# cs/NA6304359/NA6304359.xml.gz
# cy/NA6304359/NA6304359.xml.gz
(src)="s5.1"> Ahoj !
(trg)="s6.1"> Helo !
(src)="s5.2"> Vítejte v Evropě – v našem společném domově .
(trg)="s6.2"> Croeso i Ewrop – ein cartref .
(src)="s6.1"> Evropa je krásné místo a stále se tu něco děje .
(trg)="s7.1"> Mae ’ n le prydferth ac mae llawer yn digwydd yma.Faint ydych chi ’ n gwybod amdani ?
(src)="s8.1"> Pojďme Evropu poznávat společně !
(trg)="s8.1"> Dewch gyda ni a gadewch i ni archwilio Ewrop gyda ’ n gilydd !
(src)="s8.2"> Bude to dobrodružná cesta časem a prostorem a objevíte spoustuzajímavých věcí .
(trg)="s8.2"> Bydd yn siwrne antur drwy amser a lle , a chewch chi wybod llawer o bethau diddorol .
(src)="s9.1"> Když si něco přečtete , můžete si hned vyzkoušet , kolik jste si toho zapamatovali .
(src)="s9.2"> Podívejte se na našiinternetovou stránku europa.eu.int / europago / explore / a zkuste odpovědět na otázky ke každé kapitole .
(trg)="s9.1"> Wrth i ni fynd yn ein blaen , profwch eich hun i weld faint rydych chi wedi ’ i ddysgu.Ewch i ’ n gwefan europa.eu.int / europago / explore / a rhowch gynnig ar y cwis am bob pennod .
(src)="s10.1"> Na stánkách „ Europa Go “ na adrese europa.eu.int / europago / welcome.jspse také můžete pobavithrami a jinými aktivitami .
(trg)="s10.1"> Gallwch gael hwyl yn chwarae gemau a gweithgareddau hefyd ar wefan “ Europa Go ” europa.eu.int / europago / welcome.jsp
(src)="s11.1"> Připraveni ?
(trg)="s11.1"> Barod ?
(src)="s11.2"> Takže můžeme začít !
(trg)="s11.2"> I ffwrdd â ni !
(src)="s14.1"> Co je v této knížce ?
(trg)="s15.1"> Beth sydd yn y llyfr hwn ?
(src)="s15.1"> Strana
(trg)="s16.1"> Tudalen
(src)="s16.1"> Světadíl Evropa
(trg)="s17.1"> Cyfandir i ’ w ddarganfod
(src)="s18.1"> Cestování
(trg)="s19.1"> Teithio o gwmpas
(src)="s20.1"> Podnebí a příroda
(trg)="s21.1"> Hinsawdd a natur
(src)="s22.1"> Zemědělství
(trg)="s23.1"> Ffermio
(src)="s26.1"> Cesta časem
(trg)="s27.1"> Taith drwy amser
(src)="s28.1"> Čtyřicet známých tváří od A do Z
(trg)="s29.1"> Pedwar deg o wynebau enwog , A i Z
(src)="s30.1"> Evropské jazyky
(trg)="s31.1"> Ieithoedd Ewrop
(src)="s32.1"> Lidská rodina
(trg)="s33.1"> Teulu o bobloedd
(src)="s34.1"> Rodina se sešla : příběh Evropské unie
(trg)="s35.1"> Dod â ’ r teulu ynghyd : hanes yr Undeb Ewropeaidd
(src)="s36.1"> Co dělá EU
(trg)="s37.1"> Beth mae ’ r UE yn ei wneud
(src)="s38.1"> Evropská unie a její sousedé
(trg)="s39.1"> Yr Undeb Ewropeaidd a ’ i gymdogion
(src)="s40.1"> Jak EU přijímá rozhodnutí
(trg)="s41.1"> Sut mae ’ r UE yn gwneud penderfyniadau
(src)="s46.1"> Světadíl Evropa
(trg)="s48.1"> Cyfandir i ’ w ddarganfod
(src)="s47.1"> Evropa je jedním z šesti světadílů .
(trg)="s49.1"> Mae Ewrop yn un o saith cyfandir y byd .
(src)="s47.2"> Další světadíly jsou Afrika , Severní a Jižní Amerika , Antarktida , Asie , Austrálie / Oceánie .
