# bs/TH3110694/TH3110694.xml.gz
# cs/TH3110694/TH3110694.xml.gz
(src)="s20.2"> Dozvola br .
(trg)="s21.2"> Povolení č .
(src)="s20.3"> DK — 000235 — Ekooznačavanje sa Nordic Swan-om , Dozvola br . 541 176
(trg)="s21.3"> DK — 000235 — Ekologické označení Nordic Swan , povolení č . 541 176
(src)="s87.1"> Europa se dijelom oslanja na prirodni kapital i ekosisteme u zemlji i inostranstvu ......................................... 13Pristup najnovijim pouzdanim informacijama ookolišupružaosnovuzadjelovanje ...................................... 13 Preispitivanje stanja okoliša u Europi otkriva značajan napredak , ali izazovi još uvijek ostaju .................................... 15Vezeizmeđupritisakanazaštituokolišaukazuju na sistemske rizike zaštite okoliša ........................................... 17Posmatranjestanjaokolišaibudućiizazovi izrazličitihperspektiva .............................................................. 22
(trg)="s88.1"> Evropasevevelkémířespoléhánapřírodníkapitálaekosystémydomaavzahraničí ................................................ 13Přístupkespolehlivýmaktuálníminformacím oživotnímprostředíposkytujezákladprodalšíkroky .......
(src)="s111.1"> Cjelokupni okolišni uticaj europskih resursa nastavlja sa rastom ........................................................ 69Ambicija Europe je razdvojiti ekonomski rast od degradacije okoliša ........................................................ 70Upravljanje otpadom nastavlja pomicanje od prodaje do recikliranja i prevencije nastanka otpada .......................... 71Razmišljanjeoživotnomciklusuuupravljanju otpadom doprinosi smanjenju uticaja na okoliš i korištanja resursa ......................................................... 75Smanjenjem korištenja resursa u Europi smanjuje se uticaj na okoliš na globalnom nivou .................................... 80Zahtjevzaupravljanjevodamjeključanzakorištenjevodenih resursa u prirodnim granicama ................................ 81Obrascipotrošnjesuključnipokretači korištenja resursa i nastajanja otpada ...................................... 85Trgovina olakšava izvoz europskih resursa i mjenja neke uticaje na okoliš u inostranstvu ......................... 87Upravljanje prirodnim resursima je povezano s drugim ekološkim i društveno-ekonomskim pitanjima .................... 89
(trg)="s112.4"> 75 Snižování využívání zdrojů v Evropě omezuje také globálnídopadynaživotníprostředí ...................................... 78Správapoptávkypovodějenezbytnáprovyužívání zdrojůvodyvpřirozenýchmezích ........................................... 81Vzorcespotřebyjsouklíčovýmifaktorypřivyužívání zdrojůaprodukciodpadů .........................................................
(trg)="s112.5"> 84 Obchod usnadňuje dovoz evropských zdrojů a přesouvá některé dopady na životní prostředí do zahraničí ................ 87
(src)="s174.1"> Ono što razlikuje izvještaj EEA Europski okoliš : Stanje i pregled iz 2010. godine , u odnosu na prethodni izvještaj EEA , je poboljšano razumijevanje veze između okolišnih izazova kombiniranih sa globalnim kretanjima . Ovo je omogućilo dublje uvažavanje sistemskih rizika izazvanih od strane ljudi i ranjivosti , koje ugrožavaju sigurnost ekosistema i pružaju uvid u nedostatke upravljanja .
(trg)="s179.1"> Rozdíl mezi zprávou z roku 2010 a předchozí zprávou EEA Evropské životní prostředí : Stav a výhled spočívá v lepším porozumění souvislostí mezi problémy životního prostředí a globálními megatrendy .
(src)="s176.2"> To uključuje informacije o okolišu koje se odnose na resurse i tehnologije , metode “ brojanja ” resursa spremne za implementaciju i obnovljenu obavezu uspostavljenih principa opreza i prevencije , ispravljajući štete nastale na izvoru i zagađivač plaća . Ovi ključni zaključci su podržani sa narednih 10ključnihporuka :
(trg)="s184.2"> Mezi ty patří získávání jedinečných zdrojů informací o životním prostředí , informační technologie , metody okamžitého vyhodnocení včetně účtovacích a stanovení závazků zajišťujících plnění principu obezřetnosti a prevence , principu řešení škod u zdroje a principu znečišťovatel platí .
(src)="s186.2"> Ipak , svjetska i europska smanjenja emisije stakleničkih gasova su daleko od dovoljnih kako bi se održao prosječni porast temperature u svijetu ispod 2 ˚ C. Potrebni su veći napori za ublažavanje posljedica klimatskih promjena i za uspostavljanje mjera prilagođavanja kako bi se povećala otpornost Europe .
(trg)="s194.2"> Globální a evropské omezení emisí skleníkových plynů však není zdaleka dostačující k tomu , aby udrželo zvýšení průměrné teploty ve světě pod 2 ° C. Ke zmírnění účinků změny klimatu je zapotřebí mnohem většího úsilí a zavedení adaptačních opatření , která zvýší odolnost Evropy .
(src)="s201.1"> Povećanaefikasnostisigurnostresursamožebitipostignuta , na primjer korištenjem pristupa produženog životnog ciklusa za prikazivanje punog uticaja proizvoda na okoliš . Ovo može smanjiti ovisnost Europe o resursima na globalnoj razini i promicati inovativnost .
(trg)="s208.1"> Zvýšené účinnosti a bezpečnosti zdrojů lze dosáhnout například využitím přístupů hodnocení životního cyklu , který odráží kompletní dopady výrobků a činností na životní prostředí .
