# cs/A28107176/A28107176.xml.gz
# sk/A28107176/A28107176.xml.gz
(src)="s5.1"> Publiface na prodej : pro s t ř e d n i c t v n u l l
(trg)="s9.1"> SK _ 090317 _ DG _ ENL _ IPA-Br _ 148x210 _ US _ vt.indd 2-3
(src)="s10.1"> Nové zaměření pomoci EU na rozšíření
(trg)="s13.1"> Nové zacielenie pomoci EÚ pre rozšírenie
(src)="s12.1"> Evropská komise ani osoby jednajnull
(trg)="s17.1"> Bezplatné telefónne číslo ( * ) :
(src)="s23.1"> ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N
(trg)="s110.1"> Prečo bol IPA vytvorený ?
(src)="s30.1"> ozsáhlé programy pomoci prostřednicntvnull
(trg)="s137.1"> Bývalá juhoslovanská republika Macedónsko ozsiahle programy pomoci v rámci IPA v Bývalej juhoslovanskej republike Ma-
(src)="s33.1"> omoc Turecku pro s t ř e d n i c t v n u l l P
(trg)="s149.1"> „ Je veľmi dôležité , aby sa ľudia v EÚ a Turecku navzájom lepšie spoznali .
(src)="s38.1"> Evropská unie financuje také reformu školstvnull
(trg)="s165.1"> EÚ financuje aj reformu školstva s cieľom zlepšiť prepojenie s pracovným trhom a zmodernizovať vzdelávacie zariadenia .
(src)="s42.1"> úkolům , které NPP pomůže Černé
(trg)="s174.1"> Čierna Hora úlohám , ktoré pomôže IPA splniť Čiernej
(src)="s46.1"> Rozvoj srbského zemědělstvnull
(trg)="s189.1"> Jednou z priorít EÚ je rozvoj srbského poľnohospodárstva a kapacít srbského ministerstva poľnohospodárstva .
(src)="s50.1"> ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N
(trg)="s202.2"> Pri uplatňovaní pomoci umožňuje takisto pružnosť .
# cs/B13008325/B13008325.xml.gz
# sk/B13008325/B13008325.xml.gz
(src)="s17.1"> Svědectví bývalých předsedů Evropského parlamentu
(trg)="s17.1"> Svedectvá bývalých predsedov Európskeho parlamentu
(src)="s35.1"> Hans-Gert PÖTTERINGpředseda Evropského parlamentu
(trg)="s35.1"> Hans-Gert PÖTTERINGPredseda Európskeho parlamentu
(src)="s37.1"> Padesát let dělí od sebe 19. březen 1958 a 19. březen 2008 .
(src)="s37.2"> Tato doba je pro Evropský parlament obdobím mnoha historických událostí a změn , které měly pro život občanů zásadní význam .
(trg)="s37.1"> Obdobie od 19. marca 1958 do 19. marca 2008 delí od seba 50 rokov , ktoré pre Európsky parlament znamenajú dobu vyznačujúcu sa množstvom historických udalostí a vývojových etáp s výrazným dosahom na život občanov .
(src)="s37.3"> Klíčovým okamžikem byly první přímé volby do Evropského parlamentu v červnu roku 1979 .
(trg)="s37.2"> Kľúčovým dátumom celého obdobia boli najmä prvé priame voľby do Európskeho parlamentu v roku 1979 .
(src)="s38.2"> Po příštích volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009 bude 751 poslanců zastupovat přibližně 500 milionů obyvatel z více než 27 členských států !
(trg)="s38.2"> Po najbližších voľbách do Európskeho parlamentu v júni 2009 bude približne 500 miliónov obyvateľov z teraz už 27 členských štátov zastupovať až 751 europoslancov !
(src)="s39.1"> Od ustavující schůze evropského parlamentního shromáždění ve Štrasburku dne 19. března 1958 až do chvíle , kdy byl Evropský parlament poprvé zvolen v přímých volbách a občané mohli na evropské úrovni uplatnit svůj vliv , uběhlo 21 let .