(trg)="s49.2"> Affrica , America , Antarctica , Asia , Awstralia ac Ynysoedd y De yw ’ r lleill .
(src)="s48.1"> Evropa se rozkládá od polárního kruhu na severu až ke Středozemnímu moři na jihu a od Atlantskéhooceánu na západě až k hranicím s Asií na východě .
(trg)="s50.1"> Mae Ewrop yn ymestyn yr holl ffordd o ’ r Arctig yn y gogledd i Fôr y Canoldir yn y de , ac o Gefnfor Iwerydd yn y gorllewin i Asia yn y dwyrain .
(src)="s48.2"> Má mnoho řek , jezer a pohoří .
(trg)="s50.2"> Mae ganddi hi lawer o afonydd , llynnoedd a chadwyni o fynyddoedd .
(src)="s48.3"> Názvy těchnejvětších naleznete na mapě ( strana 4 ) .
(trg)="s50.3"> Mae ’ r map ( tudalen 4 ) yn rhoi enwau rhai o ’ r rhai mwyaf i chi .
(src)="s49.1"> Nejvyšší horou Evropy je Elbrus na Kavkaze , kterýtvoří hranici mezi Ruskem a Gruzií .
(trg)="s51.1"> Y mynydd uchaf yn Ewrop yw Mynydd Elbrus , ym mynyddoedd y Cawcasws , ar y ffin rhwng Rwsiaa Georgia .
(src)="s49.2"> Jeho nejvyššívrchol leží ve výšce 5 642 metrů nad mořem .
(trg)="s51.2"> Mae ei gopa uchaf yn cyrraedd5,642metr uwchlaw lefel y môr .
(src)="s59.1"> Elbrus , nejvyšší hor ch
(trg)="s60.1"> ynydd uchaf yn Ewr
(src)="s62.1"> V Alpách je také Ženevské jezero – největší sladkovodníjezero v západní Evropě .
(trg)="s63.1"> ˇ mwyaf yng ngorllewin Ewrop .
(src)="s62.2"> Rozprostírá se mezi Francií a Švýcarskem , je hluboké až 310 metrů a obsahuje přibližně 89 trilionů litrů vody .
(trg)="s63.2"> Mae ’ n gorwedd rhwng Ffrainc a ’ r Swistir , yn cyrraedd dyfnder o 310 metr ac yn cynnwys tua 89 triliwn litr o ddwr .
(src)="s72.1"> Největší jezero ve střední Evropě je Balaton v Maďarsku.Je dlouhé 77 kilometrů ( km ) a má rozlohu přibližně
(trg)="s71.1"> Y llyn mwyaf yng nghanolbarth Ewrop yw Balaton , yn Hwngari .
(trg)="s71.2"> Mae ’ n 77 cilomedr ( km ) o hyd ac yn
(src)="s73.1"> 600 kilometrů čtverečních ( km2
(trg)="s72.1"> 2 gorchuddio ardal o ryw 600 cilomedr sgwâr ( km
(src)="s75.1"> 2 ) a jezero Vänern ve Švédsku ( více
(trg)="s74.1"> Mae gan Ogledd Ewrop lynnoedd hyd yn oed yn fwy , gan gynnwys Saimaa yn y Ffindir ( 1,147 km2 ) a Värnernyn Sweden ( mwy na 5,500 km2 ) .
(src)="s86.1"> Světadíl Evropa ské pohoří
(trg)="s84.1"> Cyfandir Ewrop
(src)="s90.1"> Oněžské jezero
(trg)="s89.1"> Llyn Onega al
(src)="s96.1"> Severní moře ní
(trg)="s98.1"> MÔR YGOGLEDD
(src)="s98.1"> Baltské
(trg)="s102.1"> Afon Elb
(src)="s131.1"> Další velké řeky jsou Rýn ( dlouhý přibližně 1 320 km ) , Labe ( přibližně 1 170 km ) a Loira ( více než 1 000 km ) .
(trg)="s140.1"> Mae afonydd mawr eraill yn cynnwys y Rhein ( tua 1,320 km o hyd ) , yr Elbe ( tua 1,170km ) a ’ r Loire ( mwy na 1,000 km ) .
(src)="s131.2"> Dokážete je najít na mapě ?
