# ach/2017122.xml.gz
# nv/2017122.xml.gz


(src)="1"> © 2017 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
(trg)="1"> © 2017 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania

(src)="2"> Magajin man pe kicato .
(trg)="2"> Díí naaltsoos doo nahaniih da .

(src)="3"> Kicoyo me pwonyo dano ki Baibul i wi lobo ducu dok yub man jenge i kom mot ma dano miyo kun a ki i cwinygi .
(trg)="3"> Nahasdzáán tʼáá siʼą́ą́ ńtʼééʼ Diyin ­ Bizaad bíhooʼaah biniyé chooʼı̨́ .

(src)="4"> Ka imito miyo mot , cit i kabedowa me www.jw.org / ach .
(trg)="4"> Béeso bee ináʼáwoʼgo yee yilwoł .

(src)="5"> Ka pe dok kinyuto mapatte , Ginacoya ducu kikwanyo ki i Baibul me leb Acholi me mwaka 1985 pa Bible Society of Uganda , kun kitiyo ki nukuta me kare - ni .
(trg)="5"> Béeso bee adeeshwoł nínízingo éí www.jw.org websitegi dínííłʼįįł .

(src)="6"> Ka ma kiketo iye NW i nge tyeng mo , nongo nyuto ni kigonyo oa ki i leb Muno me New World Translation of the Holy Scriptures .
(trg)="6"> Saad hadasdzooígíí éí Diyin God Bizaad ( Navajo Revised ) biiʼdóó hadasdzoh .

(src)="7"> MAGAJIN MAN , Wi Lubele , keto deyo i kom Lubanga Jehovah , Laloc Mamalo ma loyo polo ki lobo .
(trg)="7"> BEE HAʼÍDÉESʼĮ́ĮʼII éí tʼáá ałtsoní bee Bóhólníihii Diyin Jiihóvah yaa haniih .

(src)="8"> Kweyo cwiny dano ki lok me kwena maber me Ker pa Lubanga , ma en aye gamente ma tye ada i polo , ma cokcok - ki bikelo agikki me jami maraco ducu ci loko lobo doko paradic .
(trg)="8"> Hadaʼííníilníi doo biniyé , yáʼąąshiidę́ę́ʼ God biNahatʼaʼ éí doo yáʼádaashxóonii niidoołtʼih áádóó nahasdzáán bikááʼ hózhónígo íidoolíiłgo yaa halneʼ .

(src)="9"> Dongo niye i kom Yecu Kricito , ma oto wek wanong kwo ma pe tum dok ma kombeddi dong tye ka loc calo Kabaka me Ker pa Lubanga .
(trg)="9"> Áádóó Jesus Christ woodlą́ą dooleełgo áyoolííł , éí dajiztsą́ áko iiná doo ninítʼiʼii nihaa doolyééł , éí kʼad hojooʼáałgo God biNahatʼaʼ biNaatʼáanii jílı̨́ .

(src)="10"> Magajin man kicako goyone i mwaka 1879 labongo keng dok pe cwako tim me wibye .
(trg)="10"> Díí naaltsoos 1879dóó wóshdę́ę́ʼ álʼı̨́įgo hoolzhish , bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼii doo yił ahídéétʼiʼ da .

(src)="11"> Jenge i kom Baibul macalo guti me twerone .
(trg)="11"> Diyin Bizaad ánínígíí íiyisíí bikʼehgo álʼı̨́ .

# ach/2017123.xml.gz
# nv/2017123.xml.gz


(src)="1"> Lok ma Tye i Iye
(trg)="1"> Ałkééʼ Nínilígíí

(src)="2"> 3 Lapeny ma Ocungo Wi Dano Mapol
(trg)="2"> 3 Iinaásh Nááhódlǫ́ ?

(src)="3"> 4 Gin ma Baibul Waco i Kom Kwo ki To
(trg)="3"> 4 Haʼátʼíísh Diyin Bizaad Yee Naʼnitin ?