(src)="s201.3"> Cijene koje u potpunosti uzimaju u obzir utjecaje korištenje resursa , biće veoma važne za upravljanje poslovnim i ponašanjem posmatrača prema poboljšanoj efikasnosti resursa .
(trg)="s208.3"> Stanovení ceny , která kompletně zahrnuje dopady využití přírodních zdrojů , bude důležité pro řízení obchodního a spotřebitelského chování vedoucího ke zvýšené účinnosti zdrojů .
(src)="s201.4"> Grupiranje sektorske politike u skladu sa potrebama resursa i okolišnim pritiscima , poboljšalo bi usklađenost , ukazalo bi na efikasnost zajedničkih izazova , povećali bi ekonomske i društvene koristi i pomoglo bi u izbjegavanju neželjenih posljedica .
(trg)="s208.4"> Slučování politik jednotlivých odvětví podle potřebných zdrojů a tlaků na životní prostředí by zlepšilo koherenci , účinně vyřešilo sdílené problémy , maximalizovalo ekonomické a sociální přínosy a pomohlo odstranit nechtěné následky .
(src)="s205.1"> Okoliš , zdravljeikvalitetživota — zagađivanjevodeizrakasusmanjeni ali nedovoljno da bi se postigao dobar ekološki kvalitet u svim vodnim tijelima ili kako bi se osigurala dobra kvaliteta zraka u svim gradskim područjima . Širokorasprostranjena izloženost većem broju polutanata i kemikalija i zabrinutost zbog dugoročne štete na ljudsko zdravlje , zajedno impliciraju potrebu za više velikihprogramaprevencijezagađivanjaikorištenjepristupapredostrožnosti .
(trg)="s212.1"> Zavádění politik životního prostředí a posilování správy životního prostředí bude nadále poskytovat přínosy .
(trg)="s212.2"> Lepší prosazování odvětvových politika politik životního prostředí pomůže zajistit dosažení cílů a zajištění regulační stability pro soukromý sektor .
(src)="s209.2"> Mnogi kljuèni pokretaèi promjena su vrlo meðuovisni i vjerovatno æe se razvijati više od desetljeæa .
(trg)="s216.2"> V tomto kontextu budou významné posuny v postojích .
(src)="s209.3"> Ove meðuovisnosti i trendovi , mnogi od njih izvan direktnog europskog uticaja , imaæe znaèajne posljedice i potencijalnerizikezaelastiènostiodrživostrazvojaeuropskoggospodarstva i društva . Kljuèno æe biti bolje poznavanje povezanostiipridruženenesigurnosti .
(trg)="s216.3"> Politici , soukromá sféra i občané se budou moci společně účastnit správy přírodního kapitálu a ekosystémových služeb vytvářením nových a inovativních způsobů účinného využívání zdrojů a navrhováním spravedlivých daňových reforem .
(src)="s210.3"> Zajedno , regulatori , poslovni subjekti i građani mogu učestvovati u upravljanju prirodnim kapitalom i uslugama ekosustava , stvarajući novi i inovativni način za efikasnije korištenje resursa i dizajniranje nepristrasnih poslovnih reformi . Koristeći edukaciju i različite društvene medije , građani mogu biti angažirani u rješavanju globalnih problema , kao što je postizanje klimatskog cilja od 2 ˚ C.
(trg)="s217.3"> Tyto vzájemné závislosti a trendy , z nichž mnohé z nich jsou mimo přímý vliv Evropy , přinesou významné dopady a potenciální rizika pro odolnost a udržitelný vývoj evropské ekonomiky a společnosti .
(src)="s213.1"> Pojamposvećenogupravljanjaprirodnimkapitalomiuslugamaekosistema je uvjerljiv koncept integrisanja za rješavanje okolišnih pritisaka iz više ekosistema .
(trg)="s220.1"> Řízenípřírodníhokapitáluaekosystémovýchslužebje závazným integrujícím konceptem pro omezení tlaků na životní prostředí , které pocházejí z více odvětví .
(src)="s213.2"> Prostorno planiranje , upravljanje resursima i usklađenost između sektorskih politika implementiranih na svim nivoima , može pomoći u balansiranju
(trg)="s220.2"> Územní plánování , účtování zdrojů
(src)="s223.1"> Europa se dijelom oslanja na prirodni kapital i ekosisteme u zemlji i inostranstvu
(trg)="s230.1"> Evropa se ve velké míře spoléhá na přírodní kapitál a ekosystémy doma a v zahraničí
(src)="s224.1"> Europa o kojoj govorimo u ovom izvještaju je dom za oko 600 miliona
(trg)="s233.1"> 600 milionů lidí a rozkládá se na ploše 5,85 milionů km
(src)="s255.1"> izvještaj u nizu (
(trg)="s259.1"> řadě (
(src)="s265.1"> Zajedničke okolišne teme
(trg)="s269.1"> Přizpůsobení se změně klimatu
(src)="s285.1"> Kvalitet svježe vode
(trg)="s289.1"> Ekonomické megatrendy
(src)="s311.1"> Na koje zemlje i regije se odnosi ovaj izvještaj ?
(trg)="s313.1"> Kterých zemí a regionů se tato zpráva týká ?
(src)="s318.1"> Austrija , Belgija , Danska , Finska , Francuska , Njemačka , Grčka , Irska , Italija , Luksemburg , Holandija , Portugal , Španija , Švedska , Engleska
(trg)="s320.1"> Rakousko , Belgie , Dánsko , Finsko , Francie , Německo , Řecko , Irsko , Itálie , Lucembursko , Nizozemsko , Portugalsko , Španělsko , Švédsko , Spojené království
(src)="s331.1"> Cjelokupna slika napretka u ispunjavanju ciljeva zaštite okoliša potvrđuje rezultate prethodnih izvještaja o stanju europskog okoliša , a to jeste daje bilo značajnih poboljšanja u mnogim područjima , ali broj glavnih izazova i dalje ostaje .
