# da/CD7091095/CD7091095.xml.gz
# tc/CD7091095/CD7091095.xml.gz
(src)="s11.1"> Kommissionen for De Europæiske Fællesskaber Generaldirektorat XIII Telekommunikation , Informationsindustri og Innovation
(trg)="s4.1"> Generální ředitelství XIII Telekomunikace , průmysl informace a inovace
(src)="s22.1"> Kommissionen for De Europæiske Fællesskaber
(trg)="s8.1"> Komise Evropských společenství
(src)="s26.1"> Bibliografiske data findes bagest i denne publikation
(trg)="s12.1"> Seznam použité literatury se nachází na konci publikace
(src)="s27.1"> Luxembourg : Kontoret for De Europæiske Fællesskabers Officielle Publikationer , 1991 ISBN 92-826-2407-2 Katalognummer : CD-70-91-095-DA-C
(trg)="s13.1"> Lucemburk : Úřad pro úřední publikace Evropských společenství , 1991
(src)="s45.1"> 50 50 55 55 56 57 57 8 datakommunikationssystemer af almen interesse De administrative sektorer Transportsektoren Sundhedssektoren Fjernundervisning Biblioteker Sprogforskning og teknik Landdistrikter ν
(trg)="s28.1"> CELO EVROPSKÁ SIT SPOJŮ Nervový systém Evropy : specifický výzkumný program v oblasti systémů telematiky Administrace Dopravní služby Zdravotní služby Dálkové vzdělávání Knihovny Jazykový výzkum Venkov
(src)="s50.1"> HORISONTALE FORANSTALTNINGER Standardisering Innovationsfremme og udnyttelse af F & U Fremme af informationstjenester Databeskyttelse Internationale aspekter
(trg)="s30.1"> AKCE HORIZONTÁLNÍHO CHARKATERU Normalizace Zavedení inovací a zhodnocení výzkumu Rozšiřování informačních služeb Ochrana dat Mezinárodní aspekty
(src)="s53.1"> ƒ løbet af de små ti år , der er tilbage af dette år hundrede , vil EF ' s borgerefå adgang til stadig flere nye servicefaciliteter på kommunikationsog informationsområdet .
(trg)="s33.1"> Pñ čtení těchto stránek je jasně vidět , že Generální ředitelství XIII pokrývá všechny oblasti informace , od jejich získání , uskladnění , zpracování , až do přenosu .
(src)="s53.2"> Udviklingen bevæger sig med stadig hurtigere skridt i retning af » telealderen « , hvor funktioner og anlæg , der hidtil kun har eksisteret hver for sig , smelter sammen .
(trg)="s33.2"> Tyto stránky ukazují specifický charakter práce Generálního ředitelství .
(src)="s53.3"> Herved dannes en næsten ufattelig bred vifte af nye anvendelsesmuligheder , både i hjemmet , på arbejdspladsen og i samfundet i øvrigt .
(src)="s53.4"> EF gør en stor indsats for at påtage sig sin naturlige rolle i samspillet mellem verdens
(trg)="s33.3"> Na jedné straně jde o harmonizaci a regulaci , na druhé straně jde o akce různého charakteru podle směrnic Smlouvy o Evropském společenství jako například akce ve vědě a výzkumu , nebo mezinárodní jednání o obchodě .
(src)="s54.1"> Man behøver ikke nærlæse brochurenfor at opdage , at Generaldirektorat XIII er aktivt overalt indenfor informationsbranchen , fra da taindlæsning til datatransmission , og fra data lagring til databehandling .
(trg)="s34.1"> Evropané budou během deseti let , které je dělí od roku 2000 , disponovat rostoucím počtem telekomunikačních a informacích služeb a přístrojů .
(src)="s54.2"> Detfremgår også , hvor langt ned i detaljerne man arbejder inden for generaldirektoratet .
(trg)="s34.2"> V podstatě vstupujeme rychle do « teleinformatizované » doby , ve které spojení mezi různými službami a technikami , jež až do nynějška byly oddělené , dá úplně jiný rozměr obrovským možnostem , nabízených těmito novými technologiemi a to jak pro každodenní život , tak pro průmysl a pro celou společnost .
