# cs/A28107176/A28107176.xml.gz
# lv/A28107176/A28107176.xml.gz
(src)="s5.1"> Publiface na prodej : pro s t ř e d n i c t v n u l l
(trg)="s5.1"> Maksas izdevumi :
(src)="s10.1"> Nové zaměření pomoci EU na rozšíření
(trg)="s9.1"> Jauna prioritāte ES palīdzībai , ar ko finansē paplašināšanos
(src)="s12.1"> Evropská komise ani osoby jednajnull
(trg)="s11.1"> Ne Eiropas Komisija , ne citas personas , kas rīkojas Komisijas vnull
(src)="s18.1"> ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N
(trg)="s19.1"> IPA – Pirms pie v ie no š a n n u l l I
(src)="s23.1"> ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N
(trg)="s23.1"> PA ir izveidots , lai , izmantojot vienu vienknull
(src)="s30.1"> ozsáhlé programy pomoci prostřednicntvnull
(trg)="s30.1"> PA palīdzība Bijušajai ( ie n v i d s l n u l l I
(src)="s33.1"> omoc Turecku pro s t ř e d n i c t v n u l l P
(trg)="s32.1"> urcijai paredz ē t n u l l T
(src)="s38.1"> Evropská unie financuje také reformu školstvnull
(trg)="s36.1"> Eiropas Savienība finansē arī izglītības reformu ar mērķi uzlabot saikni ar darba tirgu un modernizēt izglītības iestnull
(src)="s48.1"> rogram pro v n u l l P
(trg)="s44.1"> a ir n u l l V
(src)="s50.1"> ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N
(trg)="s46.1"> ir m s pie v ie no š a n n u l l P
(src)="s54.1"> Evropská komise – Generálnnull
(trg)="s50.1"> Eiropas Komisija – Paplašinnull
(src)="s57.1"> Evropská komise
(trg)="s53.1"> Eiropas Komisija
# cs/B13008325/B13008325.xml.gz
# lv/B13008325/B13008325.xml.gz
(src)="s17.1"> Svědectví bývalých předsedů Evropského parlamentu
(trg)="s17.1"> Bijušo Eiropas Parlamenta priekšsēdētāju dzīves liecības
(src)="s35.1"> Hans-Gert PÖTTERINGpředseda Evropského parlamentu
(trg)="s35.1"> Eiropas Parlamenta priekšsēdētāja Hansa Gerta PETERINGA priekšvārds
(src)="s37.1"> Padesát let dělí od sebe 19. březen 1958 a 19. březen 2008 .
(src)="s37.2"> Tato doba je pro Evropský parlament obdobím mnoha historických událostí a změn , které měly pro život občanů zásadní význam .
(trg)="s37.1"> Eiropas Parlamentam 50 gadu ilgais laika posms no 1958. gada 19. marta līdz 2008. gada 19. martam bijis pārpilns daudziem vēsturiskiem notikumiem un norisēm , kas būtiski ietekmējušas arī Eiropas pilsoņu dzīvi .
(src)="s37.3"> Klíčovým okamžikem byly první přímé volby do Evropského parlamentu v červnu roku 1979 .
(trg)="s37.2"> Īpaši svarīgi pieminēt 1979. gada jūniju , kad notika Eiropas Parlamenta pirmās tiešās vēlēšanas .
(src)="s38.1"> ského společenství .
(trg)="s38.1"> 142 deputāti .
(src)="s38.2"> Po příštích volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009 bude 751 poslanců zastupovat přibližně 500 milionů obyvatel z více než 27 členských států !
(trg)="s38.2"> Pēc nākamajām Eiropas vēlēšanām 2009. gada jūnijā tagad jau 27 dalībvalstis un aptuveni 500 miljonus iedzīvotāju pārstāvēs 751 deputāts !
(src)="s39.1"> Od ustavující schůze evropského parlamentního shromáždění ve Štrasburku dne 19. března 1958 až do chvíle , kdy byl Evropský parlament poprvé zvolen v přímých volbách a občané mohli na evropské úrovni uplatnit svůj vliv , uběhlo 21 let .