(trg)="s334.1"> Celkový vznikající obraz pokroku směrem k plnění environmentálních cílů potvrzuje závěry předchozích zpráv o stavu životního prostředí v Evropě , zejména značná zlepšení v mnoha oblastech , řada významných problémů však přesto přetrvává .
(src)="s331.2"> Ova slika je prikazana i u nedavno objavljenom “ Godišnjem pregledu ” ( ‘ Annual Environment Policy Reviews ’ ) od strane Europske Komisije , u kojem do dvije trećine od 30 odabranih okolišnih pokazatelja prikazuje slabe performanse ili pak zabrinjava njihov trend , a kod ostatka pokazatelja ukazuje ilinadobreperformanseilinabaremdjelomičannapredakprema
(trg)="s334.2"> Tento stav se také odráží v posledním každoročním zhodnocení politiky životního prostředí ( Annual Environment Policy Reviews ) , publikovaném Evropskou komisí , kde až dvě třetiny z 30 vybraných indikátorů životního prostředí vykazují špatné výsledky nebo znepokojující trend , zatímco zbytek indikátorů ukazuje dobré výsledky nebo alespoň smíšený pokrok směrem k naplnění
(src)="s385.1"> Emisije stakleničkih gasova þ ( î þ î
(trg)="s379.1"> Snížit emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 þ î
(src)="s402.1"> Smanjiti primarno korištenje energije ; do 20 % do 2020 naspram ‘ kao i obično ’ ( b )
(trg)="s397.1"> Omezit emise acidifikujících ¨ a eutrofizujících znečišťujících látek a prekurzorů ozonu ( c )
(src)="s407.1"> Dostići nivo kvalitete zraka koji neće imati negativne utjecaje na zdravlje ( m )
(trg)="s402.1"> Kvalita ovzduší v městských oblastech ( pevné částice a ozon )
(src)="s467.2"> Donekle to pokazuje povećan stepen složenosti u načinu na kojim i razumijemo i odgovaramo na izazove zaštite okoliša .
(trg)="s469.1"> Životní prostředí a zdraví
(src)="s471.1"> U izvještaju se , sa različitih tačaka gledišta , nastoje osvijetliti ključne karakteristike složenosti veza između pitanja zaštite okoliša .
(trg)="s474.1"> Analýzy poukazují na skutečnost , že dnešní chápání a vnímání problémů životního prostředí se mění : už nejsou dále považovány za nezávislé , jednoduché a konkrétní otázky .
(src)="s471.2"> To se radi tako što se daje pobliža analiza veza između različitih izazova zaštite okoliša , kao i između okolišnih i sektorskih trendova i njihovih odgovarajućih politika . Npr . : smanjenje stope klimatskih promjena zahtijeva ne samo smanjenje emisije stakleničkih gasova iz elektrana , nego također i smanjenje difuznijih emisija od iz transporta i poljoprivrede , kao i promjenu potrošnje u kućanstvima .
(trg)="s474.2"> Problémy jsou ve stále větší míře obsáhlé a složité a představují součást sítě souvisejících a navzájem propojených funkcí poskytovaných různými přírodními a sociálními systémy .
(src)="s478.2"> Sistematski rizici mogu biti potaknuti od strane neočekivanih događaja ili se mogu izgraditi tokom vremena , a uticaj često može biti veći i vjerovatno katastrofalan ( 14 ) .
(trg)="s481.1"> odpadu při jeho znečišťování vzniku . ( např. doprava , průmysl ) , posílit regulaci nebezpečných chemických látek .
(src)="s487.1"> Uskosupovezanasadrugimizazovima , kaoštojeneodrživokorištenje resursa , koje obuhvata društvene i ekonomske sfere i narušavavažneuslugeekosistema ;
(trg)="s485.1"> ekonomické přístupy , poskytnout podněty , které
(src)="s493.1"> Poboljšati efikasnost korištenja resursa ( kao što su materijali , hrana , energija , voda ) i potrošnje uprkos sve većoj potražnji , smanjenim resursima i konkurenciji ; čišća proizvodnja .
(trg)="s490.2"> Systémová rizika mohou být spuštěna náhlými událostmi nebo vzniknout postupem času , přičemž jejich dopad může být často značný , a možná dokonce až katastrofický ( 14 ) .
(src)="s494.1"> prilagođavanja. prirodnih dobara ( tj. vode , zemlje , bioraznolikosti , tla ) u odlukama o sektorskom upravljanju .
(trg)="s491.1"> Celá řada základních vývojových tendencí v evropském životním prostředí vykazuje klíčové charakteristiky systémových rizik : využíváním přírodních zdrojů a zdravím ; brát v úvahu využívání přírodního kapitálu ( tj. vody , krajiny , biologické rozmanitosti , půdy ) při rozhodování o řízení jednotlivých odvětví .
(src)="s510.1"> Izvještaj ne daje nikakva upozorenja od neposrednog ekološkog kolapsa . Međutim , upozorava da su neke lokalne i globalne granice pređene , te da negativni okolišni trendovi mogu dovesti do dramatične i nepopravljive štete za neke ekosisteme i usluge koje uzimamo zdravo za gotovo . Drugim riječima , trenutna nedovoljna stopa napretka , posmatranog tokom posljednjih nekoliko desetljeća , može ozbiljno narušiti našu sposobnost da se nosimo sa mogućim budućim negativnim uticajima .
