# bg/A28107176/A28107176.xml.gz
# cs/A28107176/A28107176.xml.gz
(src)="s4.1"> Как да получим публикации на Европейnull
(trg)="s5.1"> Publiface na prodej : pro s t ř e d n i c t v n u l l
(src)="s9.1"> Нов акцент на помощта на ЕС за разширяване
(trg)="s10.1"> Nové zaměření pomoci EU na rozšíření
(src)="s15.1"> Какво представnull
(trg)="s12.1"> Evropská komise ani osoby jednajnull
(src)="s38.1"> ПП бе създаден с ц е n u l l И
(trg)="s23.1"> ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N
(src)="s44.1"> ирокообдватните п р о n u l l Ш
(trg)="s30.1"> ozsáhlé programy pomoci prostřednicntvnull
(src)="s56.1"> Развитието на сеnull
(trg)="s46.1"> Rozvoj srbského zemědělstvnull
(src)="s60.1"> рез Инструмента за пред при с ъ един и те n u l l Ч
(trg)="s50.1"> ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N
(src)="s64.1"> Европейска комисия – Генераnull
(trg)="s54.1"> Evropská komise – Generálnnull
# bg/B13008325/B13008325.xml.gz
# cs/B13008325/B13008325.xml.gz
(src)="s17.1"> Спомени на бившите председатели на Европейския парламент
(trg)="s17.1"> Svědectví bývalých předsedů Evropského parlamentu
(src)="s35.1"> Ханс-Герт ПЬОТЕРИНГ , Председател на Европейския парламент
(trg)="s35.1"> Hans-Gert PÖTTERINGpředseda Evropského parlamentu
(src)="s37.2"> Ключов момент от този период бяха първите преки избори за Европейски парламент през юни 1979 г .
(trg)="s37.3"> Klíčovým okamžikem byly první přímé volby do Evropského parlamentu v červnu roku 1979 .
(src)="s38.2"> След предстоящите избори за Европейски парламент през юни 2009 г . , 751 членове на Парламента ще представляват близо 500-те млн . жители на вече 27-те на брой държави-членки .
(trg)="s38.2"> Po příštích volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009 bude 751 poslanců zastupovat přibližně 500 milionů obyvatel z více než 27 členských států !
(src)="s39.1"> Двадесет и една години след учредителното заседание на Европейската парламентарна асамблея на 19 март 1958 г . в Страсбург , се проведоха първите преки избори за Европейски парламент и гражданите имаха възможност да окажат реално влияние на европейско равнище .
(trg)="s39.1"> Od ustavující schůze evropského parlamentního shromáždění ve Štrasburku dne 19. března 1958 až do chvíle , kdy byl Evropský parlament poprvé zvolen v přímých volbách a občané mohli na evropské úrovni uplatnit svůj vliv , uběhlo 21 let .
(trg)="s39.2"> Pojem „ Evropa občanů “ tak získal reálný obsah .
(src)="s39.2"> С това понятието «Европа на гражданите» се изпълни със съдържание .
(trg)="s40.1"> Jako současný předseda Evropského parlamentu stojím vedle svých předchůdců v jedné řadě .
(src)="s40.1"> Настоящата брошура не си поставя за цел да представи пълната история на Европейския парламент в няколко реда , нито пък да разясни подробно развитието на неговите правомощия .
(trg)="s41.1"> V tuto chvíli nám nejde o to , abychom v několika řádcích shrnuli dějiny Evropského parlamentu , a není zde ani prostor , abychom poskytli podrobný výklad o tom , jak se rozšiřovaly jeho pravomoci .
(src)="s40.2"> По повод 50-годишнината на Парламента ще има други издания за тези цели .
(trg)="s41.2"> Toto téma bude u příležitosti 50. výročí Evropského parlamentu námětem jiných prací .
(src)="s41.1"> В тази брошура бивши председатели на Парламента , разказвайки спомените си назад във времето — до 1977 г . , повеждат читателя през историята на институцията и го запознават с нея .
(trg)="s42.1"> Tato publikace přináší vzpomínky bývalých předsedů , jež sahají až do roku 1977 , a přibližuje dějiny Evropského parlamentu .
(src)="s42.2"> Бях избран на този пост на 16 януари 2007 г . за мандат от две години и половина .
