# cs/22007A0926_01_R_03_.xml.gz
# sh/22007A0926_01_R_03_.xml.gz

(src)="1"> Zápis o opravě druhého dodatkového protokolu k Dohodě , kterou se zakládá přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé , s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k  Evropské unii , podepsaného v Bruselu dne 24. července 2007
(trg)="1"> Ispravak Drugog dodatnog protokola uz Sporazum o pridruživanju između Europske zajednice i njezinih država članica , s jedne strane , i Republike Čilea , s druge strane , kako bi se uzelo u obzir pristupanje Republike Bugarske i Rumunjske Europskoj uniji
(src)="2"> ( Úřední věstník Evropské unie L 251 ze dne 26. září 2007 )
(trg)="2"> ( Službeni list Europske unije L 251 od 26. rujna 2007 . )
(src)="3"> Tato oprava byla provedena zápisem o opravě podepsaným v Bruselu dne 18. prosince 2014 , uloženým u Rady .
(trg)="3"> ( Posebno izdanje Službenog lista Europske unije 11 / sv .
(src)="4"> Strana 12 , příloha III , tabulka „ I.
(trg)="4"> 35 od 2. travnja 2013 . )
(src)="5"> Horizontální závazky “ , záhlaví tabulky
(trg)="5"> Na stranicama od 148. do 161 . , u Prilogu III . , tablici „ I. Horizontalne obveze ” , u naslovu :
(src)="6"> místo :
(trg)="6"> umjesto :
(src)="7"> HORIZONTÁLNÍ ZÁVAZKY
(trg)="7"> HORIZONTALNE OBVEZE
(src)="8"> VŠECHNA ODVĚTVÍ UVEDENÁ V  TOMTO PLÁNU “
(trg)="8"> prisutnost fizičkih osoba .
(src)="9"> má být :
(trg)="9"> treba stajati :
(src)="10"> „ Způsob poskytování :
(trg)="10"> „ Načini pružanja usluga :
(src)="11"> Přeshraniční poskytování
(trg)="11"> prekogranično ;
(src)="12"> Spotřeba v zahraničí
(trg)="12"> korištenje u inozemstvu ;
(src)="13"> Obchodní přítomnost
(trg)="13"> treba stajati :
(src)="14"> Přítomnost fyzických osob
(trg)="14"> treba stajati :
(src)="15"> Odvětví nebo pododvětví
(trg)="15"> Sektor ili podsektor
(src)="16"> Omezení přístupu na trh
(trg)="16"> prekogranično ;
(src)="17"> Omezení národního zacházení
(trg)="17"> prekogranično ;
(src)="23"> [ žádný text ] [ 1 ] má být :
(trg)="23"> FINANCIJSKE USLUGE – SPECIFIČNE OBVEZE ( prvi dio ) ( 1 ) ”
(src)="33"> SPECIFICKÉ ZÁVAZKY PRO FINANČNÍ SLUŽBY ( část první ) ( 1 ) “
(trg)="33"> FINANCIJSKE USLUGE – SPECIFIČNE OBVEZE ( drugi dio ) ”
(src)="34"> Strany 127 – 142 , příloha IV , tabulka „ II.1.
(trg)="34"> „ Načini pružanja usluga :
(src)="41"> místo :
(trg)="41"> Sektor ili podsektor
(src)="43"> Dodatečné závazky “
(trg)="43"> komercijalna prisutnost ;
(src)="49"> L 251 , 26.9.2007 , s . 116 – 125 .
(trg)="49"> HORIZONTALNE OBVEZE
(src)="52"> Záhlaví tabulky chybí v podepsané verzi druhého dodatkového protokolu , avšak v souladu s praxí Úřadu pro publikace je uvedeno ve verzi zveřejněné v Úř. věst .
(trg)="52"> Financijske usluge – specifične obveze ( prvi dio ) ( 1 ) ” , u naslovu :

# cs/22013A0718_01_.xml.gz
# sh/22013A0718_01_.xml.gz

(src)="1"> Dohoda mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
(trg)="1"> Sporazum između Europske zajednice i Kraljevine Danske o nadležnosti , priznavanju i izvršenju sudskih odluka u građanskim i trgovačkim stvarima
(src)="3"> Z toho vyplývá , že se ve vztazích Evropské unie a Dánska použijí ustanovení prováděcího nařízení ( EU ) č . 1142 / 2011 .
