# cs/KNLR08027/KNLR08027.xml.gz
# hr/KNLR08027/KNLR08027.xml.gz
(src)="s4.2"> 27 | Září 2008 | panorama
(trg)="s4.2"> 27 | Rujan 2008 | panorama
(src)="s9.1"> Umožnit kandidátským zemím rozvoj prostřednictvím nástroje pro předpřístupovou pomoc
(trg)="s13.1"> Instrument za pretpristupnu pomoć
(src)="s11.1"> Jelikož rozšiřování Evropské unie rychle pokračuje , podpora poskytovaná kandidátským zemím je stále dokonalejší .
(trg)="s16.1"> Dok se europsko proširenje ubrzano nastavlja , pomoć koja se daje zemljama kandidatima postaje sve više sofisticirana .
(src)="s12.1"> Přehled o tom , jak původní předpřístupová pomoc vstoupila do nových dimenzí .
(trg)="s16.2"> Pregled načina na koje je pretpristupna pomoć poprimila nove dimenzije .
(src)="s13.1"> Regionální rozvoj : důležitý krok směrem k členství v EU pro západní Balkán
(trg)="s17.1"> Regionalni razvoj : važan korak prema članstvu u Europskoj uniji za Zapadni Balkan u Europskoj uniji za Zapadni Balkan
(src)="s15.1"> Prosinec 2005 : důležitý mezník pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii na její cestě k členství v Evropské unii .
(trg)="s20.1"> Prosinac 2005 : važna prekretnica za Bivšu Jugoslavensku Republiku Makedoniju na njenom putu prema članstvu u Europskoj uniji .
(src)="s18.1"> V posledních letech byla stále více a do větší šíře uznávána důležitost podpory a povzbuzování přeshraniční spolupráce pro evropské regiony .
(trg)="s25.1"> Tijekom posljednjih godina , važnost podržavanja i ohrabrivanja prekogranične suradnje za europske regije prepoznaje se sve više i više .
(src)="s19.1"> Zpráva : Výstavba pro čistší budoucnost
(trg)="s29.1"> Izvješće : Izgradnja čišće budućnosti
(src)="s21.1"> Jak se Bulharsko přibližuje své budoucnosti v Evropské unii , financování v rámci strukturální politiky před vstupem pomáhá jednomu městu modernizovat likvidaci odpadů a vodní hospodářství , které kontaminují životní prostředí .
(trg)="s32.1"> Dok Bugarska posiže za svojom budućnošću unutar EU-a , financiranje pod strukturalnom politikom za pretpristup pomaže jednom gradu modernizirati njegove sustave za odlaganje otpada i sustave vodovoda koji zagađuju okoliš .
(trg)="s32.2"> Panorama putuje do grada Ruse , najveće bugarske luke na Dunavu .
(src)="s21.2"> Panorama cestuje do Ruse , největšího bulharského přístavu na Dunaji .
(trg)="s33.1"> S terena : Podržavanje gospodarskog rasta u Hrvatskoj
(src)="s22.1"> Od začátku : Aktualizace chorvatského operačního programu pro regionální konkurenceschopnost 2007 − 09
(trg)="s34.1"> S terena : Podržavanje gospodarskog rasta u Hrvatskoj
(src)="s24.1"> Od začátku : Nový přístup k regionální konkurenceschopnosti
(trg)="s38.1"> S terena : Idemo dalje u Turskoj – novi pristup regionalnoj konkurentnosti
(src)="s28.1"> Od začátku : Bulharsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie jsou ve vedení v přeshraniční spolupráci
(trg)="s46.1"> S terena : Priprema za IPA-u – akreditacijski proces upravljačkih i kontrolnih sustava u Hrvatskoj
(src)="s35.1"> Časopis je tisknut v angličtině , francouzštině , německy , chorvatsky , makedonsky a turecky na recyklovaném papíru a je k dispozici ve 22 jazycích zemí Evropské unie v : http : / / ec.europa.eu / regional _ policy / index _ en.htm
(trg)="s74.1"> Ovaj časopis tiskan je na engleskom , francuskom , njemačkom , hrvatskom , makedonskom i turskom jeziku na recikliranom papiru i dostupan je na 22 jezika Europske unije na : http : / / ec.europa.eu / regional _ policy / index _ en.htm
(src)="s36.1"> Názory vyjádřené v této publikaci jsou názory autora a nemusí nutně vyjadřovat názory Evropské komise .
(trg)="s75.1"> Mišljenja izražena u ovoj publikaciji su mišljenja autora i ne izražavaju nužno stajališta Europske komisije .