(src)="4"> 8 KA NGAT MA IMARO KOME LIT ADADA
(trg)="4"> 8 IINÁ NIIDOOŁTʼIHII AYÓÓʼÍÍNÍIʼNÍINII BEE BĄĄ DAHOOʼAʼGO

(src)="5"> 11 ELIAS HUTTER KI BAIBUL MA EN OGONYO I LEB IBRU
(trg)="5"> 11 ELIAS HUTTER DÓÓ NIZHÓNÍGO HÍÍBREWJÍ DIYIN BIZAAD ÁDAYIILAAÍGÍÍ

(src)="6"> 13 KIT MA NUKUTA MATIDI LOYO ME LEB IBRU CUKO KWEDE CWINYWA
(trg)="6"> 13 HÍÍBREWJÍ SAAD BEE NAADZOOÍGÍÍ TSʼÍDÁ ÁŁTSʼÍÍSÍ NDI , BIDZIIL

(src)="7"> 14 PARADIC I LOBO ​ — LEK MAMWA KECE LOK ADA ?
(trg)="7"> 14 NAHASDZÁÁN AYÓÓ ÁHONÓOLIN — TʼÁÁSH AANÍÍ ÁDOONÍÍŁ ?

(src)="8"> 16 GIN MA BAIBUL WACO ?
(trg)="8"> 16 DIYIN BIZAAD HAʼÁTʼÍÍ NÍ ?

# ach/2017124.xml.gz
# nv/2017124.xml.gz


(src)="1"> Tika to obedo yub pa Lubanga ?
(trg)="1"> God yinahaʼáhígíí éísh anoonééł bił ahídéétʼiʼ ?

(src)="2"> Baibul waco ni : Lubanga “ bijwayo pig wanggi woko ducu .
(src)="3"> To bene dong bibedo pe . ” ​ — Niyabo 21 : 4 .
(trg)="2"> Diyin Bizaad ání : “ [ Bóhólníihii éí ] dabinákʼeeshtoʼ tʼáá ałtso yá yidootʼoł , aniné ádin doo . ” — Revelation 21 : 4 .

(src)="4"> Magajin me Wi Lubele man tito gin ma Baibul waco i kom kwo ki to .
(trg)="3"> Díí naaltsoos Bee Haʼídéesʼı̨́įʼii éí iiná dóó anoonééł Diyin Bizaad yee naʼnitinígíí nihił ííshjání ííłʼı̨́ .

# ach/2017125.xml.gz
# nv/2017125.xml.gz


(src)="1"> Cokcok dini ducu giye ni dano tye ki tipo ma pe to
(trg)="1"> Oodląʼ ałʼąą ádaatʼéii yikééʼ naazínígíí éí hwiiʼ sizíinii náásgóó dahiináago dayoodlą́

(src)="2"> LOK MA I POK NGEYE | GIN MA BAIBUL WACO I KOM KWO KI TO ?
(trg)="2"> ÍIYISÍÍ BAA HODOONIHII | IINÁ DÓÓ ANOONÉÉŁ HAITʼÉEGO DIYIN BIZAAD YAA HALNEʼ ?

(src)="3"> DANO gitye ki tam mapatpat madok i kom kwo ki to .
(trg)="3"> TʼÓÓ ahayóí ałʼąą átʼéego iiná dóó anoonééł yaa nitsídaakees .

(src)="4"> Jo mogo gitamo ni ka ngat moni oto , pud medde ki kwo i yo mapat nyo i kabedo mukene .
(trg)="4"> Diné ádin yileehgo éí hádí shı̨́ı̨́ nááhojídlǫ́ǫ danízingo , łaʼ yaa nitsídaakees .

(src)="5"> Jo mukene gitamo ni gibinywalogi odoco dok i yo mo mapat .
(trg)="5"> Łaʼ éí nááhoʼdichíihgo , iiná tʼáá náás yitʼihgo dayoodlą́ .

(src)="6"> Jo mukene gitamo ni to obedo agikki me jami ducu .
(trg)="6"> Łaʼ éí anoonééł tʼáá áajįʼ ninítʼiʼgo yaa nitsídaakees .

(src)="7"> Twero bedo ni in itye ki tam mapat i kom lok man , gwok nyo ma lubbe ki kit ma idongo kwede nyo tekwaroni .
(trg)="7"> Diné ájídingo haash yiitʼįįhgi , ni shı̨́ı̨́ łahgo átʼéego baa nitsíníkees .