(trg)="s140.2"> Allwch chi ddod o hyd iddyn nhw ar y map ?
(src)="s136.1"> Údolí Loir a
(trg)="s142.1"> Mae Dyf an PV fryn Loir e yn bwysig am ei g
(src)="s140.1"> Velké řeky jsou velice vhodné pro přepravuzboží .
(trg)="s144.1"> Mae afonydd mawr yn ddefnyddiol iawnigludo pethau .
(src)="s140.2"> Na nákladní říční čluny se nakládajívšechny druhy zboží a přepravují se mezievropskými přístavy a městy položenýmihluboko ve vnitrozemí .
(trg)="s144.2"> Mae pob math o nwyddauyn cael eu rhoi ar gychod sy ’ n eu cludoifyny ac i lawr yr afonydd , rhwngporthladdoedd arfordirol Ewropadinasoedd ymhell o ’ r arfordir .
(src)="s148.1"> Nákladní říční člun plu
(trg)="s152.1"> Cwch nwyddau yn t
(src)="s151.1"> Cestování
(trg)="s156.1"> Teithio o gwmpas
(src)="s152.1"> Pro cestování po Evropě jsou mnohem více než řeky vhodnější silnice a železnice .
(trg)="s157.1"> I deithio o gwmpas Ewrop , mae ffyrdd a rheilffyrdd hyd yn oed yn fwydefnyddiol nag afonydd .
(src)="s154.1"> Věděli jste , že železnici vynalezli v Evropě ?
(trg)="s158.1"> Oeddech chi ’ n gwybod bod rheilffyrdd wedi caeleu dyfeisio yn Ewrop ?
(src)="s154.2"> První osobní vlak představil George Stephenson v roce 1825 .
(trg)="s158.2"> Cyflwynodd George Stephenson y trên cyntaf i deithwyr ym 1825 .
(src)="s154.3"> Jeho nejslavnější lokomotiva sejmenovala „ Raketa “ a dosahovala rychlosti vícenež 40 kilometrů za hodinu ( km / h ) — což bylo na tu dobu opravdu hodně .
(trg)="s158.3"> Yr enw arno oedd ‘ y Roced ’ a chyrhaeddoddgyflymder o 25 cilomedr yr awr ( km / h ) – aoedd yn gyflym iawn yn y dyddiau hynny .
(src)="s163.1"> Dnešní evropské vysokorychlostní elektrické vlaky se od těch prvních parních vlaků výrazně liší .
(trg)="s167.1"> Erbyn hyn , mae trenau trydan cyflym Ewrop yn wahanol iawn i ’ r injanau stêm cyntaf hynny .
(src)="s163.2"> Jsou velicepohodlné a na speciálních tratích jezdí rychlostí až 330 km / h .
(trg)="s167.2"> Maen nhw ’ ngyfforddus iawn ac yn teithio ar gyflymder hyd at 330 km yr awr ar gledrau a gafodd eu hadeiladu ’ narbennig .
(src)="s163.3"> Neustále se staví nové tratě , aby lidé mohlicestovat mezi velkými evropskými městy co nejrychleji .
(trg)="s167.3"> Mae mwy o gledrau ’ n cael eu hadeiladu drwy ’ r amser , i ganiatáu i bobl deithio mor gyflym agybo modd rhwng dinasoedd mawr Ewrop .
(src)="s164.1"> Silnice a železnice musí někdy vést přes hory , široké řeky , nebo dokonce přes moře .
(trg)="s168.1"> Weithiau , mae ’ n rhaid i ffyrdd a rheilffyrdd groesi cadwyni o fynyddoedd , afonydd llydan neu hyd yn oedy môr .
(src)="s164.2"> Proto stavitelé postaviliněkolik velmi dlouhých tunelů a mostů .
(trg)="s168.2"> Felly mae peirianwyr wedi adeiladu rhai pontydd a thwneli hir iawn .
(src)="s164.3"> Nejdelší silniční tunel v Evropě je Laerdalský tunel v Norsku , meziměsty Bergen a Oslo .
(trg)="s168.3"> Y twnnel ffordd hiraf yn Ewrop yw twnnel Laerdal yn Norwy , rhwng Bergen ac Oslo .
(src)="s164.4"> Je dlouhý více než 24 kilometrů ( km ) a do provozu byl uveden v listopadu roku2000 .