(trg)="s39.1"> Kopš Eiropas Parlamentārās asamblejas dibināšanas sanāksmes 1958. gada 19. martā Strasbūrā pagāja 21 gads , līdz Eiropas Parlamentu pirmo reizi varēja ievēlēt tieši , tādējādi Eiropas iedzīvotājiem dodot iespēju ietekmēt Eiropas līmenī notiekošo .
(src)="s39.2"> Pojem „ Evropa občanů “ tak získal reálný obsah .
(trg)="s39.2"> Līdz ar to pilnvērtīgu saturu ieguva arī jēdziens “ Pilsoņu Eiropa ” .
(src)="s40.1"> Jako současný předseda Evropského parlamentu stojím vedle svých předchůdců v jedné řadě .
(trg)="s40.1"> Šajās nedaudzajās ievadrindās nav iespējams nedz pilnībā iepazīstināt ar Eiropas Parlamenta vēsturi , nedz arī sīki izskaidrot , kā mainījušās tā atbildības jomas .
(src)="s41.1"> V tuto chvíli nám nejde o to , abychom v několika řádcích shrnuli dějiny Evropského parlamentu , a není zde ani prostor , abychom poskytli podrobný výklad o tom , jak se rozšiřovaly jeho pravomoci .
(trg)="s41.4"> Es vēlētos parādīt šo Parlamenta attīstības sarkano pavedienu un uzsvērt īpašības , kuras šai iestādei piešķir tās unikalitāti , turklāt ne tikai Eiropas līmenī , bet arī starptautiski .
(src)="s41.2"> Toto téma bude u příležitosti 50. výročí Evropského parlamentu námětem jiných prací .
(trg)="s41.5"> Taču vispirms nedaudz atskatīsimies pagātnē .
(src)="s42.1"> Tato publikace přináší vzpomínky bývalých předsedů , jež sahají až do roku 1977 , a přibližuje dějiny Evropského parlamentu .
(trg)="s42.1"> Savukārt šajā publikācijā lasītājus ar Eiropas Parlamenta vēsturi iepazīstinās notikumu aculiecinieki — kādreizējie Parlamenta priekšsēdētāji , kuru atmiņas sniedzas līdz pat 1977. gadam .
(src)="s43.1"> V roce 1958 zastupovalo 142 poslanců tehdejších 168 milionů občanů šesti zakládajících států Evrop-
(trg)="s43.1"> Kādēļ Eiropas Parlaments vispār vajadzīgs ?
(trg)="s43.2"> Parlaments pārstāv pilsoņus un pilsones , kuri dzīvo mūsu kopīgajās
(src)="s44.1"> Svou činnost v této funkci , která mi byla 16. ledna 2007 svěřena na období dva a půl roku , vnímám jako plynulé pokračování jejich práce .
(trg)="s44.1"> 1958. gadā sešās Eiropas Kopienas dibinātājvalstīs dzīvojošos 168 miljonus Eiropas pilsoņu pārstāvēja
(src)="s47.2"> Parlament zastupuje občany , kteří žijí pod jednou střechou v našem společném domě , v dnešní Evropské unii , a dodává jejich hlasu v Evropě váhu a vliv .
(trg)="s47.1"> mājās — mūsdienu Eiropas Savienībā , un Parlaments viņu balsīm dod nozīmi un ietekmi Eiropā .
(src)="s48.1"> psána dne 18. dubna 1951 .
(src)="s48.2"> Výkonná moc byla svěřena „ Vysokému úřadu “ a poradním orgánem se stalo Společné shromáždění ESUO , které tvořili zástupci parlamentů členských států .
(trg)="s48.1"> kopsapulcei , kura apvienoja dalībvalstu parlamentu pārstāvjus .
(src)="s49.1"> Tito zástupci parlamentů rychle poznali , že jakákoliv stagnace by evropskému projektu způsobila značné škody , a že je proto nutné na cestě k vytvoření politické unie v Evropě postupovat dále a rychleji .
(trg)="s49.1"> Parlamentāriešiem visai drīz kļuva skaidrs , ka jebkāda veida stagnācija Eiropas projektam nodarīs nelabo-jamu kaitējumu , un tāpēc strauji jāturpina ceļš uz politiskas savienības izveidi Eiropā .