(trg)="s511.1"> Zpráva neuvádí žádná varování o bezprostředně hrozícím environmentálním kolapsu .
(src)="s511.1"> Posmatranje stanja okoliša i budući izazovi iz različitih perspektiva
(trg)="s512.1"> Pohled na životní prostředí a budoucí výzvy z různých perspektiv
(src)="s513.1"> Poglavlje 6 prikazuje , kroz mnoge direktne i indirektne veze , pitanja perspektive prirodnog kapitala i usluga ekosistema , fokusirajući se na zemlju , tlo i vodene resurse .
(trg)="s514.1"> Kapitola 6 zvažuje mnohé přímé a nepřímé souvislosti mezi těmito problémy z hlediska přírodního kapitálu a ekosystémových služeb , se zaměřením na krajinu , půdu a vodu .
(src)="s514.1"> Poglavlje 7 koristi druge leće , posmatrajući ostatak svijeta u smislu ključnih sociekonomskih kretanja za koje se očekuje da će uticati na okoliš Europe .
(trg)="s515.1"> Kapitola 7 se dívá na zbytek světa z jiného úhlu pohledu v souvislosti se sociálně ekonomickými a environmentálními megatrendy , u kterých lze očekávat , že ovlivní životní prostředí .
(src)="s529.1"> Klimatske promjene mogu dovesti do katastrofalnih uticaja ako se ne provjeravaju
(trg)="s526.1"> Nekontrolovaná změna klimatu by mohla mít katastrofické následky
(src)="s533.1"> A ) pokazuju atmosferske koncentracije stakleničkih gasova ( GHG ) ( značajno povećanje od predindustrijskog vremena , sa nivoom karbon dioksida ( CO
(trg)="s530.1"> A ) ukazuje výrazný nárůst od skleníkových plynů ( GHG ) ( předindustriálních dob .
(trg)="s530.2"> Hodnoty oxidu uhličitého ( C O
(src)="s543.1"> sredine 20. stoljeća vrlo vjerovatno nastalo zbog ljudskih uticaja (
(trg)="s540.1"> ovlivněno zásahy člověka (
(src)="s548.1"> Promjeneuklimiipovećanjetemperaturetakvemagnitude , povezane su sa širokim rasponom potencijalnih uticaja .
(trg)="s546.1"> Změny klimatu spojené s výrazným růstem globální teploty jsou spojovány s velkou řadou potenciálních dopadů .
(src)="s548.2"> Već tokom posljednja tri desetljeća , zagrijavanje na globalnom nivou ima zamjetan uticaj na posmatrane promjene u mnogim ljudskim i prirodnim sistemima — uključujući i pomake u uzorcima padavina , povećanju globalnog prosječnog nivoa mora , povlačenje ledenjaka i smanjenja pokrivenosti
(trg)="s546.2"> Již během posledních tří desetiletí mělo oteplování v globálním měřítku zřejmý vliv na změny pozorované v mnoha lidských a přírodních systémech
(src)="s563.1"> Osim toga , sa porastom globalne temperature , postoji povećani rizik od prelaženja “ tačaka prevrata ” ( tipping points ) koje mogu potaknuti velike nelinearne promjene ( vidi Poglavlje 7 ) .
(trg)="s558.1"> Snahou Evropy je omezit nárůst průměrné globální teploty pod 2 ° C
(src)="s564.1"> Ostale posljedice mijenjanja klimatskih uslova uključuju povećanje globalne prosječne temperature okeana , rasprostranjeno otapanja snijega i leda , povećan rizik od poplava u urbanim područjima i ekosistemima , acidifikaciju okeana , i ekstremne klimatske događaje , uključujući i valove vrućine . Očekuje se da će uticaj klimatskih
(trg)="s559.1"> Další důsledky měnících se klimatických podmínek zahrnují zvýšení průměrné globální teploty oceánů , úbytek horských a pevninských ledovců , zvýšené riziko záplav , okyselování moří a extrémní klimatické jevy včetně vln veder .
(src)="s568.1"> Vođenje političkih diskusija na temu kako ograničiti opasno miješanje u klimatski sistem , je međunarodno priznato i ima za cilj da ograniči globalno povećanje prosječne temperature od predindustrijskog perioda do ispod 2 ° C ( 7 ) . Ispunjavanje ovog cilja zahtijevat će znatna smanjenja globalne emisije GHG-a . Uzevši u obzir samo atmosfersku
(trg)="s560.1"> Politické debaty o tom , jak omezit nebezpečné zásahy do klimatického systému , představují mezinárodně uznávaný cíl směřující k omezení nárůstu průměrné globální teploty od předindustriálních dob pod 2 ° C ( 7 ) .
(src)="s605.1"> Stupci sa desne strane slike pokazuju najbolje procjene ( linije unutar svakog stupca ) , a raspon vjerovatnoće procijenjen za svih šest IPCC marker scenarija u periodu od 2090 . – 2099. godine ( u odnosu na period od 1980 . – 1999 . ) .
(trg)="s594.1"> Poznámka : Sloupce na pravé straně grafu znázorňují střední odhad ( barevný pruh v jednotlivých sloupcích ) a pravděpodobný rozsah vyhodnocený pro všech šest scénářů IPCC v letech 2090 – 2099 ( v porovnání s lety 1980 – 1999 ) .
(src)="s605.2"> Horizontalna crna linija je dodata od strane EEA da bi ukazala na zaključak Vijeća EU i cilj UNFCCC Kopenhagenskog ugovora od 2 ° C maksimalnog povećanja temperature prethodnog predindustrijskog perioda ( 1.4 ° C više od 1990. godine Zbog oko 6 ° C povećanja temperature od predindustrijskog perioda dao 1990 ) .