(trg)="s43.1"> V roce 1958 zastupovalo 142 poslanců tehdejších 168 milionů občanů šesti zakládajících států Evrop-
(src)="s42.3"> Виждам моята работа като продължение на постигнатото от тях .
(trg)="s44.1"> Svou činnost v této funkci , která mi byla 16. ledna 2007 svěřena na období dva a půl roku , vnímám jako plynulé pokračování jejich práce .
(src)="s42.4"> В рамките на мандата си всеки един от председателите се ангажира с това Европейският парламент , а по този начин и европейските граждани , да извоюва по-голяма тежест , повече влияние , по-голяма роля в европейския процес на вземане на решения .
(trg)="s44.2"> Každý z nich se ve své době zasazoval o to , aby Evropský parlament a s ním tedy i občané Evropy měli v evropském rozhodovacím procesu větší váhu , rozsáhlejší vliv a mohli se na něm významnějším způsobem podílet .
(src)="s42.5"> Сега бих искал да направя опит да проследя основната нишка на развитие на Парламента и да представя качествата , които определят уникалния характер на тази институция , който я отличава не само на евро-
(trg)="s44.3"> Při této příležitosti bych se chtěl pokusit ukázat hlavní linie vývoje Parlamentu a poukázat na vlastnosti , díky kterým má tento orgán jedinečný charakter , jímž se vyznačuje nejen na evropské úrovni , ale i na úrovni mezinárodní .
(src)="s46.1"> пейско равнище , но и в международен план .
(src)="s46.2"> Нека първо обърнем поглед назад към миналото .
(trg)="s47.2"> Parlament zastupuje občany , kteří žijí pod jednou střechou v našem společném domě , v dnešní Evropské unii , a dodává jejich hlasu v Evropě váhu a vliv .
(src)="s47.2"> Шестте държави-основателки1създадоха институции за изпълне-
(trg)="s48.2"> Výkonná moc byla svěřena „ Vysokému úřadu “ a poradním orgánem se stalo Společné shromáždění ESUO , které tvořili zástupci parlamentů členských států .
(src)="s48.1"> Защо , всъщност , Европейски парламент ?
(trg)="s49.1"> Tito zástupci parlamentů rychle poznali , že jakákoliv stagnace by evropskému projektu způsobila značné škody , a že je proto nutné na cestě k vytvoření politické unie v Evropě postupovat dále a rychleji .
(src)="s48.2"> Парламентът представлява гражданите , които съжителстват в нашия общ дом — Европейския съюз — и гарантира , че техният глас се чува в Европа и може да упражнява влияние .
(trg)="s49.2"> Předurčili tím pozdější vývoj , a přestože se jim nepodařilo svého cíle dosáhnout , přece však zahájili reformní hnutí .
(src)="s49.1"> нието на подписания от тях на 18 април 1951 г .
(trg)="s50.1"> I když se cíle zakladatelů Evropské unie možná zdají být současné mladé generaci velmi vzdálené , měli bychom je mít na paměti také dnes .
(src)="s49.2"> Договор за създаване на Европейската общност за въглища и стомана ( ЕОВС ) .
(trg)="s50.2"> Neztratily nic na své aktuálnosti .
(trg)="s50.3"> Po druhé světové válce se velcí vizionáři rozhodli ukončit hrůzy bratrovražedných válek , které vytvořily atmosféru vzájemné nenávisti a uvrhly náš kontinent do neštěstí .
(src)="s50.2"> Те предвидиха по-нататъшното развитие и макар че самите те не успяха да осъществят своята цел , все пак дадоха ход на движението за реформа .
(trg)="s51.2"> Nejdříve sloučením uhelného a ocelářského průmyslu jednotlivých zemí , jinak řečeno , bylo nutné naučit se společně využívat hospodářské zdroje , společně žít a budovat uprostřed studené války společnou budoucnost .
(src)="s51.1"> Вероятно целите на бащите-основатели на Европейския съюз изглеждат на младото поколение крайно далечни , но при все това — необходимо е да ги помним и днес .
(trg)="s52.1"> Tyto schopnosti předvídat a odhodlání uskutečnit evropský sen pramenily z touhy upevnit mír , demokracii a opět nabytou svobodu a měly svůj původ také ve snaze o zajištění blahobytu pro občany Evropy .
(src)="s51.2"> Тези цели са все още актуални .
(trg)="s52.2"> Neměly být přitom opomenuty ani sousední státy ve střední a východní Evropě , které žily v nesvobodě .