(src)="s49.2"> Předurčili tím pozdější vývoj , a přestože se jim nepodařilo svého cíle dosáhnout , přece však zahájili reformní hnutí .
(trg)="s49.2"> Tādējādi viņi veiksmīgi paredzēja turpmāko gadu attīstību un , lai gan tobrīd mērķi īstenot neizdevās , parlamentu pārstāvji veiksmīgi iekustināja turpmāko reformu gaitu .
(src)="s50.1"> I když se cíle zakladatelů Evropské unie možná zdají být současné mladé generaci velmi vzdálené , měli bychom je mít na paměti také dnes .
(trg)="s50.1"> Arī tad , ja mūslaiku paaudzei Eiropas Savienības dibinātāju idejas šķiet tāla pagātne , tomēr par tām būtu jāatceras arī šobrīd .
(src)="s50.2"> Neztratily nic na své aktuálnosti .
(trg)="s50.2"> Tās nav zaudējušas aktualitāti .
(src)="s50.3"> Po druhé světové válce se velcí vizionáři rozhodli ukončit hrůzy bratrovražedných válek , které vytvořily atmosféru vzájemné nenávisti a uvrhly náš kontinent do neštěstí .
(trg)="s50.3"> Pēc Otrā pasaules kara beigām šie lielie sapņo-tāji nolēma , ka jādara gals šausmīgajiem brāļu kariem , kuri kurinājuši savstarpējo ienaidu un iegrūduši mūsu kontinentu katastrofā .
(src)="s50.4"> „ Už nikdy více ! “ se proto stalo jejich heslem .
(trg)="s50.4"> Tāpēc viņu lozungs bija : “ Tas nedrīkst atkārtoties ! ”
(src)="s50.5"> V dané souvislosti však bylo nezbytné vyvodit z historie správné poučení .
(trg)="s50.5"> Tāpēc bija jāmācās no vēstures .
(src)="s51.1"> Jakým způsobem to bylo možné uskutečnit ?
(trg)="s51.1"> Kā šo uzdevumu varēja paveikt ?
(src)="s51.2"> Nejdříve sloučením uhelného a ocelářského průmyslu jednotlivých zemí , jinak řečeno , bylo nutné naučit se společně využívat hospodářské zdroje , společně žít a budovat uprostřed studené války společnou budoucnost .
(trg)="s51.2"> Pirmām kārtām — apvienojot valstu ogļu un tērauda rūpniecību jeb citiem vārdiem — iemācoties apvienoti pārvaldīt saimnieciskos resursus , iemācoties kopīgi dzīvot un aukstā kara apstākļos veidot kopīgu nākotni .
(src)="s52.1"> Tyto schopnosti předvídat a odhodlání uskutečnit evropský sen pramenily z touhy upevnit mír , demokracii a opět nabytou svobodu a měly svůj původ také ve snaze o zajištění blahobytu pro občany Evropy .
(trg)="s52.1"> Šo nākotnes redzējumu un gribu īstenot Eiropas sapni balstīja vēlme stiprināt mieru , demokrātiju un atgūto brīvību , kā arī centieni nodrošināt Eiropas iedzīvotāju labklājību .
(src)="s52.2"> Neměly být přitom opomenuty ani sousední státy ve střední a východní Evropě , které žily v nesvobodě .
(trg)="s52.2"> Taču šajā sakarībā nevar nepieminēt kai-miņu tautas Viduseiropā un Austrumeiropā , kuras tolaik dzīvoja nebrīvē .
(src)="s52.3"> Svoboda byla základem našich společných hodnot , na nichž Evropský parlament vždy budoval svou politiku a činí tak dodnes .
(trg)="s52.3"> Brīvība ir pamats visām tām mūsu kopīgajām vērtībām , kuras arvien bijušas un ir Eiropas Parlamenta galvenais politiskais orientieris .
(src)="s53.1"> Co pro to bylo učiněno ?
(trg)="s53.1"> Kā šo apņemšanos īstenoja ?