(src)="s38.1"> Příprava ( potenciálních ) kandidátských zemí na budoucnost
(trg)="s77.1"> Priprema ( potencijalnih ) zemalja kandidata za sutrašnjicu
(src)="s39.1"> Rozvoj těsných vztahů se zeměmi usilujícími o připojení k Evropské unii má tu nejvyšší důležitost .
(trg)="s78.1"> Razvijanje bliskih odnosa sa zemljama koje se trebaju pridružiti Europskoj uniji je od najvećeg značaja .
(src)="s39.2"> Dokument o předpřístupové pomoci ( IPA ) je novým nástrojem zaměřeným na pomoc kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím v jejich snaze lépe porozumět , jak Unie pracuje , a přizpůsobit národní politiky , předpisy a nařízení jako přípravu na členství .
(trg)="s78.2"> Instrument za pretpristupnu pomoć ( IPA ) je novo sredstvo usmjereno ka pomaganju zemljama kandidatima i potencijalnim zemljama kandidatima u njihovim naporima , da bolje razumiju kako Europska unija funkcionira te kako bi prilagodili nacionalne politike , pravila i propise tijekom priprema za članstvo .
(src)="s40.1"> IPA spojuje pod jednou střechou programy a předpřístupové finanční nástroje EU a poskytuje pro přistupující země větší volnost při přizpůsobování pomoci jejich potřebám a současně umožňuje zlepšenou koordinaci mezi účastníky , členskými zeměmi a mezinárodními finančními institucemi .
(trg)="s79.1"> IPA kombinira , kao krovna organizacija , programe EU i pretpristupne fondove financijske pomoći i fleksibilnija je prema zemljama korisnicama u kreiranju pomoći prema njihovim potrebama dok se istovremeno dopušta poboljšana koordinacija s interesnim grupama , državama članicama i međunarodnim financijskim institucijama .
(src)="s41.1"> Toto číslo Panoramatu se zaměřuje na dvě součásti , které jsou využívány generálním ředitelstvím pro regionální politiku : přeshraniční spolupráce a regionální rozvoj .
(trg)="s80.1"> U ovom izdanju Panorame , reflektor je usmjeren ka dvije komponente IPA-e kojima upravlja Glavni direktorat za regionalnu politiku : prekogranična suradnja i regionalni razvoj .
(src)="s41.2"> Ta první se snaží o podporu spolupráce mezi orgány na každé straně hranice sdílené členskými státy a kandidátskými / potenciálně kandidátskými zeměmi .
(trg)="s80.2"> Prva komponenta teži promicanju suradnje između vlasti na obje strane granica koje dijele države članice EU i zemlje kandidati / potencijalni kandidati .
(src)="s41.3"> Ta druhá je určena pro podporu investic v oblastech jako je rozvoj infrastruktury stejným způsobem , jakým jsou podporovány regiony Unie prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti .
(trg)="s80.3"> Druga komponenta je osmišljena u svrhu podupiranja investicije u područjima kao što su razvoj infrastrukture na isti način kao što Europski fond za regionalni razvoj i Kohezijski fond podržavaju regije unutar Europske unije .
(src)="s41.4"> Je tomu poprvé , co byla předpřístupová pomoc plánována a zaváděna více strategickým způsobem v období několika let , čímž je zajištěn plynulý a nepřerušený tok financí pro základní investice do projektů .
(trg)="s80.4"> Po prvi puta , pretpristupna pomoć je bila planirana i primijenjena na strateški način tijekom nekoliko godina , time osiguravajući kontinuirani i neprekinuti protok fondova za temeljne investicijske projekte .
(src)="s41.5"> IPA tak umožňuje , aby se přijímající země seznámila s tím , jak je při takových akcích postupováno v Unii a aby , už jako řádný člen , mohla využívat politiky soudržnosti EU .
(trg)="s80.5"> Tako IPA dopušta zemljama korisnicama upoznavanje s načinom kojim se takve aktivnosti provode u Uniji kako bi , onog dana kad postanu punopravne članice , mogle koristiti dobrobiti iz kohezijske politike Europske unije .
(src)="s42.1"> V tomto vydání časopisu Inforegio Panorama se zaměřujeme na různé způsoby , jakými přijímající země řídí a zavádějí projekty financované IPA a jejím předchůdcem ISPA , tak , jak jsou posuzovány představiteli dotčených zemí a rovněž experty Komise .
(trg)="s81.1"> U ovom izdanju časopisa Inforegio Panorama , ističemo različite načine pomoću kojih zemlje korisnice upravljaju i primjenjuju projekte koje financira IPA i njezina prethodnica ISPA , viđene kroz oči samih predstavnika zemalja kao i stručnjaka iz Komisije .
(src)="s42.2"> Věřím , že toto je důležitý způsob vzájemného získávání zkušeností jak pro stávající členské země , tak pro budoucí členy Unie .