(trg)="s39.1"> Od ustanovujúcej schôdze „ Európskeho parlamentného zhromaždenia “ ( predchodcu EP ) , uskutočnenej dňa 19. marca 1958 v Štrasburgu , až do chvíle , keď bol Európsky parlament po prvýkrát zvolený v priamych voľbách a občania mohli na európskej úrovni uplatniť svoj vplyv , uplynulo 21 rokov .
(src)="s39.2"> Pojem „ Evropa občanů “ tak získal reálný obsah .
(trg)="s39.2"> Pojem „ Európa občanov “ tým nadobudol nový obsah .
(src)="s41.1"> V tuto chvíli nám nejde o to , abychom v několika řádcích shrnuli dějiny Evropského parlamentu , a není zde ani prostor , abychom poskytli podrobný výklad o tom , jak se rozšiřovaly jeho pravomoci .
(trg)="s40.1"> Toto však nie je priestor na to , aby sme zhrnuli históriu Európskeho parlamentu do niekoľkých riadkov , ani na to , aby sme podrobne opísali vývoj jeho právomocí .
(src)="s41.2"> Toto téma bude u příležitosti 50. výročí Evropského parlamentu námětem jiných prací .
(trg)="s40.2"> Touto témou sa budú pri príležitosti 50. výročia založenia Európskeho parlamentu zaoberať iné práce .
(src)="s42.1"> Tato publikace přináší vzpomínky bývalých předsedů , jež sahají až do roku 1977 , a přibližuje dějiny Evropského parlamentu .
(trg)="s41.1"> Ako súčasný predseda Európskeho parlamentu som spolu so svojimi predchodcami súčasťou neprerušenej reťaze udalostí .
(src)="s44.1"> Svou činnost v této funkci , která mi byla 16. ledna 2007 svěřena na období dva a půl roku , vnímám jako plynulé pokračování jejich práce .
(trg)="s41.2"> Svoju činnosť v tomto úrade , ktorý zastávam od 16. januára 2007 na obdobie dva a pol roka , vnímam ako plynulé pokračovanie ich činnosti .
(src)="s44.2"> Každý z nich se ve své době zasazoval o to , aby Evropský parlament a s ním tedy i občané Evropy měli v evropském rozhodovacím procesu větší váhu , rozsáhlejší vliv a mohli se na něm významnějším způsobem podílet .
(trg)="s41.3"> Každý z nich sa vo svojej dobe zasadzoval za to , aby Európsky parlament , a teda aj občania Európy , získali väčšiu váhu , väčší vplyv a širšie spolurozhodovacie práva v európskom rozhodovacom procese .
(src)="s44.3"> Při této příležitosti bych se chtěl pokusit ukázat hlavní linie vývoje Parlamentu a poukázat na vlastnosti , díky kterým má tento orgán jedinečný charakter , jímž se vyznačuje nejen na evropské úrovni , ale i na úrovni mezinárodní .
(trg)="s41.4"> Pri tejto príležitosti by som chcel odhaliť spoločnú niť vývoja Parlamentu a poukázať na vlastnosti , vďaka ktorým má táto inštitúcia svoj jedinečný charakter , ktorým sa
(src)="s47.1"> Jaká je vlastně úloha Evropského parlamentu ?
(trg)="s45.1"> Aké kroky sa podnikli ?
(src)="s47.2"> Parlament zastupuje občany , kteří žijí pod jednou střechou v našem společném domě , v dnešní Evropské unii , a dodává jejich hlasu v Evropě váhu a vliv .
(trg)="s45.2"> Šesť zakladajúcich členov1založilo inštitúcie na vykonávanie Zmluvy o založení vyznačuje nielen na európskej , ale aj na medzinárodnej úrovni .
(trg)="s45.3"> Obzrime sa však najskôr krátko späť .
(src)="s48.1"> psána dne 18. dubna 1951 .
(trg)="s46.1"> Európskeho spoločenstva uhlia a ocele ( ESUO ) , ktorá bola podpísaná 18. apríla 1951 .