(src)="s53.2"> Šest zakládajících členů1vytvořilo orgány pro uplatňování smlouvy o Evrop- ském společenství uhlí a oceli ( ESUO ) , která byla pode-
(trg)="s53.2"> Sešas dibinātājvalstis1 izveidoja iestādes , lai iedzīvinātu 1951. gada 18. aprīlī parakstīto vienošanos par Eiropas Ogļu un tērauda kopienu ( EOTK ) .
(src)="s54.1"> Německý spolkový kancléř Konrad Adenauer , který tehdy předsedal Radě ministrů , rychle rozpoznal možnosti vývoje Evropského parlamentu .
(trg)="s54.1"> Federālais kanclers Konrāds Adenauers , tolaik būdams Eiropas Savienības Padomes priekšsēdētājs , ātri izprata Eiropas Parlamenta attīstības iespējas .
(src)="s54.2"> Dne 12. září 1952 prohlásil : „ Parlament se vyznačuje především silnou dynamikou .
(trg)="s54.2"> 1952. gada 12. septembrī viņš sacīja : “ Parlamentu raksturo īpaša dinamika .
(src)="s54.3"> Ve vašem shromáždění je vidět úsilí jít
(trg)="s54.3"> Jūsu sanāksmei ir raksturīgi centieni droši doties uz priekšu — un tā ir viena no parlamentārā darba pazīmēm .
(src)="s55.2"> Šesti zakládajícími členy byly Belgie , Francie , Itálie , Lucembursko , Německo a Nizozemsko .
(trg)="s55.2"> Sešas dibinātājvalstis bija Beļģija , Francija , Itālija , Luksemburga , Nīderlande un Vācija .
(src)="s58.1"> odvážně cestou vpřed , a to je znakem parlamentní práce .
(trg)="s58.1"> sturīgais dinamisms ir neaizstājams . ”
(src)="s58.2"> Jsem toho názoru , že dynamika parlamentu je nepostradatelná . “ Slova tohoto velkého Evropana neztratila dodnes nic na své aktuálnosti .
(trg)="s58.2"> Šī ievērojamā eiro-pieša teiktais līdz šim brīdim nav zaudējis aktualitāti .
(src)="s60.1"> Georges Spénale , předseda Parlamentu v letech 1975 až 1977 , tento vývoj shrnul obdivuhodným způsobem , když o evropské integraci řekl : „ Jedna teze stanoví , že v první řadě je nutné sloužit lidu , a teprve potom vlasti , podle jiné teze je však služba vlasti postavena výše než služba lidu .
(trg)="s60.1"> Drīz kļuva skaidrs , ka EOTK iespējas ir pārāk ierobežo-tas , lai risinātu jaunā laikmeta izvirzītos uzdevumus .
(trg)="s60.2"> Tāpēc 1957. gada 25. martā Romā sešas dibinātājvalstis parakstīja līgumus par Eiropas Ekonomikas kopienas ( EEK ) un Eiropas Atomenerģijas kopienas ( EAK jeb EURATOM ) dibināšanu .
(src)="s60.2"> Podle mého názoru spojuje služba Evropě obě tyto teze , neboť stejnou měrou zahrnuje službu lidu i službu vlasti . “
(trg)="s60.3"> Kopsapulce kļuva par Eiropas Parlamentāro asambleju un vienlaikus par triju kopienu vienīgo asambleju .
(src)="s61.1"> Rychle se však ukázalo , že možnosti společenství ESUO byly příliš omezené , než aby splnily požadavky nové doby .
(trg)="s61.1"> Šos procesus zīmīgi raksturojis Žoržs Spenals , kurš bija Parlamenta priekšsēdētājs no 1975. līdz 1977. gadam .
(src)="s61.2"> Dne 25. března 1957 proto podepsalo šest zakládajících členů v Římě dvě smlouvy – Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství ( EHS ) a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii ( EURATOM ) .
(trg)="s61.2"> Eiropas integrācijas procesu viņš raksturoja šādi : “ Pastāv atziņa , ka vispirms jākalpo cilvēkiem , un tikai tad — savai dzimtenei , bet ir arī nostāja , ka kalpošana dzimtenei ir pārāka par kalpošanu cilvēkiem .
