# ab/5Lcr0EgDYjKq.xml.gz
# hr/5Lcr0EgDYjKq.xml.gz
(src)="1"> Mám pět citronů , takže toto je ( počítá do pěti ) ... pět citronů ptám se , čím musím vynásobit tuto pětku , abych dostal číslo 1 ?
(trg)="1"> Recimo da imam pet limuna to je 1 , 2 , 3 , 4 , 5 limuna .
(trg)="2"> I pitam vas :
(src)="2"> Nebo v našem případě bych se zeptal , čím musím vynásobit těchto pět citronů , abych dostal jeden citron ?
(trg)="3"> Što moram pomnožiti sa 5 da bi dobio jedan ? ili u ovom slučaju : što moram pomnožiti sa puta pet limuna da bi dobio jedan limun ?
(src)="3"> Další otázka , na kterou byste se mohli zeptat , protože násobení a dělení jsou dvě strany téže mince , je :
(trg)="4"> Još jedno pitanje koje biste mogli pitati ,
(src)="4"> " Čím musím vydělit pětku , abych dostal pouze jeden citron nebo žlutý kroužek , nebo cokoliv co jsem sem nakreslil ? "
(trg)="5"> -- jer su množenje i djeljenje zapravo dvije strane istog novčića -- je ... što moram podijeliti sa pet da bi dobili jedan limun ili žuti krug , ili što god sam nacrtao ovdje .
(src)="5"> Takže pokud máte 5 věcí a vydělíte je pěti , budete mít 5 skupin po jedné věci , pokud to vydělíte pěti , budete mít ( počítá do 5 ) ... 5 skupin .
(trg)="6"> Pa ako imate 5 nečega , i podijelite to sa 5 , imati ćete 5 grupa od po jednog , dakle , ako podijelite sa pet , imati ćete 1 , 2 , 3 , 4 , 5 skupina .
(src)="6"> Můžeme tedy říci , že 5 děleno 5 se rovná jedné .
(trg)="7"> Dakle , možete reći da je pet podijeljeno sa pet jednako jedan .
(src)="7"> Když 5 věcí rozdělíte do 5 skupin , pak v každé skupině budete mít jednu věc .
(src)="8"> Také můžete říct , že pět krát jedna pětina je jedna .
(src)="9"> ( Teď jsem jako znaménko násobení použil tečku )
(trg)="8"> Uzmite pet stvari i podijelite ih u pet skupina , svaka skupina će imati jednu stvar , ili biste mogli reći pet puta jedna petina je jednaka -- koristim točku za množenje --
(src)="10"> Také bych mohl říct , že pět krát jedna pětina je jedna , což je vlastně přesně totéž .
(trg)="9"> Također sam mogao reći da je pet puta jedna petina jednaka jedan .
(trg)="10"> Svaka od ovih govori isto .
(src)="11"> Možná , co tu je opravdu zajímavé
(src)="12"> -- I když to není velké učení , jen jiný způsob zápisu toho , co už pravděpodobně umíte --- je myšlenka , že pokud máme číslo a vynásobíme ho jeho převrácenou hodnotou ( Většinou když lidé říkají o opaku v matematice , mají na mysli právě převrácené hodnoty ) , výsledek bude jedna .
(trg)="11"> Ono što je zanimljivo ovdje -- iako nije neka velika novost -- to je samo drugačiji način da zapišete nešto što vjerojatno već znate -- je ova ideja da , ako imam neki broj , i pomnožim ga sa njegovim inverznim količnikom -- uglavnom , kada ljudi govore o inverzima , pričaju o inverzu množenja -- onda ću dobiti jedan .
(src)="13"> 5 .
(trg)="12"> Pet puta jedna petina je jednako jedan .
(src)="14"> 1/ 5 = 1 , ale jen protože 5 .
(src)="15"> 1/ 5 je přesně to samé jako 5 :
(src)="16"> 5 .
(trg)="13"> Ali , to je samo zato što je pet puta jedna petina jednako kao pet podijeljeno sa pet .
(src)="17"> Pokud byste si to vynásobili , 5 .
(trg)="14"> Ako bi ovo išli množiti , uzimamo pet puta jedna petina
(src)="18"> 1/ 5 to se rovná 5/ 1 .
(src)="19"> 1/ 5
(trg)="15"> To je jednako kao pet kroz jedan puta jedan kroz pet .
(src)="20"> Vynásobíte čitatele :
(trg)="16"> Pomnožimo brojnike :
(src)="21"> 5 .
(trg)="17"> 5 puta 1 je 5 .
(src)="22"> 1 = 5 , vynásobíte jmenovatele :
(trg)="18"> Pomnožimo nazivnike :
(src)="23"> 1 .
