# cy/NA6304359/NA6304359.xml.gz
# sk/NA6304359/NA6304359.xml.gz
(src)="s4.1"> GADEWCH I NI ARCHWILIO
(trg)="s3.1"> SPOZNAJME
(src)="s6.2"> Croeso i Ewrop – ein cartref .
(trg)="s5.2"> Vitajte v Európe – v našom domove .
(src)="s7.1"> Mae ’ n le prydferth ac mae llawer yn digwydd yma.Faint ydych chi ’ n gwybod amdani ?
(trg)="s6.1"> Je to krásne miesto a deje sa tu veľa zaujímavého.Koľko toho o nej viete ?
(src)="s8.1"> Dewch gyda ni a gadewch i ni archwilio Ewrop gyda ’ n gilydd !
(trg)="s7.1"> Poďte spolu s nami spoznávať Európu !
(src)="s8.2"> Bydd yn siwrne antur drwy amser a lle , a chewch chi wybod llawer o bethau diddorol .
(trg)="s7.2"> Bude to dobrodružná cesta v čase a priestore a dozviete sa mnoho zaujímavých vecí .
(src)="s9.1"> Wrth i ni fynd yn ein blaen , profwch eich hun i weld faint rydych chi wedi ’ i ddysgu.Ewch i ’ n gwefan europa.eu.int / europago / explore / a rhowch gynnig ar y cwis am bob pennod .
(trg)="s8.1"> Priebežne sa môžete testovať , koľko ste sa naučili .
(trg)="s8.2"> Otvorte si internetovú stránkueuropa.eu.int / europago / explore / a pri každej kapitole si vyskúšajte urobiť kvíz .
(src)="s10.1"> Gallwch gael hwyl yn chwarae gemau a gweithgareddau hefyd ar wefan “ Europa Go ” europa.eu.int / europago / welcome.jsp
(trg)="s9.1"> Zahrajte sa hry a zabavte sa aktivitami na internetovej stránke „ Europa Go “ .europa.eu.int / europago / welcome.jsp
(src)="s11.1"> Barod ?
(trg)="s10.1"> Ste pripravení ?
(src)="s11.2"> I ffwrdd â ni !
(trg)="s10.2"> Tak teda začnime !
(src)="s15.1"> Beth sydd yn y llyfr hwn ?
(trg)="s13.1"> Čo nájdete v tejto brožúre ?
(src)="s17.1"> Cyfandir i ’ w ddarganfod
(trg)="s15.1"> Objavujme svetadiel
(src)="s19.1"> Teithio o gwmpas
(trg)="s17.1"> Cestovanie
(src)="s21.1"> Hinsawdd a natur
(trg)="s19.1"> Podnebie a príroda
(src)="s29.1"> Pedwar deg o wynebau enwog , A i Z
(trg)="s27.1"> Štyridsať známych tvárí od A po Z
(src)="s31.1"> Ieithoedd Ewrop
(trg)="s29.1"> Európske jazyky
(src)="s33.1"> Teulu o bobloedd
(trg)="s31.1"> Spoločenstvo národov
(src)="s35.1"> Dod â ’ r teulu ynghyd : hanes yr Undeb Ewropeaidd
(trg)="s33.1"> Zblíženie l ’ udí : príbeh Európskej únie
(src)="s37.1"> Beth mae ’ r UE yn ei wneud
(trg)="s35.1"> Čo robí EÚ
(src)="s39.1"> Yr Undeb Ewropeaidd a ’ i gymdogion
(trg)="s37.1"> Únia a jej bezprostredné okolie
(src)="s41.1"> Sut mae ’ r UE yn gwneud penderfyniadau
(trg)="s39.1"> Ako EÚ prijíma rozhodnutia
(src)="s48.1"> Cyfandir i ’ w ddarganfod
(trg)="s45.1"> Objavujme svetadiel
(src)="s49.1"> Mae Ewrop yn un o saith cyfandir y byd .