(src)="s48.2"> Výkonná moc byla svěřena „ Vysokému úřadu “ a poradním orgánem se stalo Společné shromáždění ESUO , které tvořili zástupci parlamentů členských států .
(trg)="s46.2"> Výkonná moc bola pritom pridelená tzv . Vysokému úradu ( High Authority ) .
(trg)="s46.3"> Tento úrad vykonával konzultácie so spoločným zhromaždením ESUO , ktoré pozostávalo z poslancov jednotlivých členských štátov .
(src)="s49.1"> Tito zástupci parlamentů rychle poznali , že jakákoliv stagnace by evropskému projektu způsobila značné škody , a že je proto nutné na cestě k vytvoření politické unie v Evropě postupovat dále a rychleji .
(trg)="s48.1"> Títo poslanci veľmi rýchlo pochopili , že európsky projekt by akoukoľvek stagnáciou výrazne utrpel , a preto prejavili záujem ďalej a rýchlejšie postupovať smerom k politickej únii v Európe .
(src)="s49.2"> Předurčili tím pozdější vývoj , a přestože se jim nepodařilo svého cíle dosáhnout , přece však zahájili reformní hnutí .
(trg)="s48.2"> Predvídali tým neskorší vývoj a i keď sa im nepodarilo uskutočniť svoj cieľ , predsa len uviedli reformné úsilie do pohybu .
(src)="s50.1"> I když se cíle zakladatelů Evropské unie možná zdají být současné mladé generaci velmi vzdálené , měli bychom je mít na paměti také dnes .
(trg)="s49.1"> I keď sa ciele zakladateľov Európskej únie môžu súčasnej mladej generácii javiť azda až príliš vzdialené , mali by sme si na ne spomenúť ešte i dnes .
(src)="s50.2"> Neztratily nic na své aktuálnosti .
(trg)="s49.2"> Na svojej aktuálnosti totiž nestratili .
(src)="s50.3"> Po druhé světové válce se velcí vizionáři rozhodli ukončit hrůzy bratrovražedných válek , které vytvořily atmosféru vzájemné nenávisti a uvrhly náš kontinent do neštěstí .
(trg)="s49.3"> Po druhej svetovej vojne sa veľkí vizionári Európy rozhodli skoncovať s hrôzami bratovražedných vojen , ktoré vytvorili atmosféru vzájomnej nenávisti a uvrhli náš kontinent do nešťastia .
(src)="s50.4"> „ Už nikdy více ! “ se proto stalo jejich heslem .
(trg)="s49.4"> „ Už nikdy viac ! “ – znel preto ich výkrik .
(src)="s50.5"> V dané souvislosti však bylo nezbytné vyvodit z historie správné poučení .
(trg)="s49.5"> Nato však bolo nevyhnutné vyvodiť z histórie tie správne ponaučenia .
(src)="s52.1"> Tyto schopnosti předvídat a odhodlání uskutečnit evropský sen pramenily z touhy upevnit mír , demokracii a opět nabytou svobodu a měly svůj původ také ve snaze o zajištění blahobytu pro občany Evropy .
(trg)="s50.1"> Táto predvídavosť a vôľa uskutočniť európsky sen bola založená na upevnení mieru , demokracie a znovu získanej slobody , ako aj na úsilí o zaistenie blaha pre občanov Európy .
(src)="s52.2"> Neměly být přitom opomenuty ani sousední státy ve střední a východní Evropě , které žily v nesvobodě .
(trg)="s50.2"> Pritom sme mali stále na pamäti aj susedné národy strednej a východnej Európy , ktoré v tej dobe ešte žili v neslobode .
(src)="s52.3"> Svoboda byla základem našich společných hodnot , na nichž Evropský parlament vždy budoval svou politiku a činí tak dodnes .
(trg)="s50.3"> Sloboda je totiž základom spoločných hodnôt , o ktoré sa Európsky parla-
(src)="s53.1"> Co pro to bylo učiněno ?
(trg)="s51.1"> Ako sa dal tento cieľ uskutočniť ?
(src)="s55.2"> Šesti zakládajícími členy byly Belgie , Francie , Itálie , Lucembursko , Německo a Nizozemsko .