(trg)="s168.4"> Mae ’ n fwy na 24 cilomedr ( km ) o hyd ac fegafodd ei agor ym mis Tachwedd 2000 .
(src)="s165.1"> Nejdelší železniční tunel v Evropě je Channel Tunnel .
(trg)="s169.1"> Y twnnel rheilffordd hiraf yn Ewrop yw Twnnely Sianel .
(src)="s165.2"> Zabezpečuje provoz vysokorychlostníchvlaků Eurostar pod mořským dnem meziměsty Calais ve Francii a Folkestone v Angliia je dlouhý více než 50 km .
(trg)="s169.2"> Mae ’ n cludo trenau cyflym Eurostarodan y môr rhwng Calais yn Ffrainc a Folkestone yn Lloegr , ac mae ’ n fwy na50km o hyd .
(src)="s176.1"> Nejvyšší most na světě ( vysoký 245 metrů ) je Millau Viaduct ve Francii , který byl uveden do provozu v prosinci roku 2004 .
(trg)="s176.1"> Y bont uchaf yn y byd ( 245 metr o uchder ) yw Traphont Millau yn Ffrainc , a agorwyd ym mis Rhagfyr 2004 .
(src)="s178.1"> Dva nejdelší mosty v Evropě jsou železniční a silniční most Oresund ( dlouhý 16 km ) mezi Dánskem a Švédskem a silniční most Vasco da Gama ( dlouhý více než 17 km ) přes řeku Tajo v Portugalsku .
(trg)="s177.1"> Dwy o ’ r pontydd hiraf yn Ewrop yw pont heolarheilffordd Oresund ( 16 km o hyd ) rhwng Denmarc a Sweden a phont heol Vasco da Gama ( mwy na 17km o hyd ) ar draws afon Tagus ym Mhortiwgal .
(src)="s178.2"> Most Vasco da Gama byl pojmenován po známém objeviteli , o kterém si můžete více přečíst v kapitole Cesta časem .
(trg)="s177.2"> Mae pont Vasco da Gama wedi eihenwi ar ôl arloeswr enwog , a gallwch chiddarllen amdano fe yn y bennod ‘ Taith drwyamser ’ .
(src)="s188.1"> Nejvyšší most na světě is r b o
(trg)="s185.1"> Mae pobl yn teithio o gwmpas Ewrop mewn awyrennauhefyd , am fod teithio drwy ’ r awyr yn gyflym .
(src)="s190.1"> Lidé cestují po Evropě také letadlem , protože letecká doprava je rychlá .
(trg)="s185.2"> Caiff rhaioawyrennau gorau ’ r byd eu hadeiladu yn Ewrop – erenghraifft , yr Airbus .
(src)="s190.2"> Některá z nejlepších světových letadelbyla postavena v Evropě – například „ Airbus “ .
(trg)="s185.3"> Mae gwahanol wledydd yn Ewrop ynadeiladu rhannau gwahanol o Airbus , ac yna mae tîmobeirianwyr yn rhoi ’ r awyren gyfan at ei gilydd .
(src)="s190.3"> Různé částitohoto letounu se vyrábějí v různých evropských zemích a potom z nich tým specialistů sestaví celé letadlo.Největším osobním letadlem na světě je Airbus A380 , který může přepravit až 840 cestujících .
(trg)="s185.4"> Yrawyren teithwyr mwyaf yn y byd yw ’ r Airbus A380 , agynlluniwyd i gario hyd at 840 o deithwyr .
(src)="s190.4"> Poprvé vzlétl v dubnu roku 2005 .
(trg)="s185.5"> Hedfanoddgyntaf ym mis Ebrill 2005 .
(src)="s193.1"> Největší osobní letadlo na světě a
(trg)="s187.1"> Awyren teithwyr mwy
(src)="s197.1"> Vůbec nejrychlejší osobní letadlo na světě , „ Concorde “ , bylo zkonstruováno týmem francouzských a anglických odborníků.Concorde může letět rychlostí až 2 160 km / h – což je dvakrátvíce než rychlost zvuku – a přes Atlantik dokáže přeletět za necelétři hodiny !