(trg)="3"> To znači da će se odredbe Provedbene uredbe Komisije ( EU ) br . 1142 / 2011 primjenjivati na odnose Europske unije i Danske .
(src)="4"> V souladu s čl . 4 odst . 4 dohody zakládá Dánskem předložené oznámení mezi Dánskem a Evropskou unií vzájemné závazky .
(trg)="4"> U skladu s člankom 4. stavkom 4 . Sporazuma , obaviješću Danske stvaraju se uzajamne obveze Danske i Europske unije .
(src)="5"> Prováděcí nařízení ( EU ) č . 1142 / 2011 tedy představuje změnu dohody v rozsahu , v jakém toto nařízení mění nařízení ( ES ) č . 44 / 2001 ve znění nařízení ( ES ) č . 4 / 2009 , a považuje se za její přílohu .
(trg)="5"> Stoga Provedbena uredba ( EU ) br . 1142 / 2011 čini izmjenu Sporazuma u onoj mjeri u kojoj izmjenjuje Uredbu ( EZ ) br . 44 / 2001 kako je izmijenjena Uredbom ( EZ ) br . 4 / 2009 te se smatra njegovim prilogom .
(src)="7"> Úř. věst . L 299 , 16.11.2005 , s . 62 .
(trg)="7"> SL L 299 , 16.11.2005 . , str . 62 .
(src)="8"> Úř. věst . L 120 , 5.5.2006 , s . 22 .
(trg)="8"> SL L 120 , 5.5.2006 . , str . 22 .
(src)="9"> Úř. věst . L 12 , 16.1.2001 , s . 1 .
(trg)="9"> SL L 12 , 16.1.2001 . , str . 1 .
(src)="10"> Úř. věst . L 293 , 11.11.2011 , s . 24 .
(trg)="10"> SL L 293 , 11.11.2011 . , str . 24 .
(src)="11"> Úř. věst . L 7 , 10.1.2009 , s . 1 .
(trg)="11"> SL L 7 , 10.1.2009 . , str . 1 .
(src)="12"> Úř. věst . L 149 , 12.6.2009 , s . 80 .
(trg)="12"> SL L 149 , 12.6.2009 . , str . 80 .
(src)="13"> Článek 4 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne 19. října 2005 [ 1 ] ( dále jen „ dohoda “ ) uzavřené rozhodnutím Rady 2006 / 325 / ES [ 2 ] , stanoví , že kdykoli jsou přijata prováděcí opatření podle čl . 74 odst . 2 nařízení Rady ( ES ) č . 44 / 2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech [ 3 ] , oznámí Dánsko Komisi , zda se rozhodlo obsah těchto změn provést či nikoli.Prováděcí nařízení Komise ( EU ) č . 1142 / 2011 , kterým se vytvářejí přílohy X a XI k nařízení Rady ( ES ) č . 4 / 2009 o příslušnosti , rozhodném právu , uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráci ve věcech vyživovacích povinností [ 4 ] , bylo přijato dne 10. listopadu 2011 .
(trg)="13"> Sukladno članku 4 . Sporazuma od 19. listopada 2005. između Europske zajednice i Kraljevine Danske o nadležnosti , priznavanju i izvršenju sudskih odluka u građanskim i trgovačkim stvarima [ 1 ] ( dalje u tekstu „ Sporazum ” ) zaključenog Odlukom Vijeća 2006 / 325 / EZ [ 2 ] , prilikom provedbe mjera donesenih sukladno članku 74. stavku 2 . Uredbe Vijeća ( EZ ) br . 44 / 2001 od 22. prosinca 2000. o nadležnosti , priznavanju i izvršenju sudskih odluka u građanskim i trgovačkim stvarima [ 3 ] , Danska o svojoj odluci provedbe sadržaja tih mjera obavješćuje Komisiju.Provedbena uredba Komisije ( EU ) br . 1142 / 2011 kojom se utvrđuju prilozi X. i XI . Uredbi Vijeća ( EZ ) br . 4 / 2009 o nadležnosti , mjerodavnom pravu , priznavanju i izvršenju odluka te suradnji u stvarima koje se odnose na obvezu uzdržavanja [ 4 ] donesena je 10. studenog 2011 .
