# cs/A28107176/A28107176.xml.gz
# sl/A28107176/A28107176.xml.gz
(src)="s10.1"> Nové zaměření pomoci EU na rozšíření
(trg)="s11.1"> Nova razsežnost pomoči EU za širitev
(src)="s12.1"> Evropská komise ani osoby jednajnull
(trg)="s15.1"> Brezplačna telefonska številka ( * ) :
(src)="s23.1"> ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N
(trg)="s114.1"> Zakaj je bil instrument IPA vzpostavljen ?
(src)="s25.1"> ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N
(trg)="s125.1"> Kako instrument IPA deluje ?
(src)="s38.1"> Evropská unie financuje také reformu školstvnull
(trg)="s168.1"> M ter varstvo manjšin , povratnikov in ranljivih skupin .
(src)="s42.1"> úkolům , které NPP pomůže Černé
(trg)="s182.1"> Črna gora zzivi , s katerimi se bo Črna gora s pomočjo instrumenta IPA lažje spoprijema-
(src)="s44.1"> Hoře vyřešit , patřnull
(trg)="s186.3"> Cilji projektov bodo utrditev ma-
(src)="s46.1"> Rozvoj srbského zemědělstvnull
(trg)="s193.1"> Leta 2007 je bilo 37 projektom skupaj namenjenih 165 milijonov EUR .
(src)="s48.1"> rogram pro v n u l l P
(trg)="s201.2"> Med dejavnosti , ki se bodo podpirale , spadajo :
(src)="s50.1"> ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N
(trg)="s207.1"> I naložb , s katerimi pomaga državam na njihovi poti k članstvu v EU .
# cs/B13008325/B13008325.xml.gz
# sl/B13008325/B13008325.xml.gz
(src)="s17.1"> Svědectví bývalých předsedů Evropského parlamentu
(trg)="s17.1"> Spomini nekdanjih predsednikov Evropskega parlamenta
(src)="s35.1"> Hans-Gert PÖTTERINGpředseda Evropského parlamentu
(trg)="s39.1"> Hans-Gert PÖTTERINGPredsednik Evropskega parlamenta
(src)="s37.1"> Padesát let dělí od sebe 19. březen 1958 a 19. březen 2008 .
(src)="s37.2"> Tato doba je pro Evropský parlament obdobím mnoha historických událostí a změn , které měly pro život občanů zásadní význam .
(trg)="s41.1"> Od 19. marca 1958 do 19. marca 2008 je preteklo 50 let , ki za Evropski parlament označujejo obdobje , zaznamovano s številnimi zgodovinskimi dogodki in dosežki , ki so pomembno vplivali na življenje državljank in državljanov Evrope .
(src)="s37.3"> Klíčovým okamžikem byly první přímé volby do Evropského parlamentu v červnu roku 1979 .
(trg)="s41.2"> Eden od ključnih trenutkov pri tem so bile prve neposredne volitve v Evropski parlament junija 1979 .
(src)="s39.1"> Od ustavující schůze evropského parlamentního shromáždění ve Štrasburku dne 19. března 1958 až do chvíle , kdy byl Evropský parlament poprvé zvolen v přímých volbách a občané mohli na evropské úrovni uplatnit svůj vliv , uběhlo 21 let .
(trg)="s42.1"> Od ustanovne seje Evropske parlamentarne skupščine 19. marca 1958 v Strasbourgu je minilo 21 let , preden so lahko državljanke in državljani prvič neposredno izvolili poslance Evropskega parlamenta in tako uveljavili svoj vpliv na evropski ravni .
(src)="s39.2"> Pojem „ Evropa občanů “ tak získal reálný obsah .
(trg)="s42.2"> Pojem „ Evropa državljanov ” je s tem dobil vsebinski pomen .
(src)="s40.1"> Jako současný předseda Evropského parlamentu stojím vedle svých předchůdců v jedné řadě .
(trg)="s43.1"> Leta 1958 je 142 poslancev zastopalo interese takratnih 168 milijonov državljank in državljanov šestih držav ustanoviteljic Evropske skupnosti .
