Dualɛ kɛ ram min tekɛ buɔ̱m kɛ kɔr kä min ca raan näk, dërɛ raan yuɔr rɛy maac mi thil pek.
Ẹni tí ó yẹ kí ẹ bẹ̀rù ni Ọlọrun tí ó lè pa ẹ̀mí ati ara run ní ọ̀run àpáàdì.
15 Kɛ ɣöö lapnɛ wäl mi waŋkɛ kɛ Kritho kɛ kui̱ Kuɔth rɛy nɛɛni tin ca kän kɛnɛ rɛy nɛɛni tin ci bath.
Nítorí àwa ni òórùn dídùn tí Kristi fi rúbọ sí Ọlọrun lọ́dọ̀ àwọn tí à ń gbàlà ati àwọn tí ń ṣègbé.
20 Kä ca yɛ mɛk ɛ Kɛl in Gɔaa in Rɛl Rɔ, kä ci yɛn diaal thuɔ̱k ŋa̱c.
20 Ṣugbọn ẹnyin ni ifororo-yan lati ọdọ Ẹni Mimọ́ nì wá, ẹnyin si mọ̀ ohun gbogbo.
50 Kä bi kuäär lätdä ɛmɔ ben kɛ cäŋ mi kui̱cɛ, kɛnɛ thaak mi /cɛ ŋäc.
12:46 nigbana Oluwa ti iranṣẹ yẹn yoo pada ni ọjọ ti ko nireti, àti ní wákàtí kan tí kò mọ̀.
24 Ram in cɔɔl yɛ ɛ ram mi ro̱ŋ kɛ ŋa̱th, kä bɛ jɛ la̱t.
24Olóòtítọ́ ni ẹni tí ó pè yín, yóò sì ṣe.
12 A lɔcdu ku tɛɛth, lö nhial, kɛnɛ yɛn tin cieŋ rɛydɛ!
12 Nitorina ẹ mã yọ̀, ẹnyin ọrun, ati ẹnyin ti ngbé inu wọn.
29 Ɣän la̱rä jɛ yɛ, /cä rɔ bi nyɔk kɛ ma̱th kɛ jɛn liɛɛr ɛmɛ, amäni mi wä cäŋ ɛmɔ ben min bä lɛni math kɛɛl kɛ yɛ rɛy ciëŋ kuäärä Gua̱a̱r." 30 Kä mëë cikɛ dit Kuɔth kɛt, cukɛ wä wi̱i̱ Pa̱a̱m Ɔ-lip.
Mo sọ fun yín, n kò ní mu ọtí èso àjàrà mọ́ títí di ọjọ́ náà tí n óo mu ún pẹlu yín ní ọ̀tun ní ìjọba Baba mi.
28 Ram mi ci ciaŋ ŋuɔ̱t Muthɛ to̱l bɛ li̱w a thil kɔ̱a̱c lɔaac kɛ ruac nëëni da̱ŋ rɛw kiɛ diɔ̱k.
Bí ẹni meji tabi mẹta bá jẹ́rìí pé ẹnìkan ṣá Òfin Mose tì, pípa ni wọn yóo pa olúwarẹ̀ láì ṣàánú rẹ̀.
35 Kɛ kui̱ ɛmɔ /cuarɛ ŋa̱thdun päl, kɛ ɣöö tëëkɛ muc mi di̱i̱t.
Nítorí náà, ẹ má ṣe jẹ́ kí ẹ̀mí ìfọkàntán tí ẹ ní bọ́, nítorí ó ní èrè pupọ.
tfraiau tfiraua tfiraau tfiruaa tfiruaa tfiraua tfiraau tfiarua tfiarau tfiaura tfiauar
Koda ki Oba Farao jewo ese re ki o si toro idariji, awa ko ni jewo, a o si ni toro idaraji !