(trg)="s594.2"> Horizontální černá čára , kterou doplnila EEA , naznačuje závěry Rady EU a cíl Kodaňské dohody UNFCCC o maximálním vzrůstu teploty ve výši 2 ° C oproti předindustriální hodnotě ( 1,4 ° C nad hodnotu z roku 1990 kvůli nárůstu teploty ve výši 0,6 ° C od předindustriální éry do roku 1990 ) .
(src)="s607.1"> Međutim , čak i 2 ° C ne pružaju garancije za izbjegavanje svih negativnih uticaja klimatskih promjena i podliježu neizvjesnosti .
(trg)="s596.1"> Ani hranice 2 ° C však neposkytuje záruku , že se podaří zabránit všem nepříznivým dopadům změny klimatu , a proto existuje celá řada nezodpovězených otázek .
(src)="s607.2"> UN okvirna konferencija o klimatskim promjenama ( UNFCCC ) , održana u Kopenhagenu 2009. godine , primila je na znanje Kopenhagenski ugovor koji poziva na procjenu njegove realizacije do 2015. godine : ‘ To će uključivati razmatranje jačanja dugoročnog cilja , napominjući različita pitanja od strane nauke , uključujući i porast temperature od 1.5 ° C ’ ( 7 ) .
(trg)="s596.2"> Konference signatářů Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu ( UNFCCC ) , jež se konala v Kodani v roce 2009 , vzala na vědomí Kodaňskou dohodu , která vyzývá k posouzení její implementace do roku 2015 : V rámci tohoto posouzení by se zvážilo posílení dlouhodobého redukčního cíle s odvoláním na nové vědecké poznatky , včetně těch souvisejících s nárůsty teploty o 1,5 ° C ( 7 ) .
(src)="s620.1"> EU smanjuje svoje emisije stakleničkih gasova i ispunit će Kjoto obavezu
(trg)="s609.1"> EU snižuje své emise skleníkových plynů a splní povinnost stanovenou Kjótským protokolem plynů : dosáhlo se tak globálního snížení emisí skleníkových plynů v mnohem větší míře , než bylo očekáváno v souladu s plněním
(src)="s627.1"> Godišnje emisije stakleničkih gasova u EU u 2008. godini odgovaraju
(trg)="s617.2"> Pokud jde o celkové emise , zaujímá EU
(src)="s650.1"> Treba napomenuti da UNFCCC i Kjoto protokol ne obuhvataju sve stakleničke gasove . Mnoge supstance , koje se regulišu Montrealskim protokolom , kao što su hlorofluorougljikovodici ( CFC ) , su takođe snažni staklenički gasovi .
(trg)="s634.1"> Stojí za zmínku , že UNFCCC a její Kjótský protokol nepokrývají všechny skleníkové plyny .
(src)="s650.3"> Ukidanje ODS supstanci , koje utiču na klimatske promjene , indirektno je doprinijelo vrlo značajnom
(trg)="s634.3"> Postupné vyřazování látek poškozujících ozonovou vrstvu podle Montrealského protokolu nepřímo přispělo k velmi výraznému snížení emisí skleníkových
(src)="s663.1"> Emisija stakleničkih gasova u EU-15 i EU-27 između
(trg)="s647.1"> Emise skleníkových plynů v EU-15 a EU-27 v letech
(src)="s667.1"> Pogled na ključne emisije stakleničkih gasova po sektorima , otkriva mješovite trendove
(trg)="s651.1"> Bližší pohled na emise skleníkových plynů z klíčových odvětví odhaluje protichůdné trendy
(src)="s719.1"> Emisije stakleničkih gasova u EU-27 po sektorima u 2008 . , i promjene između 1990. i 2008. godine
(trg)="s697.1"> Emise skleníkových plynů v EU-27 podle sektorů v roce 2008 a změny mezi lety 1990 a 2008
(src)="s723.1"> Povećanje energetske efikasnosti posebno od strane industrije , korisnika i energijskih industrija ;
(trg)="s700.1"> Celkové emise skleníkových plynů podle odvětví v EU-27 , 2008 zlepšení energetické účinnosti , zejména u průmyslových koncových uživatelů a energetických odvětví ;
(src)="s731.1"> Bolje upravljanje otpadom i poboljšano obnavljanje gasova sa deponija ( sektorzaotpadjepostigaonajvećesmanjenjeemisije ) ;
(trg)="s706.1"> • lepší nakládání s odpady a lepší využití skládkového plynu ( odvětví odpadů dosáhlo největšího relativního snížení ) ;
(src)="s745.1"> EU trendovima emisija stakleničkih gasova , između 1990. i 2008. godine , dominirala su dva najveća emitera , Njemačka i Britanija , koje su zajedno bile odgovorne za više od polovice ukupnog smanjenja emisije u EU .
(trg)="s717.1"> Trendy emisí skleníkových plynů v EU ovlivňovaly mezi lety 1990 a 2008 dva největší znečišťovatelé , Německo a Spojené království , které společně odpovídaly za více než polovinu celkových emisí v EU .
(src)="s745.2"> Značajna smanjenja su također postigle zemlje EU-12 , kao što su Bugarska , Republika Češka , Poljska i Rumunija .
(trg)="s717.2"> Významného snížení bylo dosaženo v některých zemích EU-12 , jako je Bulharsko , Česká republika , Polsko a Rumunsko .
(src)="s745.3"> Ovo cjelokupno smanjenje djelomično je nadoknađeno povećanim emisijama u Španiji , te u manjoj mjeri u Italiji , Grčkoj i Portugalu ( 9 ) .