(trg)="s46.1"> Európa je jedným zo siedmich svetadielov .
(src)="s49.2"> Affrica , America , Antarctica , Asia , Awstralia ac Ynysoedd y De yw ’ r lleill .
(trg)="s46.2"> Ďalšími sú Afrika , Severná a Južná Amerika , Antarktída , Ázia a Austrália / Oceánia .
(src)="s50.1"> Mae Ewrop yn ymestyn yr holl ffordd o ’ r Arctig yn y gogledd i Fôr y Canoldir yn y de , ac o Gefnfor Iwerydd yn y gorllewin i Asia yn y dwyrain .
(trg)="s47.1"> Európa sa rozprestiera medzi polárnym kruhom na severe a Stredozemným morom na juhu a medzi Atlantickým oceánom na západe a Áziou na východe .
(src)="s50.2"> Mae ganddi hi lawer o afonydd , llynnoedd a chadwyni o fynyddoedd .
(trg)="s47.2"> Preteká ňou veľa riek , je v nej veľa jazier a pohorí .
(src)="s50.3"> Mae ’ r map ( tudalen 4 ) yn rhoi enwau rhai o ’ r rhai mwyaf i chi .
(trg)="s47.3"> Názvy najväčších z nich nájdete na mape ( strana 4 ) .
(src)="s51.1"> Y mynydd uchaf yn Ewrop yw Mynydd Elbrus , ym mynyddoedd y Cawcasws , ar y ffin rhwng Rwsiaa Georgia .
(trg)="s48.1"> Najvyššou horou Európy je Elbrus na Kaukaze , ktorý tvorí hranicu medzi Ruskom a Gruzínskom . Jej najvyšší vrchol dosahuje nadmorskú výšku 5 642 metrov .
(src)="s63.1"> ˇ mwyaf yng ngorllewin Ewrop .
(trg)="s61.1"> V Alpách sa nachádza aj Ženevské jazero – najväčšie sladkovodné jazero v západnej Európe .
(src)="s63.2"> Mae ’ n gorwedd rhwng Ffrainc a ’ r Swistir , yn cyrraedd dyfnder o 310 metr ac yn cynnwys tua 89 triliwn litr o ddwr .
(trg)="s61.2"> Rozprestiera samedzi Francúzskom a Švajčiarskom , má hĺbku až 310metrov a obsahuje približne 89 triliónov litrov vody .
(src)="s71.1"> Y llyn mwyaf yng nghanolbarth Ewrop yw Balaton , yn Hwngari .
(src)="s71.2"> Mae ’ n 77 cilomedr ( km ) o hyd ac yn
(trg)="s71.1"> Najväčšie jazero v strednej Európe je Balaton v Maďarsku.Je dlhé 77 kilometrov ( km ) a má rozlohu približne 600
(src)="s72.1"> 2 gorchuddio ardal o ryw 600 cilomedr sgwâr ( km
(trg)="s72.1"> 2 štvorcových kilometrov ( km
(src)="s74.1"> Mae gan Ogledd Ewrop lynnoedd hyd yn oed yn fwy , gan gynnwys Saimaa yn y Ffindir ( 1,147 km2 ) a Värnernyn Sweden ( mwy na 5,500 km2 ) .
(trg)="s74.1"> 2 ) a Vänern vo Švédsku ( viac
(src)="s80.1"> Llyn Saimaa , yn y Ffindir
(trg)="s82.1"> Jazero Saimaa v
(src)="s89.1"> Llyn Onega al
(trg)="s89.1"> Onežské jazero
(src)="s92.1"> Llyn Ladoga
(trg)="s92.1"> Ladožské jazero e
(src)="s111.1"> Llyn Genefa
(trg)="s107.1"> Ženevské jazero
(src)="s114.1"> Llyn Balaton y : Canol f
(trg)="s108.1"> Jazero Balaton
(src)="s140.1"> Mae afonydd mawr eraill yn cynnwys y Rhein ( tua 1,320 km o hyd ) , yr Elbe ( tua 1,170km ) a ’ r Loire ( mwy na 1,000 km ) .
