scénář Henrik Galeen "podle románu Brama Stockera ""Dracula""
Pagal Bram Stoker romaną "Dracula"
režie F.W.Murnau
Režisierius: Friedrich Wilhelm Murnau
Kronika o Velké Smrti ve městě Wisborgu roku 1843
Wisborg Didžiosios Mirties metraštis, 1838 metai.
Nezní toto jméno jako půlnoční volání Smrti?
Ar neskamba šis vardas kaip vidurnakčio Mirties šauksmas?
Nevyslovujte ho nahlas, sic obrazy života zblednou v stíny a noční můry povstanou k hostině z vaší krve. Dlouho jsem přemýšlel o vzestupu a pádu
Garsiai nekalbėkit, nes gyvenimo portretas pavirs į išblyškusius šešėlius, o košmarai prisikels, kad maitintųsi jūsų krauju.
Velké Smrti v mém rodném Wisborgu.
Aš ilgai stebėjau Didžiosios Mirties prisikėlimą ir kritimą savo gimtajame Wisborg miestelyje. Čia prasideda istorija:
Ve Wisborgu žil muž jménem Hutter a jeho žena Ellen...
Gyveno Wisborg'e Hutter su savo jauna žmona Ellen.
Proč jsi je zabil - ty krásné květiny?
"Kodėl nužudei jas... nuostabiąsias gėles...?
Nač ten spěch, mladý příteli?
"Neskubėk taip, jaunasis drauge!
Nikdo neuteče svému osudu.
Nuo likimo niekas nepabėga."
Byl tam také obchodník s domy, Knock, podivný muž a cíl mnoha pomluv.
Ten taip pat buvo raštininkas Knock, keistas žmogus, apie kurį sklandė įvairūs gandai.
Jedno je jisté: své lidi platil dobře.
Viena buvo aišku: jis sumokėjo už savo žmones.
Hrabě Orlok - jeho výsost - z Transylvánie chce koupit pěkný dům - v našem městě
"Grafas Orlok - jo malonybė... iš Tarnselvanijos... mūsų mažame miestelyje nori... nusipirkti gražų namą..."
Mohl bys na tom vydělat pěknou sumu peněz.
"Gali užsidirbti gražaus pinigo..."
To stojí za trochu námahy... nebo dokonce trochu krve.
"...nors tai ir pareikalaus pastangų... šiek tiek prakaito ir gal būt...
Chce pěkný opuštěný dům.
"Jis nori gražiai atrodančio namo..."
Ten dům, naproti tvému.
"Tas namas... priešais tave.
Ten mu nabídni.
Pasiūlik jam jį!"
Vyraž ihned, mladý příteli.
"Greičiau keliauk, mano jaunasis drauge.
Ať jsi co nejdříve v zemi přízraků.
Keliauk į šmėklų žemę."
Musím na několik měsíců odjet, drahá Ellen, daleko do země duchů a mordýřů. 32 00:10:21,000 -- 00:10:27,620 Tak Hutter odevzdal žalem stiženou ženu
"Aš išvykstu keletui mėnesių į šmėklų ir vaiduoklių šalį."
do péče svých přátel, bohatého stavitele lodí Hardinga a Ruth, jeho sestry.
Ir taip Hutter'is liūdną moterį patikėjo savo draugų globai, turtingam laivų statytojui Harding'ui ir jo sesei Ruth.
Nedělej si starosti.
"Rūpinkis."
Od města k městu, prachem rušných cest, spěchal Hutter dokud se před ním nerýsovaly vrcholy Karpat.
Jaunajam Hutter kelias buvo dulkėtas, bet galiausiai jis pasiekė Karpatų kalnų viršūnę.
Rychle sem s obědem! Musím pospíchat k hradu hrabě Orloka!
"Skubiai... valgio - turiu skubėti į Grafo Orlok'o pilį !"
Teď nemůžete odejít.
"Turi paskubėti!
Po setmění je vše v moci zlých duchů!
Temstant blogio dvasios darosi vis galingesnės."
KNIHA VAMPÍRŮ Ze sémě Relial vzešel vampír Nosferatu, jenž žil a živil se krví lidí,
Knyga apie vampyrus
přebýval v děsivé temnotě, na prokleté půdě z hřbitovů po Černé Smrti
Iš tvirtos sėklos pasirodė vampyras Nosferatu, kuris mito žmonių krauju.
Nosferatu, jméno jež zní jako křik dravce. Nevyslovujte ho nahlas! Lidé ne vždy rozeznají nebezpečenstva, jež zvířata v jistých chvílích vycítí.
Netikėtai, baisioje tamsumoje, prakeiktoje Juodosios Mirties žemėje...
Přidejte!
"Važiuok!
Slunce už zapadá!
Saulė jau leidžiasi!"
Dále nepojedeme!
"Kažkas nutiko!
Ani za celé bohatství světa!
Mes nebejudame!"
Nepojedeme dále!
"Toliau nevažiuosime!
Zde začíná kraj přízraků!
Nuo čia prasideda šmėklų žemė!"
A když přešel přes most, přízraky si pro něho přijely.
Ir vos tik jis peržengė tiltą, šmėklos atėjo su juo susitikti. "Vėluoji, jaunuoli.
Je již téměř půlnoc a mé služebnictvo již odpočívá.
Jau beveik vidurnaktis. Visi mano tarnai miega!"
END Of ACT I
Pirmo veiksmo pabaiga
ACT II
2-as Veiksmas
Krev!
"Jūs įsipjovėte pirštą...
Drahocenná krev!
Brangus kraujas !"
Zůstaneme ještě chvilku spolu?
"Norit likti su manim kartu?
Do soumraku je doba dlouhá a přes den, příteli, spím hlubokým spánkem.
Iki saulėtekio dar daug laiko, mano drauge. O dieną aš miegu labai giliai- -"
Ve chvíli, kdy vyšlo slunce, cítil se Hutter osvobozen od stínů noci.
Vos tik patekėjo saulė, nuo Hutter'io nuslinko nakties šešėliai.
Nejdražší Elen!
Brangioji Ellen!
Netruchli, že tvůj milovaný je daleko ti komáři jsou opravdu otrava.
Neliūdėk, kad tavo mylimasis taip toli... Tie uodai tikri kenkėjai. Man įgėlė į kaklą.
Člověku se zdají zlé sny v tomto osamělém hradě, ale nestrachuj se...
Šioje pilyje miegojau gan sunkei, bet nesijaudink...
Se soumrakem prázdný hrad opět ožil hrozivými stíny.
Sulig prieblanda ir grėsmingais šešėliais tuščia pilis vėl atgijo.
Vaše žena má nádherný krk...
"Ši moteris turi labai gražų kaklą..."