(trg)="s52.2"> Týmito šiestimi zakladajúcimi členmi boli Belgicko , Nemecko , Francúzsko , Taliansko , Luxembursko a Holandsko .
(src)="s58.1"> odvážně cestou vpřed , a to je znakem parlamentní práce .
(trg)="s57.3"> Vo vašom zhromaždení badať – a to je charakteristický znak parlamentnej práce – úsilie odvážne vykročiť smerom dopredu .
(src)="s58.2"> Jsem toho názoru , že dynamika parlamentu je nepostradatelná . “ Slova tohoto velkého Evropana neztratila dodnes nic na své aktuálnosti .
(trg)="s57.4"> Zastávame názor , že dynamika Parlamentu je absolútne nevyhnutná . “ Slová tohto veľkého Európana dodnes nič nestratili na svojej aktuálnosti .
(src)="s59.2"> Skutečnost , že na shromáždění nebyly zastoupeny národní delegace , podstatně přispěla k vytvoření evropského ducha , k věcné debatě oproštěné od všech národních odlišností a k hledání kompromisu , který by byl syntézou národních a evropských zájmů .
(trg)="s58.2"> Skutočnosť , že v zhromaždení neboli zastúpené žiadne národné delegácie , v rozhodujúcej miere prispela k vytvoreniu európskeho ducha , vecnej debate presahujúcej všetky národné rozdiely a k hľadaniu kompromisu , ktorý mal predstavovať syntézu národných a európskych záujmov .
(src)="s60.1"> Georges Spénale , předseda Parlamentu v letech 1975 až 1977 , tento vývoj shrnul obdivuhodným způsobem , když o evropské integraci řekl : „ Jedna teze stanoví , že v první řadě je nutné sloužit lidu , a teprve potom vlasti , podle jiné teze je však služba vlasti postavena výše než služba lidu .
(trg)="s59.1"> Georges Spénale , ktorý bol predsedom Parlamentu od roku 1975 do roku 1977 , zhrnul tento vývoj pozoruhodným spôsobom .
(src)="s60.2"> Podle mého názoru spojuje služba Evropě obě tyto teze , neboť stejnou měrou zahrnuje službu lidu i službu vlasti . “
(trg)="s59.2"> V súvislosti s európskou integráciou vyhlásil : „ Podľa jednej myšlienkovej koncepcie platí , že najskôr sa treba dať do služby človeku a až potom vlasti , podľa druhej však služba vlasti prevyšuje službu človeku .
(trg)="s59.3"> Nazdávam sa , že v službe Európe sa
(src)="s61.1"> Rychle se však ukázalo , že možnosti společenství ESUO byly příliš omezené , než aby splnily požadavky nové doby .
(trg)="s60.1"> Čoskoro sa ukázalo , že možnosti ESUO sú príliš obmedzené na to , aby dokázali čeliť výzvam novej doby .
(src)="s61.2"> Dne 25. března 1957 proto podepsalo šest zakládajících členů v Římě dvě smlouvy – Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství ( EHS ) a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii ( EURATOM ) .
(trg)="s60.2"> Šesť zakladajúcich členov preto 25. marca 1957 v Ríme podpísalo Zmluvu o založení Európskeho hospodárskeho spoločenstva ( EHS ) a Zmluvu o založení Európskeho spoločenstva pre atómovú energiu ( Euratom ) .
(src)="s61.3"> Společné shromáždění se stalo Evropským parlamentním shromážděním a zároveň jediným shromážděním všech tří společenství .
(trg)="s60.3"> Spoločné zhromaždenie ( predchodca EP ) sa stalo Európskym parlamentným zhromaždením a zároveň jediným zhromaždením všetkých troch spoločenstiev .
(src)="s61.4"> Poprvé zasedalo dne 19. března 1958 a mělo zároveň pouze poradní funkci .
(trg)="s60.4"> Prvýkrát zasadalo 19. marca 1958 , pričom malo len poradnú funkciu .
(src)="s69.1"> tím překročil výhradně hospodářsky zaměřený rámec Společenství .