(src)="s41.1"> V tuto chvíli nám nejde o to , abychom v několika řádcích shrnuli dějiny Evropského parlamentu , a není zde ani prostor , abychom poskytli podrobný výklad o tom , jak se rozšiřovaly jeho pravomoci .
(trg)="s44.1"> V tem predgovoru nikakor ne želim v zgolj nekaj vrsticah predstaviti celotne zgodovine Evropskega parlamenta , niti ni na mestu podrobno razlaganje evolucije njegovih pristojnosti .
(src)="s41.2"> Toto téma bude u příležitosti 50. výročí Evropského parlamentu námětem jiných prací .
(trg)="s44.2"> Ob 50. obletnici obstoja Evropskega parlamenta se bodo s to nalogo namreč ukvarjali drugi .
(src)="s43.1"> V roce 1958 zastupovalo 142 poslanců tehdejších 168 milionů občanů šesti zakládajících států Evrop-
(trg)="s45.1"> Kot trenutni predsednik Evropskega parlamenta sem nasledil vrsto svojih predhodnikov .
(src)="s44.1"> Svou činnost v této funkci , která mi byla 16. ledna 2007 svěřena na období dva a půl roku , vnímám jako plynulé pokračování jejich práce .
(trg)="s45.2"> Svoje delo v tem mandatu , ki sem ga nastopil 16. januarja 2007 za obdobje dveh let in pol , razumem kot neprekinjeno nadaljevanje njihovega dela .
(src)="s44.2"> Každý z nich se ve své době zasazoval o to , aby Evropský parlament a s ním tedy i občané Evropy měli v evropském rozhodovacím procesu větší váhu , rozsáhlejší vliv a mohli se na něm významnějším způsobem podílet .
(trg)="s45.3"> Vsak od njih se je svojčas zavzemal za to , da bi Evropskemu parlamentu in s tem evropskim državljankam in državljanom zagotovil več pravic , več vpliva in več besede pri postopku odločanja v Evropi .
(src)="s44.3"> Při této příležitosti bych se chtěl pokusit ukázat hlavní linie vývoje Parlamentu a poukázat na vlastnosti , díky kterým má tento orgán jedinečný charakter , jímž se vyznačuje nejen na evropské úrovni , ale i na úrovni mezinárodní .
(trg)="s46.1"> V tej publikaciji bodo nekdanji predsedniki Parlamenta , katerih pričevanja segajo do leta 1977 , bralca popeljali skozi zgodovino te institucije in mu jo s pomočjo svojih pričevanj tudi približali .
(src)="s44.4"> Dovolte však , abychom se nejdříve přece jen ohlédli zpět .
(trg)="s47.1"> Na tem mestu želim poskusiti začrtati smernice nadaljnjega razvoja Parlamenta in predstaviti lastnosti , ki tej
(src)="s47.1"> Jaká je vlastně úloha Evropského parlamentu ?
(trg)="s50.1"> instituciji dajejo edinstven značaj , po katerem slovi ne le na evropski ravni , temveč tudi v svetovnem merilu . A najprej se ozrimo nekoliko v preteklost .
(src)="s48.1"> psána dne 18. dubna 1951 .
(trg)="s51.1"> Kakšni so bili ukrepi ?
(src)="s48.2"> Výkonná moc byla svěřena „ Vysokému úřadu “ a poradním orgánem se stalo Společné shromáždění ESUO , které tvořili zástupci parlamentů členských států .
(trg)="s51.3"> Izvršna oblast je bila pri tem dodeljena „ Visoki oblasti ” .
(trg)="s51.4"> Ta se je posvetovala s Skupno skupščino ESPJ , sestavljeno iz predstavnikov parlamentov držav članic .
(src)="s49.1"> Tito zástupci parlamentů rychle poznali , že jakákoliv stagnace by evropskému projektu způsobila značné škody , a že je proto nutné na cestě k vytvoření politické unie v Evropě postupovat dále a rychleji .