(src)="s54.3"> Der er således både tale om harmoniseringsarbejde , lovgivningsarbejde og om andre foranstaltninger af meget forskel lig art , som for eksempel de opgaver , der er fastlagt i EF-Traktaten med hensyn til forsknings- og udviklingsprogrammer samt va nationer og for at tage de store udfordringer op. retagelse af internationale forhandlinger på handelsområdet .
(trg)="s34.3"> Úsilí , jež Evropa vyvíjí pro to , aby zde hrála roli , která jí ve světě náleží , odpovídá velikosti cílů o něž jde .
(src)="s55.1"> Denne brochure skal betragtes som et arbejdsredskab til brug for alle , der — hvad enten der nu er tale om forskere , ingeniører , industrien , politikere , journalister , studerende , lærere , eller andre , der blot ønsker at informere sig — interesserer sig for opbygningen af Europa og den sideløbende opbygning af fremtidens informations- og kommunikationssamfund .
(trg)="s35.1"> Tato brožura by měla být pracovním instrumentem pro všechny vědce , inženýry , průmyslníky , politiky , novináře , studenty , profesory a i pro obyčejné zvědavce , kteří se zajímají o budování Evropy a o nové informační a komunikační technologie , které se společně rozvíjejí a vzájemně mezi sebou ovlivňují .
(src)="s56.1"> Kommissionen oprettede i 1986 et nyt general direktorat , Generaldirektorat XIII , der har til opgave at tage sig af forskellige initiativer , her under navnlig initiativer , der tager sigte på at styrke konkurrenceevnen indenfor den industri , der beskæftiger sig med informations- og kommunikationsteknologi , og på at fremme udnyttelsen af denne teknologi inden for flest mulige områder .
(trg)="s36.1"> Komise Evropských společenství vytvořila v roce 1986 Generální ředitelství XIII , které má za úkol rozvinout iniciativy posilující konkurenční schopnost průmyslu informací a komunikací v Evropě a stimulovat mnohé aplikace těchto technologií .
(src)="s56.2"> De forskellige programmer og andre foranstaltninger , der omhandles i denne brochure , er opstået på denne baggrund .
(trg)="s36.2"> Takto se zrodily programy a jiné činnosti popsané v této brožuře .
(src)="s65.2"> IKT udgør allerede 5 % af BNP på verdensplan og ca. 8 % i industrilandene .
(trg)="s42.2"> Zkrátka , tyto technologie ovlivňují celou naší společnost .
(src)="s65.3"> IKT vil få stadig stør re betydning , blandt andet som følge af den store udvikling inden for telekommunikation .
(trg)="s45.1"> Následující čísla dovolují lépe vidět důležitost komunikačních a informačních technologií :
(src)="s66.1"> Selv om den europæiske elektronikindustri ! den 1985 har vundet ikke helt små markedl dele , har den dog stadig vanskeligt ved at kJ sig i den meget livlige konkurrence på verdei markedet .
(trg)="s46.1"> Nehledě na to , že Evropský průmysl získali nezanedbatelnou část trhu od roku 1985 , nfl nicméně určité potíže aby si pojistil svoji schopnost konkurence ve světovém měřítku . ! tomu je několik důvodů , jako zejména jeho závislost v některých oblastech mikroelektronických komponentů , přídavného ' zařízení , jeho ještě malá velikost v několika odvětvích .
(src)="s67.1"> — IKT sektoren bliver allerede inden århundre dets afslutning en af de vigtigste kilder til tek nologisk fremskridt .
(trg)="s47.1"> — Světová výroba elektroniky , s výjimkou východní Evorpy , dosáhla úrovně 904 miliard dolarů v roce 1990 a měla by dosáhnout objem produkce 1 000 miliard v roce 1992 .
(src)="s67.2"> Den kan forventes at blive mere universal , idet to tredjedele af hele erhvervslivet vil gøre brug af IKT produkter og serviceydelser .
(trg)="s47.3"> Důležitost elektroniky dále poroste , zejména díky rychlému vývoji v telekomunikacích .
(src)="s68.1"> Inden for halvledere , der har stor strategisk betydning , producerede Europa i 1989 således kun 10 % af verdensproduktionen og aftog kun 17 % af denne .
(trg)="s48.1"> Také v tak strategické oblasti jako jsou polovodiče , Evropa vyráběla v roce 1989 pouze 10 % světové produkce , ale používala 17 % .