27 Kɛ ɣöö ɛŋa di̱t ɔ, ɛ ram min nyuur guäth mi̱eth kiɛ ɛ ram in lät naath ikä? /Ci di̱tni ram min nyuur guäth mi̱eth?
27 Nitori tali o pọ̀ju, ẹniti o joko tì onjẹ, tabi ẹniti o nṣe iranṣẹ? ẹniti o joko tì onjẹ ha kọ́? ṣugbọn emi mbẹ larin nyin bi ẹniti nṣe iranṣẹ.
37 Kä cu Gua̱a̱r puɔ̱nydɛ mëë jäk ɣä nën lat kɛ kui̱dä. /Ken yɛn jɔwdɛ met liŋ, kä /ken yɛn puɔ̱nydɛ met nɛn, 38 kä /ci ruacdɛ te rɛydun, kɛ ɣöö /ci yɛn ram min cɛ ja̱k, ŋäth.
37 Pẹ̀lúpẹ̀lù, Baba tí ó rán mi ti fúnra rẹ̀ jẹ́rìí nípa mi.+ Ẹ kò tíì gbọ́ ohùn rẹ̀ nígbà kankan rí, bẹ́ẹ̀ ni ẹ kò tíì rí ìrísí rẹ̀;+ 38 ẹ kò sì ní ọ̀rọ̀ rẹ̀ láti dúró nínú yín, nítorí pé ẹni tí ó rán wá ni ẹ kò gbà gbọ́.
Kä ɛŋu liŋ yɛn ni jɛ mɔ?" 21 Kä cu tha̱a̱ŋkiɛn wee i̱, "Ruaacni ti̱ti̱ /cikɛ ruaacni raam mi tekɛ yiëë mi jiääk.
Àwọn mìíràn ń sọ pé, "Èyí kì í ṣe ọ̀rọ̀ ẹni tí ó ní ẹ̀mí èṣù.
Ruac kɛn diaal kɛ thuk ti kueckɛ?
Ṣe gbogbo wọn n sọ ni awọn ede?
5 Täämɛ, ɣän göörä ɣöö bä yɛ ti̱em nɛmɛ, a cäŋ ni min ŋäc yɛnɛ ɛn ɣöö Kuäär, mëë ci naath kɔn kän muun I-jëp, cuɛ nɛy tëë thil luth kɛ jɛ näk kɛ jɔak.
Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ẹ ti mọ gbogbo nǹkan wọnyi, sibẹ mo fẹ́ ran yín létí pé lẹ́yìn tí Oluwa ti gba àwọn eniyan là kúrò ní ilẹ̀ Ijipti tán, nígbà tí ó yá, ó tún pa àwọn tí kò gbàgbọ́ run.
28 Kä mi ɛ lua̱ŋ Yieekä Kuɔth ɛnɔ tuɔ̱kä ni kuth ti jiäk raar ɔ, ci kuäär Kuɔth ben kä yɛ.
Ṣugbọn bí ó bá jẹ́ pé nípa Ẹ̀mí Ọlọrun ni mo fi ń lé àwọn ẹ̀mí èṣù jáde, a jẹ́ pé ìjọba Ọlọrun ti dé ba yín.
24 Ram in cɔɔl yɛ ɛ ram mi ro̱ŋ kɛ ŋa̱th, kä bɛ jɛ la̱t.
24 Olododo li ẹniti o pè nyin, ti yio si ṣe e.
Kä canɛ jɛ liŋ ni thokdɛ pa̱ny!"
Nitori awa ti gbọ ara wa, lati ara rẹ ẹnu. "
Ŋuɛ̈tni, gɔ̱a̱rä jɛ yɛ kɛ ɣöö ta̱yɛ kɛ buɔ̱m, kä cieŋ riet Kuɔth rɛydun, kä cia gua̱n jiäkni puɔ̱t.
Emi ti kọwe si nyin, ẹnyin ọdọmọkunrin, nitoriti ẹnyin li agbara, ti ọ̀rọ Ọlọrun si duro ninu nyin, ti ẹ si ṣẹgun ẹni buburu nì.