(trg)="s52.1"> Zakaj Evropski parlament ?
(trg)="s52.2"> Parlament zastopa državljanke in državljane , ki bivajo pod streho naše skupne hiše , današnje Evropske unije , ter daje njihovemu glasu pomen in vpliv v Evropi .
(src)="s50.1"> I když se cíle zakladatelů Evropské unie možná zdají být současné mladé generaci velmi vzdálené , měli bychom je mít na paměti také dnes .
(trg)="s53.1"> Čeprav utegnejo cilji ustanoviteljev Evropske unije mlajši generaciji zveneti že precej odmaknjeno , se velja tudi dandanes spomniti nanje .
(src)="s50.2"> Neztratily nic na své aktuálnosti .
(trg)="s53.2"> Tudi danes so namreč še vedno aktualni .
(src)="s51.1"> Jakým způsobem to bylo možné uskutečnit ?
(trg)="s55.2"> „ Nikoli več ! ” , so zaklicali .
(src)="s52.1"> Tyto schopnosti předvídat a odhodlání uskutečnit evropský sen pramenily z touhy upevnit mír , demokracii a opět nabytou svobodu a měly svůj původ také ve snaze o zajištění blahobytu pro občany Evropy .
(trg)="s56.1"> Naštete daljnovidne sposobnosti in volja za uresničitev evropskih sanj izvirajo iz prizadevanj za mir , utrjevanja demokracije in znova pridobljene svobode , pa tudi iz iskanja blaginje za državljanke in državljane Evrope .
(src)="s52.2"> Neměly být přitom opomenuty ani sousední státy ve střední a východní Evropě , které žily v nesvobodě .
(trg)="s56.2"> Pri tem je bilo treba pomisliti tudi na sosednje narode v srednji in vzhodni Evropi , ki so živeli v nesvobodi .
(src)="s52.3"> Svoboda byla základem našich společných hodnot , na nichž Evropský parlament vždy budoval svou politiku a činí tak dodnes .
(trg)="s56.3"> Svoboda predstavlja temelj naših skupnih vrednot , na
(src)="s55.2"> Šesti zakládajícími členy byly Belgie , Francie , Itálie , Lucembursko , Německo a Nizozemsko .
(trg)="s58.2"> Države ustanoviteljice so bile : Belgija , Francija , Italija , Luksemburg , Nemčija in Nizozemska .
(src)="s58.1"> odvážně cestou vpřed , a to je znakem parlamentní práce .
(trg)="s61.1"> katerih je Evropski parlament vedno oblikoval svojo politiko in to počne še danes .
(src)="s58.2"> Jsem toho názoru , že dynamika parlamentu je nepostradatelná . “ Slova tohoto velkého Evropana neztratila dodnes nic na své aktuálnosti .
(trg)="s62.1"> dil namero Evropskega parlamenta , da razvije kulturo „ skupnega razmišljanja ” , kar je opisal takole : „ Oblikovanje političnih skupin je Skupni skupščini omogočilo , da je že od prvih sej naprej razvijala občutek evropske pripadnosti , ki sega više od nacionalnih interesov . ”
(src)="s60.1"> Georges Spénale , předseda Parlamentu v letech 1975 až 1977 , tento vývoj shrnul obdivuhodným způsobem , když o evropské integraci řekl : „ Jedna teze stanoví , že v první řadě je nutné sloužit lidu , a teprve potom vlasti , podle jiné teze je však služba vlasti postavena výše než služba lidu .
(trg)="s64.1"> Politične skupine2so najpomembnejši akterji institucije in nosilci njenega razvoja .
(trg)="s64.2"> Dejstvo , da v skupščini ni bilo predstavnikov nacionalnih delegacij , je v veliki meri prispevalo k oblikovanju evropskega duha , stvarni razpravi , oddaljeni od nacionalnih razlik , in k iskanju kompromisa , ki naj bi predstavljal sintezo nacionalnih in evropskih interesov .