(src)="s61.3"> Společné shromáždění se stalo Evropským parlamentním shromážděním a zároveň jediným shromážděním všech tří společenství .
(trg)="s61.3"> Pēc manām domām , kalpošana Eiropai apvieno abus minētos viedokļus , jo tā vienlaikus ir kalpošana cilvē-kam un tēvijai . ”
(src)="s61.4"> Poprvé zasedalo dne 19. března 1958 a mělo zároveň pouze poradní funkci .
(trg)="s62.1"> Mūsu Parlamenta darbības centrā vienmēr bijuši centieni panākt šādu noturīgu līdzsvaru .
(src)="s62.1"> Snaha dosáhnout přijatelného kompromisu byla vždy základní myšlenkou našeho Parlamentu .
(trg)="s63.1"> Eiropas Parlamentārās asamblejas pirmais priekšsēdētājs bija Robērs Šūmans .
(src)="s62.2"> To platí zejména pro obhajobu evropských hodnot3 a rovnováhu mezi vnitřní konsolidací a vnější podporou .
(trg)="s63.2"> Savā uzrunā viņš aplie-cināja Eiropas Parlamenta gribu veidot “ kopīgas domāšanas ” kultūru , ko viņš raksturoja šādi : “ Politisko grupu veidošanās likusi kopsapulcei jau pirms pirmās sēdes sākt veidot eiropeiskās kopības izjūtu , kura būtu pārāka par jebkādām nacionālajām interesēm . ” līdzsvara panākšanu starp iekšējo konsolidāciju un ārējo atbalstu .
(src)="s63.1"> Již v roce 1958 Parlament zdůrazňoval univerzální charakter boje za lidská práva , předurčil tak budoucí politickou orientaci Unie , poskytl jí důležité podněty a
(trg)="s64.1"> Jau 1958. gadā Parlaments apstiprināja , ka cīņai par cil-vēktiesībām ir universāls raksturs , un šādi lika pamatus
(src)="s64.1"> Prvním předsedou Evropského parlamentního shromáždění se stal Robert Schuman .
(trg)="s65.1"> Politiskās grupas2 arvien bijušas svarīgākie iestādes un tās attīstības dalībnieki .
(src)="s66.2"> Viz brožura „ Hodnoty “ „ Hodnoty “
(trg)="s67.2"> Sk. brošūru “ Vērtības ” .
(trg)="s67.3"> “ Vērtības ” .
(src)="s69.1"> tím překročil výhradně hospodářsky zaměřený rámec Společenství .
(trg)="s70.1"> turpmākai politiskai virzībai Savienībā , deva tai svarīgus attīstības impulsus un iezīmēja ceļu , kurš sniedzās pāri līdz šim tikai saimniecisku interešu noteiktajām Kopienu robežām .
(src)="s70.1"> V tomto duchu vyjadřoval Parlament solidaritu s národy v Evropě , které musely žít pod diktaturou .
(trg)="s71.1"> Šādi Parlaments solidarizējās arī ar tām Eiropas tautām , kurām bija jādzīvo diktatūras apstākļos .
(src)="s70.2"> Proto odsoudil stavbu Berlínské zdi v srpnu roku 1961 .
(trg)="s71.2"> Tā 1961. gadā Parlaments nosodīja Berlīnes mūra būvniecību .
(src)="s72.1"> Evropský parlament působil také v různých oblastech týkajících se vnitřních záležitostí .
(trg)="s72.1"> Arī iekšpolitiski Parlaments aktīvi strādājis visdažādā-kajās jomās .
(src)="s72.2"> Zde můžeme uvést boj proti rasismu , xenofobii a antisemitismu , boj proti terorismu , boj za dodržování osobních svobod a rovnocenné postavení mužů a žen .
(trg)="s72.2"> Te jāpiemin cīņa pret rasismu , ksenofo-biju un antisemītismu , cīņa pret terorismu , vienlaikus nodrošinot personīgās brīvības ievērošanu , kā arī cīņa par dzimumu vienlīdzību .
(src)="s72.3"> Cílem všech těchto snah bylo chránit a upevňovat základní práva .
(trg)="s72.3"> Visi šie centieni vērsti uz to , lai aizsargātu un nostiprinātu pamattiesības .