(trg)="s66.1"> Úsilie o dosiahnutie nosnej rovnováhy bolo vždy stredobodom práce nášho Parlamentu .
(src)="s70.1"> V tomto duchu vyjadřoval Parlament solidaritu s národy v Evropě , které musely žít pod diktaturou .
(trg)="s71.1"> V tomto zmysle prejavoval solidaritu s tými národmi v Európe , ktoré museli žiť pod diktatúrou .
(src)="s70.2"> Proto odsoudil stavbu Berlínské zdi v srpnu roku 1961 .
(trg)="s71.2"> V tejto súvislosti tiež Parlament odsúdil postavenie Berlínskeho múru v auguste 1961 .
(src)="s71.1"> Parlament také až do pádu Berlínské zdi v roce 1989 podporoval lid střední a východní Evropy v jeho boji za svobodu a činil tak také během dramatických událostí v zemích , které patřily do zóny sovětského vlivu .
(trg)="s72.1"> Parlament okrem toho až do pádu Berlínskeho múru v roku 1989 podporoval národy strednej a východnej Európy v ich boji za slobodu a demokraciu a rovnako
(src)="s72.1"> Evropský parlament působil také v různých oblastech týkajících se vnitřních záležitostí .
(trg)="s73.1"> Aj v rámci vnútorných záležitostí bol Parlament aktívny v rôznych oblastiach .
(src)="s72.2"> Zde můžeme uvést boj proti rasismu , xenofobii a antisemitismu , boj proti terorismu , boj za dodržování osobních svobod a rovnocenné postavení mužů a žen .
(trg)="s73.2"> Tu treba spomenúť boj proti rasizmu , xenofóbii a antisemitizmu , boj proti terorizmu pri súčasnom zachovaní ochrany osobných slobôd , alebo boj za rodovú rovnosť .
(src)="s72.3"> Cílem všech těchto snah bylo chránit a upevňovat základní práva .
(src)="s72.4"> Pod tlakem EP bylo v této oblasti mnohého dosaženo .
(trg)="s73.3"> Cieľom všetkých týchto snáh bola ochrana a upevnenie základných práv . Pod tlakom Európskeho parlamentu sa v týchto oblastiach dosiahlo veľa .
(src)="s72.5"> Proto mohla být v Lisabonské smlouvě v říjnu 2007 zakotvena Listina základních práv EU , která zaručuje ochranu práv našich občanů .
(trg)="s73.4"> Tak bolo napríklad v októbri 2007 možné v súvislosti s Lisabonskou zmluvou zabezpečiť aj právnu záväznosť Charty základných práv , ktorá zabezpečuje ochranu našich občanov . Charta
(src)="s79.1"> Dnes se Parlament zasazuje o to , aby byl rozpočet Unie4 vytvořen takovým způsobem , aby bylo možné
(trg)="s77.2"> Aby to bolo možné dosiahnuť , Parlament využil všetky svoje možnosti a v roku 1980 po prvýkrát zamietol rozpočet Spoločenstva .
(src)="s80.1"> V oblasti rozpočtu se Parlamentu podařilo své pravomoci postupně rozšířit .
(trg)="s78.1"> je pre jednotlivé členské štáty a európske inštitúcie , s výnimkou Veľkej Británie a Poľska , rovnako záväzná .
(src)="s80.2"> Již v roce 1958 upozornil na „ demokratický decit “ v této oblasti , neboť členské státy rozhodovaly o rozpočtu bez účasti národních parlamentů .
(trg)="s78.2"> Dňa 12. decembra 2007 ju slávnostne vyhlásili a podpísali predsedovia Európskeho parlamentu , Európskej komisie a Európskej rady v Štrasburgu .
(src)="s81.1"> úspěšně zvládnout nelehké úkoly , které před námi stojí .
(trg)="s79.1"> Úsilie o rovnováhu sa prejavuje aj v súvislosti so snahami Európskeho parlamentu o rozširovanie jeho právomocí .