(src)="s60.2"> Podle mého názoru spojuje služba Evropě obě tyto teze , neboť stejnou měrou zahrnuje službu lidu i službu vlasti . “
(trg)="s65.1"> Hitro se je pokazalo , da so bile možnosti ESPJ preveč omejene , da bi bile kos novodobnim izzivom .
(src)="s61.1"> Rychle se však ukázalo , že možnosti společenství ESUO byly příliš omezené , než aby splnily požadavky nové doby .
(trg)="s66.1"> Georges Spénale , predsednik Parlamenta v letih 1975 – 77 , je čudovito povzel ta razvoj .
(src)="s61.2"> Dne 25. března 1957 proto podepsalo šest zakládajících členů v Římě dvě smlouvy – Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství ( EHS ) a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii ( EURATOM ) .
(trg)="s66.2"> V zvezi z evropsko integracijo je povedal : „ Modra misel pravi , da se je treba najprej postaviti v službo človeku in šele nato v službo domovini , druga pa , da ima služba domovini prednost pred službo človeku .
(src)="s61.3"> Společné shromáždění se stalo Evropským parlamentním shromážděním a zároveň jediným shromážděním všech tří společenství .
(trg)="s67.1"> Skupna skupščina se je preimenovala v Evropsko parlamentarno skupščino in tako postala edina skupščina treh skupnosti .
(src)="s61.4"> Poprvé zasedalo dne 19. března 1958 a mělo zároveň pouze poradní funkci .
(trg)="s67.2"> Prvič se je sestala 19. marca 1958 , njena takratna vloga pa je bila zgolj posvetovalna .
(src)="s62.1"> Snaha dosáhnout přijatelného kompromisu byla vždy základní myšlenkou našeho Parlamentu .
(trg)="s68.1"> Po mojem mnenju služba Evropi združuje obe misli v eno , saj v enaki meri vključuje tako službo človeku kot službo domovini . ”
(src)="s64.1"> Prvním předsedou Evropského parlamentního shromáždění se stal Robert Schuman .
(trg)="s69.1"> Prvi predsednik Evropske parlamentarne skupščine je bil Robert Schuman .
(src)="s69.1"> tím překročil výhradně hospodářsky zaměřený rámec Společenství .
(trg)="s76.1"> Parlament je bil tudi tisti , ki je skozi leta vedno znova pozival , da je treba v vse sporazume Evropske skupnosti in kasneje Evropske unije o sodelovanju s tretjimi državami vključiti klavzulo o človekovih pravicah .
(src)="s70.1"> V tomto duchu vyjadřoval Parlament solidaritu s národy v Evropě , které musely žít pod diktaturou .
(trg)="s78.1"> V tem smislu se je tudi solidariziral z evropskimi narodi , ki so morali živeti v primežu diktature .
(src)="s70.2"> Proto odsoudil stavbu Berlínské zdi v srpnu roku 1961 .
(trg)="s78.2"> Tako je Parlament avgusta 1961 obsodil gradnjo berlinskega zidu .
(src)="s71.1"> Parlament také až do pádu Berlínské zdi v roce 1989 podporoval lid střední a východní Evropy v jeho boji za svobodu a činil tak také během dramatických událostí v zemích , které patřily do zóny sovětského vlivu .
(trg)="s79.1"> Parlament je odločno podprl srednje- in vzhodnoevropske narode pri boju za svobodo , ob dramatičnih dogodkih v državah iz območja pod vplivom Sovjetske zveze vse do padca berlinskega zidu leta 1989 .
(src)="s72.1"> Evropský parlament působil také v různých oblastech týkajících se vnitřních záležitostí .
(trg)="s80.1"> Tudi na področju notranje politike je bil Parlament dejaven na različnih področjih .
(src)="s72.2"> Zde můžeme uvést boj proti rasismu , xenofobii a antisemitismu , boj proti terorismu , boj za dodržování osobních svobod a rovnocenné postavení mužů a žen .