(trg)="s137.1"> Ďalšími veľkými riekami sú Rýn ( dlhý približne 1 320 km ) , Labe ( približne 1 170 km ) a Loira ( viac než 1 000 km ) .
(src)="s140.2"> Allwch chi ddod o hyd iddyn nhw ar y map ?
(trg)="s137.2"> Viete ich nájsť na mape ?
(src)="s144.1"> Mae afonydd mawr yn ddefnyddiol iawnigludo pethau .
(trg)="s145.1"> Veľké rieky sú veľmi užitočné na prepravutovaru .
(src)="s144.2"> Mae pob math o nwyddauyn cael eu rhoi ar gychod sy ’ n eu cludoifyny ac i lawr yr afonydd , rhwngporthladdoedd arfordirol Ewropadinasoedd ymhell o ’ r arfordir .
(trg)="s145.2"> Na nákladné riečne člny sa nakladajú všetky druhy tovaru a prepravujúsa medzi európskymi prístavmi a mestami nachádzajúcimi sa hlboko vo vnútrozemí .
(src)="s152.1"> Cwch nwyddau yn t
(trg)="s153.1"> Nákladný riečn
(src)="s156.1"> Teithio o gwmpas
(trg)="s156.1"> Cestovanie
(src)="s157.1"> I deithio o gwmpas Ewrop , mae ffyrdd a rheilffyrdd hyd yn oed yn fwydefnyddiol nag afonydd .
(trg)="s157.1"> Na cestovanie po Európe sú cesty a železnice oveľa vhodnejšie než rieky .
(src)="s158.1"> Oeddech chi ’ n gwybod bod rheilffyrdd wedi caeleu dyfeisio yn Ewrop ?
(trg)="s158.1"> Viete , že železnicu vynašli v Európe ? Prvý osobnývlak predstavil George Stephenson v roku 1825 .
(src)="s158.3"> Yr enw arno oedd ‘ y Roced ’ a chyrhaeddoddgyflymder o 25 cilomedr yr awr ( km / h ) – aoedd yn gyflym iawn yn y dyddiau hynny .
(trg)="s158.3"> Jeho najslávnejšia lokomotíva sa nazývala „ Raketa “ a dosahovala rýchlosť viac ako 40 kilometrov za hodinu ( km / h ) , čo bolo na toobdobie naozaj veľa .
(src)="s167.1"> Erbyn hyn , mae trenau trydan cyflym Ewrop yn wahanol iawn i ’ r injanau stêm cyntaf hynny .
(trg)="s167.1"> Dnešné európske vysokorýchlostné elektrické vlaky sa od prvých parných vlakov výrazne odlišujú .
(src)="s167.2"> Maen nhw ’ ngyfforddus iawn ac yn teithio ar gyflymder hyd at 330 km yr awr ar gledrau a gafodd eu hadeiladu ’ narbennig .
(trg)="s167.2"> Sú veľmi pohodlné a na špeciálnych tratiach dosahujú rýchlosť 330 km / h .
(src)="s167.3"> Mae mwy o gledrau ’ n cael eu hadeiladu drwy ’ r amser , i ganiatáu i bobl deithio mor gyflym agybo modd rhwng dinasoedd mawr Ewrop .
(trg)="s167.3"> Neustále sa stavajú nové trate , aby ľudia mohli čo najrýchlejšie cestovať medzi veľkými európskymi mestami .
(src)="s168.1"> Weithiau , mae ’ n rhaid i ffyrdd a rheilffyrdd groesi cadwyni o fynyddoedd , afonydd llydan neu hyd yn oedy môr .
(trg)="s168.1"> Cesty a železnice musia niekedy viesť cez pohoria , široké rieky alebo dokonca cez more .