(src)="14"> V souladu s čl . 3 odst . 2 dohody již Dánsko oznámilo Komisi dopisem ze dne 14. ledna 2009 své rozhodnutí provést obsah nařízení Rady ( ES ) č . 4 / 2009 [ 5 ] v rozsahu , v jakém toto nařízení mění nařízení ( ES ) č . 44 / 2001 [ 6 ] .V souladu s článkem 4 dohody již Dánsko oznámilo Komisi dopisem ze dne 11. ledna 2012 své rozhodnutí provést obsah prováděcího nařízení ( EU ) č . 1142 / 2011 .
(trg)="14"> U skladu s člankom 3. stavkom 2 . Sporazuma Danska je u dopisu od 14. siječnja 2009. već obavijestila Komisiju o svojoj odluci provedbe sadržaja Uredbe Vijeća ( EZ ) br . 4 / 2009 [ 5 ] u onoj mjeri u kojoj ta Uredba izmjenjuje Uredbu ( EZ ) br . 44 / 2001 [ 6 ] .U skladu s člankom 4 . Sporazuma Danska je u dopisu od 11. siječnja 2012. obavijestila Komisiju o svojoj odluci provedbe sadržaja Provedbene uredbe Komisije ( EU ) br . 1142 / 2011 .

# cs/22013A0817_01_.xml.gz
# sh/22013A0817_01_.xml.gz

(src)="1"> Protokol
(trg)="1"> Protokol
(src)="2"> o doplnění Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z roku 1963
(trg)="2"> o izmjeni Bečke konvencije o građanskoj odgovornosti za nuklearnu štetu iz 1963 .
(src)="3"> SMLUVNÍ STÁTY TOHOTO PROTOKOLU ,
(trg)="3"> DRŽAVE STRANKE OVOG PROTOKOLA ,
(src)="4"> SOUDÍCE , že je žádoucí doplnit Vídeňskou úmluvu o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z 21. května 1963 , aby zajišťovala širší rozsah použití , větší rozsah odpovědnosti provozovatele jaderného zařízení a navýšení prostředků pro zabezpečení přiměřené a spravedlivé náhrady ,
(trg)="4"> UZIMAJUĆI U OBZIR da je poželjno izmijeniti Bečku konvenciju o građanskoj odgovornosti za nuklearnu štetu od 21. svibnja 1963. kako bi se omogućilo šire područje primjene , povećao iznos odgovornosti operatora nuklearnog postrojenja i unaprijedila sredstva za osiguravanje odgovarajuće i pravedne naknade ,
(src)="5"> SE DOHODLY na následujícím :
(trg)="5"> SPORAZUMJELE su se :
(src)="6"> Článek 1
(trg)="6"> Članak 1 .
(src)="7"> Úmluva , kterou ustanovení tohoto protokolu doplňují , je Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z 21. května 1963 , dále uváděná jako „ Vídeňská úmluva z roku 1963 “ .
(trg)="7"> Konvencija koja se mijenja odredbama ovog Protokola je Bečka konvencija o građanskoj odgovornosti za nuklearnu štetu od 21. svibnja 1963 . , u daljnjem tekstu „ Bečka konvencija iz 1963 . ”
(src)="8"> Článek 2
(trg)="8"> Članak 2 .
(src)="9"> Článek I Vídeňské úmluvy z roku 1963 se mění takto :
(trg)="9"> Članak I. Bečke konvencije iz 1963. mijenja se kako slijedi :
(src)="10"> Odstavec 1 ( j ) se mění takto :
(trg)="10"> Stavak 1. točka ( j ) mijenja se kako slijedi :
(src)="11"> slovo „ a “ na konci bodu ( ii ) se vypouští a vkládá se na konec bodu ( iii ) ;
(trg)="11"> riječ „ i ” briše se s kraja podstavka ii. i umeće na kraj podstavka iii . ,
(src)="12"> doplňuje se následující nový bod ( iv ) :
(trg)="12"> novi podstavak iv. dodaje se kako slijedi :
(src)="13"> taková další zařízení , v nichž jsou jaderné palivo nebo radioaktivní produkty či odpady , která čas od času stanoví Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii ; “ .