(src)="s68.2"> Især den lave efterspørgsel viser ^ hvor forholdsvis svagt Europas halvlederfor brugende industri står .
(trg)="s48.2"> Toto druhé číslo jasně ukazuje slabost Evropského průmyslu který používá polovodiče , zejména v oblastech jako je průmysl spotřební elektroniky a přídavnéno zařízení .
(src)="s68.3"> Det vil i første omgerg sige den industri , der producerer forbrugerelek tronik og periferiudstyr .
(trg)="s49.1"> — Mezi dneškem a koncem století , KIT sektor bude reprezentovat hlavní zdroje technologického rozvoje .
(src)="s69.1"> I modsætning hertil var den europæiske pro duktion af telekommunikationsudstyr også i 1989 verdens største .
(trg)="s50.1"> Na druhé straně , v oblasti telekomunikačního zařízení Evropská produkce ve roce 1989 byla první na světě .
(src)="s69.2"> Europa indtager også sta dig en solid position inden for elektronik til medicinsk og professionel brug samt inden for edb serviceydelser og programmel .
(trg)="s50.2"> Evropa si také udržuje solidnj pozice ve zdravotní a odborné elektronice , ^ službách a programovém zařízení .
(src)="s70.1"> — IKT sektoren er den sektor , der har den stør ste årlige vækst med 9 % i gennemsnit på ver densplan og 10 % i EF , dvs. ca. to gange højere end verdensøkonomien som helhed .
(trg)="s51.1"> — KIT je také průmyslovým sektorem , který má nejvyšší roční růst : ve světovém průměru 9 % ročně , 10 % ročně v Evropském společenství .
(src)="s70.2"> Vækst raten på verdensmarkedet i de næste fem år kommer til at udvise store forskelle , med 6 % i årligt gennemsnit for forbrugerelektronik , 9 % for edb udstyr , 11 % for integrerede kredsløb , og 15 % for programmel .
(trg)="s51.3"> S ohledem na jednotlivé produkty , míra růstu světového trhu pro příštích 5 let se odhaduje v průměru na 6 % za rok pro spotřební elektroniku , na 9 % ročně pro informatiku , 11 % pro integrované obvody a měla by dosáhout 15 % ročně pro programy .
(src)="s70.3"> I halvlederindustrien , som kun har eksisteret i små tredive år , kom mer denne vækst klart til udtryk , idet produk tionen , som på verdensplan lå på 55 milliarder ECU i 1989 , forventes at nå op på 110 milliar der ECU i 1994 .
(trg)="s53.1"> Průmysl integrovaných obvodů , který existuje již po skoro 30 let , je dobrým příkladem tohoto růstu : světová produkce , která měla hodnotou 55 miliard ECU v roce 1989 , by měla dosáhnout hodnoty 110 miliard ECU v roce 1994 .
(src)="s71.1"> — Endnu en indikator viser , hvor vigtig IKT er : De midler , der på verdensplan afsættes til forskning og udvikling ( F & U ) , er vokset fra 35 milliarder ECU i 1985 til 90 milliarder i 1990 .
(trg)="s54.1"> — Je zde další ukazatel , který , dobře podtrhuje důležitost KIT : světové náklady na vědu a výzkum ( R & D ) na KIT se zvětšily z 35 miliard ECÚ v roce 1985 na přibližně 90 miliard ECU v roce 1990 .
(src)="s72.1"> Europas F & U indsats inden for informations teknologien er også utilstrækkelig , idet 55 % af investeringen fortages i USA , 27 % i Japan og 18 % i Europa .
(trg)="s55.1"> Nicméně podrobná analýza situace v Evropě ukazuje , že po dlouhém období váhání a nejistoty se Evropa pohybuje vpřed a používá všech svých výhod vědomě a koordinovaně .
(src)="s72.2"> Der er også grund til at frem hæve , at Europas F & U arbejde er stærkt kon centreret i ganske få medlemsstater , idet Tysk land , Frankrig , Det Forenede Kongerige og Ita lien tilsammen står for henved 80 % af den samlede F & U i IKT .
(trg)="s55.2"> Tak od roku 1985 do 1989 se technologická základna evropských průmyslů zlepšila .
(trg)="s55.3"> Během tohoto období , se míra investic vyjádřená v procentním poměru k obratu zdvojnásobila a dosáhla stejné úrovně , jako ve Spojených státech ( 14 % ) .