(src)="s72.4"> Pod tlakem EP bylo v této oblasti mnohého dosaženo .
(trg)="s72.4"> Pateicoties Eiropas Parlamenta neatlaidībai , šajās jomās daudz sa sniegts .
(src)="s72.5"> Proto mohla být v Lisabonské smlouvě v říjnu 2007 zakotvena Listina základních práv EU , která zaručuje ochranu práv našich občanů .
(trg)="s72.5"> Tā 2007. gada oktobrī Lisabonas līgumā izdevās iekļaut Pamattiesību hartu , kura nodrošina mūsu pilsoņu aizsardzību .
(src)="s72.6"> Je stejnou měrou závazná pro členské státy i pro evropské instituce , s výjimkou Velké Británie a Polska .
(trg)="s72.6"> Harta ir vienlīdz saistoša gan Eiropas iestādēm , gan visām dalībvalstīm , izņemot Lielbri-tāniju un Poliju .
(src)="s72.7"> Tuto listinu dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku slavnostně vyhlásili a podepsali předsedové Evropského parlamentu , Evropské komise a Evropské rady .
(trg)="s72.7"> 2007. gada 12. decembrī Strasbūrā šo hartu svinīgi pasludināja un kopīgi parakstīja Eiropas Parlamenta priekšsēdētājs , Eiropas Padomes priekšsēdētājs un Eiropas Komisijas priekšsēdētājs .
(src)="s72.8"> Právní moci nabývá společně s Lisabonskou smlouvou .
(trg)="s72.8"> Līdz ar Lisabonas līgumu tā iegūst juridisku spēku .
(src)="s73.3"> Nelson Mandela , Alexander Dubček , Aung San Suu Kyi nebo Alexandr Milinkevič ocenili podporu Parlamentu v jejich boji za svobodu .
(trg)="s73.2"> Parlaments arvien pilnībā bijis arī Spānijas , Portugāles un Grieķijas demokrātisko kustību pusē un palīdzējis tām uzturēt cerību .
(src)="s74.1"> Snahy o rovnováhu jsou patrné také v úsilí Evropského parlamentu rozšířit své pravomoci .
(trg)="s74.1"> Vēlme panākt līdzsvaru ir pamatā arī Eiropas Parlamenta centieniem paplašināt savas pilnvaras .
(src)="s74.2"> Tyto pravomoci však nejsou samoúčelné , musí být ku prospěchu občanů .
(trg)="s75.1"> Kopš 1988. gada Eiropas Parlaments pasniedz Saharova balvu par domas brīvību .
(src)="s75.1"> Stejně jako v oblasti lidských práv , tak také zde Evropský parlament správně rozpoznal budoucí vývoj a usiloval o sblížení národního a evropského úhlu pohledu .
(trg)="s76.1"> Līdzīgi kā cilvēktiesību jomā , arī šajā gadījumā Eiropas Parlaments laikus paredzēja notikumu attīstību un tiecās panākt līdzsvaru starp nacionālo un eiropeisko redzējumu .
(src)="s76.1"> A byl to rovněž Evropský parlament , který po mnoho let soustavně usiloval o to , aby byla ve všech dohodách o spolupráci Evropského společenství a později Evropské unie se třetími zeměmi zahrnuta doložka o lidských právech .
(trg)="s77.1"> Tieši Eiropas Parlaments daudzu gadu garumā allaž pieprasījis iekļaut cilvēktiesību klauzulu ikvienā sadarbības nolīgumā , ko Eiropas Kopiena vai vēlāk Eiropas Savienība slēdza ar trešām valstīm .
(src)="s79.1"> Dnes se Parlament zasazuje o to , aby byl rozpočet Unie4 vytvořen takovým způsobem , aby bylo možné
(trg)="s81.1"> Pašlaik Eiropas Parlaments rūpējas , lai Eiropas Savienības budžets4tiktu veidots tā , lai būtu iespējams
(src)="s80.1"> V oblasti rozpočtu se Parlamentu podařilo své pravomoci postupně rozšířit .
(trg)="s82.1"> Attiecībā uz budžetu Parlaments pakāpeniski spējis paplašināt savas pilnvaras .