(src)="s168.2"> Felly mae peirianwyr wedi adeiladu rhai pontydd a thwneli hir iawn .
(trg)="s168.2"> Preto staviteliavybudovali niekoľko veľmi dlhých mostov a tunelov .
(src)="s168.3"> Y twnnel ffordd hiraf yn Ewrop yw twnnel Laerdal yn Norwy , rhwng Bergen ac Oslo .
(trg)="s168.3"> Najdlhší cestný tunel v Európe je Laerdalský tunel v Nórsku medzi mestami Bergen a Oslo .
(src)="s168.4"> Mae ’ n fwy na 24 cilomedr ( km ) o hyd ac fegafodd ei agor ym mis Tachwedd 2000 .
(trg)="s168.4"> Je dlhý viac než 24 kilometrov ( km ) a do prevádzky bol uvedený v novembri 2000 .
(src)="s169.1"> Y twnnel rheilffordd hiraf yn Ewrop yw Twnnely Sianel .
(trg)="s169.1"> Najdlhší železničný tunel v Európe je tunel pod Lamanšským prielivom .
(src)="s169.2"> Mae ’ n cludo trenau cyflym Eurostarodan y môr rhwng Calais yn Ffrainc a Folkestone yn Lloegr , ac mae ’ n fwy na50km o hyd .
(trg)="s169.2"> Zabezpečuje prevádzkuvysokorýchlostných vlakov Eurostar podmorským dnom medzi mestami Calais vo Francúzsku a Folkestone v Anglicku a je dlhýviac než 50 km .
(src)="s176.1"> Y bont uchaf yn y byd ( 245 metr o uchder ) yw Traphont Millau yn Ffrainc , a agorwyd ym mis Rhagfyr 2004 .
(trg)="s180.1"> Najvyšší most na svete ( vysoký 245 metrov ) je Millau Viaduct vo Francúzsku , ktorý bol uvedený do prevádzky v decembri 2004 .
(src)="s177.1"> Dwy o ’ r pontydd hiraf yn Ewrop yw pont heolarheilffordd Oresund ( 16 km o hyd ) rhwng Denmarc a Sweden a phont heol Vasco da Gama ( mwy na 17km o hyd ) ar draws afon Tagus ym Mhortiwgal .
(trg)="s182.1"> Dva najdlhšie mosty v Európe sú cestný a železničný most Oresund ( dlhý 16 km ) medzi Dánskom a Švédskom a cestný most Vasco da Gama ( dlhý viac než 17 km ) ponad rieku Tajo v Portugalsku .
(src)="s177.2"> Mae pont Vasco da Gama wedi eihenwi ar ôl arloeswr enwog , a gallwch chiddarllen amdano fe yn y bennod ‘ Taith drwyamser ’ .
(trg)="s182.2"> Most Vasco da Gama je pomenovaný podľa známeho objaviteľa , o ktoromsi môžete viac prečítať v kapitole „ Cesta časom “ .
(src)="s185.1"> Mae pobl yn teithio o gwmpas Ewrop mewn awyrennauhefyd , am fod teithio drwy ’ r awyr yn gyflym .
(trg)="s192.1"> Ľudia cestujú Európou aj lietadlom , pretože letecká doprava je rýchla .
(src)="s185.2"> Caiff rhaioawyrennau gorau ’ r byd eu hadeiladu yn Ewrop – erenghraifft , yr Airbus .
(trg)="s192.2"> Niektoré z najlepších svetových lietadiel súvyrábané v Európe – napríklad „ Airbus “ .
(src)="s185.3"> Mae gwahanol wledydd yn Ewrop ynadeiladu rhannau gwahanol o Airbus , ac yna mae tîmobeirianwyr yn rhoi ’ r awyren gyfan at ei gilydd .
(trg)="s192.3"> Rôzne časti Airbususa vyrábajú v rozličných európskych krajinách a potom z nichtím špecialistov vyrobí celé lietadlo .