(src)="s74.1"> Og hvordan klarer Europa1 ) sig så inden for denne kraftigt ekspanderende branche ?
(trg)="s56.1"> Jak definovat performanci Evropy ( J ) v této expanzi ?
(src)="s74.2"> Med en markedsandel på kun 25 % af verdensmarkedet i 1990 indtager Europa en mellemposition .
(trg)="s56.2"> Evropa zde zaujímá prostřední pozici : její podíl representuje asi 25 % světového trhu v roce 1990 .
(src)="s74.3"> Handelsunderskuddet er imidlertid bekymren de stort , idet det i 1990 var på 34 milliarder ECU for elektronikbranchen som helhed .
(trg)="s56.3"> Na druhé straně , Evropa má zde zneklidňující obchodní deficit , který dosáhl 34 miliard ECU v 1990 pro veškerou elektroniku .
(src)="s78.1"> En mere dybtgående analyse viser imidlertid , at Europa efter en længere periode med usikkerhed og tøven , nu er på vej opad igen , og at verdensdelen nu udviser større vilje til at ud nytte sine fordele på en mere koordineret måde .
(trg)="s64.1"> Evropská strategie representuje jednotný soubor , jehož základní elementy se v posledních letech skládaly z následujících bodů :
(src)="s78.2"> Der er sket en forbedring i den europæiske in dustris teknologiske grundlag mellem 1985 og 1989.1 samme tidsrum er investeringen , ud trykt som en procentsats af omsætningen , vokset til det dobbelte og ligger nu på linje med USA ' s ( 14 % ) .
(trg)="s65.1"> — umožňuje evropskému průmyslu zvětšit jeho schopnost konkurence v důsledku spolupráce ve výzkumu a vývoji ;
(src)="s79.1"> For at imødegå dette behov for en indsats , således at medlemslandenes samlede ressourcer kunne udnyttes optimalt , vedtog EF i første halvdel af 1980 ' erne en global strategi .
(trg)="s66.1"> — umožňuje vytvoření společného trhu prostřednictvím zpřísněných norem a liberalizace trhu ; společenství má také své obrovské technologické kapacity .
(trg)="s66.2"> Až do nynějška byly tyto možnosti dost špatně využívány , zejména v důsledku roztříštěnosti .
(src)="s79.2"> Denne blev udarbejdet i nært samarbejde med industrien og forskerne .
(trg)="s66.3"> Tato fragmentace ztěžovala nezbytné investive , vyvolávala zdvojení práce ve vědě a výzkumu .
(src)="s79.3"> Grundsigtet heri er at sørge for , at det allerede eksisterende private og nationale arbejde skal kunne drage fordel af den europæiske dimension , ved at man skaber bedst mulige konkurrenceforhold for den industri og de servicefag , som producerer og anvender IKT .
(trg)="s66.4"> Nízká mobilita výzkumných pracovníků , a strategie vědy a výzkumu ve sféře telekomunikací , která nebyla dostatečně koordinována , působila stejným směrem .
(src)="s79.4"> Dette forudsætter , at sigtet rækker videre end de hidtidige individuelle initiativer , der har bygget på en nationalt orienteret tilrettelæggelse af F & U-strukturerne og produktionsstrukturerne. tionsstrukturerne .
(trg)="s66.5"> Podobný vliv měl fakt existence národních trhů nedostatečné velikosti a existence značných rozdílů mezi normami používanými na jednotlivých trzích .
(src)="s80.1"> Den valgte EF-strategi skal opfattes som et sammenhængende hele .
(trg)="s67.1"> — programy pro aplikaci informační technologie akcelerují uvádění na trh nových technologií ;
(src)="s80.2"> Hovedpunkterne heri tager sigte på :
(trg)="s68.1"> — vytvořila se Evropská politika pro telekomunikace ;
(src)="s81.1"> — at styrke den europæiske industris konkurrencedygtighed ved at samle og udbygge det prækompetitive F & U-arbejde
(trg)="s69.1"> Nadhodnota , kterou přinášejí akce v rámci Evropského společenství
(src)="s82.1"> — at medvirke til etableringen af et stort indre marked gennem standardiseringsarbejde og gennem liberalisering af markederne
(trg)="s70.1"> — jednání mezi sociálními partnery a úsilí výchovy vzdělávaní pro nové technologie připravuje přechod k novému typu společnosti , ve které informace , jako « surovina » , bude mít převládající úlohu ;
(src)="s83.1"> Med et samlet BNP på 4,2 billioner ECU i 1988 og en befolkning på nær ved 340 millioner indbyggere er Det Europæiske Fællesskab i dag verdens største marked .