(src)="s51.4"> «Никога повече ! » , гласеше техният призив .
(trg)="s52.3"> Svoboda byla základem našich společných hodnot , na nichž Evropský parlament vždy budoval svou politiku a činí tak dodnes .
(src)="s51.5"> За тази цел , обаче , бе необходимо от историята да се извлекат съответните поуки .
(trg)="s53.1"> Co pro to bylo učiněno ?
(trg)="s53.2"> Šest zakládajících členů1vytvořilo orgány pro uplatňování smlouvy o Evrop- ském společenství uhlí a oceli ( ESUO ) , která byla pode-
(src)="s52.1"> Тази далновидност и тази воля за осъществяване на европейската мечта произтичаха от утвърждаването на мира , на демокрацията и на отново придобитата свобода , както и от стремежа към благополучие за гражданите на Европа .
(trg)="s54.1"> Německý spolkový kancléř Konrad Adenauer , který tehdy předsedal Radě ministrů , rychle rozpoznal možnosti vývoje Evropského parlamentu .
(src)="s52.3"> А свободата представлява основата
(trg)="s54.3"> Ve vašem shromáždění je vidět úsilí jít
(src)="s53.2"> Шестте държави-основателки са Белгия , Германия , Франция , Италия , Люксембург и Нидерландия .
(trg)="s55.2"> Šesti zakládajícími členy byly Belgie , Francie , Itálie , Lucembursko , Německo a Nizozemsko .
(src)="s58.1"> на общите ни ценности , които винаги са давали насока на политиката на Европейския парламент , включително и днес .
(trg)="s58.2"> Jsem toho názoru , že dynamika parlamentu je nepostradatelná . “ Slova tohoto velkého Evropana neztratila dodnes nic na své aktuálnosti .
(src)="s59.2"> В свое слово той очерта волята на Европейския парламент да развие култура на «общо мислене» , което описа по следния начин : «Формирането на политически групи позволи на Общата асамблея още от момента на първите си заседания да развива европейско чувство за принадлежност , което стои над националните интереси . »
(trg)="s59.2"> Skutečnost , že na shromáždění nebyly zastoupeny národní delegace , podstatně přispěla k vytvoření evropského ducha , k věcné debatě oproštěné od všech národních odlišností a k hledání kompromisu , který by byl syntézou národních a evropských zájmů .
(src)="s60.1"> Федералният канцлер Конрад Аденауер , тогава председател на Съвета на министрите , разпозна бързо възможностите за развитие на Европейския парламент .
(trg)="s60.1"> Georges Spénale , předseda Parlamentu v letech 1975 až 1977 , tento vývoj shrnul obdivuhodným způsobem , když o evropské integraci řekl : „ Jedna teze stanoví , že v první řadě je nutné sloužit lidu , a teprve potom vlasti , podle jiné teze je však služba vlasti postavena výše než služba lidu .
(src)="s60.2"> На 12 септември 1952 г . той заяви : «Парламентът се отличава преди всичко със силна динамика .
(trg)="s61.1"> Rychle se však ukázalo , že možnosti společenství ESUO byly příliš omezené , než aby splnily požadavky nové doby .
(src)="s60.3"> Във Вашата асамблея има — и това е отличителна черта за парламентарна дейност — стремеж да се пристъпва смело по пътя напред .
(trg)="s61.2"> Dne 25. března 1957 proto podepsalo šest zakládajících členů v Římě dvě smlouvy – Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství ( EHS ) a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii ( EURATOM ) .
(src)="s60.4"> Ние застъпваме становището , че динамиката на Парламента е от изключително значение . »
(trg)="s61.3"> Společné shromáždění se stalo Evropským parlamentním shromážděním a zároveň jediným shromážděním všech tří společenství .
(src)="s60.5"> Думите на този велик европеец звучат все така актуално и днес .
(trg)="s61.4"> Poprvé zasedalo dne 19. března 1958 a mělo zároveň pouze poradní funkci .
(src)="s62.1"> Жорж Спенал , председател на Парламента от 1975 г . до 1977 г . , обобщи това развитие по впечатляващ начин .
(trg)="s63.1"> Již v roce 1958 Parlament zdůrazňoval univerzální charakter boje za lidská práva , předurčil tak budoucí politickou orientaci Unie , poskytl jí důležité podněty a
(src)="s63.1"> Бързо след това стана ясно , че възможностите на ЕОВС са твърде ограничени , за да могат да отговорят на предизвикателствата на новото време .