(trg)="19"> 1 puta 5 je 5 .
(src)="24"> 5 = 5 takže máte pět pětin a to je přesně to samé co 1 .
(trg)="20"> Sada imamo pet petina , što je ista stvar kao 1 .
(src)="25"> Pokud se někdo zeptá :
(src)="26"> Mám tu číslo 217 a chci ho vynásobit něčím a chci aby byl výsledek 1 ... pak řeknete ...
(trg)="21"> Dakle , ako vas netko pita , " Imam broj 217 i želim ga pomnožiti s nečime tako da dobijem broj 1 nakon množenja "
(src)="27"> Podívejte , když vezmu 217 a vydělím to 217 , dostanu 1 a vydělím- li 217 je to to samé jako násobit 1/ 217 .
(trg)="22"> Vi kažete - Pa gledaj , ako uzmem 217 i podijelim sa 217 , dobiti ću jedan .
(trg)="23"> A dijeljenje sa 217 je ista stvar kao množenje sa jedan kroz 217 .
(src)="28"> Násobení převrácenou hodnotou .
(src)="29"> A zase to zní složitěji než vlastní koncept .
(trg)="24"> Množenje sa njegovim inverzom množenja , što je , još jednom , riječ koja je kompliciranija od same ideje .
(src)="30"> Jen násobíte převrácenou hodnotou .
(trg)="25"> Samo množimo sa inverzom toga broja .
(src)="31"> Další způsob , jak se na to můžeme podívat , je : pokud mám pět věcí a vezmu si z nich jednu pětinu , kolik věcí mi zůstane ?
(trg)="26"> Drugi način da mislite o tome je - ako imate pet stvari , i ja uzmem jednu petinu tih stvari , koliko stvari imam ?
(src)="32"> Takže pokud si vezmu jednu pětinu z pěti věcí , bude to přesně jedna věc .
(trg)="27"> Ako uzmem jednu petinu od 5 stvari , imati ću točno jednu stvar .
(src)="33"> Základní myšlenka je opravdu úžasně jednoduchá .
(trg)="28"> No , općenita ideja je jako , jako jednostavna .
(src)="34"> Pokud mám nějaké šílené číslo ... 8 345 , není to dost šílené číslo , takže dopíšeme na miliony ... tak ještě 271 . .. takže 8 345 271 .
(trg)="29"> Ako imam neki ludi broj ... 8345
(trg)="30"> Zapravno nije toliko lud , uzmimo nešto u milijunima . ... i 271 ...
(trg)="31"> Dakle , 8 milijuna 345 tisuća i 271 ( 8 . 345 . 271 ) .
(src)="35"> A zeptám se , čím to musím vynásobit ( Nyní použiji toto znaménko násobení ) , čím to musím vynásobit , abych dostal jedna ?
(trg)="32"> I pitam vas , s koliko ga moram pomnožiti -- imam znak za množenje ovdje --
(trg)="33"> S koliko ga moram pomnožiti da bi dobio jedan ?
(src)="36"> Musím to vynásobit pouze jeho opakem , převrácenou hodnotou takže 1 / 8 345 271 .
(trg)="34"> Moram ga samo pomnožiti sa recipročnim brojem , sa inverzom za množenje .
(trg)="35"> Dakle , jedan kroz 8 . 345 . 271 .
# ab/PI9pFp9ATLlg.xml.gz
# hr/PI9pFp9ATLlg.xml.gz
(src)="1"> Dans la ville dernière vidéo nous nous sommes entraînés à additionner ce qu 'on peut appeler des petits nombres
(trg)="1"> U zadnjem videu , izvježbali smo se u zbrajanju brojeva koje možemo nazvati manjima .
(src)="2"> Par exemple si nous ajoutions trois et deux on peut imaginer qu 'on aurait trois citrons 1 , 2 , 3 .
(src)="3"> Et s' il fallait ajouter à ces trois citrons encore 2 citron verts ?
(trg)="2"> Na primjer , ako zbrojimo tri plus dva , možemo to zamisliti tako da imam tri limuna - jedan , dva , tri , pa dodam tim trima limunima , možda , dvije limete ( limete ili limeta ? )
(src)="4"> Disons -- eh bien , 2 citrons verts -- ou deux autres fruits pour faire une tarte .
(src)="5"> Combien de fruits avons- nous de fruits pour notre tarte ?
(trg)="3"> Svejedno , još dva zelena limuna ... još dva kisela voća - koliko sada imam kiselog voća ?
(src)="6"> 1 , 2 , 3 , 4 , 5 fruits .
(src)="7"> Donc 3 + 2 = 5
(trg)="4"> U zadnjem videu smo naučili , imamo 1 , 2 , 3 , 4 , 5 komada voća