(trg)="s71.1"> — zesílení vnitřní sounáležnosti v rámci Evropského společenství v oblasti KIT , která umožňuje zaostalým oblastem v rámci Evropského společenství přístup k novým technologiím ;
(src)="s83.2"> ( USA ' s og Japans BNP er på henholdsvis 4,3 og 2,6 billioner ECU ) .
(trg)="s72.1"> — hledání jednotné politiky členských zemí pro jednání s třetími zeměmi .
(src)="s83.3"> Europas industriproduktion ligger på andenpladsen , lige efter De Forenede Staters , og Europas andel i verdenshandelen er 1,2 gang større end USA ' s og dobbelt så stor som Japans .
(trg)="s73.1"> Evropské společenství přijalo během první poloviny 80-tých let celkovou strategii proto , aby reagovalo na potíže a optimálně využilo kolektivních zdrojů Evropy .
(src)="s83.4"> Fællesskabet råder også over stor teknologisk kapacitet .
(trg)="s73.2"> Tato strategie je dílem úzké spolupráce mezi výrobou a výzkumem .
(src)="s83.5"> Hidtil er dette potentiel imidlertid blevet dårligt udnyttet , hovedsageligt på grund af den europæiske opsplitning .
(trg)="s73.3"> Jejím základním cílem je nasměrování privátní a státní aktivity na evropskou úroveň a tak vytvořit výrobcům , provozovatelům a použivatelům KIT co nejvýhodnější podmínky soutěže .
(src)="s84.1"> — at fremskynde markedsføringen af ny teknologi ved hjælp af programmer , der tager sigte på at udnytte informationsteknologien og stimulere efterspørgselen
(trg)="s73.4"> Tento postup vyžaduje , aby se šlo podstatně dále za národní orientaci vědy , výzkumu a výroby , které převažovaly v minulosti .
(src)="s86.1"> — at iværksætte en europæisk telekommunikationspolitik tionspolitik
(trg)="s75.1"> Jednotný evropský Akt , který vstoupil v platnost v 1987 , dovolil realizaci této strategie .
(src)="s87.1"> — at forberede overgangen til fremtidens samfund , hvor information får større og større betydning som » råvare « .
(trg)="s75.2"> Přinesl řadu modifikací v Římské smlouvě , které umožňují konkrétní pohyb vpřed k Evropské unii .
(src)="s88.1"> — at styrke Fællesskabets indre sammenhold på disse felter , dvs. sørge for , at Fællesskabets mindre udviklede regioner får adgang til denne nye teknologi
(trg)="s75.3"> Evropské společenství si vytyčilo nový důležitý cíl posílení vědecké a technologické základny evropského průmyslu , které by umožňovalo zvýšení jeho mezinárodní konkurenční schopnosti ( Článek 130F ) .
(src)="s89.1"> — at sørge for , at medlemsstaterne indtager samme holdning i forbindelse med forhandlinger med tredjelande .
(trg)="s76.1"> Generální ředitelství je rozděleno do šesti sekcí ( viz rámeček s .
(src)="s90.2"> Generaldirektoratet er opdelt i 6 afdelinger ( se illustrationen s. 15 ) .
(trg)="s76.2"> 15 ) .
(src)="s90.3"> Generaldirektoratet arbejder imidlertid ikke alene .
(src)="s90.4"> Det varetager i samarbejde med andre generaldirektorater gennemførelsen af den overordnede aktion , som Kommissionen har igangsat for at fremme den europæiske industris konkurrenceevne og for at realisere det store enhedsmarked .
(trg)="s76.3"> Ovšem jeho akce nejsou isolovány , ale jsou umístěny do celkového rámce práce Komise s ostatními Generálními ředitelstvími , s cílem podporovat konkurenční schopnost evropského průmyslu a dosáhout cíle , kterým je společný trh .