(trg)="13"> ostala postrojenja u kojima ima nuklearnoga goriva ili radioaktivnih proizvoda ili otpada što Vijeće guvernera Međunarodne agencije za atomsku energiju s vremena na vrijeme utvrđuje ; ”
(src)="14"> Odstavec 1 ( k ) je nahrazen následujícím textem :
(trg)="14"> Stavak 1. točka ( k ) zamjenjuje se sljedećim tekstom :
(src)="15"> „ Jaderná škoda “ znamená :
(trg)="15"> ‚ nuklearna šteta ’ znači :
(src)="16"> usmrcení nebo osobní zranění ,
(trg)="16"> i. smrt ili tjelesna ozljeda ;
(src)="17"> ztrátu nebo poškození majetku ;
(trg)="17"> gubitak ili oštećenje imovine ;
(src)="18"> a každé z následujícího v rozsahu stanoveném právem příslušného soudu ;
(trg)="18"> i svaka od dolje navedenih šteta u opsegu koji utvrđuje pravo nadležnog suda –
(src)="19"> ekonomickou ztrátu vznikající ze ztráty nebo škody zmíněné v bodech ( i ) nebo ( ii ) , pokud již není zahrnuta v těchto bodech , kterou utrpěla osoba oprávněná uplatňovat nárok týkající se takovéto ztráty či škody ;
(trg)="19"> gospodarski gubitak nastao zbog gubitka ili štete navedene u podstavku i. ili ii . , ako nije uključen u navedenim podstavcima , ako ga je pretrpjela osoba koja ima pravo tražiti naknadu zbog takvog gubitka ili štete ;
(src)="20"> náklady na opatření na obnovu poškozeného životního prostředí , pokud takovéto poškození není nevýznamné , jsou-li takováto opatření skutečně vykonána nebo mají být vykonána a pokud nejsou zahrnuta do bodu ( ii ) ;
(trg)="20"> troškovi mjera za dovođenje zagađenoga okoliša u prvobitno stanje , osim ako je to onečišćenje beznačajno , ako su se takve mjere stvarno poduzele ili se trebaju poduzeti , i ako nisu uključeni u podstavak ii . ;
(src)="21"> ztrátu příjmů plynoucích z ekonomické zainteresovanosti na jakémkoli využití nebo užití životního prostředí vzniklou v důsledku významného poškození tohoto prostředí a pokud není zahrnuta do bodu ( ii ) ;
(trg)="21"> v. gubitak prihoda koji proizlazi iz gospodarskoga interesa u bilo kojoj uporabi ili uživanju okoliša , do kojega je došlo zbog znatnog onečišćenja toga okoliša , i ako nije uključen u podstavak ii . ;
(src)="22"> náklady preventivních opatření a další ztrátu nebo škodu způsobenou takovými opatřeními a
(trg)="22"> troškovi preventivnih mjera i bilo kojega gubitka ili štete prouzročene takvim mjerama ;
(src)="23"> jakoukoli další ekonomickou ztrátu jinou než kteroukoli ztrátu způsobenou poškozením životního prostředí , připouští-li to obecné právo o občanskoprávní odpovědnosti , kterým se řídí příslušný soud ;
(trg)="23"> bilo koji drugi gospodarski gubitak , osim onog kojeg je uzrokovalo onečišćenje okoliša , ako je dozvoljen općim zakonom o građanskoj odgovornosti nadležnoga suda ,
(src)="24"> v případě bodů ( i ) až ( v ) a ( vii ) uvedených výše tedy , jestliže ztráta nebo škoda vznikla nebo je důsledkem ionizujícího záření emitovaného jakýmkoli zdrojem záření uvnitř jaderného zařízení nebo emitovaného jaderným palivem nebo radioaktivními produkty či odpady v jaderném zařízení nebo z jaderného materiálu , vycházejícího nebo pocházejícího z jaderného zařízení nebo do něho zasílaného , ať již vznikají z radioaktivních vlastností takovýchto látek nebo z kombinace radioaktivních vlastností s toxickými , výbušnými nebo jinými nebezpečnými vlastnostmi takovýchto látek . “