(src)="8"> Kit macalo dano gitye ki tam mapol mapatpat madok i kom to , tika tye ngat mo nyo ka mo ma watwero lokke iye me nongo lagam ma niango wiwa i kom lapeny man ma ocungo wi dano - ni ?
(trg)="8"> Iiná ninítʼiʼjįʼ bikéédóó haash dooníiłgi , diné éí ałʼąą átʼéego yaa nitsídaakees .
(trg)="9"> Ndi tʼááłáhíjígoósh tʼáá aaníinii átʼé ?

(src)="9"> Pi cencwari mapol , lupwonye dini gubedo ka pwonyo dano ni tipo pa dano medde ki kwo ka ngat moni oto .
(trg)="10"> Tʼáá níléídę́ę́ʼ , dahalneʼii éí hwiiʼ sizíinii náásgóó dahiináago yee nidaʼnitin .

(src)="10"> Cokcok dini ducu ma giwacci gin ​ — Lukricitayo , Hindi , Lujudaya , Cilam , ki dong dini mukene — ​ giye ni dano tye ki tipo dok medde ki kwo i nge to .
(trg)="11"> Tʼóó ahayóí diné daʼoodlání danilíinii — Christians , Hindus , Jews , dóó Muslims — éí hwiiʼ sizíinii náásgóó dahiinánígíí dayoodlą́ .

(src)="11"> Dini me Budda kitungcel , giwaco ni kinywalo ngat moni muto - ni odoco tyen mapol , dok teko ki ngec ma onongo ngat meno tye kwede twero medde ki kwo ki yomcwiny adada i yo ma kilwongo ni Nirvana .
(trg)="12"> Éí yádiłhił biiʼ nááhojídlǫ́ǫ doo daaní .
(trg)="13"> Buddhists éí force doodaiiʼ mental energy deiłnínígíí dayoodlą́ągo átʼé , éí bił dahodéezyéel ( éí Nirvana dayózhí ) .

(src)="12"> Macalo adwogi me pwony man , jo mapol i twok lobo lung gitamo ni to yabo yo ki ngat moni me kwo i lobo mukene .
(trg)="15"> Ájídingo éí iiná tʼóó ahééhíítʼée nahalingo yaa nitsídaakees .

(src)="13"> Ki bot jo mapol , to obedo gin ma pire tek i kwo pa dano , dok ki botgi to nen calo obedo miti pa Lubanga .
(trg)="16"> Ádin jileehgo éí God íinízinii biniinaa ákótʼįįh .

(src)="14"> Ento gin ango ma Baibul waco i kom to ?
(trg)="17"> Ndi Diyin Bizaad éí haitʼéego naʼnitin ?

(src)="15"> Tim ber ikwan pwony ma lubo man .
(src)="16"> Lagamme twero cungo wii .
(trg)="18"> Tʼáá náás ííníłtaʼgo éí binahjįʼ bikʼídíníítááł .

# ach/2017126.xml.gz
# nv/2017126.xml.gz


(src)="1"> LOK MA I POK NGEYE | GIN MA BAIBUL WACO I KOM KWO KI TO ?
(trg)="1"> ÍIYISÍÍ BAA HODOONIHII | IINÁ DÓÓ ANOONÉÉŁ HAITʼÉEGO DIYIN BIZAAD YAA HALNEʼ ?

(src)="2"> Ka wakwano lok madok i kom cwec i buk me acakki me Baibul , ci wabiniang ni Lubanga owaco ki Adam ni : “ Yadi ducu ma tye i poto , camgi macalo imito ; ento yat me ngeyo gin maber ki marac pe icam , pien i nino ma ibicamo iye , en aye ibito iye bene . ”
(trg)="2"> Diyin Bizaad biiʼ naaltsoos Genesis deiyíníiltaʼgo bídahwiilʼą́ą́ʼ , God éí áłtsé hastiin Ádam yił hoolneʼ : “ Tsin naazkaadígíí bineestʼąʼ tʼáá ałtso tʼáá ni nínízingo niyą́ą doo , nidi tsin bineestʼąʼ bitsʼą́ą́dóó yáʼátʼééhjí índa doo yáʼátʼééhjí bééhózin dooleełii tsʼídá doo dííyı̨́įł da , háálá bąąhdóó ííníyą́ą́ʼ bijı̨́įdi tʼáá aaníí dadíítsaał . ”
(trg)="3"> God bibee hazʼáanii bikʼeh hojíłʼı̨́įgo éí Ádam doo dazhdootsaał da ńtʼééʼ .