(src)="s91.1"> Dette er den strategi , der blev fastlagt i Fælles akten , der trådte i kraft i 1987 , og hvori der gennemførtes en række ændringer af Traktaten om Oprettelse af De Europæiske Fællesskaber for at fremskynde Europas forening .
(trg)="s76.5"> Jsou to například akce v oblasti školství a vzdělání , akce podpory malých a středně velkých podniků , akce podporující výzkum a rozvoj v ostatních oblastech .
(src)="s91.2"> Samtidig fastlægges det som en ny vigtig målsætning for EF , at den europæiske industris videnskabelige og teknologiske grundlag skal udbygges , således at konkurrenceevnen kan styrkes på internationalt plan ( artikel 130 F ) .
(trg)="s77.1"> Jednotný Akt předpokládá jeden důležitý instrument : mnohaletý program výzkumu a rozvoje , který má konkrétní cíle , definuje priority , a zejména determinuje finanční prostředty nezbytné pro realizaci těchto cílů .
(src)="s92.1"> Det bør også fremhævnes , at Kommissionens indsats inden for informations- og telekommu nikationsteknologi ikke ville være så stor , som den er , uden en meget aktiv støtte og deltagelse fra anden side , og det vil navnlig sige medlemsstaterne , industrien , forskerne og universiteter ne .
(trg)="s78.1"> Je nezbytné zdůraznit , že akce Komise v oblasti informačních a telekomunikačních technologií by nebyly tím , čím jsou , bez podpory a spoluúčasti ostatních partnerů-členských zemí , průmyslu , výzkumů a univerzit .
(src)="s92.2"> Det er kun takket være samarbejdet mellem disse , at Det Europæiske Fællesskab er i stand til at tage udfordringen op med hensyn til IKT .
(trg)="s78.2"> Díky jejich společných akcí a jejich spolupráce , Evropské společenství bere výzvy komunikačních a informačních technologií .
(src)="s93.1"> Af klarhedshensyn er beskrivelse af de forskellige aspekter af EF ' s politik opdelt på fire kapitler : pitler :
(trg)="s79.1"> Z důvodu přehlednosti jednotlivé části strategie Evropského společenství byly rozděleny do 4 základních kapitol :
(src)="s97.1"> — Fælleseuropæiske kommunikationsnet
(trg)="s80.1"> — elektronický a informační průmysl
(src)="s99.1"> Det tredje rammeprogram ( for 1990-1994 ) , der blev vedtaget af Ministerrådet den 23. april 1990 , har et samlet budget på 5,7 milliarder ECU , hvoraf de 2,221 milliarder er afsat til IKT og resten til F & U inden for en række an dre områder ( sundhedsvæsen , bioteknologi , energi osv. — se illustrationen s. 13 ) . I det an det rammeprogram ( for 1987-1991 ) var der lagt et budget på 5,4 milliarder ECU med 2,275 milliarder til IKT .
(trg)="s82.1"> Trětí rámcový program ( 1990-1994 ) schválený Evropskou radou ministrů 23. dubna 1990 , stanoví celkový rozpočet ve výši 5,7 miliard ECU , z nichž 2 221 milionů ECU pro informační a komunikační technologie .
(src)="s107.2"> Teknisk overvågning .
(trg)="s92.1"> - informační technologie
(src)="s107.3"> For bindelser med EUREKA
(trg)="s93.1"> - spojová technologie
(src)="s110.1"> Direktorat F RACE programmet og Programmer for Udvik ling af Avanceret Telematik ■
(trg)="s96.1"> - průmyslové technologie , materiály
(src)="s112.1"> Direktorat C Udnyttelse af Resultaterne af Forskning og Teknologisk Udvikling ( FTU ) . Teknologioverfør sel og Innovation .
(trg)="s103.1"> - zemědělsky výzkum a zemědělský průmysl
(src)="s117.2"> For at kunne deltage i dette kapløb kræves der imidlertid store — og stadig større — menneskelige og økonomiske ressourcer , specielt inden for forskning og udvikling ( F & U ) .
(trg)="s114.1"> STRUKTURA GENERÁLNÍHO ŘEDITELSTVÍ XIII Telekomunikace , průmysl informací a inovací
(src)="s119.1"> Der kræves et helt spektrum af forskellige aktionsmuligheder , hvis denne udfordring skal imødegås .