(trg)="s64.1"> Prvním předsedou Evropského parlamentního shromáždění se stal Robert Schuman .
(src)="s63.2"> И така , на 25 март 1957 г . в Рим , шестте държави-осно-вателки подписаха Договора за създаване на Европейската икономическа общност ( ЕИО ) и Договора за създаване на Европейската общност за атомна енергия ( Евратом ) .
(trg)="s64.2"> V jednom ze svých projevů potvrdil odhodlání Evropského parlamentu vytvořit a rozvinout kulturu „ společného myšlení “ : „ Vytvoření politických skupin Společnému shromáždění umožnilo , aby se zde již od prvního zasedání rozvinul pocit evropské sounáležitosti , který je postaven nad národní zájmy . “
(src)="s67.1"> Наред с това , Парламентът подкрепи народите от Централна и Източна Европа в борбата им за свобода , както и в хода на драматичните събития в страните със съветско влияние до падането на Стената през 1989 г .
(trg)="s71.1"> Parlament také až do pádu Berlínské zdi v roce 1989 podporoval lid střední a východní Evropy v jeho boji za svobodu a činil tak také během dramatických událostí v zemích , které patřily do zóny sovětského vlivu .
(src)="s67.2"> Той застана категорично зад демократичните движения в Испания , Португалия и Гърция и им вдъхна надежда .
(trg)="s71.2"> Parlament se rovněž zcela a naprosto pevně postavil na stranu demokratického hnutí ve Španělsku , Portugalsku a Řecku a dodával lidu těchto zemí naději .
(src)="s68.1"> трябва да служи преди всичко на хората и след това на родината .
(trg)="s72.1"> Evropský parlament působil také v různých oblastech týkajících se vnitřních záležitostí .
(src)="s68.2"> Но съществува и друг възглед , според който да служиш на родината стои над това да служиш на хората .
(trg)="s72.2"> Zde můžeme uvést boj proti rasismu , xenofobii a antisemitismu , boj proti terorismu , boj za dodržování osobních svobod a rovnocenné postavení mužů a žen .
(src)="s69.1"> Стремежът към устойчив баланс неизменно бе в центъра на работата на нашия парламент .
(trg)="s72.5"> Proto mohla být v Lisabonské smlouvě v říjnu 2007 zakotvena Listina základních práv EU , která zaručuje ochranu práv našich občanů .
(src)="s73.1"> В този дух Парламентът изрази солидарност с народите в Европа , които бяха принудени да живеят под диктатура и през август 1961 г . осъди строежа на Берлинската стена .
(trg)="s75.1"> Stejně jako v oblasti lidských práv , tak také zde Evropský parlament správně rozpoznal budoucí vývoj a usiloval o sblížení národního a evropského úhlu pohledu .
(src)="s74.2"> Сред тях са борбата срещу расизма , ксенофобията и антисемитизма , борбата срещу тероризма при запазване на индивидуалните свободи и борбата за равнопоставеност на половете .
(src)="s74.3"> Всички тези усилия бяха
(trg)="s76.1"> A byl to rovněž Evropský parlament , který po mnoho let soustavně usiloval o to , aby byla ve všech dohodách o spolupráci Evropského společenství a později Evropské unie se třetími zeměmi zahrnuta doložka o lidských právech .
(src)="s78.1"> 1958 г . той обърна внимание върху съществуващ «демократичен дефицит» , тъй като държавитечленки определяха европейския бюджет без участието на националните парламенти .
(trg)="s79.1"> Dnes se Parlament zasazuje o to , aby byl rozpočet Unie4 vytvořen takovým způsobem , aby bylo možné
(src)="s79.1"> насочени към защитата и укрепването на основните права .
(trg)="s80.1"> V oblasti rozpočtu se Parlamentu podařilo své pravomoci postupně rozšířit .
(src)="s79.2"> Под натиска на Европейския парламент в тези области бе постигнато много .
(trg)="s80.2"> Již v roce 1958 upozornil na „ demokratický decit “ v této oblasti , neboť členské státy rozhodovaly o rozpočtu bez účasti národních parlamentů .
(src)="s79.4"> Тя е в еднаква степен обвързваща за държавитечленки и европейските институции , като изключение правят Великобритания и Полша .