(trg)="s80.2"> Sem sodijo boj proti rasizmu , sovraštvu do tujcev in antisemitizmu , boj proti terorizmu ob hkratnemu varstvu osebnih svoboščin ter boj za enakopravnost spolov .
(src)="s72.3"> Cílem všech těchto snah bylo chránit a upevňovat základní práva .
(trg)="s80.3"> Cilj vseh teh prizadevanj je bil varstvo in utrjevanje temeljnih pravic .
(src)="s72.4"> Pod tlakem EP bylo v této oblasti mnohého dosaženo .
(trg)="s80.4"> Pod pritiskom Evropskega parlamenta je bilo na teh področjih doseženega veliko .
(src)="s72.5"> Proto mohla být v Lisabonské smlouvě v říjnu 2007 zakotvena Listina základních práv EU , která zaručuje ochranu práv našich občanů .
(trg)="s82.1"> Tako je bilo mogoče oktobra 2007 v okviru lizbonske pogodbe sprejeti listino o temeljnih pravicah , ki zagotavlja varstvo naših državljank in državljanov .
(src)="s72.6"> Je stejnou měrou závazná pro členské státy i pro evropské instituce , s výjimkou Velké Británie a Polska .
(trg)="s82.2"> Ta listina je obvezujoča za evropske institucije in za države članice , z izjemo Velike Britanije in Poljske .
(src)="s72.7"> Tuto listinu dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku slavnostně vyhlásili a podepsali předsedové Evropského parlamentu , Evropské komise a Evropské rady .
(trg)="s82.3"> Listino so 12. decembra 2007 v Strasbourgu slavnostno razglasili in podpisali predsedniki Evropskega parlamenta ,
(src)="s79.1"> Dnes se Parlament zasazuje o to , aby byl rozpočet Unie4 vytvořen takovým způsobem , aby bylo možné
(trg)="s86.1"> Evropske komisije in Evropskega sveta , z lizbonsko pogodbo pa bo postala pravno veljavna .
(src)="s80.1"> V oblasti rozpočtu se Parlamentu podařilo své pravomoci postupně rozšířit .
(trg)="s87.1"> Trud za enakopravnost je viden tudi pri prizadevanjih Evropskega parlamenta za razširitev svojih pristojnosti .
(src)="s80.2"> Již v roce 1958 upozornil na „ demokratický decit “ v této oblasti , neboť členské státy rozhodovaly o rozpočtu bez účasti národních parlamentů .
(trg)="s87.2"> Te pa niso same sebi namen , temveč morajo služiti blagru državljank in državljanov .
(src)="s81.1"> úspěšně zvládnout nelehké úkoly , které před námi stojí .
(trg)="s88.1"> Na začetku se je prek proračuna financirala predvsem skupna kmetijska politika , katere cilj je bil zagotoviti samostojnost in neodvisnost kmetijstva Evropskih skupnosti .
(src)="s81.2"> Ochrana životního prostředí a zejména boj proti změně klimatu , vývoj nových technologií a snaha o široký přístup k poznatkům Evropské unii umožňuje , aby dostála svým mezinárodním závazkům .
(trg)="s88.2"> Evropski parlament se je korak za korakom zavzemal za to , da se sredstva namenijo tudi za druga področja in razdelijo med posamezne države ter regije na osnovi načela solidarnosti .
(trg)="s88.3"> Parlament je to načelo zagovarjal tudi v pogajanjih z desetimi državami članicami , ki so maja 2004 pristopile k Evropski uniji .
(src)="s82.1"> EP využil svých rozpočtových pravomocí jako páky k tomu , aby své legislativní pravomoci v různých po sobě následujících smlouvách postupně rozšiřoval5 .
(trg)="s89.1"> Kot že pri človekovih pravicah , je tudi tu Evropski parlament daljnovidno prepoznal smer razvoja dogodkov in se trudi za ravnotežje med nacionalnim in evropskim zornim kotom .
(src)="s83.1"> Po dlouhých a těžkých jednáních se Evropský parlament v polovině sedmdesátých let stal společně s Radou rozpočtovým orgánem .