(src)="s185.4"> Yrawyren teithwyr mwyaf yn y byd yw ’ r Airbus A380 , agynlluniwyd i gario hyd at 840 o deithwyr .
(trg)="s192.4"> Najväčšie osobné lietadlo na svete je Airbus A380 , ktoré môže prepraviť až840 cestujúcich .
(src)="s185.5"> Hedfanoddgyntaf ym mis Ebrill 2005 .
(trg)="s192.5"> Prvýkrát vzlietlo v apríli 2005 .
(src)="s187.1"> Awyren teithwyr mwy
(trg)="s197.1"> Najväčšie osobné lietadlo na sv n a
(src)="s189.1"> Cafodd yr awyren teithwyr cyflymaf erioed , y Concorde , eigynllunio gan dîm o beirianwyr Ffrengig a Phrydeinig .
(trg)="s200.1"> „ Concorde “ , najrýchlejšie osobné lietadlo na svete , skonštruoval tím francúzskych a britských odborníkov .
(src)="s189.2"> Roedd Concorde yn gallu hedfan ar gyflymder o 2,160 km yr awr – dwywaith cyflymder sain – a gallai groesi Cefnfor Iwerydd mewnllai na thair awr !
(trg)="s200.2"> Lietadlo Concorde môže letieť rýchlosťou 2 160 km / h – čo je dvakrát viacnež rýchlosť zvuku a cez Atlantik dokáže preletieť za necelé trihodiny !
(src)="s189.3"> ( Mae ’ r mwyafrif o awyrennau ’ n cymryd rhywwyth awr ) .
(trg)="s200.3"> ( Väčšina lietadiel na to potrebuje približne osem hodín ) .
(src)="s195.1"> Mae roced Ariane 5 yn rhoi lloerenni yn y gofod
(trg)="s206.1"> Raketa Ariane 5 vynáša do y.vesmíru satelit
(src)="s196.1"> Mae llwyddiant Concorde , Airbus ac Ariane yn dangos beth sy ’ n gallu cael ei gyflawni pan fyddgwledydd Ewropeaidd yn gweithio gyda ’ i gilydd .
(trg)="s207.1"> Úspechy lietadiel Condorde , Airbus a rakety Ariane ukazujú , čo je možné dosiahnuť , keď európske krajiny navzájom spolupracujú .
(src)="s200.1"> Hinsawdd a natur
(trg)="s210.1"> Podnebie a príroda
(src)="s201.1"> Mae hinsawdd ‘ dymherus ’ gan y rhan fwyaf o Ewrop – heb fod yn rhy boethnac yn rhy oer .
(trg)="s211.1"> Na väčšine európskeho územia prevláda „ mierne “ podnebie – ani príliš horúceani príliš chladné .
(src)="s201.2"> Y gogledd pell ac yn y mynyddoedd uchaf y mae ’ r lleoeddoeraf , lle gall tymheredd y nos yn ystod y gaeaf fod mor isel â – 40ºC .
(src)="s201.3"> Mae ’ rlleoedd cynhesaf yn y de pell a ’ r de-ddwyrain , lle gall tymheredd y dydd yn ystod yr haf fod mor uchelâ + 40ºC .
(trg)="s211.2"> Najchladnejšie miesta sú na ďalekom severe a vo vysokýchhorách , kde nočné teploty v zime môžu klesnúť až na – 40 ° C. Najteplejšiemiesta sú na juhu a juhovýchode Európy , kde denné teploty môžu v lete vystúpiť až na + 40 ° C.
(src)="s202.1"> Mae ’ r tywydd cynhesaf a sychaf yn digwydd yn yr haf ( yn fras , rhwng misoedd Mehefin a Medi ) a ’ rtywydd oeraf yn y gaeaf ( yn fras , rhwng misoedd Rhagfyr a Mawrth ) .
(trg)="s212.1"> Počasie je najteplejšie a najsuchšie v lete ( približne od júna do septembra ) a najchladnejšie v zime ( približne od decembra do marca ) .