(src)="3"> ( Acakki 2 : 16 , 17 ) Lok meno nyuto ka maleng ni , ka onongo Adam owiny lok pa Lubanga , onongo kono en pe oto ento en onongo bimedde ki kwo pi naka i poto me Eden .
(trg)="4"> Hoolʼáágóó dáʼákʼeh Íídendi hijiináa doo ńtʼééʼ .
(trg)="5"> Ádam éí God yikʼeh hóółʼįįdgóó hoolʼáágóó hijiináa doo ńtʼééʼ .

(src)="4"> Ki cwercwiny madit , ma ka lubo cik meno wek en omedde ki kwo pi naka , Adam oyero pe me lubo cik pa Lubanga ci ocamo nyig yat ma dakone Kawa omiye .
(trg)="6"> Ndi God bibee hazʼáanii doo jíistsʼą́ąʼgo tsin bineestʼąʼ baa hóchįʼ yę́ę jííyą́ą́ʼ .

(src)="5"> ( Acakki 3 : 1 - 6 ) Adwogi me jemo meno pud tye i kom dano wa i kare - ni .
(trg)="7"> Ádam doo akʼeh hojííłʼįįd yę́ę , biniinaa nihichʼįʼ nidahwiiʼná .

(src)="6"> Lakwena Paulo otito ni : “ Kit macalo bal yam obino i lobo kun wok ki i dano acel , ka dong to obino pi bal , kit meno bene to onya oromo kin dano ducu , pien dano ducu gubalo . ”
(trg)="8"> Yilʼaadii Paul díí átʼéego yaa hoolneʼ : “ Diné tʼááłazhdiltʼéhígíí hwee nahasdzáán bikáaʼgi ádił niʼiidzííh hazlı̨́ı̨́ʼ .

(src)="7"> ( Jo Roma 5 : 12 ) “ Dano acel ” meno obedo Adam .
(trg)="10"> “ Diné tʼááłazhdiltʼéhígíí ” éí Ádam átʼı̨́ .

(src)="8"> Ento bal meno obedo ngo , ki dok pingo okelo to ?
(trg)="11"> Ndi haʼátʼíísh ádił niʼiidzííh , dóó haʼátʼíí biniinaa anoonééł bitsʼą́ą́dóó hazlı̨́ı̨́ʼ ?

(src)="9"> Gin ma Adam otimo ni ​ — jemo nyo kwero lubo cik pa Lubanga akaka — ​ obedo bal .
(trg)="12"> Ádam áátʼįįdígíí — God bibee hazʼáanii tʼáá bí íinízingo doo akʼeh hóółʼįįd yę́ę — éí ádił niʼiidzííh átʼé .

(src)="10"> ( 1 Jon 3 : 4 ) Mucara me bal meno obedo to , kit ma Lubanga owaco ki Adam .
(trg)="13"> Áádóó tʼáá God éí Ádam ííłní , niʼiidzíihgi éí aniné bikʼeh niʼnílá .

(src)="11"> Ka onongo Adam ki likwayone gubed luwiny bot Lubanga kono onongo gipe ki bal dok onongo pe gibibilo to .
(trg)="14"> Ádam — dóó náásgóó daʼahílchíihii — éí God bibee hazʼáanii bikʼeh dahojííłʼįįdgo ádił niʼiidzííh dóó anoonééł ádin doo ńtʼééʼ .

(src)="12"> Lubanga pe ocweyo dano ni guto ento me kwo pi naka .
(trg)="15"> God éí bílaʼashdlaʼii hoolʼáágóó iiná bee yilyaa .

(src)="13"> Pe watwero kwerone ni “ to onya oromo kin dano ducu ” kit ma Baibul owaco kwede - ni .
(trg)="16"> Diné “ tʼáá ałtso daniné silı̨́ı̨́ʼ , ” éí Diyin Bizaad nihił ííshjání áyiilaa .