5 Mɛmɛ ɛ jɛn ruac ëë cakɔ liŋ kä jɛ, kä la̱rkɔ jɛ yɛ, ɛn ɣöö Kuoth ɛ buay kä thilɛ muth mi te rɛydɛ.
5 Iṣẹ́ tí ó fi rán wa, tí à ń jẹ́ fun yín nìyí: pé ìmọ́lẹ̀ ni Ọlọrun, kò sí òkùnkùn ninu rẹ̀ rárá.
9 Kä thilɛ ram mi go̱o̱r ɣöö bɛ yɛ gɔ̱a̱r warɛgak kɛ kui̱ nhökdun kɛ dämuɔɔrikun, kɛ ɣöö ca yɛ ŋi̱eec ɛ Kuoth ɛn ɣöö bia rɔ̱ nhɔk kamnikun.
Kò nílò pé a tún ń kọ̀wé si yín nípa ọ̀rọ̀ ìfẹ́ láàrin àwọn onigbagbọ, nítorí Ọlọrun ti kọ́ ẹ̀yin fúnra yín láti fẹ́ràn ọmọnikeji yín.
42 Kɛ kui̱ ɛmɔ, guecɛ, kɛ ɣöö kuecɛ cäŋ in bi ben kɛ Kuäärun ni Kuoth.
42 "Nítorí náà, ẹ múra sílẹ̀, nítorí ẹ kò mọ ọjọ́ tí Olúwa yín yóò dé.
36 Kiɛ ɛn ruac Kuɔth tuɔɔk kä yɛ?
36 Kini? lọdọ nyin li ọ̀rọ Ọlọrun ti jade ni? tabi ẹnyin nikan li o tọ̀ wá?
28 Kä mi ɛ lua̱ŋ Yieekä Kuɔth ɛnɔ tuɔ̱kä ni kuth ti jiäk raar ɔ, ci kuäär Kuɔth ben kä yɛ.
Ṣùgbọ́n bí ó bá ṣe pé Ọlọ́run ni èmi fi ń lé àwọn ẹ̀mí èṣù jáde, ǹjẹ́ ìjọba Ọlọ́run dé bá yín tán.
19 Kɛ thil luthä raam kɛl, ca nɛy ti ŋuan jakä ji̱ dueeri, inɔ bä ba nɛy ti ŋuan jakä ji̱ cuŋni kɛ luth raam kɛl.
19 Nitori gẹgẹ bi nipa aigbọran enia kan, enia pupọ di ẹlẹṣẹ bẹ̃ ni nipa igbọran ẹnikan, a o sọ enia pupọ di olododo.
Kä cukɛ ŋɛ̈r kärɔ̱ kɛ min dee kɛn ɛ lät kä Yecu.
Inú wọn ru sókè, wọ́n wá ń bá ara wọn jíròrò nípa ohun tí wọn ìbá ṣe sí Jesu.
Luɔt ëë jɔc kɛ Gat Kuɔth ɛ ɣöö bɛ lät gua̱n jiäkni däk.
Nítorí èyí ni Ọmọ Ọlọrun ṣe wá, kí ó lè pa àwọn iṣẹ́ Èṣù run.
26 Kɛ ɣöö mi duernɛ a ŋa̱cnɛ, kɛ kɔr kä min canɛ ŋäc thukä jek, thilɛ muc mi ci duɔth kɛ kui̱ dueeri.
Nítorí bí a bá mọ̀ọ́nmọ̀ dẹ́ṣẹ̀ lẹ́yìn tí a ti ní ìmọ̀ òtítọ́, kò tún sí ẹbọ kan tí a lè rú fún ẹ̀ṣẹ̀ mọ́.
9 Kä ŋotkɛ /ken ruaacni Kuɔth tëë ca gɔ̱r ni cop lɔɔcdiɛn, ɛn ɣöö bɛ rɔ dhil jiɛc li̱th.
20:9 Nitori gẹgẹ bi nwọn kò ni oye Ìwé Mímọ, wipe o je pataki fun u lati jinde kuro ninu okú.