(trg)="s717.3"> Toto celkové snížení bylo částečně vykompenzováno zvýšením emisí ve Španělsku a v menší míře také v Itálii , Řecku a Portugalsku ( 9 ) .
(src)="s755.2"> Da su uključene , udio transporta bi dosegao oko 24 % ukupne emisije stakleničkih gasova u EU-27 u 2008. godini .
(trg)="s727.2"> Emise skleníkových plynů z dopravy vzrostly v EU-27 o 24 % mezi lety 1990 a 2008 s výjimkou emisí z mezinárodní letecké a námořní dopravy ( 9 ) .
(src)="s756.2"> Emisija stakleničkih gasova iz transporta u EU-27 povećala se za 24 % između 1990. i 2008. godine , isključujući emisije iz međunarodnog avio i morskog transporta ( 9 ) . Dok teretni transport i unutarnji vodeni putevi pokazuju pad tržišnog udjela , broj automobila u EU-27 — nivo vlasništva automobila – je povećan za 22 % , odnosno 52 milijuna automobila , između 1995. i 2006. godine ( 14 ) .
(trg)="s728.2"> Pokud bychom tyto emise vzali v úvahu , dosáhl by podíl dopravy přibližně 24 % celkových emisí skleníkových plynů v EU-27 za rok 2008 .
(src)="s768.1"> Polje 2.1 U cilju efikasnog transportnog sistema
(trg)="s740.1"> Rámeček 2.1
(src)="s770.1"> Povećanje emisije stakleničkih gasova u sektoru transporta — kao i nekoliko drugih okolišnih utjecaja transporta — i dalje je usko vezano za ekonomski rast .
(trg)="s743.1"> Zvyšování emisí skleníkových plynů v dopravním sektoru ( společně s několika dalšími dopady dopravy na životní prostředí ) nadále úzce souvisí s ekonomickým růstem .
(src)="s771.1"> EEA godišnji Mehanizam o izvještavanju i okolišu ( TERM ) pokazuje napredak i uspješnost napora u integrisanju transportnih i okolišnih strategija .
(trg)="s744.1"> Každoroční zpráva Mechanismus poskytování zpráv o dopravě a životním prostředí ( Transport and Environment Reporting Mechanism , TERM ) , kterou vydává EEA , sleduje pokrok a úspěšnost snahy o integraci rozvoje dopravy a strategií životního prostředí .
(src)="s771.2"> U 2009. godini , izvještaj naglašava sljedeće trendove i rezultate :
(trg)="s744.2"> Za rok 2009 zdůrazňuje tato zpráva následující trendy a zjištění :
(src)="s773.1"> U svom Klimatskom i Energetskom paketu ( Climate and Energy Package ) ( 15 ) , EU se obavezala na daljnja smanjenja emisije za ( najmanje ) 20 % do 2020. godine u odnosu na 1990. godinu .
(trg)="s745.1"> Ve svém klimaticko-energetickém balíčku ( 15 ) se EU zavázala k dalšímu snížení emisí ( nejméně ) o 20 % do roku 2020 vzhledem k úrovni z roku 1990 .
(src)="s773.2"> Nadalje , EU će napraviti smanjenje emisija za 30 % do 2020 . , u slučaju ako se druge razvijene zemlje obavežu na usporedivo smanjenje emisija iako zemlje u razvoju značajno doprinesu tome , u skladu sa svojim obavezama i mogućnostima . Švicarska i Lihteštajn ( obje doprinose sa 20 do 30 % redukcije emisije ) , kao i Norveška ( 30 do 40 % ) imaju slične opredjeljenosti .
(trg)="s745.2"> EU se dále zavázala snížit emise o 30 % do roku 2020 za předpokladu , že se ostatní rozvinuté země zavážou ke srovnatelnému snížení emisí a rozvojové země přiměřeně přispějí podle své odpovědnosti a odpovídajících možností .
(src)="s775.1"> • Emisije stakleničkih gasova iz prometa ( isključujući međunarodni avio i pomorski promet ) su porasle za 28 % između 1990. i 2007. u EEA zemljama ( za 24 % u EU-27 ) , i sada čine oko 19 % ukupnih emisija .
(trg)="s748.1"> • Emise skleníkových plynů z dopravy ( s výjimkou mezinárodní letecké a námořní dopravy ) vzrostly v zemích EEA o 28 % v letech 1990 a 2007 ( o 24 % v EU-27 ) a nyní se podílejí na celkovém množství emisí asi z 19 % .
(src)="s780.1"> Ključni vezani napori uključuju širenje i jačanje EU Sistema trgovnja
(trg)="s751.1"> Klíčové bude rozšíření a posílení systému EU pro obchodování s
(src)="s784.1"> 18 b u poređenju sa ukupnim udjelom za manje od 9 % u 2005. godini (
(trg)="s756.1"> 18 do roku 2020 (
(src)="s790.1"> Ograničavanje globalne prosječne temperature se povećalo do ispod 2 ° C na dugoročnom planu , a smanjenje globalnih emisija stakleničkih gasova na 50 % ili više do 2050. godine u odnosu na 1990. godinu , i generalno se smatra daje i za onoga što se može postići sa dodatnim smanjenjem emisije . Nadalje , potrebne su sistematske promjene unačinunakojigeneriramoikoristimoenergiju , inačinunakojiproizvodimo i konzumiramo energetska dobra .
(trg)="s764.1"> Omezení nárůstu průměrné globální teploty na méně než 2 ° C v delším časovém horizontu a snížení globálních emisí skleníkových plynů o 50 % nebo více do roku 2050 v porovnání s rokem 1990 je obecně chápáno jako velmi ambiciózní cíl překračující rámec toho , čeho lze dosáhnout pomocí dílčího snížení emisí .