(trg)="s115.1"> Ředitelství D Politika v telekomunikacích
(src)="s121.1"> — at fremme det informationsteknologiske samarbejde mellem medlemsstaternes — samt nu også i anden fase af ESPRIT-programmet , EFTA-landenes — industri , forskningsinstitutioner og universiteter
(trg)="s116.1"> Administrativní jednotka Všeobecná strategická a ekonomická hlediska programů -technologická hlídka- spojenís Eureka
(src)="s122.1"> — at fremme udarbejdelse og international an erkendelse af de tekniske standarder , der kræves til udvikling af informationsteknologien .
(trg)="s117.1"> Ředitelství E Všeobecné záležitosti
(src)="s124.4"> Blandt andet kan nævnes RACE-programmet inden for telekommunikation. munikation .
(trg)="s119.1"> Ředitelství Β Průmysl a trh informací
(src)="s125.1"> Prækompetitiv F & U slutter , når der er udarbejdet en prototype .
(trg)="s120.1"> Ředitelství F Program RACE a programy vývoje špičkových technologií v telematice .
(src)="s126.2"> For at et F & U-projekt kan indgå i ESPRIT-programmet , kræves det , at mindst 2 industrivirksomheder ( som skal høre hjemme i hver sin medlemsstat ) og eventuelt forskningsinstitutio-
(trg)="s121.1"> Ředitelství C Využívání a zhodnocení výsledků výzkumu , přenos technologií a inovací
(src)="s128.1"> ner og universiteter deltager i projektet .
(trg)="s125.1"> Informační technologie mají ambivalentní charakter .
(src)="s128.2"> Der indkaldes projektforslag i De Europæiske Fællesskabers Tidende , og når et panel af uafhængige eksperter har valgt mellem disse , indgås der kontrakter med de udvalgte forslagsstillere .
(trg)="s125.3"> Na druhé straně , přenáší generìcké technologie , které jsou integrovány do produktů a služeb vyráběnými , nebo používanými v mnoha ekonomických činnostech v nichž zvětšují jejich schopnost konkurence .
(src)="s128.3"> Alle deltagere i et projekt har samme adgang til resultaterne af projektet .
(trg)="s129.3"> Tato výzva si vyžaduje celou paletu různých akcí .
(src)="s129.1"> Denne mere industriorienterede justering må imidlertid ikke få uheldige virkninger på grund forskningen .
(trg)="s130.1"> ESPRIT je nejen klíčovým programem pro strategii Evropkého společenství , ale také je modelem .
(src)="s129.2"> I ESPRITII-programmet indgår da også et nyt element i form af aktioner inden for grundforskningen . Disse dækker tre store områder , nemlig mikroelektronik , informationsvidenskab og kunstig intelligens / kognitive videnskaber .
(trg)="s130.3"> ESPRIT inspiroval celou řadu dalších programů Evropského společenství ve vědě a výzkumu , jako například RACE v oblasti telekomunikací .
(src)="s129.4"> På disse felter er der gennemført arbejde inden for superkonduktivitet , optisk data behandling og neuron-net .
(trg)="s131.3"> Z tohoto důvodu , Evropské společenství přijalo také specifický akční program na tomto poli .
(src)="s129.5"> Mere end 3 000 forskere deltager i disse projekter .
(trg)="s133.5"> Konečně , všichni partneři v projektu mají stejný přístup k výsledkům projektu .
(src)="s130.1"> ESPRIT-programmet gennemføres i form af 2 femårsfaser .
(trg)="s135.1"> Realizace programu ESPRIT byla rozdělena do dvou fázi , každá trvající 5 let .
(src)="s130.2"> Den første afsluttedes allerede i 1988 .
(trg)="s135.2"> Z toho první fáze — ESPRIT I — skončila koncem roku 1988 .
(src)="s130.3"> Den samlede beløbsramme var på 1,5 milliarder ECU , hvoraf halvdelen blev finansieret over EF ' s budget . Heri deltog om kring 3 000 forskere .
(trg)="s135.3"> Celkové finance k disposici byly 1,5 miliardy ECU , z toho polovina financována z rozpočtu Evropského společenství .
(src)="s130.5"> Det samlede budget for anden fase af ESPRIT-programmet ( ESPRITII ) , der løber i tidsrummet 1988-1992 , er blevet mere end fordoblet og andrager nu 3,2 milliarder ECU .