16 Kä mi /cɛ ruacdu liŋ, naŋ ram kɛl kiɛ nɛy da̱ŋ rɛw kɔ̱kiɛn kɛ ji̱ kɛɛl, kɛ ɣöö bɛ ruaacni diaal tëë cia lat ŋa̱c a thil diw kɛ li̱eŋ nɛɛni da̱ŋ rɛw kiɛ diɔ̱k.
Bí kò bá gbọ́, tún lọ bá a sọ ọ́, ìwọ ati ẹnìkan tabi ẹni meji; gẹ́gẹ́ bí ó ti wà ninu àkọsílẹ̀ pé, ẹ̀rí ẹnu eniyan meji tabi mẹta ni a óo fi mọ òtítọ́ gbogbo ọ̀rọ̀.
8 /Cuarɛ bi ce̱tkɛ kɛ, kɛ ɣöö Guurun ŋäcɛ min görɛ, a /ka̱nɛ jɛ ni thiec.
8 Nitorina ki ẹnyin máṣe dabi wọn: Baba nyin sá mọ̀ ohun ti ẹnyin ṣe alaini, ki ẹ to bère lọwọ rẹ̀.
Dualɛ kɛ Kuoth.
Ẹ bẹ̀rù Ọlọrun.
5 Kɛ ɣöö mi ca kɔn mat kɛ jɛ kɛɛl rɛy li̱eth mi ce̱tkɛ lia̱a̱dɛ, ba kɔn diaal mat kɛ jɛ kɛɛl rɛy jiecä li̱eth mi ce̱tkɛ jiëcdɛ.
Bí a bá sọ wá di ọ̀kan náà pẹlu Jesu ninu ikú, a óo sọ wá di ọ̀kan náà pẹlu rẹ̀ ninu ajinde.
3 Ɛn jääk cuɛ wee i̱, "/Cuarɛ wi̱c muɔ̱ɔ̱n kiɛ bar kiɛ jiɛn däk, amäni mi wakɔ la̱a̱t Kuɔthda nhiam kaandiɛn wä moc biɛl kɛ thääny." 4 Kä cua pek nath tin ca moc biɛl liŋ, kɛ bathdɔɔri ti kuɔ̱r kɛl wi̱cdɛ jiɛn da̱ŋ ŋuan wi̱cdɛ ŋuan (144,000), kä döör gan I-thɛ-rɛl diaal.
Ó ní, "Ẹ má ì tíì ṣe ilẹ̀ ayé ati òkun ati àwọn igi ní jamba títí tí a óo fi fi èdìdì sí àwọn iranṣẹ Ọlọrun wa níwájú.
24 A mäni täämɛ thilɛ duɔ̱ɔ̱r mi cia thiec kɛ ciötdä.
24 Titi di isisiyi, ẹnyin kò bère ohunkohun li orukọ mi.
7 Mi ci yɛn ɣä ŋa̱c, dee yɛn Gua̱a̱r cu ŋa̱c bä.
7 Ti o ba ti mọ mi, o yoo ti mọ Baba mi pẹlu.
18 Ɣän la̱rä Kuoth tɛ̈th lɔaac ɛn ɣöö lënyä yɛn diaal kɛ ruac thukni ti kueckɛ.
Mo dúpẹ́ lọ́wọ́ Ọlọrun nítorí mò ń sọ ọpọlọpọ èdè àjèjì ju gbogbo yín lọ.
6 Mi /ci raan te rɛydä, ya̱kɛ jɛ ce̱tkɛ kaar kä bɛ rɔɔl, kä kar ti ce̱tkɛ tɔ̱tɔ̱ la ruɔlkɛ kɛ, kä yuɔrkɛ kɛ maac, kä bikɛ waaŋ.
Bí ẹnikẹ́ni kò bá gbé inú mi, a óo jù ú sóde bí ẹ̀ka, yóo sì gbẹ; wọn óo mú un, wọn óo sì fi dáná, yóo bá jóná.