(src)="14"> Ento tika gin mo ki i komwa medde ki kwo ka wato ?
(trg)="17"> Ndi , daniiʼnéego tʼáásh haʼátʼíhída nihiyiʼdi tʼahdii hiná ?

(src)="15"> Jo mapol giwaco ni lok meno tye ada , ni tye gin mo ma kilwongo ni tipo ma medde ki kwo i nge to .
(trg)="18"> Tʼóó ahayóí éí aooʼ ádaaní , haʼátʼíhída nihiyiʼdi — hwiiʼ sizíinii deiłnínígíí — ​ doo dadootsaał da .

(src)="16"> Rom ma gitye ka waco ni Lubanga owaco lok goba bot Adam .
(src)="17"> Meno cakke nining ?
(trg)="19"> Ákoósh God éí Ádam yichʼįʼ yoochʼííd áyiilaa ?

(src)="18"> Pien ka gin mo ki i komwa medde ki kwo i kabedo mukene i nge to , ci nongo dong to pe obedo mucara me bal kit ma Lubanga owaco kwede .
(trg)="20"> Ndagaʼ , biniinaaígíí daniiʼnéego haʼátʼíhída nihiyiʼdi tʼahdii hiná ládą́ą́ʼ , anoonééł éí ádił niʼiidzííh doo yikʼeh niʼdooléeł da .

(src)="19"> Baibul waco ni : ‘ Lubanga pe twero bwolo dano . ’
(trg)="21"> Éí God doo ákótʼéego áhyiłníi da ńtʼééʼ .

(src)="20"> ( Jo Ibru 6 : 18 ) Ki lok ada , Catan aye owaco lok goba bot Kawa ni : “ Pe wubito . ” ​ — Acakki 3 : 4 .
(trg)="23"> Ákondi , Séítan éí Íiv yichʼįʼ yoochʼíidgo ání : “ Doo tʼáá aaníí dínóohnéeł da . ” — Genesis 3 : 4 .

(src)="21"> Meno dong kelo lapeny ni , ka pwony man ni tipo medde ki kwo - ni obedo pwony goba , ci dong gin ango ma timme i komwa ka wato ?
(trg)="24"> Kʼad díí éí naʼídídíilkił : Hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí éí yoochʼííd bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ yitʼihgo , ákoshąʼ dajitsaahgo haa jiitʼįįh ?

(src)="22"> Lok ma kicoyo i Acakki i kom cwec waco ni : “ Lubanga ocweyo dano ki apwa me ngom , okuto yamo me yweyo i ume , dano odoko gin makwo . ”
(trg)="25"> Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ naaltsoos Genesis ání : Jiihóvah “ God éí niʼ bitsʼą́ą́dóó łeezh yee diné áyiilaa áádóó biyol yee hánííʼ góneʼ bee iináanii yee ííyolgo diné hwiiʼ sizíinii hinááh silı̨́ı̨́ʼ . ”

(src)="23"> Lok man ni “ gin makwo ” kigonyo ki i nyig lok me leb Ibru me ne’phesh , ma te lokke ni “ gin maywe . ” ​ — Acakki 2 : 7 .
(trg)="26"> Díí saad “ diné hwiiʼ sizíinii hinááh silı̨́ı̨́ʼ , ” Hebrew kʼehjígo neʼphesh * deiłnínígíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ , éí “ dahináanii nídídzihii ” áhyiłní . — Genesis 2 : 7 .

(src)="24"> Baibul tito ka maleng ni dano pe gubedo cwec ma gitye ki gin mo ma pe to .
(trg)="27"> Bílaʼashdlaʼii éí hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí doo biiʼ dahólǫ́ǫgo ádaalyaa .

(src)="25"> Ma ka meno , wan ducu wabedo “ gin makwo . ”
(trg)="28"> Ndi Diyin Bizaad ání , bílaʼashdlaʼii éí “ diné dahiinánígíí ” óolyé .

(src)="26"> Meno aye gin muweko kadi dong iyeny nining pe itwero nongo wang Baibul mo ma waco ni “ tipo pe to . ”
(trg)="29"> Éí biniinaa saad “ hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí ” Diyin Bizaad biiʼ , doo bikʼídíníitáał da .