(trg)="s81.2"> Vjerujem da je ovo bitna vježba obostranog učenja kako za postojeće zemlje članice tako i za buduće članice Unije .
(src)="s43.1"> Danuta Hübner Komisařka pro regionální politiku
(trg)="s82.1"> Danuta Hübner Povjerenica za regionalnu politiku
(src)="s48.1"> S tím , jak pokračuje rozšiřování Evropské unie , sestává pomoc kandidátským zemím stále propracovanější .
(trg)="s90.1"> Dok se europsko proširenje ubrzano nastavlja , pomoć koja se daje zemljama kandidatima postaje sve više sofisticirana .
(src)="s48.2"> V tomto článku se podíváme na to , jak původní předpřístupová pomoc nabývá nových rozměrů .
(trg)="s90.2"> U ovom članku sagledavamo na koji način je pretpristupna pomoć poprimila nove dimenzije .
(src)="s50.2"> Tento širší rámec dává kandidátským zemím mnohem větší prostor pro rozvoj svých vlastních ekonomik a institucí a tím i pro získávání zkušeností pro své podnikatele a administrátory .
(trg)="s93.3"> Ovaj širi okvir daje zemljama kandidatima mnogo više prostora za razvoj njihovih gospodarstava i institucija , a time i vještine njihovih poduzetnika i upravnih službenika .
(src)="s51.1"> Posouvání hranic ještě dále
(trg)="s94.1"> Daljnje širenje granica
(src)="s53.1"> Pomoc kandidátským zemím se posunula o stupeň výš 1. ledna 2007 , kdy všechny příbuzné programy EU a finanční iniciativy byly nahrazeny jedním opatřením – nástrojem pro předpřístupovou pomoc ( IPA ) 1 .
(trg)="s96.1"> Pomoć zemljama kandidatima kroz fundiranje pretpristupne pomoći povećala se u intenzitetu od 1. siječnja 2007 . , kada su svi programi vezani uz Europsku uniju i financijske inicijative zamijenjeni jedinstvenom mjerom – Instrumentom za pretpristupnu pomoć ( IPA1 ) .
(src)="s53.2"> Programy , které dříve kryly PHARE , PHARE CBC , ISPA , SAPARD , CARDS a finanční nástroj pro Turecko , znamenaly důležitý přínos , ale proces jejich řízení a udržení každé iniciativy v souladu s ostatními se zjednodušil pro všechny , kterých se to týkalo .
(trg)="s96.2"> Programi koje su prije pokrivali PHARE , PHARE CBC , ISPA , SAPARD , CARDS i financijski instrument za Tursku bili su vrlo korisni , ali proces kojim se njima upravljalo i usklađivalo je sada postao puno jednostavniji za sve zainteresirane .
(src)="s54.1"> ( 1 ) Právní oporou pro tuto pomoc je nařízení Rady 1085 / 2006 , přijaté dne 17. července 2006 .
(trg)="s97.1"> ( 1 ) Pravna osnova za ovu pomoć je Propis Vijeća 1085 / 2006. prihvaćen 17. srpnja , 2007 .
(src)="s54.2"> Podrobnější pravidla pro implementaci jsou uvedena v nařízení Komise ze dne 12. června 2007 .
(trg)="s97.2"> Detaljnija pravila implementacije pravila utvrđena su Propisom Komisije 718 / 2007 od 12. lipnja , 2007 .
(src)="s57.1"> Regionální politika a rozšiřování posun kupředu prostřednictvím předpřístupových finančních podpor jsou řízeny GŘ pro regionální politiku a zaměstnanost , je vyhrazen na výdaje lisabonského typu ( zhruba 15 až 20 % ze všech programů , v závislosti na té které zemi ) .
(trg)="s103.1"> Ubrzanje pretpristupnog financiranja financiranja koje se financiraju u zemljama članicama EU i regijama u kojima su na djelu instrumenti kohezijske politike .
(trg)="s103.2"> Značajan dio sredstava IPA-e kojima upravljaju Glavni direktorati za regionalnu politiku i zapošljavanje je alociran na rashode lisabonskog tipa ( otprilike 15 do 20 % cjelokupne alokacije za program , ovisno o zemlji ) .
(src)="s58.1"> hranice , takže investice do infrastruktury jsou kombinovány s opatřeními na zvýšení konkurenceschopnosti , inovace a tvorbu pracovních míst .
(trg)="s104.2"> S IPA , konvencionalne granice su pređene , tako da su investicije u infrastrukturu spojene s mjerama u svrhu povećanja konkurentnosti , inovativnosti i stvaranja novih radnih mjesta .