(src)="s80.2"> Již v roce 1958 upozornil na „ demokratický decit “ v této oblasti , neboť členské státy rozhodovaly o rozpočtu bez účasti národních parlamentů .
(trg)="s82.2"> Jau 1958. gadā tas vērsa uzmanību uz “ demokrātijas decītu ” šajā jomā , jo lēmumus par Eiropas budžetu pieņēma dalībvalstis , neiesaistot valstu parlamentus .
(src)="s81.1"> úspěšně zvládnout nelehké úkoly , které před námi stojí .
(trg)="s83.1"> risināt aktuālos uzdevumus .
(src)="s81.2"> Ochrana životního prostředí a zejména boj proti změně klimatu , vývoj nových technologií a snaha o široký přístup k poznatkům Evropské unii umožňuje , aby dostála svým mezinárodním závazkům .
(trg)="s83.2"> Vides aizsardzība un jo īpaši cīņa pret klimata pārmaiņām , jauno tehno-loģiju attīstība un ieguldījums , lai nodrošinātu plašu piekļuvi zināšanām , ļauj Eiropas Savienībai pildīt savas starptautiskās saistības .
(src)="s82.1"> EP využil svých rozpočtových pravomocí jako páky k tomu , aby své legislativní pravomoci v různých po sobě následujících smlouvách postupně rozšiřoval5 .
(trg)="s84.1"> Budžeta pilnvaras Eiropas Parlaments izmantojis arī kā sviru , lai dažādos līgumos arvien no jauna paplašinātu savas likumdevēja tiesības.5
(src)="s83.1"> Po dlouhých a těžkých jednáních se Evropský parlament v polovině sedmdesátých let stal společně s Radou rozpočtovým orgánem .
(trg)="s85.1"> Pēc ilgas un sīkstas spēkošanās septiņdesmito gadu vidū Eiropas Parlaments kļuva par budžeta lēmējie-stādi kopā ar Eiropas Savienības Padomi .
(src)="s83.2"> Neochvějně trval na své zásadě , že Evropská unie musí mít k uskutečnění svých cílů dostatek prostředků .
(trg)="s85.2"> Kopš tā laika Parlaments negrozāmi turējies pie principa , ka Savienībai jābūt pietiekamiem līdzekļiem , lai īstenotu savus mērķus .
(src)="s83.3"> K dosažení tohoto předsevzetí využil všech svých možností , například v roce 1980 poprvé zamítl rozpočet Společenství .
(trg)="s85.3"> Lai to panāktu , Parlaments izmantojis visas iespējas , piemēram , 1980. gadā tas pirmo reizi noraidīja Kopienas budžetu .
(src)="s84.1"> Zatímco v roce 1958 byl Parlament pouze poradním shromážděním , stane se společně s Radou po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost rovnocenným zákonodárcem a bude se téměř ve 100 % případů podílet na legislativních rozhodnutích .
(trg)="s86.1"> Vēl 1958. gadā Parlaments bija tikai padomdevēja asambleja , bet līdz ar Lisabonas līguma stāšanos spēkā tas kļūst par Padomei līdzvērtīgu likumdevēju gandrīz pilnīgi visās jomās .
(src)="s85.1"> Evropský parlament využívá svých legislativních pravomocí k tomu , aby pomohl občanům v jejich každodenním životě .
(trg)="s87.1"> Eiropas Parlaments izmanto savas likumdošanas pilnvaras , lai cilvēku ikdienas dzīvi padarītu vieglāku .
(src)="s85.2"> S tímto cílem již učinil mnoho rozhodnutí .
(trg)="s87.2"> Šajā nolūkā pieņemti daudzi lēmumi .
(src)="s86.2"> V roce 2008 činil rozpočet Společenství 129 miliard EUR , to odpovídá 1,03 % hrubého příjmu Unie .
(trg)="s88.2"> 2008. gadā Kopienas budžets bija 129 miljardi eiro jeb 1,03 % no Savienības nacionālā kopienākuma .
(src)="s87.1"> Původně byla z rozpočtu financována převážně společná zemědělská politika , která měla zajistit soběstačnost a nezávislost zemědělství Evropského společenství .