(src)="27"> Kit macalo Baibul pe waco ni dano tye ki tipo ma pe to - ni , ci pingo dini mapol gipwonyo dok olungtuke ?
(trg)="30"> Bílaʼashdlaʼii éí hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí éí Diyin Bizaad doo yee naʼnitin da .

(src)="28"> Me nongo lagamme myero kong wadwok wiwa cen i kom gin ma otimme i lobo Ejipt i kare macon .
(trg)="32"> Díí naʼídíkidígíí éí ałkʼidą́ą́ʼ Ííjipdi nidaʼnitin yę́ę kʼad baa nídadíitʼįįł .

(src)="29"> Herodotus , Lagrik mo ma onongo lacoc me tekwaro i cencwari me abic K.M.P . , owaco ni , Luejipt aye “ gukwongo cwako pwony man ni dano tye ki tipo ma pe to . ”
(trg)="33"> Fifth century B.C.E . góneʼ Gríik dineʼé Herodotus áníigo , “ hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał da nidaʼnitinígíí éí Ííjip dineʼé áłtsé yikééʼ dayiizįʼ . ”

(src)="30"> Lubabilon bene onongo gicwako tam man .
(trg)="34"> Bábilan dineʼé éí hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí ałdóʼ dayoodlą́ą́ ńtʼééʼ .

(src)="31"> I kare ma Alexander the Great oloyo Middle East i mwaka 332 K.M.P . , luryeko me Grik onongo dong gunyayo pwony man adada dok opongo ka ma Lugrik onongo giloyo ducu .
(trg)="35"> Alexander the Great 332 B.C.E .

(src)="32"> Pe itwero nongo wang Baibul mo ma waco ni “ tipo pe to ”
(trg)="36"> Middle Eastjígo yikʼeh dadeesdlı̨́ı̨́ʼ yę́ędą́ą́ʼ , Gríik philosophers éí Gríik bikéyah biyiʼgóó tʼáá átʼéé ńtʼééʼ naʼnitin dadideezdláád .

(src)="33"> I cencwari me acel K.M . , dini pa Lujudaya ma onongo gingene adada , Essenes ki Luparicayo bene gupwonyo ni tipo pa dano pe to .
(trg)="37"> Saad “ hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał daígíí ” Diyin Bizaad biiʼ , doo bikʼídíníitáał da .

(src)="34"> Buk me The Jewish Encyclopedia waco ni : “ Lujudaya gunongo pwony man ni dano tye ki tipo ma pe to - ni ki bot Lugrik , tutwalle tam pa laryeko ma nyinge Plato . ”
(trg)="39"> The Jewish Encyclopedia ání : “ Gríik bitsʼą́ą́dóó nitsáhákeesígíí dóó Plato philosophy éí hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał da naʼnitinígíí éí Jew dineʼé dayoosdląąd . ”

(src)="35"> I yo acel - li , i cencwari me acel lacoc me tekwaro pa Lujudaya ma nyinge Josephus owaco ni pwony meno pe a ki i Ginacoya Maleng , ento ki i “ niye pa lugrik , ” ma ocakke ki i kom ododo ma onongo kibokogi .
(trg)="40"> First - century Jew dineʼé Josephus áníigo , díí naʼnitinígíí éí Diyin Bizaad doo bitsʼą́ą́dę́ęʼ da .

(src)="36"> Ka tekwaro pa Lugrik woto ki nya i kin piny , jo mogo ma giwaco ni gin Lukricitayo bene gucako jolo pwony goba man .
(trg)="41"> Ákondi “ Gríik dineʼé dabiyeʼ dayoodlánígíí ” bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ , éí shı̨́ı̨́ doo tʼáá aaníí dahaneʼígíí ádaatʼé .