(src)="s60.1"> Finance jsou přidělovány prostřednictvím pěti součástí : I. Pomoc při přechodu a budování institucí ; II . Přeshraniční spolupráce ; III .
(trg)="s108.1"> Sredstva se alociraju kroz pet komponenti : I. Pomoć u tranziciji i razvoj institucija ; II .
(src)="s60.4"> Rozvoj lidských zdrojů ( posílení lidského kapitálu a boj s vyloučením ) ; V. Rozvoj venkova ( rozvojová opatření specifická pro venkov ) .
(trg)="s108.4"> Razvoj ljudskih resursa ( jačanje ljudskog kapitala i borba protiv isključivanja ) ; V. Ruralni razvoj ( vrsta mjera za ruralni razvoj ) .
(src)="s62.1"> Zviditelnění přínosů IPA
(trg)="s110.1"> Razumijevanje koristi od IPA-e
(src)="s63.1"> Součásti I a II jsou otevřené pro všechny přijímající země západního Balkánu a pro Turecko .
(trg)="s111.1"> Komponente I i II su otvorene svim zemljama korisnicima Zapadnog Balkana i Turskoj .
(src)="s63.2"> Součásti III , IV a V jsou otevřené pouze pro kandidátské země ( jmenovitě Chorvatskou republiku , Tureckou republiku a bývalou jugoslávskou republiku Makedonii .
(trg)="s111.2"> Komponente III , IV i V su otvorene samo zemljama kandidatima ( konkretno Republika Hrvatska , Republika Turska i Bivša Jugoslavenska Republika Makedonija ) . Njihov koncept vrlo precizno preslikava principe upravljanja i programiranja strukturnih i kohezijskih fondova i fondova za ruralni razvoj .
(src)="s63.4"> IPA tak umožňuje přijímajícím zemím účastnit se již v počátečních stádiích řízení těchto nástrojů politiky soudržnosti Společenství .
(trg)="s111.4"> Tako , IPA dopušta zemljama korisnicama sudjelovanje u ranoj fazi u upravljanju ovim instrumentima kohezijske politike Europske unije . Dobivanjem iskustva iz prve ruke pri vođenju ovih programa , one će biti u dobroj poziciji za apsorbiranje budućih strukturnih i kohezijskih sredstva i sredstava za ruralni razvoj u onom trenutka kada im ista budu dostupna .
(src)="s64.1"> Doposud snad nejpůsobivějších výsledků IPA bylo dosaženo při přípravě operačních programů .
(trg)="s112.1"> Zemlje kandidati će po prvi puta imati koristi od fi nanci-ranja za pokrivanje aktivnosti koje su slične aktivnostima
(src)="s65.1"> Kandidátské země budou mít poprvé užitek z financování aktivit , které jsou podobné aktivitám financovaným v členských zemích a regionech EU prostřednictvím nástrojů politiky soudržnosti .
(src)="s65.2"> Významný podíl fondů IPA , které
(trg)="s113.2"> Dok su se Okviri strateškog povezivanja ( koji su slični Nacionalnim strateškim referentnim okvirima ( National Strategic Reference Frameworks , NRSF ) – pripremljeni od strane zemalja članica ) razvili pod vodstvom središnjih vlasti , programe su izradila nadležna ministarstva u bliskoj suradnji s regionalnim vlastima , interesnim skupinama i predstavnicima civilnog društva .
(src)="s66.1"> Během tohoto relativně krátkého období ( příprava programů a vyjednávání trvalo méně než rok ) byly odsouhlaseny
(trg)="s113.3"> Uz te osnovne zadaće programiranja , IPA je također omogućila nacionalnim tijelima da razviju vještine fi nancij-skog upravljanja i kontrole .
(src)="s88.1"> Potenciální kandidátské země
(trg)="s136.1"> Potencijalne zemlje kandidati
(src)="s89.1"> Kandidátské země
(trg)="s137.1"> Zemlje kandidati
(src)="s93.2"> To znamenalo převzetí programů , soustředění pomoci na stě-žejní sektory a znevýhodněné regiony a zajištění , aby se programy doplňovaly s ostatními nástroji investování a podporovalo se partnerství mezi účastníky .
(trg)="s145.2"> To uključuje vlasništvo nad programom , koncentraciju pomoći na temeljne sektore i nerazvijene regije , te osiguravanje da programi nadopune druge instrumente davanja sredstava i promiču partnerstva među interesnim skupinama .
(src)="s93.3"> Během doby se systémy , připravené pod IPA , vyvinou do neocenitelných přínosů pro řízení politiky soudržnosti EU a jejích nástrojů v pozdější době .
(trg)="s145.3"> Tijekom vremena , sustavi koji se postavljaju u okviru IPA-e će se razviti u neprocjenjiva sredstva za upravljanje kohezijskom politikom Europske unije i njenih instrumenata kasnije .