7 Kɛ kui̱ ɛmɛ /cuarɛ rɔ̱ mat kɛ kɛ kɛɛl.
7 Nitorina ẹ máṣe jẹ alajọpin pẹlu wọn.
8 /Cuarɛ bi ce̱tkɛ kɛ, kɛ ɣöö Guurun ŋäcɛ min görɛ, a /ka̱nɛ jɛ ni thiec.
Ẹ má ṣe fara wé wọn, nítorí Baba yín ti mọ ohun tí ẹ nílò kí ẹ tó bèèrè lọ́wọ́ rẹ̀.
Rieet Kuɔth tin cɛ lar kɛ kɛn buɔ̱mdan.
Wo, ọ̀rọ̀ Ọlọrun ní agbara nla.
16 Kä mi /cɛ ruacdu liŋ, naŋ ram kɛl kiɛ nɛy da̱ŋ rɛw kɔ̱kiɛn kɛ ji̱ kɛɛl, kɛ ɣöö bɛ ruaacni diaal tëë cia lat ŋa̱c a thil diw kɛ li̱eŋ nɛɛni da̱ŋ rɛw kiɛ diɔ̱k.
16 Ṣugbọn bi kò ba gbọ́ tirẹ, nigbana ni ki iwọ ki o mu ẹnikan tabi meji pẹlu ara rẹ, ki gbogbo ọ̀rọ li ẹnu ẹlẹri meji tabi mẹta ba le fi idi mulẹ.
24 Kä kɛ kui̱ nɛɛni tin ca cɔl ɛ Kuoth, ji̱ Juudh kɛnɛ ji̱ Gɛ-rith, jɛn Kritho ɛmɔ ɛ jɛn la buɔ̱m Kuɔth ɔ kä pɛl Kuɔth.
Awa n waasu Kristi ti a mọ agbelebu, fun awọn Ju ni ohun ikọsẹ ati si awọn Awọn Hellene aṣiwere, ṣugbọn fun awọn ti a npe ni, mejeeji ati awọn Hellene, Kristi agbara ti Ọlọrun ati ọgbọn Ọlọrun."
Kä dee kɛn ɛ ŋäth i̱di ɛn ram min /ken kɛn ɛ met liŋ?
Báwo ni wọn yóo ṣe gba ẹni tí wọn kò gbúròó wọn gbọ́?
15 Ɣɔ̱ɔ̱n, amäni wa̱lɛ mi kuɛ̈nkɛ ruaacni Muthɛ kuɔ̱mkɛ ca̱riɛn ɛ bi̱i̱.
3:15 Sugbon ani titi di oni, nigbati Mose ti wa ni ka, kan ibori ti wa ni ṣi ṣeto lori ọkàn wọn.
Kä dee kɛn ɛ ŋäth i̱di ɛn ram min /ken kɛn ɛ met liŋ?
Bawo ni wọn ṣe gbagbọ ninu wọn ti wọn ko ba ti gbọ alaye rẹ ni kikun?
Pe pe yɛɛ yigi kɛɛnrɛ limɛ pi ni."
Kò sì níí bèèrè àwọn dúkìá yín (pé kí ẹ fi gbogbo rẹ̀ yọ Zakāh).
8 Kä mëë ci buɔ̱n nath ɛ nɛn, cukɛ ga̱a̱c, kä cukɛ Kuoth in ci nath ka̱m buɔ̱m mi ce̱tkɛ mɔmɔ liak.
8 Nigbati ijọ enia si ri i, ẹnu yà wọn, nwọn yìn Ọlọrun logo, ti o fi irú agbara bayi fun enia.
Kä bɛ ram mi ci dueer la̱t pälikä.
ẹni tí a dárí ìrékọjá wọn jì,
7 Kɛ kui̱ ɛmɛ /cuarɛ rɔ̱ mat kɛ kɛ kɛɛl.
7Nítorí náà ẹ má ṣe jẹ́ alájọpín pẹ̀lú wọn.