(trg)="s90.1"> Evropska unija je morala imeti za uspešno izvedbo širitve na voljo potrebna sredstva .
(src)="s83.2"> Neochvějně trval na své zásadě , že Evropská unie musí mít k uskutečnění svých cílů dostatek prostředků .
(trg)="s90.2"> Uspešen razvoj brez finančne solidarnosti ni mogoč , saj ni mogoče preseči obstoječih razlik .
(src)="s83.3"> K dosažení tohoto předsevzetí využil všech svých možností , například v roce 1980 poprvé zamítl rozpočet Společenství .
(trg)="s91.1"> Danes Parlament skrbi za to , da je proračun Unije4sestavljen tako , da smo kos aktualnim izzivom . Var-
(src)="s84.1"> Zatímco v roce 1958 byl Parlament pouze poradním shromážděním , stane se společně s Radou po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost rovnocenným zákonodárcem a bude se téměř ve 100 % případů podílet na legislativních rozhodnutích .
(trg)="s92.1"> Pri proračunu je lahko Parlament svoje pristojnosti širil le postopoma .
(trg)="s92.2"> Že leta 1958 je opozoril na „ demokratični decit ” , saj so države članice sklenile dogovor o proračunu , ne da bi v ta proces vključile tudi nacionalne parlamente .
(src)="s85.1"> Evropský parlament využívá svých legislativních pravomocí k tomu , aby pomohl občanům v jejich každodenním životě .
(trg)="s93.1"> stvo okolja in še posebej boj proti podnebnim spremembam , razvoj novih tehnologij in zagotavljanje splošnega dostopa do znanja dovoljujejo Evropski uniji izpolnjevanje svojih mednarodnih obveznosti .
(src)="s85.2"> S tímto cílem již učinil mnoho rozhodnutí .
(trg)="s94.1"> Po dolgem in trdem boju je Evropski parlament sredi sedemdesetih let skupaj s Svetom ministrov postal proračunski organ .
(src)="s85.3"> Uveďme zde ta , jejichž symbolický přínos je nejvýznamnější .
(trg)="s94.2"> Nepopustljivo se je držal svojega načela , da mora Evropska unija imeti na voljo zadostna sredstva za izpolnitev svojih ciljev .
(src)="s86.2"> V roce 2008 činil rozpočet Společenství 129 miliard EUR , to odpovídá 1,03 % hrubého příjmu Unie .
(trg)="s95.2"> Leta 2008 znaša evropski proračun 129 milijard evrov , kar je 1,03 % BND Evropske unije .
(src)="s91.1"> Evropský parlament zaznamenal tento významný úspěch proto , že rozšíření EU předvídal a připravil se na nové podmínky .
(trg)="s99.1"> Evropski parlament je svoje proračunske pristojnosti uporabil kot vzvod , da je v zaporednih pogodbah postopoma širil svoje zakonodajne pristojnosti .
(src)="s91.2"> Proto může být Parlament na odvedenou práci plným právem hrdý .
(trg)="s100.2"> Prav Evropski parlament je dosegel kompromis in s tem omogočil sprejetje obeh omenjenih zakonodajnih aktov .
(src)="s92.1"> příchozí i odchozí telefonní hovory v cizině , vytvoření „ černé listiny “ leteckých společností , které nesplňují požadované normy na bezpečnost leteckého provozu , a nemohou tedy využívat vzdušný prostor EU , nebo zákaz používání rakovinotvorných látek při výrobě hraček .
(trg)="s101.1"> Če je bil Parlament leta 1958 zgolj posvetovalna skupščina , bo z začetkom veljavnosti lizbonske pogodbe enakopraven zakonodajalec s Svetom za praktično vso zakonodajo .
(src)="s93.1"> Po rozšíření v roce 2004 se EU nachází ve zcela jiné situaci také pokud se týká legislativní činnosti .
(trg)="s102.1"> Ta kompromis je bilo mogoče doseči , ker smo pustili nacionalne in politične razlike ob strani v prid skupnim evropskim interesom .