(trg)="s189.1"> Cafodd yr awyren teithwyr cyflymaf erioed , y Concorde , eigynllunio gan dîm o beirianwyr Ffrengig a Phrydeinig .
(trg)="s189.2"> Roedd Concorde yn gallu hedfan ar gyflymder o 2,160 km yr awr – dwywaith cyflymder sain – a gallai groesi Cefnfor Iwerydd mewnllai na thair awr !
(src)="s197.2"> ( Většina letadel na to potřebuje přibližně osm hodin ) .
(trg)="s189.3"> ( Mae ’ r mwyafrif o awyrennau ’ n cymryd rhywwyth awr ) .
(src)="s204.1"> Úspěchy letadel Concorde a Airbus a rakety Ariane ukazují , čeho lze dosáhnout , pokud evropské zeměnavzájem spolupracují .
(trg)="s196.1"> Mae llwyddiant Concorde , Airbus ac Ariane yn dangos beth sy ’ n gallu cael ei gyflawni pan fyddgwledydd Ewropeaidd yn gweithio gyda ’ i gilydd .
(src)="s207.1"> Podnebí a příroda
(trg)="s200.1"> Hinsawdd a natur
(src)="s208.1"> Na většině evropského území převládá „ mírné “ podnebí – ani příliš teplé , anipříliš chladné .
(trg)="s201.1"> Mae hinsawdd ‘ dymherus ’ gan y rhan fwyaf o Ewrop – heb fod yn rhy boethnac yn rhy oer .
(src)="s208.2"> Nejchladnější místa jsou v nejsevernějších částech Evropy a vevysokých horách , kde noční teploty mohou v zimě poklesnout až na – 40 ° C.Nejteplejší místa jsou v jižní a jihovýchodní Evropě , kde denní teploty mohou v létě vystoupit až na + 40 ° C.
(trg)="s201.2"> Y gogledd pell ac yn y mynyddoedd uchaf y mae ’ r lleoeddoeraf , lle gall tymheredd y nos yn ystod y gaeaf fod mor isel â – 40ºC .
(trg)="s201.3"> Mae ’ rlleoedd cynhesaf yn y de pell a ’ r de-ddwyrain , lle gall tymheredd y dydd yn ystod yr haf fod mor uchelâ + 40ºC .
(src)="s209.1"> Počasí je nejteplejší a nejsušší v létě ( zhruba od června do září ) a nejchladnější v zimě ( zhruba od prosince do března ) .
(trg)="s202.1"> Mae ’ r tywydd cynhesaf a sychaf yn digwydd yn yr haf ( yn fras , rhwng misoedd Mehefin a Medi ) a ’ rtywydd oeraf yn y gaeaf ( yn fras , rhwng misoedd Rhagfyr a Mawrth ) .
(src)="s209.2"> Evropské počasí je však velice proměnlivé a na některých místech může pršettéměř kdykoli během celého roku .
(trg)="s202.2"> Fodd bynnag , mae tywydd Ewrop yn gyfnewidiol iawn , ac mewn llawer o leoedd gall lawio bron unrhyw adeg o ’ r flwyddyn .
(src)="s210.1"> Život v zimě
(trg)="s203.1"> Ymdopi â ’ r tywydd
(src)="s211.1"> Zvířata , která volně žijí v chladných oblastech , mají zpravidla hustou srst nebo vrstvu peří , která udržuje teplo , a mají bílé zabarvení , které splývá se sněhem .
(trg)="s204.1"> Fel arfer , mae gan anifeiliaid gwyllt mewn rhanbarthau oer got ffwr trwchus i ’ w cadw ’ n gynnes , acefallai y bydd eu cotiau ’ n wyn i ’ w cuddliwio yn yr eira .
(src)="s211.2"> Některé druhy celou zimu spí , aby šetřilyenergii .
(trg)="s204.2"> Mae rhai yn treulio ’ r gaeaf yn cysgu i arbedegni .
(src)="s211.3"> Říká se , že spí zimním spánkem .
(trg)="s204.3"> Yr enw ar hyn yw gaeafgysgu .
(src)="s222.1"> ... a sova sněžná jsou dobř
(trg)="s211.1"> … a ’ r dylluan eira wedi ’ u cuddliwio ’ n dda .