(src)="s202.2"> Fodd bynnag , mae tywydd Ewrop yn gyfnewidiol iawn , ac mewn llawer o leoedd gall lawio bron unrhyw adeg o ’ r flwyddyn .
(trg)="s212.2"> Počasie v Európe je však veľmi premenlivé a na mnohých miestachmôže pršať skoro po celý rok .
(src)="s203.1"> Ymdopi â ’ r tywydd
(trg)="s213.1"> Ako prežiť zimu
(src)="s204.1"> Fel arfer , mae gan anifeiliaid gwyllt mewn rhanbarthau oer got ffwr trwchus i ’ w cadw ’ n gynnes , acefallai y bydd eu cotiau ’ n wyn i ’ w cuddliwio yn yr eira .
(trg)="s214.1"> Zvieratá , ktoré voľne žijú v chladných oblastiach , majú obyčajne hustú srsť alebo vrstvu peria , ktoráudržuje teplo a sú zafarbené nabielo , aby splývali so snehom .
(src)="s204.2"> Mae rhai yn treulio ’ r gaeaf yn cysgu i arbedegni .
(trg)="s214.2"> Niektoré zvieratá zimu prespia , abyšetrili energiu . Hovorí sa , že spia zimným spánkom .
(src)="s211.1"> … a ’ r dylluan eira wedi ’ u cuddliwio ’ n dda .
(trg)="s227.1"> © žná sú dobre maskované .
(src)="s221.1"> … ac eirth brown Ewropeaidd yn byw yn y mynyddoedd , lle maen nhw ’ n treulio ’ r gaeaf yn cysgu .
(trg)="s241.1"> ... a medvede hnedé európske žijú v horách , kde v zime spia .
(src)="s228.1"> Mae llawer o rywogaethau o adar yn byw trwy fwyta pryfed , creaduriaid dwr bach a bwyd arall mae ’ nanodd dod o hyd iddo ’ n hawdd yn ystod misoedd oer y gaeaf .
(trg)="s245.1"> Veľa druhov vtákov sa živí hmyzom , drobnými vodnými živočíchmi alebo iným druhom potravy , ktorú jepočas chladných zimných mesiacov ťažké nájsť .
(src)="s228.2"> Felly , maen nhw ’ n hedfan tua ’ r de yn yrhydref a ddim yn dychwelyd tan y gwanwyn .
(trg)="s245.2"> Preto mnohé vtáky na jeseň odlietajú na juh a vracajú sa až na jar .
(src)="s228.3"> Mae rhai ohonyn nhw ’ n teithio miloedd o gilometrau , ardraws Môr y Canoldir ac Anialwch y Sahara , i dreulio ’ r gaeaf yn Affrica .
(trg)="s245.3"> Niektoré druhy cestujú tisíce kilometrov , ponad Stredozemné more a ponad púšť Saharu , abyzimu prežili v Afrike .
(src)="s228.4"> Yr enw ar y teithio tymhorol hwnyw mudo .
(trg)="s245.4"> Toto sezónne cestovanie sa volá sťahovanie .
(src)="s240.1"> Pan ddaw ’ r gwanwyn i Ewrop ( rhwng Mawrth a Mai ) , mae ’ r tywydd yn cynhesu .
(trg)="s262.1"> Keď do Európy zavíta jar ( od marca do mája ) , počasie sa oteplí . Sneh a ľad sa roztopia . V tokoch riek a rybníkoch sa hemží rybí poter a larvy hmyzu .
(src)="s240.3"> Mae adar mudol yn dod yn ôliadeiladu nythod a magu teuluoedd .
(trg)="s262.4"> Sťahovavé vtáky sa vracajú , stavajú si hniezda a zakladajúrodinu .
(src)="s240.4"> Mae blodau ’ n blaguro , a gwenyn yn cario paill o ’ r naillblanhigyn i ’ r llall .