(trg)="s135.5"> Celkový rozpočet pro ESPRIT II ( 1988-1992 ) se více než zdvojnásobil- dosahuje 3,2 miliardy ECU a participuje v něm 6,000 vědeckých pracovníků .
(src)="s130.6"> Henved 6 000 forskere deltager heri .
(trg)="s137.2"> Nicméně má celou řadu dalších rysů :
(src)="s131.1"> D Endnu en vigtig udvikling er , at man inden for ESPRIT-II nu også beskæftiger sig med spørgsmålet om forskernes uddannelse .
(trg)="s138.1"> C ) předkonkurenční R & D nejde dále než za přípravu prototypu .
(src)="s131.2"> Dette tager konkret form af et initiativ med sigte på at uddanne 3 000 ingeniører inden for konstruktion af VLSI-kredsløb samt et initiativ , der går ud på at forbedre europæiske forskeres ekspertise inden for parallel databehandling .
(trg)="s138.2"> To znamená , že výroba a prodej těchto produktů , procesů a služeb vycházejících z Evropského předkonkurenčiho programu R & D excluzivně závisí na participaci v těchto programech a na tržních rolích .
(src)="s132.1"> Anden fase af ESPRIT-programmet er en fort sættelse og uddybelse af første fase , fortsat med hovedvægten på prækompetitiv F & U. Der er dog sket forskellige justeringer :
(trg)="s139.1"> * především klade větší důraz na průmyslový charakter programu a celé úsilí se koncentruje kolem třech hlavních směrů :
(src)="s133.1"> D Endelig skal det nævnes , at EFTA-landene nu også har adgang til ESPRIT-II .
(src)="s133.2"> Disse lande modtager dog ikke støtte fra EF .
(trg)="s141.1"> Tyto organizace ovšem nedostávají prodporu z rozpočtu Evropského společenství .
(src)="s134.1"> D For det første lægges der i højere grad vægt på at gøre programmet mere industriorienteret , idet de tre hovedlinjer heri tager sigte på
(trg)="s142.1"> — zajištění vybudovaní trvalé Evropské kapacity v oboru progresivních komponentů a zejména ve specializovaných integrovaných spojích ( ASIC ) ;
(src)="s135.1"> Siden anden fase af ESPRIT-programmet blev igangsat i 1988 har 1 457 organisationer delta get i programmet .
(trg)="s144.1"> Od roku 1988 , kdy začala druhá fáze ESPRIT , 1 457 organizací participuje v programu .
(src)="s135.2"> Det er bemærkelsesværdigt , at der deltager så mange små og mellemstore virksomheder .
(src)="s135.3"> Der er over 600 af disse , og de deltager i 67 % af projekterne .
(trg)="s144.2"> Mezi nimi je celá řada malých a středně velkých podniků : více než 600 z nich participuje na 67 % všech projektů .
(src)="s136.1"> — at sikre Europa en varig produktionskapacitet inden for avancerede komponenter , herunder applikationsspecifikke integrerede kredsløb , de såkaldte ASIC
(trg)="s145.1"> zvětšení kapacity Evropského průmyslu a integrování informační technologie do kompletních systému tak , aby to sloužilo ke všemožným aplikacím .
(src)="s139.1"> Større virksomheder
(trg)="s147.1"> Velké podniky
(src)="s141.1"> Små og mellemstore virksomheder 612
(trg)="s150.1"> 612
(src)="s147.1"> Denne udvikling har blandt andet haft til følge , at der er ved at opstå et samarbejde mellem fabrikanter og brugere inden for mange projekter .
(trg)="s157.3"> Práce , které se dělají v těchto oblastech se týkají například supravodivosti , optických počítačů a neuronových sítí .
(src)="s147.2"> Dette kan blandt andet ses af , at mere end 170 brugergrupper er med i ESPRIT-II .
(trg)="s157.4"> Pracuje v nich více než 3 000 vědeckých pracovníků .
(src)="s147.3"> Helt nye områder , såsom husautomatisering , er også begyndt at dukke op .
(trg)="s159.1"> — 152 přímo přispělo k dodání na trh nových výrobků či služeb ,
(src)="s150.1"> — 43 resulterede i væsentlige bidrag til udarbejdelsen af internationale standarder .
(trg)="s163.1"> — 43 přineslo podstatný přínos k vytvoření mezinárodních norem .