(src)="s82.1"> EP využil svých rozpočtových pravomocí jako páky k tomu , aby své legislativní pravomoci v různých po sobě následujících smlouvách postupně rozšiřoval5 .
(trg)="s80.1"> Podobne ako v prípade ľudských práv dokázal Európsky parlament aj tu predvídať vývoj udalostí a vyvinul úsilie o dosiahnutie rovnováhy medzi vnútroštátnym a európskym uhlom pohľadu .
(src)="s83.1"> Po dlouhých a těžkých jednáních se Evropský parlament v polovině sedmdesátých let stal společně s Radou rozpočtovým orgánem .
(trg)="s81.3"> Postupne sa Európsky parlament zasadil za to , aby sa prostriedky na ostatné oblasti pridelili jednotlivým krajinám a regiónom na základe zásady solidarity .
(src)="s83.2"> Neochvějně trval na své zásadě , že Evropská unie musí mít k uskutečnění svých cílů dostatek prostředků .
(trg)="s81.4"> Túto zásadu Parlament obhajoval aj počas rokovaní s desiatimi členskými štátmi , ktoré vstúpili do Európskej únie v máji 2004 .
(src)="s83.3"> K dosažení tohoto předsevzetí využil všech svých možností , například v roce 1980 poprvé zamítl rozpočet Společenství .
(trg)="s81.5"> Európsku úniu bolo treba vybaviť potrebnými prostriedkami na to , aby bolo možné úspešne zrealizovať jej rozšírenie .
(src)="s84.1"> Zatímco v roce 1958 byl Parlament pouze poradním shromážděním , stane se společně s Radou po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost rovnocenným zákonodárcem a bude se téměř ve 100 % případů podílet na legislativních rozhodnutích .
(trg)="s82.1"> V oblasti rozpočtu Parlament dokázal postupne rozširovať svoje právomoci .
(trg)="s82.2"> V tejto súvislosti už v roku 1958 upozornil na „ demokratický decit “ , keďže členské štáty rozhodli o európskom rozpočte bez toho , aby do veci zapojili národné parlamenty .
(src)="s85.1"> Evropský parlament využívá svých legislativních pravomocí k tomu , aby pomohl občanům v jejich každodenním životě .
(trg)="s83.1"> V súčasnosti je úlohou Parlamentu zabezpečiť , aby bol rozpočet Únie4zostavený tak , že umožní rie- šiť aktuálne výzvy .
(src)="s85.2"> S tímto cílem již učinil mnoho rozhodnutí .
(trg)="s83.2"> Ochrana životného prostredia
(src)="s85.3"> Uveďme zde ta , jejichž symbolický přínos je nejvýznamnější .
(trg)="s84.1"> Po dlhom a únavnom boji sa Európsky parlament v polovici sedemdesiatych rokov stal spolu s Radou ministrov rozpočtovým orgánom .
(src)="s85.4"> Je to např. snížení nákladů na
(trg)="s84.2"> Pevne sa riadi zásadou , podľa ktorej musí Európska únia na usku-
(src)="s86.2"> V roce 2008 činil rozpočet Společenství 129 miliard EUR , to odpovídá 1,03 % hrubého příjmu Unie .
(trg)="s85.2"> V roku 2008 predstavuje rozpočet Spoločenstva sumu vo výške 129 miliónov EUR , čo zodpovedá 1,03 % HND Únie .
(src)="s91.1"> Evropský parlament zaznamenal tento významný úspěch proto , že rozšíření EU předvídal a připravil se na nové podmínky .
(src)="s91.2"> Proto může být Parlament na odvedenou práci plným právem hrdý .
(trg)="s88.1"> a najmä boj proti klimatickej zmene , vývoj nových technológií a prínos k zaisteniu širokého prístupu k poznatkom sú pre EÚ predpokladom na to , aby mohla plniť svoje medzinárodné záväzky .
(src)="s93.1"> Po rozšíření v roce 2004 se EU nachází ve zcela jiné situaci také pokud se týká legislativní činnosti .
(trg)="s89.1"> Po rozšírení v roku 2004 sa EÚ ocitla v zásadne odlišnej situácii , aj pokiaľ ide o zákonodarstvo .