(trg)="s81.2"> Ochrana životního prostředí a zejména boj proti změně klimatu , vývoj nových technologií a snaha o široký přístup k poznatkům Evropské unii umožňuje , aby dostála svým mezinárodním závazkům .
(src)="s79.6"> С Договора от Лисабон тя придобива правна сила .
(trg)="s82.1"> EP využil svých rozpočtových pravomocí jako páky k tomu , aby své legislativní pravomoci v různých po sobě následujících smlouvách postupně rozšiřoval5 .
(src)="s80.1"> След дълга и трудна борба , в средата на 70-те години Европейският парламент стана бюджетен орган , заедно със Съвета на министрите .
(trg)="s83.1"> Po dlouhých a těžkých jednáních se Evropský parlament v polovině sedmdesátých let stal společně s Radou rozpočtovým orgánem .
(src)="s80.2"> Той непоклатимо се придържа към своя принцип , съобразно който Европейският съюз трябва да разполага с достатъчно средства за осъществяване на своите цели .
(trg)="s83.2"> Neochvějně trval na své zásadě , že Evropská unie musí mít k uskutečnění svých cílů dostatek prostředků .
(src)="s80.3"> С оглед на това , Парламентът използва всичките си възможности и през 1980 г . , например , отхвърли за първи път бюджета на Общността .
(trg)="s83.3"> K dosažení tohoto předsevzetí využil všech svých možností , například v roce 1980 poprvé zamítl rozpočet Společenství .
(src)="s81.1"> Усилията за постигане на баланс проличават и в ангажираността на Европейския парламент с разширяването на неговите правомощия .
(trg)="s84.1"> Zatímco v roce 1958 byl Parlament pouze poradním shromážděním , stane se společně s Radou po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost rovnocenným zákonodárcem a bude se téměř ve 100 % případů podílet na legislativních rozhodnutích .
(src)="s81.2"> При все това , те не са самоцел , а трябва да служат на благополучието на гражданите .
(trg)="s85.1"> Evropský parlament využívá svých legislativních pravomocí k tomu , aby pomohl občanům v jejich každodenním životě .
(trg)="s85.2"> S tímto cílem již učinil mnoho rozhodnutí .
(src)="s83.1"> В началото от бюджета се финансираше преди всичко Общата селскостопанска политика .
(trg)="s87.1"> Původně byla z rozpočtu financována převážně společná zemědělská politika , která měla zajistit soběstačnost a nezávislost zemědělství Evropského společenství .
(src)="s83.2"> Така трябваше да се гарантира самостоятелността и независимостта на селското стопанство на Европейските общности .
(trg)="s87.2"> Evropský parlament se postupně zasazoval o to , aby v souladu se zásadou solidarity byly jednotlivým zemím a regionům přidělovány prostředky také na jiné účely .
(src)="s83.3"> Постепенно Европейският парламент се ангажира с разпределяне на бюджетните кредити , предназначени за други области , между отделните страни и региони въз основа на принципа на солидарността .
(trg)="s87.3"> Tuto zásadu Parlament hájil rovněž při jednáních s deseti členskými státy , které k EU přistoupily v květnu 2004 .
(src)="s83.4"> Този принцип бе защитен от него и по време на преговорите с десетте държави-членки , които се
(trg)="s87.4"> Evropská unie musela mít k dispozici dostatečné prostředky , aby mohlo být rozšíření úspěšné .
(trg)="s87.5"> Bez finanční solidarity není úspěšný rozvoj možný a stávající rozdíly nelze překonat .
(src)="s88.2"> Нужно бе Европейският съюз да разполага с необходимите средства , за да организира успешно разширяването .
(trg)="s91.1"> Evropský parlament zaznamenal tento významný úspěch proto , že rozšíření EU předvídal a připravil se na nové podmínky .
(src)="s90.2"> За тази цел са взети множество решения .
(trg)="s91.2"> Proto může být Parlament na odvedenou práci plným právem hrdý .
(src)="s91.1"> Европейският парламент използва своите бюджетни правомощия като средство за постепенно разширяване на законодателните си правомощия съобразно различните договори в тяхната хронологична последователност5 .
(trg)="s92.1"> příchozí i odchozí telefonní hovory v cizině , vytvoření „ černé listiny “ leteckých společností , které nesplňují požadované normy na bezpečnost leteckého provozu , a nemohou tedy využívat vzdušný prostor EU , nebo zákaz používání rakovinotvorných látek při výrobě hraček .