(src)="s225.1"> Polární liška … is r b o
(trg)="s213.1"> Mae ’ r llwynog Ar ys Media / Corbisr a an PV o r b i s e d i a
(src)="s238.1"> ... a evropský medvěd žijí v horách a celou zimu spí .
(trg)="s221.1"> … ac eirth brown Ewropeaidd yn byw yn y mynyddoedd , lle maen nhw ’ n treulio ’ r gaeaf yn cysgu .
(src)="s242.1"> Mnoho druhů ptáků se živí hmyzem , drobnými vodními živočichy nebo jiným druhem potravy , kterou siběhem chladných zimních měsíců mohou jen těžko obstarat .
(trg)="s228.1"> Mae llawer o rywogaethau o adar yn byw trwy fwyta pryfed , creaduriaid dwr bach a bwyd arall mae ’ nanodd dod o hyd iddo ’ n hawdd yn ystod misoedd oer y gaeaf .
(src)="s242.2"> Proto na podzim odlétají na jih a vrací se ažna jaře .
(trg)="s228.2"> Felly , maen nhw ’ n hedfan tua ’ r de yn yrhydref a ddim yn dychwelyd tan y gwanwyn .
(src)="s242.3"> Některé druhy cestují tisíce kilometrů , přes Středozemní moře a přes poušť Saharu , aby zimu přežily v Africe .
(trg)="s228.3"> Mae rhai ohonyn nhw ’ n teithio miloedd o gilometrau , ardraws Môr y Canoldir ac Anialwch y Sahara , i dreulio ’ r gaeaf yn Affrica .
(src)="s242.4"> Toto sezónní cestování se nazývá stěhování do teplých krajin .
(trg)="s228.4"> Yr enw ar y teithio tymhorol hwnyw mudo .
(src)="s257.1"> Vlaštovky , ...
(trg)="s238.1"> Mae gwennoliaid …
(src)="s259.1"> Když v Evropě nastane jaro ( od března do května ) , je počasí teplejší .
(trg)="s240.1"> Pan ddaw ’ r gwanwyn i Ewrop ( rhwng Mawrth a Mai ) , mae ’ r tywydd yn cynhesu .
(src)="s259.2"> Sníh a led roztají .
(src)="s259.3"> V řekách a v rybnících se hemží rybí potěr a larvy hmyzu .
(trg)="s240.2"> Mae eira a ’ r iâ yn toddi.Mae pysgod ifanc a larfae pryfed yn heidio yn y nentydd a ’ r pyllau .
(src)="s259.4"> Stěhovaví ptáci se vrací zpět , staví si hnízda a zakládají rodinu .
(trg)="s240.3"> Mae adar mudol yn dod yn ôliadeiladu nythod a magu teuluoedd .
(src)="s259.5"> Rozkvétají květiny a včely přenášejí pyl z jedné rostliny na druhou .
(trg)="s240.4"> Mae blodau ’ n blaguro , a gwenyn yn cario paill o ’ r naillblanhigyn i ’ r llall .
(src)="s268.1"> ských loukách kr
(trg)="s249.1"> ydd mynyddig .
(src)="s272.1"> Také studenokrevná zvířata , jako jsou plazi , potřebují sluneční energii .
(trg)="s255.1"> Mae ar anifeiliaid gwaed oer , fel ymlusgiad , angengolau ’ r haul i roi egni iddyn nhw hefyd .
(src)="s272.2"> V létě , zejména v jižní Evropě , často uvidíte ještěrky , jak se vyhřívají naslunci a uslyšíte zpěv lučních kobylek a cikád .
(trg)="s255.2"> Yn ystodyr haf , yn enwedig yn ne Ewrop , byddwch yn amlyn gweld madfallod yn torheulo yn yr haul ac ynclywed trydar ceiliogod rhedyn neu sicadâu .
(src)="s276.1"> © jí teplé počasí .
(trg)="s257.1"> © f iawn o dywydd cynnes
(src)="s277.1"> Podzim : období změn is r b o
(trg)="s258.1"> Mae madfallod yn hof
(src)="s280.1"> V pozdním létě a na podzim se dny zkracují a nocijsou chladnější .
(trg)="s260.1"> Yn hwyr yn yr haf ac yn yr hydref , mae ’ r dyddiau ’ nmynd yn fyrrach a ’ r nosweithiau ’ n oeri .