(src)="s94.1"> Rychlý pohled na některé z projektů financovaných v rámci prvku III IPA ukáže jejich rozmanitost a současně i jejich strategickou důležitost .
(trg)="s146.1"> Brzi pogled na neke od projekata koji su financirani s komponentom IPA III pokazuju njihovu raznovrsnost kao i njihovu stratešku važnost .
(src)="s96.1"> V rámci chorvatského operačního programu jsou financovány velké programy v infrastruktuře .
(trg)="s147.1"> Veliki infrastrukturni projekti se financiraju u okviru Hrvatskog operativnog programa za okoliš ( Croatian Enviromental Operational Programme ) .
(src)="s96.2"> V jejich rámci budou financována zařízení pro zpracování tuhého odpadu a odpadních vod , které jsou plně v souladu se standardy EU pro životní prostředí .
(trg)="s147.2"> Njime se financiraju nova postrojenja za kruti otpad i otpadne vode koja potpuno poštuju relevantne okolišne standarde Europske unije .
(src)="s96.3"> Tak například pro město Split ( Lecevica ) jsou plánována moderní střediska pro zpracování tuhého odpadu , v rámci kterých budou vybudovány skládky , předávací stanice , recyklační závod a závody na mechanické a biologické zpracování .
(trg)="s147.3"> Na primjer , moderni centri za zbrinjavanje otpada se planiraju za Grad Split ( Lećevica ) gdje će se konstruirati odlagalište , stanice za transfer , recikliranje i pogon za mehaničku i biološku obradu .
(src)="s96.4"> Celkové náklady na projekt jsou odhadovány ve výši 68 milionů € .
(trg)="s147.4"> Ukupna cijena projekta se procjenjuje na 68 milijuna eura .
(src)="s96.5"> Jsou plánovány rovněž nové čističky odpadních vod a modernizace kanalizační sítě pro města Slavonski Brod , Knin a Drnis .
(trg)="s147.5"> Novi pogoni za obradu otpadnih voda i poboljšavanje kanalizacijskih mreža su također u planu za gradove Slavonski Brod , Knin i Drniš .
(src)="s96.6"> Celkové náklady jsou odhadovány na 27 milionů € a 18 milionů € .
(trg)="s147.6"> Ukupni troškovi projekta su procijenjeni na 27 milijuna eura za prvu i 18 milijuna za drugu stavku .
(src)="s97.2"> Projekt bude sloužit přibližně 444 000 obyvatel do roku 2035 .
(trg)="s150.2"> Projekt će služiti stanovništvu od otprilike 440 000 mještana do godine 2035 .
(src)="s97.3"> Celkové odhadované náklady na projekt jsou 14 milionů € , včetně okolo 10 milionů € podpory z IPA .
(trg)="s150.3"> Ukupna procjena cijene projekta je 14 milijuna eura , uključujući oko 10 milijuna eura IPA-ine podrške .
(src)="s97.4"> Projekt by měl být dokončen a zahájit provoz v roce 2011 .
(trg)="s150.4"> Projekt bi trebao biti dovršen i pokrenut do 2011 .
(src)="s99.1"> Fondy IPA jsou rovněž přístupné pro potenciální západobalkánské kandidátské země , jako je Bosna a Hercegovina .
(trg)="s151.1"> Sredstva iz fondova IPA-e su također dostupna potencijalnim zemljama kandidatima na Zapadnom Balkanu kao što je Bosna i Hercegovina .
(src)="s100.1"> ( 2 ) Celkové prostředky IPA pro současný finanční rámec 2007 – 13 : 11,5 miliardy € , 2007 – 09 například Chorvatsko dostane z fondů Společenství v rámci IPA v průměru 34 € na osobu a rok , zatímco Bulharsko získá z programů strukturálních fondů 110 € na osobu .
(trg)="s152.1"> ( 2 ) U cjelini alokacija IPA-e za trenutni financijski okvir 2007.2013. je : 11.5 milijardi 2007-09 , na primjer , Hrvatska dobiva u prosjeku 34 eura po stanovniku godišnje iz fondova Europske unije u okviru IPA-e , dok Bugarska dobiva 110 eura po stanovniku iz Programa strukturalnih fondova .
(src)="s105.1"> Prosinec roku 2005 se stal pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii důležitým mezníkem na její cestě stát se členem Evropské unie – Evropská rada jí udělila statut „ kandidátské země “ .
(trg)="s160.1"> Prosinac 2005. je označio važnu prekretnicu za Bivšu Jugoslavensku Republiku Makedoniju na njenom putu prema članstvu u Europskoj uniji – Europsko vijeće dodijelilo joj je status » zemlje kandidata « .