(src)="s790.3"> Dakle , daljnja poboljšanja energetske efikasnosti i efikasnosti korištenja resursa se moraju nastaviti kao ključna komponenta strategija GHG emisija .
(trg)="s764.3"> Proto jsou nadále nutná další zlepšení energetické účinnosti a efektivního
(src)="s802.2"> Također , energetska efikasnost zgrada u Europi ima značajan potencijal za dugoročno poboljšanje ( 19 ) .
(trg)="s778.2"> Také energetická účinnost budov v Evropě vykazuje velký potenciál pro dlouhodobé zlepšení ( 19 ) .
(src)="s802.3"> Na širem planu , tehnologije pametnih aparata i pametne mreže također mogu pomoći cjelokupnoj efikasnosti električnih sistema , omogućavajući neefikasnoj proizvodnji energije da se koristi manje kroz smanjenje vršnih opterećenja .
(trg)="s778.3"> Inteligentní spotřebiče a sítě mohou ve velkém měřítku pomoci zlepšit celkovou účinnost energetických sítí a umožnit méně časté používání neefektivních energetických systémů snížením špičkových zátěží .
(src)="s806.1"> Očekuje se da će dio promjene doći iz omogućavanja velike proizvodnje energije na velikoj udaljenosti od korisnika , i da će se efikasno transportovati između zemalja i preko mora . Programi kao što su : DESERTEC inicijativa ( c ) , Inicijativa pomorske mreže zemalja sjevernog mora ( the
(trg)="s783.1"> Některé změny se očekávají v souvislosti s umožněním výroby daleko od uživatelů a jejím efektivním přenosem mezi jednotlivými zeměmi , včetně transferu přes moře .
(src)="s810.3"> Ova vrsta sistema može također pomoći razvoju električnih automobila , a zauzvrat doprinijeti stabilnosti i održivosti takve mreže ( f ) .
(trg)="s786.3"> Tento druh systému může také pomoci zavedení elektrických vozidel a přispět ke stabilitě a životaschopnosti těchto sítí ( f ) .
(src)="s812.1"> Na duži rok , uvođenje takve mreže može smanjiti buduće investicije , potrebne za nadogradnju prijenosnog sistema u Europi .
(trg)="s788.1"> V dlouhodobém horizontu může zavedení podobných sítí omezit budoucí investice požadované pro modernizaci evropských přenosových soustav .
(src)="s868.5"> Međutim , tokom dužeg perioda i uz povećanje ekstremnih događaja , nuspojave će vjerojatno dominirati u mnogim dijelovima Europe ( 6 ) .
(trg)="s839.4"> V průběhu delšího období a s přibývajícími extrémními událostmi však nepříznivé vlivy v mnoha částech Evropy převládnou ( 6 ) .
(src)="s917.1"> Predviđa se da će klimatske promjene imati veliki uticaj na ekosisteme , vodene resurse i ljudsko zdravlje
(trg)="s887.1"> Předpokládá se , že změna klimatu bude mít hlavní dopad na ekosystémy , vodní zdroje a lidské zdraví představuje intenzifikace hydrologického cyklu – v důsledku změny teploty , srážek , ledovcového a sněhového pokryvu .
(src)="s930.3"> Predviđa se da će se takve promjene u ciklusima poljoprivrednih kultura nastaviti — što može potencijalno ozbiljno uticati na poljoprivredu ( G
(trg)="s893.4"> Předpokládá se , že tyto změny budou pokračovat a mohou vážně ovlivnit zemědělství zasažených regionu a nárůsty vlhkosti půdy v severovýchodní Evropě ( 6 ) .
(src)="s933.1"> Slično tome , očekuje se uticaj klimatskih promjena na vodene ekosisteme .
(trg)="s897.1"> Podobně se očekává , že klimatická změna ovlivní vodní ekosystémy .
(src)="s933.2"> Zagrijavanje površinske vode može imati više uticaja na kvalitetu vode , a time i na ljudsku upotrebu iste . To uključuje veću vjerojatnoću da se dogodi cvjetanje algi i kretanje slatkovodnih vrsta prema sjeveru , kao i promjene u fenologiji .
(trg)="s897.2"> Oteplování povrchové vody může mít vliv na kvalitu vody , a tedy in a její využití člověkem .
(src)="s933.4"> Također , u okviru morskih ekosistema , klimatske promjene će vjerovatno uticati i na geografsku rasprostranjenost planktona i riba , npr. promjena vremena cvjetanja proljetnihfitoplanktona , štoćestavitidodatnipritisaknaribljisvijetisrodne ekonomske aktivnosti .
(trg)="s897.4"> Také v rámci mořských ekosystémů klimatická změna pravděpodobně ovlivní zeměpisné rozložení planktonu a ryb , například změnu načasování jarního rozvoje fytoplanktonu , čímž dojde k dalšímu tlaku na populace ryb a související ekonomické aktivity .
(src)="s945.1"> Ljudi koji su u opasnosti od poplava , štete i troškovi prilagođavanja na nivou EU-27 , bez prilagođavanja i sa prilagođavanjem
(trg)="s910.1"> Účelová adaptace Evropy je nezbytná pro vytvoření odolnosti vůči klimatickým dopadům
(src)="s949.1"> Troškovi prilagođavanja ( mlrd eura / god )
(trg)="s914.1"> Náklady na adaptaci ( miliard EUR / rok )
(src)="s951.2"> ' Adaptacija ' se definiše kao prilagođavanje prirodnim ili ljudskim sistemima u skladu sa stvarnim ili očekivanim promjenama klime i njenim posljedicama , a u cilju obuzdavanja štete ili iskorištavanja povoljnih prilika ( 23 ) .