(trg)="s262.5"> Kvitnú kvety a včely prenášajú peľ z jednej rastliny na druhú .
(src)="s249.1"> ydd mynyddig .
(trg)="s270.1"> © ských lúkach krásne .
(src)="s255.1"> Mae ar anifeiliaid gwaed oer , fel ymlusgiad , angengolau ’ r haul i roi egni iddyn nhw hefyd .
(trg)="s274.1"> Aj chladnokrvné zvieratá , akými sú plazy , potrebujú slnko , aby získali energiu .
(src)="s255.2"> Yn ystodyr haf , yn enwedig yn ne Ewrop , byddwch yn amlyn gweld madfallod yn torheulo yn yr haul ac ynclywed trydar ceiliogod rhedyn neu sicadâu .
(trg)="s274.2"> V lete , najmä v južnej Európe , často vidíte jašterice , ako sa vyhrievajú na slnku a počujete cvrlikanielúčnych kobyliek a cikád .
(src)="s257.1"> © f iawn o dywydd cynnes
(trg)="s278.1"> © ady teplé počasie .
(src)="s258.1"> Mae madfallod yn hof
(trg)="s279.1"> Jašterice majú r
(src)="s259.1"> Yr Hydref : amser newid
(trg)="s280.1"> Jeseň – obdobie zmien is r b o
(src)="s260.1"> Yn hwyr yn yr haf ac yn yr hydref , mae ’ r dyddiau ’ nmynd yn fyrrach a ’ r nosweithiau ’ n oeri .
(trg)="s283.1"> V neskorom lete a na jeseň sú dni kratšie a noci súchladnejšie .
(src)="s260.2"> Mae llaweroffrwythau blasus yn aeddfedu yr adeg hon o ’ rflwyddyn , gan gadw ’ r ffermwyr yn brysur yn eucynhaeafu .
(trg)="s283.2"> V tomto ročnom období dozrieva mnohochutných druhov ovocia a poľnohospodári majú veľapráce so zberom úrody .
(src)="s260.3"> Mae cnau yn aeddfedu yn yr hydrefhefyd , a bydd gwiwerod yn eu casglu ac yn cadwpentyrrau ohonyn nhw ’ n barod am y gaeaf .
(trg)="s283.3"> Na jeseň dozrievajú aj orechya veveričky tieto plody zbierajú a ukladajú , aby ichmali pripravené na zimu .
(src)="s263.1"> Mae cacwn yn hof f o ffrwyth hefyd !
(trg)="s289.1"> Aj osy majú rady ovocie !
(src)="s264.1"> Mae llawer o goed yn colli eu dail yn yr hydref amnad oes digon o heulwen mwyach i ’ r dail fod ynddefnyddiol .
(trg)="s291.2"> Farba lístia sa postupne mení zo zelenej naodtiene žltej , červenej , zlatej a hnedej .
(src)="s264.2"> Yn raddol , maen nhw ’ n newid o wyrddi arlliwiau melyn , coch , aur a brown .
(trg)="s291.3"> Potom lístieopadá a pokryje zem farebným kobercom .
(src)="s264.3"> Yna , maennhw ’ n cwympo , gan orchuddio ’ r ddaear â lliw.Mae ’ r dail ar lawr yn pydru , gan gyfoethogi ’ r pridda darparu bwyd i genhedloedd o blanhigion ynydyfodol .
(trg)="s291.4"> Opadanélístie sa rozkladá , hnojí pôdu a slúži ako potrava prebudúce generácie rastlín .
(src)="s271.1"> Y cylch tymhorol blynyddol hwn , a ’ r newidiadau sy ’ n dodgydag ef , sy ’ n ffurfio cefn gwlad Ewrop , ac sy ’ n ei wneudyn brydferth ac yn amrywiol iawn .
(trg)="s300.1"> Tento ročný cyklus a zmeny , ktoré prináša , vytvára príroduv Európe takú , aká je – krásna a rôznorodá .