(src)="s105.2"> Tím byl oceněn pokrok , kterého země dosáhla , a byly otevřeny nové dveře tím , že jí byl poskytnut přístup k pěti prvkům instrumentu pro předpřístupovou pomoc .
(trg)="s160.2"> To je objavilo razvoj koji je ta zemlja napravila i otvorilo nova vrata , dajući joj pristup do pet komponenata instrumenta za pretpristupnu pomoć .
(src)="s105.3"> To umožnilo , aby země převzala od roku 2007 aktivní úlohu při budování své budoucnosti jako účastníka regionální politiky .
(trg)="s160.3"> To je zemlji omogućilo prihvaćanje aktivne uloge poslije 2007. pri stvaranju svoje budućnosti kao interesna strana u regionalnoj politici .
(src)="s107.1"> Budování silnic v Bývalé jugoslávské republice Makedonii .
(trg)="s162.1"> Aktivnosti izgradnje cesta u Bivšoj Jugoslavenskoj Republici Makedoniji .
(src)="s108.2"> Dokument je vytvořen k operačnímu programu , který definuje potřeby a priority země , čímž následuje příkladu současných 27 členských zemí .
(trg)="s163.2"> Ukupni proračun za projekt je 155 milijuna eura koji je sastavljen od doprinosa iz Europske unije , Grčke ( u obliku bilateralne donacije ) , Europske investicijske banke ( preko zajma ) i države .
(src)="s109.4"> Tento projekt má celkový rozpočet 155 milonů € a skládá se z příspěvku z EU , Řecka ( ve formě bilaterálního dárcovství ) , Evropské investiční banky ( prostřednictvím půjčky ) a státu .
(trg)="s164.2"> To dolazi kao dodatak operativnom programu koji definira potrebe i prioritete te zemlje , prateći primjer trenutnih 27 zemalja članica Europske unije .
(src)="s110.1"> Strategické plánování a sektorové programování dalo národním orgánům příležitost převzít zodpovědnost za společenský a hospodářský rozvoj ve spolupráci s občanskou společností .
(trg)="s165.1"> Ovo strateško planiranje i sektorsko programiranje je dalo nacionalnim vlastima priliku za preuzimanje odgovornost za društveni i ekonomski razvoj u suradnji s civilnim društvom .
(src)="s111.1"> Jedním z hlavních cílů operačního programu pro regionální rozvoj je přispět k udržitelnému rozvoji a k regionální integraci země do západního Balkánu .
(trg)="s166.1"> Jedan od glavnih ciljeva Operativnog programa za regionalni razvoj je da pridonese održivom razvoju i regionalnoj integraciji zemlje u Zapadni Balkan .
(src)="s111.2"> Pomoc Společenství bude zpočátku soustředěna na sektory dopravy a životního prostředí – nepředpokládá se , že by se týkala regionální konkurenceschopnosti před rokem 2010 .
(trg)="s166.2"> Pomoć EU će biti prvotno koncentrirana na sektore transporta i okoliša – ne očekuje se da će regionalna konkurentnost biti uključena do 2010 .
(src)="s112.1"> Druhý projekt zahrnuje poskytnutí sedmdesáti pěti tisícům obyvatel města Prilep spolehlivý kanalizační systém a zařízení na čištění odpadních vod .
(trg)="s167.1"> Drugi projekt uključuje izgradnju pouzdanog sustava kanalizacije i postrojenja za tretiranje otpadnih voda za 75 000 stanovnika Prilepa .
(src)="s112.2"> Zdroje měkké vody a biologická různorodost činí z této oblasti jeden z hlavních přírodních rezervoárů regionu .
(trg)="s167.2"> Resursi u odnosu na meku vodu i biorazličitost čine ovu zemlju jednom od glavnih prirodnih rezervoara u regiji .
(src)="s112.3"> Silné znečištění způsobené neupravenými odpadními vodami spolu s nezpracovaným městským a průmyslovým odpadem je však skutečnou hrozbou pro udržitelný rozvoj a kvalitu života obyvatel .
(trg)="s167.3"> Teško onečišćenje uzrokovano netretiranom otpadnom vodom , kao i netretiranom gradskom i industrijskom vodom , je , međutim , stvarna prijetnja za održiv razvoj i za kvalitetu života građana . Bit će potrebne značajne investicije od strane društvenog sektora da bi se postigao efikasan učinak .
(src)="s112.5"> Cena druhého projektu dosahuje téměř 20 milionů € , přičemž spolufinancování EU dosahuje výše 6 milionů € , zbytek je hrazen z národního příspěvku .
(trg)="s167.5"> Cijena drugog projekta se diže do gotovo 20 milijuna eura , od čega 6 milijuna eura sufinancira Europska unija , a ostatak je pokriven nacionalnom doprinosom .