(src)="37"> Ma lubbe ki lok pa lacoc me tekwaro mo ma nyinge Jona Lendering , “ Tam pa Plato ni tipowa kong con onongo tye ka mo maber ka dong obino i lobo - ni oweko odoko yot me ribo pwony pa Plato - ni ki lok me dini pa Lukricitayo . ”
(trg)="43"> Jona Lendering ání : “ Plato áníigo éí nihiiʼ sizíinii yáʼátʼééh hazʼą́ą́dę́ę́ʼ silı̨́ı̨́ʼ , áádóó kʼad éí háadishı̨́ı̨́ yíchxǫʼgi dahiniiʼná , éí binahjįʼ philosophy dóó Christianity binaʼnitinígíí ałhąąh nideeʼnil . ”

(src)="38"> Pi meno , pwony goba ni tipo pe to - ni odonyo i dini pa “ Lukricitayo ” ci odoko guti me niyegi .
(trg)="44"> Éí biniinaa díí yee naʼnitinígíí éí church dóó yah nídaajahígíí ałdóʼ dayoodlą́ .

(src)="39"> I cencwari me acel , lakwena Paulo omiyo cik ni : “ Cwiny maleng waco atir ni , i kare mo i anyim jo mogo bibwoto niyegi woko , gicako lubo jogi ma gin lugoba , ki pwony pa cen maraco . ”
(trg)="45"> First century yę́ędą́ą́ʼ , yilʼaadii Paul tʼáá íídą́ą́ʼ átséedi ádííniid : “ Tʼáadoo bahatʼaadí níłchʼi diyinii kóníigo yaa halneʼ : Átʼah náás hoolzhishgóó łaʼ níłchʼi bindaʼadloʼii índa níłchʼi bidaʼiiníziinii bindaʼnitin dayíistsʼą́ąʼgo Christ dayoodláanii yitsʼáhidookah . ”

(src)="40"> ( 1 Temceo 4 : 1 ) Lok meno ducu ocobbe kakare !
(trg)="46"> Díí tʼáá aaníí bidahoolyaa !

(src)="41"> Lok man ni tipo pe to - ni obedo labol acel i kin “ pwony pa cen maraco . ”
(trg)="47"> Hwiiʼ sizíinii doo dadootsaał da yee naʼnitinígíí éí łaʼ “ níłchʼi bidaʼiiníziinii bindaʼnitin ” átʼé .

(src)="42"> Baibul pe cwako pwony magi , dok lwite ocakke ki i kom dini goba ki tam pa luryeko .
(trg)="48"> Éí doo Diyin Bizaad biiʼ naʼnitin átʼée da , ndi doo tʼáá aaníinii daʼoodlánígíí dóó philosophies bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ yitʼih .

(src)="43"> Kitung botwa , Yecu owaco ni : “ Wubingeyo lok me ada , lok me ada bigonyowu . ”
(trg)="49"> Jesus ádííniid yę́ę éí haneʼ yáʼátʼéehii átʼé : “ Tʼáá aaníinii nihił béédahodoozįįł , índa tʼáá aaníinii nihéédeididoochił . ”

(src)="44"> ( Jon 8 : 32 ) Lok ada me Baibul dong ogonyowa ki i pwony goba ma pe kelo deyo i kom Lubanga kacel ki tim maraco ma onya i kin dini goba mapol .
(trg)="50"> Diyin Bizaad bídahwiilʼą́ą́ʼígíí éí oodląʼ ałʼąą ádaatʼéii dabiyoochʼíídígíí bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ nihéédidoochił .

(src)="45"> Lok ada ma tye i Lok pa Lubanga ogonyowa ki i tim me tekwaro ki kwer mogo madok i kom jo muto . ​ — Nen bok ma wiye tye ni “ Jo Muto Gitye Kwene ?
(trg)="51"> Áádóó , Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ tʼáá aaníinii éí anoonéełgi bił ádaʼoolʼįįłii dóó álílee íʼoołʼįįłgo naʼadloʼ bee nahadlá ádaatʼéii bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ nihéédidoochił . — “ Daneeznánígíí Háájí Yileeh ? ”
(trg)="52"> níníłʼı̨́ .

(src)="46"> Lacwecwa onongo pe mito ni dano gukwo pi mwaki ma romo 70 nyo 80 keken i lobo ka dok gucit ka kwo ka mukene i yo mapat pi naka .
(trg)="53"> Bílaʼashdlaʼii 70 doodaiiʼ 80 nááhaijįʼ dahijiináa doo , áádóó háadishı̨́ı̨́ hoolʼáágóó nááhojídlǫ́ǫ doo , éí Ánihiilaii doo nihá yinízin da ńtʼééʼ .