(src)="s93.2"> Při zasedáních Rady ministrů je stále těžší dosáhnout kompromisu mezi 27 státy .
(trg)="s89.2"> Dosahovať kompromisy v Rade ministrov je pre 27 členských štátov čoraz ťažšie .
(src)="s94.1"> Tak tomu bylo zejména v případě dvou návrhů velmi důležitých předpisů : směrnice o službách6 a nařízení
(trg)="s90.1"> Tak to bolo najmä v prípade dvoch návrhov legislatívy s výrazným dosahom : smernice o službách5 a nariadenia o chemických látkach ( známeho pod skratkou REACH ) 6 .
(trg)="s90.2"> V zložitých rokovaniach to bol
(src)="s95.1"> Po pádu Berlínské zdi přizval Evropský parlament již v roce 1991 pozorovatele z nových spolkových zemí , které do Parlamentu jmenoval Spolkový sněm , aby podpořil integraci občanů z tehdejšího NDR do EU .
(trg)="s91.1"> Európsky parlament využil svoje rozpočtové právomoci ako nástroj na postupné rozširovanie svojich právomocí v rôznych po sebe nasledujúcich zmluvách .
(src)="s95.2"> Tito pozorovatelé byli do práce Parlamentu zapojeni , aniž by měli statut poslance .
(trg)="s91.2"> Kým v roku 1958 bol Parlament len poradným zhromaždením , vstupom Lisabonskej zmluvy do platnosti sa dostane ako zákonodarca v takmer všetkých legislatívnych oblastiach na rovnocennú úroveň s Radou .
(src)="s95.3"> To bylo velkým úspěchem , neboť se tak mohli rychleji seznámit s prací našeho orgánu a celkově také s činností Evropské unie .
(trg)="s92.1"> napokon Európsky parlament , kto vytvoril podmienky pre dosiahnutie kompromisu a tým umožnil aj schválenie oboch spomínaných legislatívnych aktov .
(src)="s96.1"> o chemických látkách a chemických přípravcích ( „ REACH “ ) 7 .
(trg)="s93.1"> Tento kompromis bolo možné dosiahnuť vďaka tomu , že sa urovnali vnútroštátne a politické rozdiely v celoeurópskom záujme .
(src)="s96.2"> Evropský parlament byl nakonec tím , kdo dosáhl kompromisu a umožnil schválení obou těchto legislativních aktů .
(trg)="s94.1"> Európsky parlament dokázal prispieť takýmto významným spôsobom , pretože predvídal rozšírenie počtu mandátov v Európskom parlamente a pripra-
(src)="s97.1"> Tohoto kompromisu mohlo být dosaženo díky tomu , že se podařilo překonat národní a politické odlišnosti v zájmu Evropy jako celku .
(trg)="s95.1"> Európsky parlament využíva svoje právomoci v oblasti zákonodarstva na to , aby občanom uľahčoval ich každodenný život .
(src)="s105.1"> Společná každodenní práce lidí s různými politickými a kulturními kořeny a neustálá výměna zkušeností jsou již od roku 1958 specickým znakem Evropského parlamentu a vytvářejí jeho bohatství .
(trg)="s102.1"> Spoločná každodenná spolupráca v Parlamente medzi osobami s rozdielnym politickým a kultúrnym pozadím a neustála výmena skúseností sú od roku 1958 charakteristickým znakom Európskeho parlamentu a predstavujú jeho bohatstvo .
(src)="s106.1"> Každý z předsedů Parlamentu přispěl svým dílem k jeho rozvoji .
(trg)="s104.1"> Každý z predsedov Parlamentu prispieva k rozvoju inštitúcie svojím spôsobom .
(src)="s106.2"> Podněcovali k diskusím , působili jako zprostředkovatelé také v rámci Parlamentu , hájili své myšlenky v EU i mimo ni a zprostředkovali kontakt s občany .
(trg)="s104.2"> Ponúka námety na diskusie , je mediátorom v rámci Parlamentu , zastupuje ho v rámci Európskej únie i mimo nej a sprostredkováva jeho posolstvo občanom .