(trg)="s916.2"> „ Adaptace “ je definovaná jako přizpůsobení přírodních nebo lidských systémů skutečné nebo očekávané změně klimatu nebo jejím vlivům za účelem zmírnění škod a využití eventuelních přínosů ( 23 ) .
(src)="s995.2"> Praktični primjeri mjera prilagođavanja obuhvataju sisteme za rano upozoravanje , vezane za toplinske udare , sušu i upravljanje rizikom nestašice vode , upravljanje potrošnjom vode , raznolikost usjeva , odbranu od obalnih iriječnihpoplava , rizikodkatastrofelošegupravljanja , ekonomskaraznolikost , osiguranje , korištenje zemljišta , poboljšanje zelenih infrastruktura .
(trg)="s967.2"> Praktické příklady adaptačních opatření zahrnují systémy včasného varování v souvislosti s vlnami veder a suchem a snižování rizika nedostatku vody , regulace spotřeby vody , diverzifikaci plodin , obranu proti pobřežním a říčním záplavám , krizový management při živelných událostech , ekonomickou diverzifikaci , pojištění , udržitelné využívání krajiny a posílení zelené infrastruktury .
(src)="s1009.2"> Nadalje , mnoge inicijative prilagođavanja ne bi trebalo poduzimati kao samostalne akcije , nego kao ugrađene mjere u okviru šireg smanjenja rizika u sektoru , uključujući upravljanje vodenim resursima i strategiju obalne odbrane .
(trg)="s983.2"> Mnohé iniciativy na podporu adaptace by neměly být podnikány jako samostatné kroky , ale měly by být zakotveny v širších opatřeních na snížení rizik v jednotlivých odvětvích , včetně péče o vodní zdroje a strategie na ochranu pobřeží .
(src)="s1010.1"> knjiga EU o Adaptaciji ( 24 ) je prvi korak prema usvajanju strategije smanjenja osjetljivosti na uticaj klimatskih promjena , i nadopunjuje djelovanje na nacionalnom , regionalnom i lokalnom nivou .
(trg)="s984.1"> 24 ) , adaptační strategii Bílá kniha EU Přizpůsobení se změně klimatu ( která usiluje o snížení zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu a doplňuje kroky na národní , regionální , a dokonce i místní úrovni .
(src)="s1010.2"> Integracija prilagođavanjanaokolišisektorskepolitikedomena — poputonihkoje se odnose na vodu , prirodu i bioraznolikost , kao i efikasnost resursa , važanjecilj .
(trg)="s984.2"> Začlenění adaptace do politiky životního prostředí a odvětvové politiky v oblastech souvisejících s vodou , přírodou a biologickou rozmanitostí představuje důležitý cíl .
(src)="s1011.1"> Troškovi prilagođavanja u Europi potencijalno mogu biti veliki — i mogu iznositi do milijarde eura godišnje u srednjeročnom i dugogoročnom smislu . Međutim , ekonomska procjena troškova i koristi je izazvala veliku nesigurnost .
(trg)="s985.1"> Náklady na adaptaci v Evropě mohou být poměrně vysoké – ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu mohou dosáhnout několika miliard eur za rok .
(src)="s1011.3"> Ipak , procjene mogućnosti prilagođavanja su pokazale da pravovremene mjere prilagođavanja čine ekonomska , društvena i okolišna ispitivanja , jer ona mogu vrlo značajno smanjiti potencijalne štete i isplatiti se mnogo puta u odnosu na mirovanje .
(trg)="s985.3"> Hodnocení adaptačních opatření přesto naznačují , že jejich včasné zavedení je přínosné z hlediska ekonomického , sociálního a environmentálního , protože mohou podstatně snížit potenciální škody a v porovnání s nečinností se mohou mnohonásobně vyplatit .
(src)="s1012.1"> Generalno , zemlje su svjesne potrebe da se prilagode klimatskim promjenama i 11 EU zemalja je usvojilo nacionalnu strategiju
(trg)="s986.1"> Obecně lze říci , že jednotlivé země si jsou vědomy potřeby adaptovat se na změnu klimatu a 11 zemí EU přijalo na jaře roku 2010 národní
(src)="s1026.1"> Nadalje , smanjenje emisija crne čađi i ostalih aerosola — kao što je „ crni ugljik “ , ugljičnih aerosola iz sagorijevanja fosilnih goriva i sagorijevanja biomase — može imati značajne koristi , kako u poboljšanju kvalitete zraka , tako i u ograničavanju efekata zatopljavanja . Crni ugljik koji se emitira u Europi pridonosi taloženje ugljika na ledu i snijegu u području Arktika , što može ubrzati topljenje ledenih kapa i pogoršati utjecaje klimatskih promjena .
(trg)="s1004.1"> Změna klimatu je výsledkem jednoho z největších selhání trhu , jaká svět viděl ( 25 ) .
(trg)="s1004.2"> Tento problém úzce souvisí s dalšími otázkami životního prostředí a také s širším společenským a ekonomickým vývojem .
(src)="s1027.2"> Reagovanje na klimatske promjene , ublažavanje ili prilagođavanje , može i ne treba biti urađeno u izolaciji — a odgovori će nesumnjivo uticati i na druga pitanja zaštite okoliša , i izravno i neizravno ( vidi Poglavlje6 ) .
(trg)="s1006.1"> V jiných oblastech však může být snaha zajistit společné přínosy pro řešení změny klimatu a reakci na jiné environmentální problémy méně přímočará .