="24"> Es clarament mai bèl que 11, 5 .
(src)="24"> 11, 7 & gt ; 11, 5
(trg)="25"> 11, 7 & gt ; 11, 5 .
(src)="25"> Ve skutečnosti jsme si k tomu nemuseli kreslit číselnou osu .
(trg)="26"> Seriosament , aviás pas besonh de dessenhar una benda numerica per t' en rendre compte .
(src)="26"> Obě dvě čísla jsou 11 a kousek .
(trg)="27"> Los dos son 11 e quicòm mai .
(src)="27"> Tohle je 11 a 5 desetin .
(trg)="28"> Es 11 e 5 disièmas .
(src)="28"> Tohle 11 a 7 desetin .
(trg)="29"> Es 11 e 7 disièmas .
(src)="29"> Je tedy jasné , že toto číslo je větší .
(trg)="30"> Doncas , aquel va èsser mai bèl .
(src)="30"> Obě jsou 11 , ale tohle má 7 desetin , na rozdíl od 5 desetin .
(trg)="31"> Los dos an 11 mas aquel a 7 disièmas e el n 'a 5 ( disièmas ) .

# cs/66PyFALvfF3R.xml.gz
# oc/66PyFALvfF3R.xml.gz

(src)="1"> Máme vybrat zlomky , jejichž součet je dohromady 25/ 22 , neboli 25 dvaadvacetin .
(trg)="1"> Devèm causir quinas fraccions podèm addicionar per obténer 25 sus 22 , o 25/ 22 .
(src)="2"> Můžeme použít tolik zlomků , kolik potřebujeme a všechny nepoužité zlomky hodit do koše .
(trg)="2"> Utiliza tantas fraccions coma vòls .
(trg)="3"> Bota las fraccions qu' utilizas pas a l' escobilièr .
(src)="3"> Pojďme se nad tím zamyslet .
(trg)="4"> Ara , soscam a cossí podèm far aquò .
(src)="4"> Nejdřív chci použít největší zlomek , abych se tam dostal co nejrychleji .
(trg)="5"> Vòli utilizar primièr la fraccion mai bèla , atal , vau arribar tot prèp .
(src)="5"> Vezmu si 16/ 22 .
(trg)="6"> Vau doncas prene 16/ 22 .
(src)="6"> Když k tomu připočtu 8/ 22 , tak dostanu ...
(src)="7"> V čitateli sečtu 16 plus 8 a dostanu 24/ 22 .
(trg)="7"> E anam veire , se i ajusti 8/ 22 , me va menar a ... , anam veire 16 + 8 , me mena a 24/ 22 .
(src)="8"> 16/ 22 plus 8/ 22 je dohromady 24/ 22 .
(trg)="8"> 16/ 22 + 8/ 22 me va menar a 24/ 22 .
(src)="9"> Vezmu si ještě jednu a dostanu 25/ 22 .
(trg)="9"> Doncas se preni un de mai ( 1/ 22 de mai ) , me mena a 25/ 22 .
(src)="10"> Ty , které jsem nepoužil , můžu dát do koše .
(trg)="10"> E pòdi botar las fraccions pas utilizadas a l' escobilièr .
(src)="11"> Nepoužité dám sem .
(trg)="11"> Vau doncas botar las fraccions pas utilizadas aquí .
(src)="12"> Zkontrolujeme odpověď .
(trg)="12"> Verificam nòstra responsa .
(src)="13"> Ano , je to správně .
(trg)="13"> Es plan !
(src)="14"> Existuje více způsobů , jak jsme to mohli udělat .
(trg)="14"> I a mantun biais d' aver la bona responsa .
(src)="15"> Vlastně není úplně jasné , že jsou i jiné způsoby řešení .
(trg)="15"> Pas segur que i aja mantun biais d' obténer aquò .
(src)="16"> Zkusíme , jestli je i jiný způsob řešení .
(trg)="16"> Anam veire , i a un autre biais ?
(src)="17"> I kdybychom sem dali 2 a 4 , dostali bychom ...
(src)="18"> Připočteme ještě 8/ 22 a máme 2/ 22 plus 4/ 22 je 6/ 22 , plus 8/ 22 je 14/ 22 .
(trg)="17"> Òc , perque quitament s' aviam pres lo 2 e lo 4 aquí , arribariam a ... anam veire ... 8 nos menariá a ... aquò 's 2/ 22 + 4/ 22 , fa 6/ 22 + 8/ 22 va far 14/ 22 .
(src)="19"> Když připočteme 16/ 22 , budeme mít moc .
(trg)="18"> E se ajustas 16/ 22 , fa va tròp .
(src)="20"> Takže způsob , jak jsme to vypočítali , byl jediný správný .
(trg)="19"> Doncas çò qu' avèm fach èra lo sol biais per capitar .
(src)="21"> 2/ 22 a 4/ 22 dám do koše .
(trg)="20"> Lo 2 e lo 4 , los vau botar dins l' escobilièr .
(src)="22"> 16 něčeho plus 1 něčeho plus 8 něčeho je 25 něčeho .
(trg)="21"> E 16 de quicòm + 1 de quicòm mai + 8 de quicòm va far 25 d' aquel quicòm .
(src)="23"> To něco je v tomto případě 22 .
(trg)="22"> Dins aqueste cas , lo quicòm que sèm a parlar son de / 22 .