(src)="s107.1"> Za nejdůležitější prioritu ve své funkci předsedy EP považuji podporu hodnot EU ve vnitřní i vnější politice a podporu mezikulturního dialogu , zejména s našimi partnery v arabském a islámském světě .
(trg)="s105.1"> Táto pozitívna skúsenosť sa neskôr zopakovala ešte dvakrát : najskôr prichádzali do Európskeho parlamentu pozorovatelia v rámci príprav na pristúpenie desiatich nových členských štátov od mája 2003 až po rozšírenie 1. mája 2004 a následne pozorovatelia z Bulharska a Rumunska od septembra 2005 do decembra 2006 .
(src)="s107.3"> Našim společným hodnotám – kterými jsou svoboda , demokracie , lidská práva , právní stát a zejména trvalé zajištění míru – lze vdechnout život pouze dialogem vedeným napříč kulturami .
(trg)="s105.4"> Naši noví kolegovia boli teda počnúc dňom rozšírenia Únie v plnej miere zapojení do práce Parlamentu .
(src)="s109.1"> Rostoucí vliv Parlamentu se odráží také ve významu a v úloze předsedy .
(trg)="s106.1"> Výraznejší vplyv Parlamentu sa odráža aj vo význame a úlohách predsedov .
(src)="s118.1"> Galerie portrétů předsedů Evropského parlamentu od roku 1958
(trg)="s119.1"> Galéria portrétov predsedov Európskeho parlamentu od roku 1958
(src)="s122.1"> Galerie portrétů
(trg)="s123.1"> Galéria portrétov
(src)="s123.1"> 1958 předsedů Evropského parlamentu od roku
(trg)="s124.1"> 1958 predsedov
(src)="s127.1"> PŘEDSEDOVÉ EP PŘED PŘÍMÝMI VOLBAMI
(trg)="s128.1"> PREDSEDOVIA EURÓPSKEHO PARLAMENTU PRED PRIAMYMI VOĽBAMI
(src)="s143.1"> GAETANO MARTINOPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1962 DO BŘEZNA 1964
(trg)="s144.1"> GAETANO MARTINOPREDSEDA OD MARCA 1962 DO MARCA 1964
(src)="s144.1"> JEAN DUVIEUSARTPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1964 DO BŘEZNA 1965
(trg)="s145.1"> JEAN DUVIEUSARTPREDSEDA OD MARCA 1964 DO MARCA 1965
(src)="s161.1"> VICTOR LEEMANSPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1965 DO BŘEZNA 1966 TELEVIZNÍ ZÁZNAM STUDIA RADY EVROPY
(trg)="s162.1"> VICTOR LEEMANSPREDSEDA OD MARCA 1965 DO MARCA 1966 TELEVÍZNY ZÁZNAM RADY EURÓPY
(src)="s168.1"> MARIO SCELBAPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1969 DO BŘEZNA 1971
(trg)="s169.1"> MARIO SCELBAPREDSEDA OD MARCA 1969 DO MARCA 1971
(src)="s186.1"> GEORGES SPÉNALEPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1975 DO BŘEZNA 1977
(trg)="s187.1"> GEORGES SPÉNALEPREDSEDA OD MARCA 1975 DO MARCA 1977
(src)="s191.1"> ZVOLENA PŘEDSEDKYNÍ V ČERVENCI 1979
(trg)="s192.1"> SIMONE VEILZVOLENÁ ZA PREDSEDNÍČKU V JÚLI 1979
(src)="s192.1"> EMILIO COLOMBOPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1977 DO ČERVENCE 1979SIMONE VEIL
(trg)="s193.1"> EMILIO COLOMBOPREDSEDA OD MARCA 1977 DO JÚLA 1979
(src)="s193.1"> VOLENÍ PŘEDSEDOVÉ EP PO PŘÍMÝCH VOLBÁCH
(trg)="s194.1"> PREDSEDOVIA EURÓPSKEHO PARLAMENTU PO ZAVEDENÍ PRIAMYCH VOLIEB