(trg)="s89.1"> Sākotnēji no budžeta galvenokārt finansēja kopējo lauksaimniecības politiku .
(trg)="s89.2"> Tādējādi bija jānodro-šina Eiropas Kopienu lauksaimniecības patstāvība un neatkarība .
(src)="s87.2"> Evropský parlament se postupně zasazoval o to , aby v souladu se zásadou solidarity byly jednotlivým zemím a regionům přidělovány prostředky také na jiné účely .
(trg)="s89.3"> Taču Eiropas Parlaments pakāpeniski sāka pieprasīt , lai līdzekļi tiktu izmantoti arī citiem mērķiem dažādās valstīs un reģionos , balstoties uz solidaritātes principu .
(src)="s87.3"> Tuto zásadu Parlament hájil rovněž při jednáních s deseti členskými státy , které k EU přistoupily v květnu 2004 .
(trg)="s89.4"> Šo principu Parlaments aizstāvēja arī sarunās ar desmit dalībvalstīm , kuras pievienojās Eiropas Savienībai 2004. gada maijā .
(src)="s87.4"> Evropská unie musela mít k dispozici dostatečné prostředky , aby mohlo být rozšíření úspěšné .
(trg)="s89.5"> Eiropas Savienībai bija jābūt pietiekamiem līdzekļiem , lai paplašināšanos varētu īstenot sekmīgi .
(src)="s87.5"> Bez finanční solidarity není úspěšný rozvoj možný a stávající rozdíly nelze překonat .
(trg)="s89.6"> Bez finanšu solidaritātes veiksmīga paplašināšanās nav
(src)="s91.1"> Evropský parlament zaznamenal tento významný úspěch proto , že rozšíření EU předvídal a připravil se na nové podmínky .
(trg)="s93.1"> Eiropas Parlaments šo svarīgo ieguldījumu varēja sniegt tāpēc , ka Parlaments paplašināšanos progno-zēja un bija tai sagatavojies .
(src)="s91.2"> Proto může být Parlament na odvedenou práci plným právem hrdý .
(trg)="s93.2"> Tāpēc ar pilnām tiesībām varam lepoties ar paveikto .
(src)="s92.1"> příchozí i odchozí telefonní hovory v cizině , vytvoření „ černé listiny “ leteckých společností , které nesplňují požadované normy na bezpečnost leteckého provozu , a nemohou tedy využívat vzdušný prostor EU , nebo zákaz používání rakovinotvorných látek při výrobě hraček .
(trg)="s94.1"> minēt tikai dažus , kam ir lielākā simboliskā nozīme .
(trg)="s94.2"> Šādi lēmumi ir , piemēram , tarifu samazināšana par ienākošajiem un izejošajiem mobilo telefonu zva-niem ārzemēs , “ melnā saraksta ” izveide par lidsa-biedrībām , kuras neievēro drošības prasības un tāpēc nedrīkst ielidot ES gaisa telpā , vai arī aizliegums izmantot kancerogēnas vielas rotaļlietu ražošanā .
(src)="s93.1"> Po rozšíření v roce 2004 se EU nachází ve zcela jiné situaci také pokud se týká legislativní činnosti .
(trg)="s95.1"> Pēc 2004. gada paplašināšanās ES ir principiāli jaunā likumdošanas situācijā .
(src)="s93.2"> Při zasedáních Rady ministrů je stále těžší dosáhnout kompromisu mezi 27 státy .
(trg)="s95.2"> Eiropas Savienības Padomē kļūst arvien grūtāk rast kompromisu starp 27 dalībvalstīm .
(src)="s95.1"> Po pádu Berlínské zdi přizval Evropský parlament již v roce 1991 pozorovatele z nových spolkových zemí , které do Parlamentu jmenoval Spolkový sněm , aby podpořil integraci občanů z tehdejšího NDR do EU .
(trg)="s96.1"> Pēc Berlīnes mūra krišanas Eiropas Parlaments jau 1991. gadā ielūdza Bundestāga ieceltos novērotājus no jaunajām federālajām zemēm , lai sekmētu bijušās VDR iedzīvotāju integrāciju ES .