# cs/7chKngEvF7Zc.xml.gz
# oc/7chKngEvF7Zc.xml.gz

(src)="1"> Kde se na číselné ose nachází číslo 30 ?
(trg)="1"> Problèma : ont es 30 sus la benda numerica ?
(src)="2"> Takže , tady na číselné ose můžeme vidět , že na první pozici napravo od nuly není 1 ale 3 .
(trg)="2"> Sus la benda numerica aquí , vesèm que partissèm de 0 e que la primièra graduacion es pas 0 : es 3 .
(src)="3"> S každou čárkou , se kterou se posuneme doprava , tedy zvětšíme číslo o tři .
(trg)="3"> Doncas cada graduacion nos fa avançar de 3 .
(src)="4"> Zkusme tedy najít číslo 30 .
(trg)="4"> Anam veire si trobam ont es 30 .
(src)="5"> První čárka je už označená jako 3 .
(trg)="5"> Sus aquesta graduacion , i a 3 .
(src)="6"> Takže další bude o tři větší .
(trg)="6"> Aquò va doncas èsser 3 de mai :
(src)="7"> Tady je 6 , 9 , 12 , 15 , 18 , 21 , 24 , 27 a 30 .
(trg)="7"> 6 .
(trg)="8"> Puèi 9 , 12 , 15 , 18 , 21 , 24 , 27 e 30 .
(src)="8"> Jinou možností jak na to přijít je posunout se o deset čárek doprava ( od nuly ) , protože chceme dosáhnout 30 a každá čárka má velikost 3 .
(trg)="9"> Un autre biais de trobar : coma cada graduacion val 3 , nos cal comptar 10 graduacions .
(src)="9"> Takže se posuneme o 1 , 2 , 3 , 4 , 5 , 6 , 7 , 8 , 9 a 10 .
(trg)="10"> I anam :
(trg)="11"> 1 , 2 , 3 , 4 , 5 , 6 , 7 , 8 , 9 , 10 .
(src)="10"> Pojďme zkusit několik dalších příkladů .
(trg)="12"> Ne fasèm d' autres .
(src)="11"> Zadání :
(src)="12"> Kde je 24 na číselné ose ?
(trg)="13"> Problèma : ont es 24 sus la benda numerica ?
(src)="13"> Takže , jako minule každá čárka opět znamená 3 .
(trg)="14"> Un còp de mai , cada graduacion val 3 .
(src)="14"> Takže to bude 3 , 6 , 9 , 12 , 15 , 18 , 21 a 24 .
(trg)="15"> Va èsser , 3 , 6 , 9 , 12 , 15 , 18 , 21 e 24 .
(src)="15"> Pojďme zkusit ještě jeden příklad .
(trg)="16"> Un autre ...
(src)="16"> Nyní jedna čárka představuje 4 .
(trg)="17"> Dins aqueste problèma , cada graduacion val 4 .
(src)="17"> Takže se budeme posouvat po čtyřech , takto :
(src)="18"> 4 , 8 , 12 , 16 a 20 .
(trg)="18"> Va far 4 , 8 , 12 , 16 e 20 .
(src)="19"> Jiná možnost řešení je uvědomit si , že každá čárka představuje 4 , takže se musíme posunout pětkrát doprava , abychom se dostali na 20 .
(trg)="19"> Un autre biais de capitar es : una graduacion = 4 , ne cal doncas comptar 5 per anar a 20 .
(src)="20"> Takže to bude 1 , 2 , 3 , 4 a 5 .
(trg)="20"> 1 , 2 , 3 , 4 , 5 .
(src)="21"> V obou případech je toto správná odpověď .
(src)="22"> [ jjk ]
(trg)="21"> Cada còp , nos mena a la bona responsa .

# cs/ARIAKj5VlMW3.xml.gz
# oc/ARIAKj5VlMW3.xml.gz

(src)="1"> Esperanto je jazyk vhodný na všechno .
(trg)="1"> L' Esperanto es una lenga adaptada a tot .
(src)="2"> ESPERANTO
(trg)="2"> ESPERANTO
(src)="3"> JE JAZYK
(trg)="3"> ES UNA LENGA
(src)="4"> VHODNÝ PRO
(trg)="4"> ADAPTADA PER
(src)="5"> MEZINÁRODNÍ KOMUNIKACI
(trg)="5"> LA COMUNICACION INTERNACIONAU
(src)="6"> CESTOVÁNÍ
(trg)="6"> LOS VIATGES
(src)="7"> INTERNET
(trg)="7"> INTERNÈT
(src)="8"> FESTIVALY JAZYKŮ
(trg)="8"> LOS FESTENAUS DE LENGA
(src)="9"> INTERKULTURNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
(trg)="9"> L' ENSENHAMENT INTER- CULTURAU
(src)="10"> KONCERTY
(trg)="10"> LOS CONCÈRTES
(src)="11"> HRY
(trg)="11"> JOGAR
(src)="12"> VĚDU
(trg)="12"> LA SCIÉNCIA
(src)="13"> DIVADLO
(trg)="13"> LO TEATRE
(src)="14"> ČASOPISY
(trg)="14"> LAS REVISTAS
(src)="15"> POZNÁVÁNÍ NOVÝCH PŘÁTEL
(trg)="15"> TROBAR AMICS NAVÈTHS
(src)="16"> KNIHY
(trg)="16"> LOS LIBERS
(src)="17"> ZPĚV
(trg)="17"> LO CANT
(src)="18"> MEZINÁRODNÍ KONGRESY
(trg)="18"> LOS CONGRESSES INTERNACIONAUS
(src)="19"> SLAVNOSTI
(trg)="19"> LAS FÈSTAS
(src)="20"> JASNÉ POROZUMĚNÍ
(trg)="20"> COMPRÉNGUER CLARAMENT
(src)="21"> HÁDKY
(trg)="21"> SE PELEJAR