(src)="s113.1"> Vezmeme-li v úvahu pokrok , kterého Bývalá jugoslávská republika Makedonie dosáhla během několika let , pak i přes úsilí , které bude třeba ještě vynaložit , dává toto předpřístupové období dobré vyhlídky na budoucí členství této země v evropské rodině a obzvláště v regionální politice .
(trg)="s168.1"> Uzimajući u obzir napredak koji je , tijekom nekoliko godina , postigla Bivša Jugoslavenska Republika Makedonija i usprkos razini napora koja se treba održati , ovaj period prije primanja daje povoda za stvarno poboljšanje za budućnost zemlje u europskoj obitelji te , konkretnije , u regionalnoj politici .
(src)="s114.1"> Kromě vytvoření administrativních struktur pro řízení a monitorování evropských fondů řídí národní orgány v současnosti dva větší projekty financované z operačního programu .
(trg)="s169.1"> Neovisno o postavljanju administrativnih struktura za upravljanje i nadzor europskih fondova , nacionalni vlasti trenutno upravljaju dvama projektima koji se financiraju iz operativnog programa .
(src)="s114.2"> Tyto programy jsou pro zemi skutečným testem , protože zahrnují aplikaci standardů a praktik EU ve velkém rozsahu a v několika oborech – od analýz dopadů na životní prostředí po koordinaci donorů .
(trg)="s169.2"> Ti projekti su pravi test za zemlju jer uključuju primjenu standarda i praksi Europske unije u velikom obujmu i u nekoliko područja – od analiza djelovanja na okoliš do koordiniranja donatora .
(src)="s118.1"> Přeshraniční prvek předpřístupového instrumentu
(trg)="s177.1"> Prekogranična komponenta instrumenta za pretpristupnu pomoć
(src)="s119.1"> V posledních letech je stále více uznávána důležitost podpory a povzbuzení přeshraniční spolupráce evropských regionů .
(trg)="s178.1"> Tijekom posljednjih godina , važnost podržavanja i ohrabrivanja prekogranične suradnje za europske regije prepoznaje se sve više i više .
(src)="s119.2"> Hraniční regiony trpí celou řadou specických nevýhod v porovnání s regiony , které jsou více ve vnitrozemí .
(trg)="s178.2"> Pogranične regije pate od određenog broja specifičnih nedostataka kada se usporede sa regijama koje su više središnje .
(src)="s119.3"> Bývají obvykle méně rozvinuté a často se potýkají s geograckými nebo demograckými problémy ; kromě toho jejich hospodářská sféra vlivu a potenciál rozvoje často naráží na právní , administrativní , hospodářské a kulturní bariéry způsobené samotnou hranicí .
(trg)="s178.3"> One su često manje razvijene i često su konfrontirane s geografskim i demografskim izazovima ; štoviše , njihova ekonomska sfera utjecaja i razvojni potencijal često nailaze na zakonske , administrativne , gospodarske i kulturne prepreke kojima je uzrok sama granica .
(src)="s119.4"> Tyto faktory jsou obzvláště silné podél vnějších hranic Evropské unie .
(trg)="s178.4"> Ti čimbenici su posebno akutni uzduž vanjskih granica Europske unije .
(src)="s131.1"> Programy přeshraniční spolupráce v rámci IPA s účastí členských států EU
(trg)="s189.1"> IPA programi prekogranične suradnje sa sudjelovanjem zemalja članica EU
(src)="s165.1"> MALTA členskými zeměmi na jedné straně a kandidátskými nebo potenciálně kandidátskými zeměmi na straně druhé .
(trg)="s226.1"> MALTA didati ili potencijalni kandidati s druge strane .
(src)="s165.2"> Za druhé , podporuje přeshraniční spolupráci mezi samotnými kandidátskými a potenciálně kandidátskými zeměmi .
(trg)="s226.2"> Drugo , podržava prekograničnu suradnju između zemalja kandidata ili potencijalnih kandidata .
(src)="s165.3"> A konečně , tento prvek také podporuje začlenění kandidátských a potenciálně kandidátských zemí do programů nadnárodní spolupráce v cílech teritoriální spolupráce , obzvláště v programech pro jihovýchodní Evropu a pro Středomoří .
(trg)="s226.3"> Konačno , ta komponenta također može podržavati uključenost zemalja kandidata i potencijalnih kandidata u programima tranzicijske suradnje u okviru Cilja za teritorijalnu suradnju , konkretno , u programima za Jugoistočnu Europu i Mediteran .