(src)="s93.2"> Při zasedáních Rady ministrů je stále těžší dosáhnout kompromisu mezi 27 státy .
(trg)="s103.2"> S tem ciljem je bilo sprejetih veliko sklepov , izmed njih pa želim tule navesti tiste z največjim simbolnim pomenom .
(src)="s94.1"> Tak tomu bylo zejména v případě dvou návrhů velmi důležitých předpisů : směrnice o službách6 a nařízení
(trg)="s104.1"> Evropski parlament je uspel s tem pomembnim prispevkom , ker je predvideval širitev in se pripravil na nove danosti .
(trg)="s104.2"> Parlament je lahko z vso pravico ponosen na opravljeno delo .
(src)="s95.1"> Po pádu Berlínské zdi přizval Evropský parlament již v roce 1991 pozorovatele z nových spolkových zemí , které do Parlamentu jmenoval Spolkový sněm , aby podpořil integraci občanů z tehdejšího NDR do EU .
(trg)="s106.1"> Po padcu berlinskega zidu je Evropski parlament že leta 1991 med svoje vrste povabil opazovalce iz novih zveznih dežel , ki jih je imenoval nemški parlament , da bi tako olajšal vključevanje državljank in državljanov nekdanje NDR v EU .
(src)="s95.2"> Tito pozorovatelé byli do práce Parlamentu zapojeni , aniž by měli statut poslance .
(trg)="s106.2"> Vključeni so bili v parlamentarno delo , čeprav niso imeli statusa poslancev .
(src)="s95.3"> To bylo velkým úspěchem , neboť se tak mohli rychleji seznámit s prací našeho orgánu a celkově také s činností Evropské unie .
(trg)="s106.3"> To je bil velik uspeh , saj so se ti opazovalci
(src)="s96.1"> o chemických látkách a chemických přípravcích ( „ REACH “ ) 7 .
(trg)="s107.1"> Po širitvi leta 2004 se je EU znašla v popolnoma spremenjenih razmerah tudi glede zakonodaje .
(src)="s96.2"> Evropský parlament byl nakonec tím , kdo dosáhl kompromisu a umožnil schválení obou těchto legislativních aktů .
(trg)="s107.2"> V Svetu ministrov je vedno težje doseči kompromise s 27 državami članicami .
(src)="s103.1"> Tato kultura porozumění se v neposlední řadě stala základem toho , že se v Evropském parlamentu podařilo dosáhnout politicky nezbytných kompromisů , jak jsme se již zmínili v případě směrnice o službách a nařízení o chemických látkách a přípravcích .
(trg)="s112.1"> lahko zelo hitro seznanili z delom naše institucije in z delom Evropske unije .
(src)="s104.1"> při rozhovorech se zahraničními partnery stanoviska Evropského parlamentu .
(trg)="s113.1"> posebnost Evropskega parlamenta in prispeva k njegovemu bogastvu .
(src)="s104.2"> Společně se svými kolegy z jedné ze středomořských zemí předsedá Evrop-sko-středomořskému parlamentnímu shromáždění .
(trg)="s114.1"> Vsak od predsednikov Parlamenta je k razvoju institucije prispeval svoje .
(src)="s104.3"> Účastní se také jednání předsedů parlamentů států G-8 .
(trg)="s114.2"> Predsedniki dajejo pobude k razpravam , so posredniki znotraj Parlamenta , zastopajo ga v Evropski uniji in izven nje , prisluhnejo pa tudi državljankam in državljanom .
(src)="s105.1"> Společná každodenní práce lidí s různými politickými a kulturními kořeny a neustálá výměna zkušeností jsou již od roku 1958 specickým znakem Evropského parlamentu a vytvářejí jeho bohatství .
(trg)="s115.1"> Ta pozitivna izkušnja se je kasneje ponovila še dvakrat : najprej pri pripravah na pristop desetih novih držav članic , katerih opazovalci so bili v Evropskem parlamentu od maja 2003 pa do same širitve 1. maja 2004 , kasneje pa še pri pripravah na pristop Bolgarije in Romunije , katerih opazovalci so bili v Parlamentu od septembra 2005 do decembra 2006 .