(src)="47"> Mitine onongo tye ni dano gubed i lobo kany pi naka macalo lutinone ma luwiny .
(trg)="54"> Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii akʼeh dahojíłʼı̨́įgo nahasdzáán bikááʼ hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doo , yinízingo áyiilaa .
(trg)="55"> Díí tʼahdii yinízin .

(src)="48"> Yub man ma pire tek - ki onongo nyuto mar pa Lubanga pi dano , dok pe kibinywenone .
(trg)="56"> Díí binahjįʼ God éí diné ayóóʼáyóʼníigo ííshjání áyiilaa , dóó doo niʼ ádoolníił da .

(src)="49"> ( Malaki 3 : 6 ) Ma dong jingo cwinywa loyo , laco jabuli owaco ni : “ Jo ma kitgi atir gibicamo lobo , dok gibibedo iye matwal . ” ​ — Jabuli 37 : 29 .
(trg)="57"> Psalm yikʼeʼashchínígíí áníigo éí bee haʼííníilníi doo : “ Tʼáá ákogi ádaaníiłii hoolʼáágóó kéyah bííʼ dadooleeł , áádóó ákwii hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doo . ” — Psalm 37 : 29 .

(src)="50"> Pi ngec mukene i kom gin ma Baibul pwonyo i kom kwo ki to , nen dul me 6 i buk me Baibul Twero Pwonyowa Gin Ango ?
(trg)="58"> Iiná dóó anoonééł , Diyin Bizaad haʼátʼíí ałdóʼ yee naʼnitin shił bééhodoozįįł nínízingo , naaltsoos Diyin Bizaad Nanihinitingo Átʼé wolyéhígíí , bíhooʼaah 6 níníłʼı̨́ .

(src)="51"> ma Lucaden pa Jehovah aye gucoyo .
(trg)="59"> Díí naaltsoos Jiihóvah Yá Dahalneʼé ádayiilaa .

(src)="52"> Man bene nonge i www.jw.org / ach , nyo ti ki code man .
(trg)="60"> Áádóó www.jw.org websitegi ałdóʼ hólǫ́ , doodaiiʼ scan code choidííłʼįįł .

(src)="53"> Mwaki mogo mukato angec , lukwed lok mogo guwaco ni ginongo lum mo ma twi i te pii ma gibyeko ni dong orii mwaki ma romo alip mapol ​ — romo bedo ni en aye gin ma dong pud orii ma loyo ki i kin gin ducu makwo ki i lobo .
(trg)="62"> Díkwíí nááhai yę́ędą́ą́ʼ , diné éí chʼil táłtłʼáahdi damííl doo baʼaan nááhai hináago yikʼídaneeztą́ą́ʼ — éí nihookáaʼgi tsʼídá aláahgo nízaadgóó iinánígíí átʼé daatsʼí .

(src)="54"> Kwai lum meno kilwongo ni Posidonia oceanica , kodi lum mo ma bedo ite nam me Mediterranean ma tye i kin Spain ki Cyprus .
(trg)="63"> Díí chʼil éí Posidonia oceanica átʼé , éí Mediterranean Sea bitłʼáahdi ( Spain dóó Cyprus bitaʼgi ) tʼáadoo bee honíłtéelgo bee bikʼéstiʼ .

(src)="55"> Ka lum twero kwo pi mwaki mapol kit meno , ci dano kono ?
(trg)="64"> Chʼil nízaadgóó hiná ládą́ą́ʼ , bílaʼashdlaʼiishąʼ ?

(src)="56"> Lucayan mogo ma gikwano kit ma gin makwo rii kwede gubedo ki miti me niang ka twere me medo mwaka pa gin makwo .
(trg)="65"> Łaʼ diné binááhaígíí nideiłkaah , dóó nízaadgóó dahijiináa doo laanaa dazhnízin .

(src)="57"> Me labolle , buk mo ma loko i kom mwaka pa gin makwo tito lok matut “ i kom ngec ma lucayan gitye ka kwedone ” i kom lok man .
(trg)="66"> Łaʼ naaltsoos éí są́ nideiłkaahii náás iináago ádoolníiłgo yaa halneʼ .