(src)="s166.1"> Spolupráce byla po dlouhou dobu klíčovým prvkem politiky soudržnosti EU , nejprve prostřednictvím iniciativy společenství INTERREG a v současnosti prostřednictvím cílů Evropské územní spolupráce .
(trg)="s227.1"> Suradnja je već dugo ključna komponenta Kohezijske politike Europske unije , prvo kroz inicijativu Unije INTERREG i sada s ciljem za Europsku teritorijalnu suradnju .
(src)="s166.2"> Jedním z hlavních úkolů předpřístupového instrumentu je pomoci kandidátským zemím připravit se na implementaci politiky soudržnosti , z toho důvodu má IPA i přeshraniční rozměr .
(trg)="s227.2"> Jedna od glavnih uloga Instrumenta za pretpristupnu pomoć je pomoći kandidatima u pripremi za implementaciju Kohezijske politike , a logika koja stoji iza toga je to što IPA također ima prekograničnu dimenziju .
(src)="s166.3"> Současně s tím , při použití IPA pro začlenění přeshraniční spolupráce do nového programového období , je také zamýšleno vyřešit některé administrativní obtíže , se kterými se spolupráce podél vnějších hranic EU v minulosti potýkala .
(trg)="s227.3"> Istovremeno , korištenje IPA-e za omogućavanje prekogranične suradnje u novom periodu programiranja je također osmišljeno kako bi riješilo neke od administrativnih poteškoća na koje je suradnja uzduž vanjskih granica Europske unije nailazila u prošlosti .
(src)="s167.2"> Za prvé , financuje přeshraniční spolupráci mezi
(trg)="s228.2"> Većina tih programa je već u funkciji , a zatvoren je i prvi poziv za projekte za program Slovenija – Hrvatsku ( za više detalja vidi www.interreg-slohucro.com ) .
(src)="s168.1"> Tento článek se zabývá prvním z těchto prvků , který bude podporovat až 12 programů mezi členskými zeměmi a ( potenciálně ) kandidátskými zeměmi ( viz mapa ) .
(trg)="s229.1"> Strogo govoreći , prekogranična komponenta IPA-e podržava tri tipa suradnje .
(src)="s168.2"> Většina těchto programů je již vytvořena a běží a byla již ukončena první výzva k předložení projektů pro
(trg)="s229.2"> Prvo , financira prekograničnu suradnju između zemalja članica s jedne strane i zemlje koje su kan-
(src)="s171.2"> Kromě toho musí mít všechny projekty partnery z obou stran hranice , kteří budou vybíráni společně zúčastněnými zeměmi , nikoli Komisí .
(trg)="s235.1"> Ubrzanje pretpristupnog financiranja financiranja strane granice i bit će izabrani zajednički od strane zemalja sudionica , a ne od strane Komisije .
(src)="s172.1"> Jako protiklad k těmto podstatným změnám v organizaci přeshraniční spolupráce se obsah programů může zdát méně radikální , protože vychází z úspěšné přeshraniční spolupráce jinde v Evropě .
(trg)="s236.1"> Za razliku od ovih temeljnih promjena u organizaciji prekogranične suradnje , sadržaj tih programa može izgledati manje radikalan jer se gradi na uspjesima prekogranične suradnje u drugim dijelovima Europe .
(src)="s172.2"> Tyto programy nabízejí podporu pro rozvoj hospodářství a turismu , společenských a kulturních vazeb , ochranu životního prostředí , rozvoj dopravy a infrastruktury v malém měřítku .
(trg)="s236.2"> Ti programi nude podršku za gospodarski i turistički razvoj , društveno i kulturno povezivanje , zaštitu okoliša , razvoj transporta i infrastrukture manjih razmjera .
(src)="s172.3"> Na jedné úrovni se tedy výhody z programů přeshraniční spolupráce jeví velmi zřetelně .
(trg)="s236.3"> Stoga , na jednoj razini , dobrobiti od ovih programa prekogranične suradnje su očiti .
(src)="s172.4"> Partneři projektu z hraničních oblastí získají finance , které jim umožní pracovat spolu s jejich sousedy a uskutečňovat projekty , které poskytují výsledky pro hospodářský a sociální rozvoj místních obyvatel .
(trg)="s236.4"> Partneri u projektu iz dotičnih pograničnih dijelova dobiti će sredstva što će i omogućiti da rade zajedno s njihovim susjedima i da vode projekte koji donose rezultate za gospodarski i društveni razvitak lokalnih stanovništava .
(src)="s173.1"> Dvě evropské zoologické zahrady v Maďarsku a Srbsku spolupracují na zlepšení úrovně vzdělání a ochrany životního prostředí .
(trg)="s237.1"> Dva europska zoološka vrta u Mađarskoj i Srbiji surađuju na unaprjeđenju obrazovanja i okolišne zaštite .