(trg)="24"> što se tiče podstavaka od i. do v. te od vii. nadalje , u slučaju da gubitak ili šteta nastane od ili je posljedica ionizirajućeg zračenja koje potječe od bilo kojeg izvora zračenja u nuklearnom postrojenju , ili potječe od nuklearnoga goriva ili radioaktivnih proizvoda , ili otpada u nuklearnom materijalu ili nuklearnog materijala koji dolazi iz , potječe iz ili se šalje u nuklearno postrojenje , bez obzira na to potječe li od radioaktivnih svojstava takvih tvari ili od kombinacije radioaktivnih svojstava s otrovnim , eksplozivnim ili drugim opasnim svojstvima takve tvari . ”
(src)="25"> Odstavec 1 ( l ) je nahrazen následujícím textem :
(trg)="25"> Stavak 1. točka ( l ) zamjenjuje se sljedećim tekstom :
(src)="26"> „ Jaderná událost “ znamená jakýkoli případ nebo sérii případů majících stejný původ , který způsobuje jadernou škodu nebo , ale jen co se týká preventivních opatření , vytváří vážnou a bezprostřední hrozbu , že způsobí takovouto škodu . “
(trg)="26"> ‚ Nuklearna nesreća ’ znači svaki događaj ili skup događaja istog podrijetla koji prouzroči nuklearnu štetu ili , ali samo u odnosu na preventivne mjere , stvara tešku i neposrednu prijetnju nastanku takve štete . ”
(src)="27"> Po odstavci 1 ( l ) jsou vloženy čtyři následující nové odstavce 1 ( m ) , 1 ( n ) , 1 ( o ) a 1 ( p ) :
(trg)="27"> Nakon stavka 1. točke ( l ) dodaju se četiri nova stavka , stavak 1. točka ( m ) , stavak 1. točka ( n ) , stavak 1. točka ( o ) i stavak 1. točka ( p ) kako slijedi :
(src)="28"> „ Opatření pro obnovu “ znamenají jakákoli přiměřená opatření , která byla schválena kompetentními orgány státu , kde byla tato opatření přijata , a která usilují o obnovu stavu nebo o navrácení poškozených nebo zničených složek životního prostředí nebo o zavedení , kde je to přiměřené , ekvivalentu těchto složek do životního prostředí .
(trg)="28"> ‚ Mjere za dovođenje u prvobitno stanje ’ znači sve razumne mjere koje su odobrila nadležna tijela države u kojoj su mjere poduzete i kojima je cilj da dovedu u prvobitno stanje oštećene ili uništene sastavnice okoliša ili da uvedu , prema potrebi , jednakovrijedne sastavnice u okoliš .
(src)="29"> Kdo je oprávněn přijmout takováto opatření stanoví právo státu , kde vznikla škoda .
(trg)="29"> U pravu države koja je pretrpjela štetu određuje se tko ima pravo poduzeti takve mjere .
(src)="30"> „ Preventivní opatření “ znamenají jakákoli přiměřená opatření přijatá kteroukoli osobou poté , co došlo k jaderné události , aby se zabránilo škodě nebo aby se minimalizovala škoda , uvedená v bodech ( k ) ( i ) až ( v ) , nebo ( vii ) , za předpokladu jejich schválení kompetentními orgány , požadovaném právem státu , kde byla opatření přijata .
(trg)="30"> ‚ Preventivne mjere ’ znači sve razumne mjere koje je poduzela bilo koja osoba nakon nuklearne nesreće kako bi se spriječila ili smanjila šteta iz točke ( k ) i do v. ili vii . , podložno bilo kojem odobrenju nadležnih tijela koje se zahtijeva u pravu države u kojoj su se mjere poduzele .
(src)="31"> „ Přiměřená opatření “ znamenají opatření , která jsou podle práva příslušného soudu vhodnými a úměrnými při zohlednění všech okolností , například :
(trg)="31"> ‚ Razumne mjere ’ mjere su koje se prema pravu nadležnog suda smatraju prikladnim i razmjernim , uzimajući u obzir sve okolnosti , na primjer : –
(src)="32"> povahy a rozsahu vzniklé škody nebo , v případě preventivních opatření , povahy a rozsahu rizika takovéto škody ,
(trg)="32"> i. vrstu i opseg nastale štete ili , u slučaju preventivnih mjera , vrstu i opseg rizika od nastanka takve štete ;
(src)="33"> v jakém rozsahu v době , kdy jsou přijímána , je pravděpodobné , že tato opatření budou účinná , a
(trg)="33"> opseg u kojem su , u vrijeme poduzimanja , takve mjere vjerojatno učinkovite ; i
(src)="34"> relevantních vědeckých a technických poznatků .