(src)="s92.1"> След разширяването от 2004 г .
(src)="s92.2"> ЕС се намира в коренно различна ситуация и по отношение на законодателството .
(trg)="s93.1"> Po rozšíření v roce 2004 se EU nachází ve zcela jiné situaci také pokud se týká legislativní činnosti .
(src)="s92.3"> В Съвета на министрите става все по-трудно да се постигат компромиси с 27 държави-членки .
(trg)="s93.2"> Při zasedáních Rady ministrů je stále těžší dosáhnout kompromisu mezi 27 státy .
(src)="s93.1"> Докато през 1958 г . той представляваше единствено асамблея със съвещателни функции , с влизането в сила на Договора от Лисабон той
(trg)="s95.1"> Po pádu Berlínské zdi přizval Evropský parlament již v roce 1991 pozorovatele z nových spolkových zemí , které do Parlamentu jmenoval Spolkový sněm , aby podpořil integraci občanů z tehdejšího NDR do EU .
(trg)="s95.2"> Tito pozorovatelé byli do práce Parlamentu zapojeni , aniž by měli statut poslance .
(src)="s94.1"> По-специално , такъв бе случаят при две начинания с голямо значение : Директивата за услугите6
(trg)="s96.1"> o chemických látkách a chemických přípravcích ( „ REACH “ ) 7 .
(trg)="s96.2"> Evropský parlament byl nakonec tím , kdo dosáhl kompromisu a umožnil schválení obou těchto legislativních aktů .
(src)="s97.2"> Вж . таблицата в Приложението .
(trg)="s100.2"> Přísnější kontroly chemických látek v souvislosti s jejich případnými riziky pro lidské zdraví .
(src)="s100.1"> и Регламентът за химичните вещества ( «REACH»).7В края на краищата , Европейският парламент бе работа на нашата институция и на Европейския съюз като цяло .
(trg)="s103.1"> Tato kultura porozumění se v neposlední řadě stala základem toho , že se v Evropském parlamentu podařilo dosáhnout politicky nezbytných kompromisů , jak jsme se již zmínili v případě směrnice o službách a nařízení o chemických látkách a přípravcích .
(src)="s102.1"> Бе възможно този компромис да се осъществи на практика , защото се намери разрешение на национални и политически различия в полза на общия европейски интерес .
(trg)="s105.1"> Společná každodenní práce lidí s různými politickými a kulturními kořeny a neustálá výměna zkušeností jsou již od roku 1958 specickým znakem Evropského parlamentu a vytvářejí jeho bohatství .
(src)="s103.2"> Той с пълно право може да се гордее с постигнатото .
(trg)="s106.2"> Podněcovali k diskusím , působili jako zprostředkovatelé také v rámci Parlamentu , hájili své myšlenky v EU i mimo ni a zprostředkovali kontakt s občany .
(src)="s104.2"> Всички наблюдатели бяха членове на националните парламенти на своите страни .
(trg)="s107.1"> Za nejdůležitější prioritu ve své funkci předsedy EP považuji podporu hodnot EU ve vnitřní i vnější politice a podporu mezikulturního dialogu , zejména s našimi partnery v arabském a islámském světě .
(src)="s104.3"> Те бяха интегрирани в политическите групи и се запознаха с методите на работа на Парламента .
(trg)="s107.2"> V době globalizace , která právě tak vzbuzuje naděje jako vyvolává obavy , se musíme rozhodně postavit čelem vůči všem formám netolerance a budovat mosty porozumění .
(src)="s104.4"> В този смисъл , новите ни колеги бяха в пълна степен интегрирани към работата на Парламента още от първия ден на разширяването .
(trg)="s107.3"> Našim společným hodnotám – kterými jsou svoboda , demokracie , lidská práva , právní stát a zejména trvalé zajištění míru – lze vdechnout život pouze dialogem vedeným napříč kulturami .
(src)="s105.1"> След падането на Берлинската стена , още през 1991 г .
(trg)="s109.1"> Rostoucí vliv Parlamentu se odráží také ve významu a v úloze předsedy .
(src)="s105.2"> Парламентът покани определени от Бундестага наблюдатели от новите федерални провинции , за да насърчи интеграцията в ЕС на гражданите от бившата ГДР .