(src)="s106.1"> Každý z předsedů Parlamentu přispěl svým dílem k jeho rozvoji .
(trg)="s116.2"> Vključeni so bili v politične skupine in seznanjeni z načinom dela Parlamenta .
(src)="s106.2"> Podněcovali k diskusím , působili jako zprostředkovatelé také v rámci Parlamentu , hájili své myšlenky v EU i mimo ni a zprostředkovali kontakt s občany .
(trg)="s116.3"> Naši novi kolegi so bili torej od prvega dne širitve v celoti vključeni v parlamentarno delo .
(src)="s107.1"> Za nejdůležitější prioritu ve své funkci předsedy EP považuji podporu hodnot EU ve vnitřní i vnější politice a podporu mezikulturního dialogu , zejména s našimi partnery v arabském a islámském světě .
(trg)="s117.1"> Večji vpliv Parlamenta se odraža tudi v pomenu funkcije predsednika in v njegovih nalogah .
(src)="s107.2"> V době globalizace , která právě tak vzbuzuje naděje jako vyvolává obavy , se musíme rozhodně postavit čelem vůči všem formám netolerance a budovat mosty porozumění .
(trg)="s117.2"> Tako se je skozi leta vzpostavila danes ustaljena praksa , da je predsednik Parlamenta redno vabljen k nagovoru voditeljev držav in vlad ob začetku sej Evropskega sveta , v katerem predstavi stališča Parlamenta o vprašanjih na dnevnem redu .
(src)="s107.3"> Našim společným hodnotám – kterými jsou svoboda , demokracie , lidská práva , právní stát a zejména trvalé zajištění míru – lze vdechnout život pouze dialogem vedeným napříč kulturami .
(trg)="s117.3"> Poleg tega skupaj s predsedujočim Svetu podpisuje pravne akte , ki so bili sprejeti v postopku soodločanja , in proračun Evropske unije .
(src)="s109.1"> Rostoucí vliv Parlamentu se odráží také ve významu a v úloze předsedy .
(trg)="s119.1"> V Parlamentu vsak dan skupaj delajo in sodelujejo ljudje z različnim političnim in kulturnim ozadjem in izmenjujejo svoje izkušnje ; to je že od leta 1958
(src)="s109.2"> V průběhu let byla zavedena dnešní praxe , podle níž je předseda Parlamentu pravidelně zván na setkání představitelů států a vlád , aby v úvodu zasedání Evropské rady představil postoj Parlamentu k otázkám , které jsou na pořadu jednání .
(trg)="s120.1"> Na področju zunanjih zadev na uradnih obiskih svojim sogovornikom predstavlja stališča Evropskega parlamenta .
(src)="s109.3"> Navíc také společně s úřadujícím předsedou Rady podepisuje právní akty , jež byly přijaty postupem spolurozhodování , a rozpočet Evropské unie .
(trg)="s120.2"> Skupaj s kolegom iz ene od sredozemskih držav predsednik Evropskega parlamenta predseduje Evro-sredozemski parlamentarni skupščini .
(src)="s109.4"> V rámci vnějších vztahů tlumočí na ociálních návštěvách
(trg)="s120.3"> Poleg tega sodeluje tudi na srečanjih predsednikov parlamentov iz držav G8 .
(src)="s118.1"> Galerie portrétů předsedů Evropského parlamentu od roku 1958
(trg)="s135.1"> Portreti predsednikov Evropskega parlamenta od leta 1958
(src)="s122.1"> Galerie portrétů
(trg)="s139.1"> Portreti predsednikov
(src)="s127.1"> PŘEDSEDOVÉ EP PŘED PŘÍMÝMI VOLBAMI
(trg)="s144.1"> PREDSEDNIKI EP PRED NEPOSREDNIMI VOLITVAMI