(trg)="34"> odgovarajuću znanstvenu i tehničku stručnost .
(src)="35"> „ zvláštní práva čerpání “ , dále uváděná jako ZPČ , znamenají zúčtovací jednotku , definovanou Mezinárodním měnovým fondem a používanou jím pro jeho vlastní operace a transakce . “
(trg)="35"> ‚ Posebna prava vučenja ’ , u daljnjem tekstu SDR , znači obračunska jedinica koju Međunarodni monetarni fond definira i koristi za vlastite poslove i transakcije . ”
(src)="36"> Odstavec 2 je nahrazen následujícím textem :
(trg)="36"> Stavak 2. zamjenjuje se sljedećim tekstom :
(src)="37"> Stát zařízení může , pokud to odůvodňuje malý rozsah zahrnutých rizik , vyloučit jakékoli jaderné zařízení nebo malá množství jaderného materiálu z aplikace této úmluvy , pokud :
(trg)="37"> Država postrojenja može , ako je to opravdano malim opsegom rizika , izuzeti bilo koje nuklearno postrojenje ili male količine nuklearnog materijala iz primjene ove Konvencije , pod uvjetom da :
(src)="38"> co se týká jaderných zařízení , byla pro takovéto vyloučení stanovena Radou guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii kritéria a jakékoli vyloučení státem zařízení vyhovuje takovýmto kritériím a
(trg)="38"> u odnosu na nuklearna postrojenja , kriterije za takvo izuzimanje utvrđuje Vijeće guvernera Međunarodne agencije za atomsku energiju i svako izuzimanje od strane države postrojenja zadovoljava te kriterije ; i
(src)="39"> co se týká malých množství jaderného materiálu , byly stanoveny Radou guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii maximální hranice pro vyloučení takovýchto množství a jakékoli vyloučení zařízení státem je v rámci takto stanovených limitů .
(trg)="39"> u odnosu na male količine nuklearnog materijala , maksimalna ograničenja za izuzimanje tih količina utvrđuje Vijeće guvernera Međunarodne agencije za atomsku energiju i svako je izuzimanje od strane države postrojenja u okviru tih utvrđenih ograničenja .
(src)="40"> Kritéria pro vyloučení jaderných zařízení a maximální limity pro vyloučení malých množství jaderného materiálu budou pravidelně revidována Radou guvernérů . “
(trg)="40"> Vijeće guvernera periodično će preispitivati kriterije za izuzimanje nuklearnih postrojenja i maksimalna ograničenja za izuzimanje malih količina nuklearnog materijala . ”
(src)="41"> Článek 3
(trg)="41"> Članak 3 .
(src)="42"> Po článku I Vídeňské úmluvy 1963 jsou zařazeny následující dva nové články I A a I B :
(trg)="42"> Nakon članka I. Bečke konvencije iz 1963. dodaju se dva nova članka I.A i I.B :
(src)="43"> „ Článek I A
(trg)="43"> „ Članak I.A
(src)="44"> Tato úmluva platí pro jadernou škodu vzniklou kdekoli .
(trg)="44"> Ova se Konvencija primjenjuje na nuklearnu štetu , bez obzira gdje je pretrpljena .
(src)="45"> Právní řád státu zařízení však může vyloučit z použití této úmluvy škodu , která vznikla :
(trg)="45"> Međutim , zakonodavstvo države postrojenja od primjene ove Konvencije može izuzeti štetu pretrpljenu :
(src)="46"> na území státu , který není smluvním státem , nebo
(trg)="46"> na državnom području države koja nije ugovorna stranka ; ili
(src)="47"> v jakýchkoli mořských zónách , vytvořených státem , který není smluvním státem , v souladu s mezinárodním mořským právem .
(trg)="47"> u bilo kojem pomorskom pojasu uspostavljenom od strane države koja nije ugovorna stranka u skladu s međunarodnim pravom mora .