(trg)="s109.2"> V průběhu let byla zavedena dnešní praxe , podle níž je předseda Parlamentu pravidelně zván na setkání představitelů států a vlád , aby v úvodu zasedání Evropské rady představil postoj Parlamentu k otázkám , které jsou na pořadu jednání .
(src)="s105.3"> Наблюдателите бяха приобщени към парламентарната работа , без да разполагат със статут на членове на Парламента .
(trg)="s109.3"> Navíc také společně s úřadujícím předsedou Rady podepisuje právní akty , jež byly přijaty postupem spolurozhodování , a rozpočet Evropské unie .
(src)="s105.4"> Това бе голям успех , тъй като по този начин те успяха да се запознаят по-бързо с начина на
(trg)="s109.4"> V rámci vnějších vztahů tlumočí na ociálních návštěvách
(src)="s123.1"> Портрети на председателите на Европейския парламент от 1958 г . до днес
(trg)="s118.1"> Galerie portrétů předsedů Evropského parlamentu od roku 1958
(src)="s127.1"> Портрети на
(trg)="s122.1"> Galerie portrétů
(src)="s128.1"> 1958 председателите на Европейския парламент от 1958 г .
(trg)="s123.1"> 1958 předsedů Evropského parlamentu od roku
(src)="s131.1"> ХАНС ФУРЛЕРПРЕДСЕДАТЕЛ ОТ МАРТ 1960 Г .
(trg)="s126.1"> ROBERT SCHUMANPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1958 DO BŘEZNA 1960
(src)="s132.1"> ПРЕДСЕДАТЕЛИ НА ЕП ПРЕДИ ПРОВЕЖДАНЕТО НА ПРЕКИ ИЗБОРИ
(trg)="s127.1"> PŘEDSEDOVÉ EP PŘED PŘÍMÝMI VOLBAMI
(src)="s148.1"> ГАЕТАНО МАРТИНОПРЕДСЕДАТЕЛ ОТ МАРТ 1962 Г .
(trg)="s143.1"> GAETANO MARTINOPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1962 DO BŘEZNA 1964
(src)="s149.1"> ЖАН ДЮВИОСАРПРЕДСЕДАТЕЛ ОТ МАРТ 1964 Г .
(trg)="s144.1"> JEAN DUVIEUSARTPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1964 DO BŘEZNA 1965
(src)="s167.1"> АЛЕН ПОЕРПРЕДСЕДАТЕЛ ОТ МАРТ 1966 Г .
(trg)="s162.1"> ALAIN POHERPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1966 DO BŘEZNA 1969
(src)="s191.1"> ЖОРЖ СПЕНАЛПРЕДСЕДАТЕЛ ОТ МАРТ 1975 Г .
(trg)="s186.1"> GEORGES SPÉNALEPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1975 DO BŘEZNA 1977
(src)="s196.1"> СИМОН ВЕЙЛИЗБРАНА ЗА ПРЕДСЕДАТЕЛ ПРЕЗ ЮЛИ 1979 Г .
(trg)="s191.1"> ZVOLENA PŘEDSEDKYNÍ V ČERVENCI 1979
(src)="s197.1"> ЕМИЛИО КОЛОМБОПРЕДСЕДАТЕЛ ОТ МАРТ 1977 Г . ДО ЮЛИ 1979 Г .
(trg)="s192.1"> EMILIO COLOMBOPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1977 DO ČERVENCE 1979SIMONE VEIL
(src)="s198.1"> ПРЕДСЕДАТЕЛИ НА ЕП СЛЕД ПРОВЕЖДАНЕТО НА ПРЕКИ ИЗБОРИ
(trg)="s193.1"> VOLENÍ PŘEDSEDOVÉ EP PO PŘÍMÝCH VOLBÁCH
(src)="s203.1"> ПИЕР ПФЛЕМЛЕНИЗБРАН ЗА ПРЕДСЕДАТЕЛ ПРЕЗ ЮЛИ 1984 Г .
(trg)="s198.1"> PIERRE PFLIMLINZVOLEN PŘEDSEDOU V ČERVENCI 1984
(src)="s204.1"> ПИТЕР ДАНКЕРТИЗБРАН ЗА ПРЕДСЕДАТЕЛ ПРЕЗ ЯНУАРИ 1982 Г .
(trg)="s199.1"> PIETER DANKERTZVOLEN PŘEDSEDOU V LEDNU 1982