(src)="48"> Vyloučení podle odstavce 2 tohoto článku může platit , pouze pokud jde o stát , který není smluvním státem , který v době události :
(trg)="48"> Svako izuzimanje sukladno ovom članku stavku 2. može se primjenjivati samo u odnosu na državu koja nije ugovorna stranka i koja u trenutku nesreće :
(src)="49"> má nějaké jaderné zařízení na svém území nebo v jakýchkoli mořských zónách vytvořených v souladu s mezinárodním mořským právem a
(trg)="49"> ima nuklearno postrojenje na svom državnom području ili u bilo kojem pomorskom pojasu kojeg je uspostavila u skladu s međunarodnim pravom mora i
(src)="50"> neposkytuje ekvivalentní reciproční výhody .
(trg)="50"> ne pruža jednakovrijedne obostrane koristi .
(src)="51"> Jakékoli vyloučení podle odstavce 2 tohoto článku se nedotkne práv zmíněných v pododstavci a ) odstavce 2 článku IX a jakékoli vyloučení podle odstavce 2b ) tohoto článku nebude použito na škodu vzniklou na palubě lodi nebo letadla nebo lodi či letadlu .
(trg)="51"> Svako izuzimanje sukladno ovom članku stavku 2. ne utječe na prava iz članka IX. stavka 2. točke ( a ) i svako izuzimanje sukladno stavku 2. točki ( b ) ovog članka ne proširuje se na štetu unutar broda ili zrakoplova ili na samom brodu ili zrakoplovu .
(src)="52"> Článek I B
(trg)="52"> Članak I.B
(src)="53"> Tato úmluva se nebude vztahovat na jaderná zařízení užívaná pro nemírové účely . “
(trg)="53"> Ova Konvencija ne primjenjuje se na nuklearna postrojenja koja se ne koriste u mirnodopske svrhe . ”
(src)="54"> Článek 4
(trg)="54"> Članak 4 .
(src)="55"> Článek II Vídeňské úmluvy 1963 se mění následovně :
(trg)="55"> Članak II . Bečke konvencije iz 1963. mijenja se kako slijedi :
(src)="56"> Na konci odstavce 3 ( a ) je doplněn následující text :
(trg)="56"> Na kraju stavka 3. točke ( a ) dodaje se sljedeći tekst :
(src)="57"> „ Stát zařízení může omezit částku veřejných prostředků daných k dispozici na jednu událost do výše rozdílu , pokud existuje , mezi částkami takto vytvořenými a částkou určenou podle odstavce 1 článku V. “
(trg)="57"> „ Država postrojenja može ograničiti iznos javnih sredstava dostupnih po nesreći na razliku , ako postoji , između ovdje utvrđenog iznosa i iznosa utvrđenog sukladno članku V. stavku 1 . ”
(src)="58"> Na konci odstavce 4 je doplněn následující text :
(trg)="58"> Na kraju stavka 4. dodaje se sljedeći tekst :
(src)="59"> „ Stát zařízení může omezit částku veřejných prostředků danou k dispozici , jak je stanoveno v pododstavci a ) odstavce 3 tohoto článku . “
(trg)="59"> „ Država postrojenja može ograničiti iznos dostupnih javnih sredstava u skladu s ovim člankom stavkom 3. točkom ( a ) . ”
(src)="60"> Odstavec 6 je nahrazen následujícím textem :
(trg)="60"> Stavak 6. zamjenjuje se sljedećim tekstom :
(src)="61"> Žádná osoba nebude odpovědná za jakoukoli ztrátu či škodu , která není jadernou škodou podle pododstavce ( k ) odstavce 1 článku I , ale která by byla jako taková určena podle ustanovení tohoto pododstavce . “
(trg)="61"> Nijedna osoba nije odgovorna za bilo kakav gubitak ili štetu koja nije nuklearna šteta sukladno članku I. stavku 1. podstavku ( k ) , ali koja se mogla odrediti kao takva sukladno odredbama tog podstavka . ”
(src)="62"> Článek 5
(trg)="62"> Članak 5 .
(src)="63"> Po první větě v článku III Vídeňské úmluvy 1963 je doplněn následující text :
(trg)="63"> Nakon prve rečenice u članku III . Bečke konvencije iz 1963. dodaje se sljedeći tekst :
(src)="64"> „ Stát zařízení však může vyloučit tuto povinnost , pokud jde o dopravu , která se uskutečňuje zcela na jeho vlastním území . “
(trg)="64"> „ Međutim , država postrojenja može izuzeti ovu obavezu u odnosu na prijevoz koji se u cijelosti odvija na njezinom državnom području . ”